Kojení patří k přirozeným procesům v přírodě a pro kojence je tou nejvhodnější variantou výživy. Aby bylo dítě kojeno je v prvních fázích jeho vývoje mimořádně důležité. Světová zdravotnická organizace (WHO) doporučuje výhradní kojení do 6 měsíců věku dítěte (tj. bez jakýchkoliv přídavků) a poté pokračování v kojení v kombinaci s odpovídající doplňující výživou do 2 let či dle potřeb dítěte. Mohou se však objevit objektivní i subjektivní důvody, které uplatnění této zásady neumožňují (nemožnost kojit pro nedostatek mateřského mléka a další překážky na straně matky či dítěte). V těchto situacích je nutno kojení doplnit nebo zcela nahradit umělou výživou. Mateřské mléko jako přirozená výživa dítěte je nepochybně nejlepším startem do života, který maminka může svému dítěti dát. Z hlediska podpory vývoje a růstu dítěte je mateřské mléko považováno za nejlepší výživu. Mateřské mléko je bohaté na bílkoviny, tuky a cukry a obsahuje také dostatek tekutin, vitaminy, minerály, probiotické bakterie a široké spektrum obranných látek, které jsou zodpovědné za ochranu dítěte před infekčními onemocněními v oblasti respiračního a gastrointestinálního traktu. Také snižuje riziko výskytů a závažných projevů alergií, riziko obezity a diabetu. Složení mateřského mléka je unikátní i tím, že se mění podle potřeb dítěte - přizpůsobuje se potřebám rostoucího kojence. Neexistuje žádné slabé mléko, mateřská mléka mezi maminkami nelze srovnávat. Další prokázané a nepřekonatelné výhody zahrnují lepší mozkový vývoj, nižší riziko alergie a v rodinách s dědičným rizikem cukrovky ochranu proti cukrovce. Kojení má řadu pozitivních benefitů pro matku i dítě. Kojení je ekonomické a ekologické. Příprava na kojení začíná již v době raného těhotenství, kdy se prsní žlázy ženy vlivem zejména estrogenů a progesteronu mění, rostou a chystají na budoucí stravování kojence. První přiložení novorozence k prsu probíhá ideálně ještě na porodním sále, zpravidla do 30 minut po narození. Sací reflex dítěte je v této době vyvinutý a organismus matky je kompletně připraven na nástup laktace jak po hormonální stránce, tak po anatomické stránce. Miminko je schopné si samo najít prs, otevřít pusinku a začít sát. Pokud k prvnímu kojení obratem po porodu z nějakého důvodu nedojde, maminky se vůbec nemusí obávat toho, že laktace nenastoupí vůbec. Laktace běžně nastupuje 3. - 4. Každá maminka a miminko jsou individuality a svou adaptaci na nový prostor a sladění se může trvat každému jinak. V prvních dnech pije miminko malé množství mleziva, které je lehce stravitelné, kaloricky velmi bohaté, s vysokým obsahem bílkovin, vitamínů a obranných látek, děťátko nabírá na hmotnosti a mlezivo mu dodává energii. Mlezivo a následně mateřské mléko společně zabezpečují úspěšný přechod novorozence ze sterilního prostředí v děloze matky do zevního světa plného bakterií. Po návratu z porodnice bývá miminko častěji hladové, budí se v kratších intervalech a kojit je potřeba i každou hodinu. Časové odstupy mezi jednotlivými kojeními se poté zpravidla prodlužují (pro představu, počet kojení se pohybuje kolem 8-10 přiložení za den, ze začátku může počet kojení dosáhnout i 20 za den). Ukazatelem dostatečného kojení kromě narůstající hmotnosti miminka je počet počůraných plen, kterých má být minimálně šest za 24 hodin. Přirozený instinkt dítěte je základem, podle kterého se musí řídit počet a délka jednotlivých kojení. Po kojení by mělo být miminko spokojené, nemělo by již natahovat po prsu, nemělo by si cucat prstíčky, nemělo by stáčet hlavičku na stranu, případně by mělo usnout. Pláč miminka vždy neznamená, že má hlad a žádá si nakojit. Během kojení dochází k velké řadě hormonálních reakcí, které spouští tvorbu mateřského mléka, jeho uvolňování do mlékovodů a dostupnost mléka pro dítě. Hormony ovlivňují následnou reakci těla matky na tvorbu další