Zatímco ženská plodnost a její limity jsou veřejnosti relativně známé, o mužské plodnosti se mluví výrazně méně. Přitom právě v této oblasti zaznamenali odborníci za posledních několik dekád dramatický propad. Na klesající počet spermií upozornil už začátkem 90. let minulého století profesor Skakkebaek, který analyzoval výsledky publikovaných studií a zjistil, že mezi lety 1940 a 1990 došlo k poklesu průměrného počtu spermií v ejakulátu téměř o 50 %. V roce 2017 publikoval odborný časopis Human Reproduction Update rozsáhlou metaanalýzu, která ukázala, že mezi roky 1973 a 2011 klesla koncentrace spermií v jednom mililitru ejakulátu o 52,4 % a celkový počet spermií o 59,3 %. „Dnes již nikdo nepochybuje, že tento trend není reálný,“ říká doc. MUDr. Tonko Mardešić, CSc., specialista na léčbu sterility a odborný garant skupiny PRONATAL. Podle něj se změna odráží i v každodenní klinické praxi. Zatímco dříve byla hlavní příčinou neplodnosti sterilita žen (například kvůli neprůchodným vejcovodům), dnes je mužský faktor hlavní nebo spolupůsobící příčinou většiny případů neplodnosti párů.
Věk mužů i životní styl hrají zásadní roli. Podle docenta Mardešiće se často zapomíná na to, že ani mužská plodnost není neměnná. „Je jisté, že s věkem se plodnost mužů snižuje, ale rozhodně to není tak náhlý zlom jako u žen. Hlavní riziko spočívá v něčem jiném - s rostoucím věkem otce stoupá riziko tzv. de novo mutací, tedy genetických vad, které se dříve v rodině nevyskytovaly. To může vést k vážným onemocněním potomků, například neurofibromatóze typu 1 nebo Marfanovu syndromu,“ vysvětluje Mardešić, který se léčbou neplodnosti zabývá již od roku 1986. Tento jev navíc zesiluje skutečnost, že mnoho žen i mužů odkládá založení rodiny do vyššího věku, čímž se rizika přirozeně kumulují.

Naštěstí ne každé zhoršení spermiogramu znamená neřešitelný problém. V mnoha případech pomůže úprava životního stylu. „Je skvělé, že se dnes muži mohou snadno otestovat a mít tak přehled o svém reprodukčním zdraví. Čím dříve případné problémy odhalíme, tím větší je šance je úspěšně vyřešit,“ uvád MUDr. David Karásek, spolumajitel skupiny MEDICON, jejíž součástí je síť IVF klinik PRONATAL. Doplňuje, že i díky kampani Plodnost není samozřejmost nyní kliniky PRONATAL evidují zvýšený zájem o vyšetření spermiogramu.
Do konce září 2025 je vyšetření zdarma. Vyšetření na klinikách PRONATAL je rychlé, diskrétní a neinvazivní. Může včas odhalit potíže, které by později mohly stát v cestě přirozenému početí. Mužům tak dává možnost včas upravit životní styl nebo zvážit odbornou léčbu dříve než bude pozdě.
Rozdělení neplodnosti a její příčiny
Dle Světové zdravotnické organizace (WHO) dělíme neplodnost do následujících kategorií: primární neplodnost, sekundární neplodnost, pravidelné spontánní potraty/ kojenecká úmrtnost a „neobjasněná neplodnost“. Metody asistované reprodukce daly šanci na otěhotnění i partnerským dvojicím, pro které by nebylo dříve myslitelné mít vlastní děti. O jejím zásadním významu svědčí i to, že jen v naší republice je takřka 5 % všech narozených dětí počato právě tímto způsobem.
Příčiny neplodnosti jsou různorodé. U žen: hormonální problémy, endometrióza, příliš hustý cervikální hlen, imunologická rejekce spermatu, problémy s uhnízděním oplodněného vajíčka, poškození nebo neprůchodnost vejcovodů, chromozomální/genetické příčiny, předčasná menopauza. U mužů: pokles kvality spermatu, azoospermie, špatná pohyblivost a tvar spermií, autoimunita k vlastním spermiím, infekční blokády chámovodů, koitální problémy, vliv některých léků a další.
