Jak už název napovídá, jedná se o styl výchovy, kde dominuje co největší kontakt s miminkem (a později i s větším dítětem). V naší „západní“ společnosti, kde jsme zvyklí na miminka v postýlkách, kočárcích, kolébkách a krmená umělým mlékem, může tento přístup působit podivně až bláznivě. Odpůrci argumentují tím, že dítě bude rozmazlené a bez hranic. To je však jen nepochopení kontaktního rodičovství. Tento výchovný styl má příznivý vliv na vývoj dítěte a náš vztah s ním. Buduje důvěru, pocit bezpečí, blízkosti a přijetí.
Když je miminko spokojené, považujeme jej za „hodné“, naopak plačící miminko často hodnotíme jako zlobivé. Toto pojetí je však naprosto mylné. Pláč je forma komunikace, pláčem nám miminko sděluje, že něco není v pohodě a potřebuje to změnit. Miminko vyjadřuje pláčem jakoukoli neuspokojenou potřebu. Může se jednat o hlad, žízeň, mokrou plenu, únavu, příliš mnoho podnětů, pocit opuštění a další. Je správné snažit se dítě utišit a uspokojit mu všechny základní potřeby.
Historie a základy
V minulém století byly populární takzvané „vyplakávací“ metody. Cílem bylo naučit miminko usínat samo nebo spát celou noc. Odborníci radili rodičům, aby miminko položili do postýlky a nechali ho plakat. Radili vydržet pár dní a dítě si pak zvykne a naučí se požadovanou věc. Tato metoda skutečně funguje - ano, opravdu dosáhneme svého cíle. Ale za jakou cenu? Tu největší. Zlomíme dítě. Časem rezignuje, přestane plakat a udělá, co po něm chceme, protože mu nic jiného nezbývá. V duši mu však zůstane hluboký šrám, pocit opuštění, ztracení, toho, že když volá maminku, nepřijde.
Nošení je pro děti přirozené. Miminka se cítí v náruči rodiče bezpečně a milovaně. Je to dané přírodními zákony - rodič prostě dítě v případě nebezpečí vezme a odnese do bezpečí. Potřeba nošení se časem mírní, až po několika letech jeho života odezní. Je vhodné tuto potřebu uspokojovat podle toho, kolik nošení si vaše miminko žádá. Budujete si s ním pevnou citovou vazbu, na které bude stát celý váš budoucí vztah. Často děti v začátcích života nošení milují natolik, že nechtějí trávit čas v kočárku a raději se nosí.
Praktické prvky kontaktního rodičovství
Velkými pomocníky mohou být různé nosící pomůcky, protože máte dítě u sebe, ale zároveň volné ruce. Nosící pomůcky jsou šátky a nosítka. Nosítko je potřeba zvolit ergonomické, abychom dítěti neničili páteř a celkově vývoj. Ergonomické nosítko poznáte podle toho, že má látkovou (ne pevnou) zádovou opěrku a je nastavitelná na výšku i šířku. Správně by látka mezi nožičkami měla být od kolínka ke kolínku a nožičky při pohledu zepředu do tvaru M. Nošení v šátku nebo nosítku je velmi praktické při péči o dítě. Při nošení můžete miminko uspávat, kojit nebo mu jen v bezpečí u maminky ukazovat svět. Miminka zkrátka nošení milují.
Kojení zajišťuje miminku výživu a tekutiny. Mateřské mléko obsahuje všechny živiny, včetně kmenových buněk, probiotik a imunitních látek. Kojení ale není jen příjem mateřského mléka. Je o mnoho víc - způsob péče o dítě, zajištění blízkosti a navázání intimního vztahu mezi matkou a dítětem. Kojení dokáže naplnit různé potřeby: výživu, uklidnění, uspání, trávení a vylučování stolice. Větší děti při kojení zpracovávají i fyzické a psychické bolístky, a postupně se odstaví. Spaní v blízkosti miminka je fyziologická záležitost; společné spaní je pro děti prospěšné i z fyzického hlediska a slouží jako prevence SIDS.
Společné spaní umožňuje rychlou reakci na potřeby, usnadňuje kojení v noci a posiluje citovou vazbu. Dále snižuje riziko syndromu náhlého úmrtí kojence díky častějšímu vzbuzení k sání a lepší kontrole teploty a dechu. Rodiče často slyší názory typu „Nenos ho, rozmazlíš ho“ či „Nech ho chvíli plakat“, ale kontaktní rodičovství přesvědčivě ukazuje, že malé miminko nelze rozmazlit láskou a pozorností. Naopak nedostatek fyzického kontaktu a přílišná separace může vést k oslabení důvěry a emocionálním problémům.