dávky mateřského mléka a jeho složení. Čím častěji matka kojí, tím rychleji se vytvoří mléko. Díky hormonální bouři, ke které dochází brzy po porodu, se začne mateřské mléko tvořit hned, jakmile miminko začne sát z prsu. Mléko se tvoří ve žlázových buňkách mléčné žlázy, které jsou uspořádány do malých útvarů (alveolů). Během kojení se tvoří dva hormony. Prolaktin působí na tvorbu mateřského mléka. Čím více dítě saje, tím více prolaktinu se vylučuje a tím více se tvoří mléka. Pokaždé, kdy miminko saje z prsu, bude matka produkovat více hormonu prolaktinu. Vysoká hladina prolaktinu podporuje tvorbu mléka. Jakmile jsou prsa maminky prázdná, díky prolaktinu se začne tvořit více mléka pro další krmení dítěte. Oxytocin je produkován krátce po začátku kojení. Má vliv na uvolňování mléka v průběhu kojení. Vyvolá kontrakci v malých buňkách, které uvolní mléko dítěti. Produkce mléka funguje na principu nabídky a poptávky.Čím větší poptávka (stimulace/kojení) je, tím více se bude tvořit mléka. Toto je možné využívat i v případě, že z nějakého důvodu tvorba mléka poklesne. Každá budoucí maminka by měla mít informace o tom, že způsob stravování v průběhu těhotenství má vliv na zdravotní stav jejího dítěte. Výživa těhotné ženy je důležitá jak z hlediska zdraví matky, tak z hlediska fyziologického vývoje plodu. Při standardních stravovacích podmínkách se ženy nemusí obávat výraznějších nutričních problémů během těhotenství. Je také velmi žádané, aby žena nevstupovala do těhotenství s vyčerpanými zásobami živin, což např. nastává při nevhodně sestavených redukčních dietách nebo při dodržování diet, které z nejrůznějších důvodů zcela vylučují některé potravinové skupiny. Proto se doporučuje, aby alespoň v posledních třech měsících před plánovaným těhotenstvím měla žena stabilní hmotnost a dobře vyváženou a pestrou stravu. Během vlastního těhotenství je třeba zabezpečit optimální příjem celkové energie, který se dá podstatnou měrou kontrolovat žádoucím vývojem váhového přírůstku během těhotenství. Dále je třeba věnovat pozornost dostatečnému příjmu bílkovin a správnému výběru tuků, kyseliny listové, železa, jódu, vápníku a vitaminu D. Nedostatek těchto důležitých látek během těhotenství může mít závažný vliv na vývoj plodu a zdraví matky. Důležité vitaminy, minerály a stopové prvky může kojící žena užívat v doplňcích stravy pro těhotné.Samozřejmě by se matka měla vyvarovat tzv. "rizikovému chování", jako je kouření, pití alkoholu, užívání drog, které mohou ovlivnit růst a vývoj plodu a také složení mateřského mléka. Budoucí maminka by se měla již v průběhu těhotenství zajímat o nástup a průběh laktace. Dále by měla znát výhody kojení pro ni a pro její budoucí miminko. Pokud se chce žena na kojení předem připravit a držet se různých doporučení pro podporu kojení, může začít už v době, kdy začíná být bříško viditelné. Další techniky a postupy samozřejmě velmi pomohou během kojení jako takového. Zásadní je pít dostatek tekutin a jíst pestře během celého těhotenství a během celého kojení a ideálně také čtvrt roku před otěhotněním. Pro zahájení kojení je důležitá „zlatá hodina“ po porodu, kdy je dítě prvně přikládáno k matčinu prsu a přisává se. Před vlastním kojením, k nastartování uvolnění mléka, může pomoci masáž prsou (např. Welleda olej na masáž prsů), přikládání teplých obkladů (Ortopedic® polštářek) anebo použití odsávačky mateřského mléka (Avent, Medela, Mam). Existují pomůcky, které mohou kojení usnadnit, zpříjemnit, udělat kojení pohodlnější, pomoci mamince se u kojení lépe usadit. Nejběžnější jsou kojící polštáře do písmene C. Vyhýbejte se pomůckám narušujícím kojení (dudlík, lahvička se savičkou, prsní kloboučky), alespoň do té doby, než se kojení ustálí a dítě správně ovládá techniku sání z prsu. Nechte si překontrolovat techniku kojení zkušenou laktační poradkyní. Tu můžete také