Obecné důvody, proč dochází ke zhoršení plodnosti: ženy často odkládají těhotenství na vyšší věk, ekologické faktory a životní styl mohou negativně působit, a s věkem rostou rizika vzniku genetických chyb ve vajíčkách. Muži naopak mívají plodnost relativně stabilnější v čase, ale postupně se zhoršuje kvalita spermií a roste riziko DNA fragmentace u spermie, zejména po čtyřicítce. U mužů se tvoří nové pohlavní buňky průběžně, a s každým rokem vznikají spermie s různými stupni poškození.

V souvislosti se stárnutím žen a mužů existují specifické informace. Ženská vajíčka stárnou spolu se svou majitelkou a s věkem klesá jejich počet i kvalita, což zvyšuje riziko aneuploidií a genetických vad u potomků. U mužů se s věkem zhoršuje motilita, objem ejakulátu i morfologie spermií a zvyšuje se riziko infekcí reprodukčního systému. Dochází také ke zvýšené fragmentaci DNA spermií u mužů nad 40 let.
Otcem po čtyřicítce? Ovlivňují to kromě věku i další faktory, jako jsou genetické predispozice či zdravotní problémy, které mohou mít dopad na kvalitu spermií a riziko onemocnění u potomků. Studie z Švédska ukázaly, že děti narozené po 45. roce otce mají vyšší rizika některých poruch, avšak s největší jistotou jde o zvyšující se riziko genetických vad a poruch u potomků. Zároveň platí, že k početí lze využít asistovanou reprodukci a výběr zdravých embryí.
Pokud se podaří příčinu neplodnosti zjistit, lékař navrhne individuální postup. U starších žen jsou častější genetické chyby a větší pravděpodobnost neúspěchu bez IVF. U starších žen lze využít darovaná vajíčka, cykly s darovanými vajíčky jsou obecně úspěšnější. Věk, ve kterém se vajíčka a spermie odebíraly, ovlivňuje šanci na otěhotnění. Zmrazení vajíček či embryí (social freezing) může pomoci ženám uchovat plodnost pro budoucnost.
Diagnostika a prevence
AMH krevní test měří ovariální rezervu a je praktickým ukazatelem plodnosti u žen. Vysoké hladiny AMH ne vždy zaručují plodnost, některé poruchy jako syndrom polycystických ovarií mohou AMH zvyšovat. Důležitá je pravidelnost menstruačního cyklu a ultrazvukové vyšetření k doplnění krevních testů. Více než jen věk hraje roli životní styl, který zahrnuje kouření, nadváhu, stres, kvalitu spánku a další faktory. Pokud žena neotěhotní po 1 roce nechráněného styku, hovoříme o neplodnosti, a u žen nad 34 let by měla následovat gynekologická a diagnostická vyšetření po 6 měsících.
Obecně platí, že plodnost ženy po 32. roce věku klesá, po 35. roce klesá rychleji a šance na otěhotnění po 40. roce je výrazně nižší. Muži mohou mít určité změny kvality spermií až po delší době; z hlediska DNA integrity však zůstavá důležitý marker. V některých případech je neplodnost skrytá a vyžaduje komplexní vyšetření reprodukčního systému a partnerky.
Proč se uděláš moc brzo? Chybu děláš v první vteřině!
Tabulka: Základní rozdělení plodnosti a rizik souvisejících s věkem
| Kategorie | Hlavní rysy | Věk |
|---|---|---|
| Ženy - ovulace | pozdější ovulace, nižší počet vajíček | po 32-35 letech |
| Ženy - plodnost | klesá šance na otěhotnění, zvýšené riziko genetických vad | nad 35 let |
| Muži - spermiogram | snižuje se pohyblivost, objem, morfologie; DNA fragmentace | po 40 letech |
| IVF - starší ženy | vyšší nárůst genetických vad; darovaná vajíčka jako alternativa | po 40 letech |
Praktické shrnutí: plodnost obou partnerů koreluje s věkem a životním stylem. Zatímco ženy čelí rychlejšímu poklesu plodnosti s věkem, muži mohou mít plodnost do určité míry zachovanou i v pozdějším věku, ale s postupujícím časem se zhoršuje kvalita spermií a zvyšuje se riziko genetických poruch u potomků. Moderní reprodukční medicína nabízí možnosti diagnostiky, životního stylu, a alternativ jako IVF či kryokonzervace vajíček a embryí, které mohou umožnit otěhotnění i po delší době.