Placenta je důležitým společným orgánem matky a plodu, přičemž během těhotenství miminku zajišťuje vše, co potřebuje. Placenta je největší fetální orgán a zároveň první, který se vyvine. Její zárodky se tvoří už v prvních týdnech těhotenství. Zhruba ve 4. až 5. měsíci je placenta zralá a její vývoj je dokončen. Na jejím vzniku se podílejí plodové obaly a děložní sliznice.
Jak placenta v těhotenství funguje
Placenta je hustě protkána krevními cévami, které dítěti zajišťují přísun kyslíku a potřebných živin. Placenta funguje během těhotenství jako plíce, střeva, ledviny i játra plodu. Placenta zajišťuje přenos živin mezi organismem matky a dítěte, přenos mateřských protilátek, okysličování krve dítěte a odvádění oxidu uhličitého z jeho těla. Mezi hormony tvořené placentou patří lidský choriový gonadotropin (hCG), placentární laktogen, estrogen a progesteron.
Strany placenty lze rozlišit na stranu mateřskou a plodovou, tedy fetální. Mateřská strana, která je spojena s děložní stěnou, má houbovitou strukturu. Naopak ta fetální je na povrchu lesklá a pokrývají ji plodové blány. Lze na ní také vypozorovat tzv. strom života - cévní kresbu, která plynule přechází až k pupečníku. Pupečník neboli pupeční šňůra je elastický provazec, který spojuje pupek dítěte s placentou. Jeho průměr bývá 1 až 2 cm a většinou má délku kolem 50 cm, klidně však může dosahovat i 130 cm.

Třetí trimestr: zralost a sledování placenty
Poslední a nejnáročnější trimestr začíná 27. týdnem a končí porodem. Placenta je maximálně zralá; od 34. týdne ale začíná stárnout a lékař musí pravidelně sledovat její kondici. Určení stupně zralosti placenty je důležitým diagnostickým kritériem pro posouzení toho, jak moc plní své funkce: dodávání kyslíku a živin do plodu. Celkově jsou 4 stupně zralosti placenty od 0 do 3. Třetí stupeň zralosti placenty se projevuje lobulární strukturou a výraznou křivostí chorionické membrány. Časné zrání placenty může znamenat omezenou schopnost zajišťovat plodu kyslík a živiny a vést k zpoždění intrauterinního vývoje.
Faktory ovlivňující funkci placenty
- Věk matky - některé problémy s placentou jsou častější u starších rodiček.
- Vysoký krevní tlak (hypertenze) či preeklampsie.
- Vícečetné těhotenství.
- Problémy se srážlivostí krve či předchozí komplikace s placentou.
- Poranění břicha (údery, pády).
- Užívání návykových látek - alkohol, cigarety a drogy.
Komplikace placenty ve třetím trimestru
I když ve většině těhotenství placenta funguje bez problémů, existují situace, kdy může dojít k závažnějším komplikacím. Mezi hlavní patří:
- Abrupce placenty (předčasné odloučení) - může nastat v posledním trimestru nebo během porodu, vede k zastavení přívodu kyslíku a živin a je závažným stavem.
- Placenta praevia (vcestná placenta) - nízko uložená placenta, která může překrývat vnitřní děložní branku a bránit vaginálnímu porodu. Vyskytuje se u přibližně 0,5 % těhotných žen a zvyšuje riziko silného krvácení.
- Placenta adherens - placenta se neodloupí ani po porodu a je nutné manuální vyjmutí placenty.
- Placenta accreta, increta, percreta - hluboké prorůstání placenty do děložní stěny až svaloviny, které může vyžadovat chirurgický zákrok a je spojeno s rizikem silného krvácení.
- Nedostatečnost (insuficience) placenty - placenta není schopna zajistit dítěti dostatek živin nebo kyslíku, vede k možnému předčasnému porodu.
- Infarkt placenty - lokalizované odumření části placenty; nebezpečný je rozsáhlý nebo opakovaný infarkt.
Patologie placenty se mohou projevit vaginálním krvácením, bolestmi břicha nebo zad, rychlými kontrakcemi dělohy či jinými varovnými příznaky. Pokud vám lékař během těhotenství sdělí podezření na komplikaci placenty, je důležité zachovat klid a řídit se doporučeným postupem.