vyhledat při jakýchkoliv potížích s kojením - ať už jde o počínající zánět či např. Bylinky využívaly na podporu laktace již generace žen v minulosti a stále patří k oblíbeným prostředkům. V lékárně je dostupná řada čajových směsí pro kojící ženy s tradičním obsahem bedrníku anýzu, kmínu kořenného a fenyklu obecného, ale také např. pískavice řeckého sena, sporýše lékařského, jestřabiny či meduňky. Pískavice řecké seno a benedikt lékařský bývají pro kojící matky dostupné také ve formě kapslí. Při nedostatku pestré stravy a únavě mohou pomoci doplňky stravy pro kojící s obsahem vitaminů a minerálů (Femibion 3, Chytré miminko Superfolin 2. a 3. Pokud má maminka pocit, že je tvorba mateřského mléka nedostatečná, kromě častějšího přikládání miminka k prsu může kdykoli během období kojení užívat homeopatikum Ricinus Communis 5 CH - 5 granulí 3 - 4x denně. Dostatečný pitný režim je samozřejmostí. Se špatnou technikou kojení souvisí také poranění bradavek (ragády bradavek). Při chybném přiložení dítěte k prsu je bradavka stlačena tvrdým patrem dítěte, což vyvolává u maminky bolest a poranění kůže. Poranění může být pouze lehoučké, ale i velmi hluboké až krvácející. K vhodným prostředkům léčby patří hojivé masti a krémy např. s panthenolem či lanolinem (Bepanthen, Medela Purelan, Weleda Mama Balzám na bradavky). Čerstvé ranky na bradavkách se mohou potírat HemaGelem, jehož případné zbytečky se před kojením jemně otírají. Hojení urychluje také přikládání hydrogelových polštářků (Medela). Bolavé bradavky je vhodné co nejvíce větrat, ideální je, pokud žena může chodit bez podprsenky, alespoň doma. Lze používat také chrániče bradavek či speciální stříbrné prsní kloboučky. Hromadění mléka v prsou může způsobit nepříjemné pocity tvrdnutí prsou, které může přejít až v zánět. Příčinou bolestivého horkého nalití prsou může být ucpaný mlékovod. První pomocí je změna polohy při kojení, které nesmí být přerušeno. V horším případě může dojít k zánětu prsní žlázy (tzv. mastitida), kdy se prsa bolestivě nalijí, mohou být horká, ztvrdlá, na dotyk bolestivá. Zánět je doprovázený velmi často vysokou teplotou (nad 38 °C), třesem a pocitem schvácenosti, mamince je celkově velmi špatně. První dva až tři dny je možná samoléčba, která by měla probíhat tak, že maminka prs nahřeje, nakojí nebo mléko odsaje a posléze prs zchladí (polštářkem, nebo pomocí mražené zeleniny zabalené do čisté pleny, účinné jsou obklady z měkkého tvarohu nebo z nastrouhaných brambor). Důležité je tento postup neustále opakovat. Jakmile jsou prsa opět tvrdá, bolestivá, opět nahřát, nakojit nebo odsát, zchladit a stále dokola. A v průběhu zánětu při teplotě může jinak zdravá maminka užívat léky s obsahem paracetamolu (Paralen, Panadol) nebo ibuprofenu (Ibalgin, Brufen). Pokud se příznaky nelepší během dvou, tří dnů, je stav nutné konzultovat s lékařem, který pravděpodobně vystaví recept na antibiotika. Kojení mohou znesnadnit také různé stupně vpáčených bradavek. Mimo stimulace bradky prsty a jejich povytažení před kojením pomáhá také používání tzv. formovačů bradavek. Již v průběhu těhotenství se může ženám spouštět uvolňování mleziva a stejně tak může v průběhu kojení odkapávat mléko z druhého prsu. Občas kojící žena zaznamenává i únik mateřského mléka při plných prsou, při pláči či pohledu na dítě. Vhodnou volbou jsou v těchto případech prsní vložky. Ty mohou být jednorázové či látkové např. Výjimečně se může do bradavky zanést plísňová infekce. Bradavky pálí, pokožka je načervenalá a loupe se. V tomto případě je lepší, když se žena nechá vyšetřit lékařem, který může předepsat antimykotickou mast, která bude na infekci účinná. Jako první pomoc se mohou bradavky potírat roztokem Genciánové violeti (fialová vodička, která se před kojením nemusí omývat) nebo natírat 3x denně krémem Canesten (před kojením je potřeba prsa omýt).
