Orgány činné v trestním řízení používají vazbu k zajištění obviněného. Zaměstnanec, který je vzat do vazby, logicky nemůže plnit své základní povinnosti, dostavovat se na pracoviště a konat osobně práci podle pracovní smlouvy. I pro tuto překážku v práci na straně zaměstnance platí obecná povinnost požádat o poskytnutí pracovního volna včas, případně uvědomit zaměstnavatele o překážce v práci a o předpokládané době jejího trvání.
Podle Nejvyššího soudu ČR platí, že okolnost, kdy zaměstnanec uvědomí zaměstnavatele o důležité osobní překážce v práci a prokáže její existenci, včetně doby jejího trvání, až dodatečně po jejím skončení, neznamená, že by zaměstnavatel již nebyl povinen nepřítomnost omluvit. Jestliže tedy zaměstnanec prokáže, že překážka v práci na jeho straně po rozhodnou dobu objektivně existovala, nemůže být jeho nepřítomnost hodnocena jako neomluvená a nemůže představovat porušení pracovní kázně (Rozsudek NS ČR ze dne 3. 11. 2010).
Pokud zaměstnanci po spáchání trestného činu uloží nepodmíněný trest odnětí svobody, nemůže vykonávat práci pro zaměstnavatele podle pracovní smlouvy. Důvodem je, že zaměstnavatel může v souladu s § 56 odst. 1 písm. D vyhlášky a zákonem o výkonu trestu upravit výkon pracovního závazku odsouzeného; transport není vždy jen vnitřní záležitostí, ale souvisí s mezinárodním předáním a postupy mezi státy.
Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR se dotýká i vyřizování dovolání a dopadů na další rozhodnutí. Dovolání nejvyššího státního zástupce může mít vliv na později učiněná rozhodnutí, jejichž základy tvoří rozhodnutí soudů o výkonu trestu. Přerušení výkonu trestu podle § 265h odst. 1 trestního řádu nastává v kontextu řešení dovolání a souvisejících nároků na meritorní rozhodnutí.
V zahraničním kontextu, pokud dojde k předání z EU, transport odsouzeného na hranice zajišťuje vysílající strana; na hranicích pak přeberou odsouzeného Vězeňská služba ČR. Soud posoudí, zda je předání možné, a následně český krajský soud rozhodne o uznání trestu a jeho výkonu v ČR. Náklady na převoz hradí stát odesílající, ale náklady spojené s řízením o uznání a výkonu cizozemského rozsudku hradí odsouzený.
O povinnosti uhradit náklady výkonu trestu rozhodne soud po předání na území ČR. V případě předání ze státu mimo EU se o nutnosti uhrazení nákladů rozhoduje soudem po převzetí osoby. Předání ze státu EU řeší soudy bez účasti Ministerstva spravedlnosti. Z trestného činu je obviněný často vyšetřován a následně je mu uložen trest.
V konkrétním případě Pelhřimovska byl muž odsouzen za přečiny krádeže a neoprávněného opatření, padělání a pozměnění platebního prostředku. Na výzvu do věznice nereagoval, a proto byl vydán příkaz k dodání do výkonu trestu a vyhlášeno pátrání. Odsouzeného muže vypátrali a eskortovali do věznice. Nedávné rozhodnutí vyzdvihuje, že brání-li se odsouzený, přerušení výkonu trestu a následné řízení o jeho postupu jsou nutné pro spravedlivé posouzení.
Informace o administrativních postupech a právech ve výkonu trestu jsou uvedeny v konkrétních ustanoveních zákonů: § 25 odst. 1-1 věty prvé až třetí (převod peněz na účet odsouzeného), § 25 odst. 4 (omezení dispozičního práva k penězům), § 35 (povinnost hradit náklady výkonu trestu), vyhláška č. 10/2000 Sb. a její novelizace až po čtyřech posledních změnách. Ústavní soud v nálezech IV. ÚS 45/18 a dalších detailně rozebírá, jak musí být přiměřenost a veřejný zájem vyvažovány, a že zásah do vlastnického práva musí být založen zákonem a přiměřený.
Instruktážní obsah pro nástup do vězení zahrnuje video, které prezentuje práva a povinnosti, denní režim, co si vzít s sebou a co nechat doma. Při nástupu zaměstnanec projde s vězeňskou službou orientačním programem a následně se mu vytvoří Program zacházení. Do věznice si lze vzít jen omezené osobní věci; telefonování probíhá prostřednictvím vězeňského účtu a podléhá kontrole.
Nástup do vězení: Co vás čeká a jak se připravit?
Chcete-li změnit věznici, podat žádost o přeřazení lze u ředitele věznice a i blízcí mohou podat žádost. Výčet legálních rozdílů a interpretací zahrnuje názory Ústavního soudu a Nejvyššího správního soudu, které upravují otázky vyrovnání mere legality a spravedlivé rovnováhy mezi veřejným zájmem a právem na vlastnictví. Důraz je kladen na to, že oprávnění zasahovat do vlastnického práva odsouzených musí být zakotveno v zákoně a musí respektovat princip proporcionality.
Praktické shrnutí pro čtenáře
- Vazba a překážky v práci mohou znamenat neomluvenou nepřítomnost jen tehdy, pokud to vyřeší příslušné soudy a zákony.
- U odsouzených je nutné sledovat přesné podmínky vedení financí na účet věznice a potenciální srážky z odměny, pokud má být hrazena náklady výkonu trestu.
- Předání do výkonu trestu a jeho případná změna typu věznice vyžaduje pečlivé posouzení s ohledem na judikaturu a ústavní zásady.
- Prakticky: při nástupu do vězení je nutné získat jasné instrukce, s čím si vzít a co nechat doma, a sledovat denní režim a možnosti vzdělávání.
| Otázka | Pravděpodobná odpověď |
|---|---|
| Co dělat při vazbě, aby nedošlo k neomluvené nepřítomnosti? | Včas oznámit překážku, prokázat existenci a dobu trvání; spolupracovat s zaměstnavatelem a soudy. |
| Jak postupovat při hromadných nákladech výkonu trestu? | Správně rozdělovat prostředky na podúčty a postupovat podle NGŘ a vyhlášky o srážkách. |
| Co očekávat při přeřazení do věznice s mírnějším režimem? | Prostudovat nález Ústavního soudu a zákony; posoudit dobu a typ výkonu, aby byl zachován princip rovnosti a spravedlnosti. |
V důsledku výše uvedených skutečností je klíčové sledovat aktuální judikaturu NS ČR a Ústavního soudu, protože jejich rozhodnutí formují aplikační praxi v oblastech vazby, výkonu trestu a dispozičního práva k finančním prostředkům odsouzených.