Porod placenty (III. doba porodní) a přístupy
Příchodem miminka na svět porod ještě nekončí - následuje porod placenty. Kdy tato fáze nastane, je individuální. Může přijít klidně 5 minut po narození miminka nebo až po hodině; obvykle je placenta vyloučena do půlhodiny. Odloučení placenty od děložní stěny nastává díky nově vytvořenému hematomu, který na ni vyvíjí tlak a způsobí její odloupnutí. Za normálních okolností není samotný porod placenty doprovázen silným krvácením.
Existují dva hlavní přístupy k vedení III. doby porodní:
- Aktivní vedení III. doby porodní - v ČR se od 60. let propaguje aktivní vedení, abychom omezili poporodní krevní ztráty. Patří sem podání uterotonik (např. methylergometrinu) ihned po porodu; MEM se aplikuje matce nitrožilně již ve II. době porodní, při porodu hlavičky plodu, vyvolá mohutný stah dělohy a urychlí odloučení placenty. Aktivní vedení může vést k tomu, že po aplikaci MEM trvá porod placenty cca 5 minut.
- Přirozený (nebo „lotusový“/spontánní) porod placenty - žena si nepřeje podávat uterotonika ani manuální přidržení děložního fundu či tah za pupečník. Chce počkat, až placenta odejde spontánně. Standardně se v českých porodnicích na III. dobu porodní nechává čas jedné hodiny.
Pokud placenta nedojde spontánně a žena výrazně nekrvácí, někdy se čeká 10-45 minut a poté se placenta vybaví mechanicky manuální lýzou. Manuální lýza představuje úkon, kdy porodník jednou rukou vnikne přes pochvu až k děloze a druhou rukou zvenčí vyvíjí tlak na dělohu přes břišní stěnu. Takovým způsobem odloučí placentu a vyndá ji přes pochvu. Většinou se provádí v krátkodobé celkové narkóze; provádí ji porodník za asistence anesteziologa na sále, kde jste rodila.
Kontrola a rizika po porodu placenty
Jakmile je porod placenty ukončen, porodník zkontroluje, zda placenta vyšla vcelku a neporušená. Pokud by v těle rodičky zůstaly části placenty nebo blány, mohlo by to vést k závažným komplikacím jako infekce a krvácení. Po porodu miminka a placenty provede porodník ještě kontrolu porodních cest a ošetření případných poranění (např. natržení hráze či epiziotomie). Po porodu placenty nastává čtvrtá doba porodní, která trvá cca dvě hodiny; během ní se monitorují fyziologické funkce, krvácení a zavinování dělohy.
Jak poznat ty správné kontrakce od poslíčků
Bonding a pupečník: dotepání a odložené přerušení
Při porodu má dítě velmi aktivní roli a přechod „z vody na souš“ je podmíněn změnami, které nemusí proběhnout hned v první vteřině. Tou hlavní změnou je rozedmutí plic a první nádech; až potom začne fetální krevní oběh přecházet na novorozenecký. Než se dítě adekvátně adaptuje a plíce začnou okysličovat krev, dostává se mu okysličené krve právě ze stále tepajícího pupečníku. Dotepání pupečníku je spojeno se zvýšením hladiny hemoglobinu a zásob železa u novorozence a podle WHO je prevencí pozdější anémie.
Pokud na něj sáhnete a cítíte pulsování, pupečník stále tepe. Pozor na tah za pupečník - může to být bolestivý manévr pro ženu. Někteří odborníci argumentují, že odložené přerušení pupečníku může mírně zvýšit riziko patologických hodnot novorozenecké žloutenky; proto je dobré znát příznaky zvyšující se žloutenky a věnovat první dny kojení a slunění.
Lotosový porod
Myšlenkou lotosového porodu je neoddělovat dítě od své placenty, dokud neodpadne sama, stejně jak odpadá pupeční pahýl - dítě tak může být napojeno na placentu až několik dní. Placenta však po vypuzení z dělohy nemá krevní oběh a stává se mrtvou tkání. Profesní organizace porodnictví a gynekologie ve Velké Británii varovala před možnými riziky lotosového porodu: riziko infekce, rozšíření infekce na dítě a delší přetrvávání novorozenecké žloutenky (déle než 14 dnů). Lotosové porody v ČR probíhají především v domácím prostředí.