Nepřímé benefity a složení mateřského mléka
Andreas NJ, Kampmann B, Mehring Le-Doare K. Human breast milk: A review on its composition and bioactivity. Early Hum Dev. Frühauf P. Časná nutrice a dlouhodobé zdraví: bezprostřední a dlouhodobé vlivy probiotik, vitaminu D a kojení. Ingram J, et al. The development of a new breast feeding assessment tool and the relationship with breast feeding self-efficacy. Kopřiva F. Slizniční imunitní systém, mateřské mléko a pre(o)biotika. Kudlová E. Význam dlouhodobého kojení. Neonatologické listy. Palmeira P, Carneiro-Sampaio M. Immunology of breast milk. Rev Assoc Med Bras (1992).
Co obsahuje mateřské mléko a proč je tak výživné?
- Kojení je nejlepší výživa pro miminko a je důležité také pro zdraví maminky.
- Kojenecká mléka nahrazují mateřské mléko v případě, kdy kojení není z různých příčin možné nebo není dostačující.
- Mateřské mléko má unikátní složení, které umožňuje snadné trávení a vstřebávání živin.
- Kolostrum bohaté na imunoglobuliny poskytuje ochranu v prvních dnech života.
- Laktóza a oligosacharidy podporují střevní mikroflóru a zvyšují vstřebávání vápníku.
Nutriční hodnoty a doplňky během kojení
Výživa těhotné ženy je důležitá i z hlediska vývoje plodu, ale během kojení pokračuje potřeba kvalitního jídelníčku pro matku i dítě. Výživa během kojení musí být pestrá a vyvážená, aby se zajišťovaly všechny důležité vitamíny a minerály, které se vlévají do mateřského mléka. Vitamíny a minerály mohou mít vliv na složení mléka, proto je vhodné u kojení sledovat jejich dostatek. Mléčné mléko poskytuje dostatečný příjem vápníku v prvních 6 měsících, poté je nutná jeho dodávka např. U MM a KM se liší zastoupení stopových prvků (Zn, Fe, I, Cu, Mn) a také jejich biologická dostupnost. MM má např. méně zinku a více mědi. Železo v mateřském mléce je relativně málo, ale ve formě snadno vstřebatelné do organismu. Důležité minerály a vitamíny by měly být podporovány vyváženou stravou a případně doplňky dle doporučení lékaře. Mezi důležité živiny patří vitamíny A, D, kyselina listová, železo, zinek, jódu a omega-3 mastné kyseliny. Laktoza navíc podporuje růst bifidobakterií a laktobacilů a zlepšuje vstřebávání vápníku. Oligosacharidy posilují imunitní obranu a podporují rozvoj střevní mikroflóry.
Praktické tipy pro zdravé kojení a stravu matky
- Kojené děti prospívají díky častému sání, které stimuluje tvorbu mléka a poskytuje ochranu proti infekcím.
- Správná technika kojení, poloha a kontakt „břicho na břicho“ jsou klíčové pro pohodlné a efektivní sání.
- On-demand kojení a ignorování neklidů dítěte umožňuje přirozený rytmus a zdravý růst.
- V období růstových spurtech může počet kojení vzrůst až na 8-20 za den.
- V případě potíží vyhledejte laktační poradkyni a sledujte techniku přiložení k prsu.
Rizika a řešení při kojení
Mezi hlavní problémy patří ragády a poranění bradavek, mastitida či ucpané mlékovody. Při zánětu je možné využít hojivých mastí a krémů s panthenolem, hydrogelové polštářky a větrání prsou. Při bolesti je vhodné měnit polohu kojení a popřípadě vyhledat lékařskou pomoc při horečce či nelepšícím se stavu během 2-3 dnů. Před kojením je vhodné prsa očistit a vyhnout se použití kloboučků či dudlíků, které mohou zasáhnout správnou techniku sání. Složení mléka se liší během období kojení; první mléko (kolostrum) je bohaté na imunoglobuliny a nižší laktózu, následné zralé mléko obsahuje více tuků a energie.