Hranice, pláč a respekt k potřebám
Kontaktní rodičovství není výchova bez hranic. Je to přístup k dětem s laskavým nastavením hranic a respektováním vývojových milníků dítěte. Děti potřebují hranice, aby se mohly cítit bezpečně, ale je třeba, aby hranice byly pružné a respektující. Pláč je pro dítě komunikačním kanálem a vyžaduje citlivou reakci; ignorování pláče a vyplakávací metody nejsou součástí tohoto přístupu. Dítě je naše zrcadlo - pokud jsme nevyrovnaní, projeví to v chování a zdraví. Proto je důležité pracovat na sobě a naslouchat svému srdci a intuici.
Kontaktní rodičovství zahrnuje i péči o rodiče. Uspokojování dětských potřeb může být vyčerpávající, proto Searsovi doporučují myšlenku na odpočinek, pomocnou ruku a snížení domácích nároků, aby rodiče mohli zůstat v pohodě a vyrovnaní. Hlavní princip je dát dítěti jistotu, že rodič je tu pro něj a že dokáže reagovat na jeho trápení.
Vychování v kontextu společnosti a historie
Kořeny „studeného odchovu“ lze hledat v období socialismu, kdy bylo žádoucí co nejdříve vrátit matku do práce, dětská péče byla zajišťována jeslemi a mateřské mléko nebylo vždy preferováno. Naše generace tak často přenáší vzpomínky a postoje babiček a dědečků, které mohou kolísat mezi tradičním a moderním pohledem na výchovu. Kontaktní rodičovství se však snaží o návrat k empatii, citlivosti a blízkosti, které jsou klíčové pro zdravý vývoj dítěte.
V praxi Searsovi definovali několik klíčových bodů: bonding (vazba prostřednictvím tělo na tělo a kontaktu po porodu), kojení na požádání, nošení dítěte, společné spaní, důvěra v pláč a vyrovnaný osobnostní a rodičovský život. I když existují kritici a skeptici, mnoho pediatrů a psychologů tento přístup podporuje jako zdravý základ pro rodinné vazby. Dítě se učí, že má význam plakat, protože rodič přijde a pomůže mu.
Praktický nástin kroků pro rodiče
- V ideálním případě by žena měla početí dítěte plánovat a připravit se fyzicky i psychicky. Porod by měl probíhat spontánně a přirozeně. Po porodu je důležité mít miminko hodinu až dvě u sebe „kůži na kůži“.
- Jen velmi malé procento žen nemůže kojit. Buďte pozitivně naladěná a věřte, že kojit budete.
- Častý fyzický kontakt zažíváme s miminkem při kojení, nošení, bezplenkování i společném spaní. Dbejte však na další formy kontaktu - mazlete se a masírujte dítě.
- Většina dětí chce spát společně se svými rodiči. Usnadňuje to kojení a probouzení. Pokud nejste pod vlivem drog, alkoholu nebo léků, nehrozí zalehnutí dítěte.
- Děti můžete nosit na rukou, šátky a nosítka jsou vhodné, ale dbejte na správné uvázání. Nošené děti bývají odvážné a ne rozmazlené.
- Bezplenková komunikační metoda (BKM) ukazuje, že miminka již po porodu mohou vědomě uvolňovat svěrače. Respektujte jejich potřeby i bez plenek.
- Pro dítě je pláč nejjasnějším komunikačním kanálem. Reagujte na potřeby a nečekejte, až dítě vyroste v tichu.
- Děti potřebují hranice, ale ty by měly být pružné a vzájemně respektující.
- Naše děti jsou naším zrcadlem. Pracujte na sobě a dělte si s dětmi lásku, která posiluje vzájemnou důvěru.
- Rodiče nejvíce potřebují posílit své vlastní sebevědomí, naslouchat intuici a důvěřovat dítěti. Neposlouchejte rad typu „Nech ho vyřvat!“ nebo „Ať si zvyká!“.
Kontaktní rodičovství je moderní přístup k výchově dětí, který klade důraz na blízkost a důvěru mezi rodiči a dětmi. Tento styl zahrnuje techniky jako kojení, nošení dětí v šátku a společné spaní, a jeho cílem je vytvořit bezpečnou citovou základnu pro budoucí zdravý vývoj dítěte.
Kontaktní rodičovství vyžaduje trpělivost a ochotu měnit stereotypy, ale jeho cílem není pouze naučit se pár pouček. Hlavním úkolem je osobní růst a otevřenost ke změně, která posiluje rodinné vazby a pomáhá dětem vyrůst sebevědomými a milovanými.
tags: #kontaktni #rodicovstvi #perinka