Péče o placentu po porodu a možnosti využití
V porodnicích se s placentou obvykle nakládá jako s biologickým materiálem a klinickým odpadem. Je ale možné si placentu odnést domů - většinou je potřeba mít vlastní nádobu a zajistit chlazení (do 24 hodin skladování v lednici, nebo mrazáku po vychladnutí). Placenta může být zpracována různými způsoby:
- Placentový koktejl (smoothie) - část mateřské části se hned po porodu rozmixuje s ovocem; někteří jej doporučují zejména při velké krevní ztrátě.
- Výroba kapslí (metoda tradiční čínské medicíny, vaření v páře) - kapsle z vlastní placenty bez přísad mají dlouhou životnost.
- Tinktury, esence, homeopatiká, krémy a balzámy - různé formy využití s deklarovaným energetickým či léčivým účinkem.
- Památkové zpracování - obtisk placenty („strom života“), sušení pupečníku do dekorativních tvarů, zakopání placenty pod strom jako rituál.
Placentová tinktura má dlouhou životnost, placentová esence se vyrábí v poměru alkohol/destilovaná voda a výroba trvá 4-12 hodin. Při zpracování placenty je zásadní dbát na hygienu: placentu nepoužívejte k vnitřnímu užití, pokud byla voda zkalená nebo existovalo jakékoliv podezření na infekci.

Co dělat při podezření na poruchu placenty
Pokud vám při ultrazvuku zjistí například placenta praevia, vrostlou placentu nebo jiný patologický nález, lékař obvykle navrhne pravidelné sledování, případně konzultace v odborném centru. V případě vcestné placenty (placenta praevia) se sleduje, zda placenta překrývá děložní branku - pokud ano, často je nutné plánované ukončení těhotenství císařským řezem. V případě podezření na placenta accreta/increta/percreta se plánují vedení porodu a případný chirurgický zákrok s ohledem na riziko krvácení.
V případě abrupce placenty nebo masivního krvácení je nutné rychlé lékařské řešení, někdy i urgentní ukončení těhotenství. Pokud placenta neodchází spontánně a žena výrazně nekrvácí, může se po určité době (např. 10-45 minut) přistoupit k manuální lýze.
Prevence a sledování
- Pravidelné prenatální kontroly a ultrazvukové vyšetření zejména ve třetím trimestru.
- Informování lékaře o předchozích operacích dělohy, předchozích poraněních placenty či rizikových faktorech.
- Úprava životosprávy: vyvážená strava, dostatek pohybu, vyvarování se alkoholu, nikotinu a návykových látek.
- V některých případech je předepsán aspirin či jiné medikace z důvodu zlepšení průtoku krve v placentě - vždy podle doporučení lékaře.
Praktické rady pro rodičky při III. době porodní
- Pokud preferujete přirozený porod placenty, informujte o tom personál a mějte připravené porodní přání. Standardně se v českých porodnicích nechává čas až 1 hodina na spontánní odloučení.
- Podpořte první přisátí dítěte a bonding - kojení vyplavuje oxytocin, který napomáhá stahování dělohy a odloučení placenty.
- Pomocí masáže děložního fundu přes bříško lze podpořit odloučení placenty a zavinování dělohy; tento úkon provádí porodní asistentka nebo ošetřující personál.
- Neprovádějte tahy za pupečník; při porodu placenty nechávejte profesionály sledovat situaci a v případě potřeby jednat rychle.
- Po porodu zůstaňte pod dohledem na sále nebo oddělení šestinedělí - v této době se nejčastěji objevují poporodní komplikace jako krvácení či špatné zavinování dělohy.
Informace pro dotazující se pacientky
Vcestná placenta (placenta praevia) může být zjištěna i bez klinických příznaků až do porodu. Pokud je placenta nízko položená, může se v průběhu těhotenství posunout. V případě podezření na riziko krvácení se doporučuje častější kontrola a individuální plán vedení těhotenství a porodu. Při anamnéze potíží s placentou v předchozím těhotenství je vhodné konzultovat rizika a sledování ještě před dalším otěhotněním.
V případě potřeby chirurgického řešení, manuální lýzy nebo celkové narkózy je dobré vědět, že krátkodobá narkóza se rychle odbourává a kojení většinou není zásadně narušeno. Po porodu porodník zkontroluje porodní cesty, ošetří případná zranění a pečuje o to, aby se rodička mohla bezpečně zotavit.