Kardiopulmonální resuscitace byla již popsána v předchozím článku. Ti, kteří neabsolvovali žádný kurz první pomoci nebo se naučili pouze nepřímou srdeční masáž, by měli postupovat u dětí stejně jako u dospělých, případně jen s nepřímou srdeční masáží, protože to je lepší než nic. Umělé dýchání je u dětí mnohem důležitější než u dospělých, protože většina zástav krevního oběhu u dětí je způsobena asfyxií neboli dušením a je tedy podstatné dětem okysličit krev.
Obecný postup a základní principy
Obecný postup při KPR je u dětí velmi obdobný jako u dospělých, odlišnosti jsou uvedené níže. I u dětí používáme AED, pokud je dostupné. Některé AED mají odlišné elektrody pro dospělé a pro děti. Některé mají elektrody stejné pro dospělé i pro děti, které potom lepíme na tělo dítěte v jiné pozici než u dospělých, a u některých AED je nutné do přístroje zasunout přiložený dětský klíč, který spustí dětskou sekvenci.
Správné místo kompresí je na spodní polovině hrudní kosti. Hloubka kompresí hrudníku je 1/3 až 1/2 výšky hrudníku. Poměr kompresí ku umělému dýchání je 15:2. U dětí do cca 1 roku provádíme kompresi hrudníku pouze dvěma palci přes sebe. Své prsty podložíme pod záda dítěte, oba palce položíme přes sebe na spodní polovinu hrudní kosti a kost stlačujeme palci.
KPR u dětí nezačínáme nepřímou srdeční masáží, ale nejdříve provedeme 5 umělých dechů. Při umělém dýchání u dětí bedlivě kontrolujeme, jak se jim při vdechu zvedá hrudník. Jeden vdech by měl trvat 1,5 s. Plynule do dítěte po tuto dobu vdechujte (ne prudce ani rychle). Objem vdechovaného vzduchu je u dětí mnohem nižší než u dospělých. U dětí do cca 1 roku provádíme umělé dýchání tak, že ústa obemkneme kolem úst i nosu dítěte a vdechujeme do nosu i úst zároveň. Při této technice nezacpáváme nos. U dětí do cca 1 roku není třeba výrazně zaklánět hlavu.
Autor článku: Bc. Zdroj: informace získané studiem v oboru Diplomovaný zdravotnický záchranář, zkušenostmi u ZZS, doplněné z odborné literatury: ERC Resuscitation guidelines 2015; Derek S. Wheeler, Hector R. Wong, Thomas P. Shanley. Resuscitation and Stabilization of the Critically Ill Child. Springer Science & Business Media, 2008.
Postupy u dětí po narození až po pubertu
- U dětí od 1 roku do puberty bývá náhlá zástava krevního oběhu druhotně vyvolaná dušením; postup je proto odlišný změněným pořadím úkonů. Provedu 5 umělých dechů tak, aby se hrudník zdvihal jen trochu.
- A. Zahájím resuscitaci v poměru 15 stlačení a dva vdechy. Hloubka stlačení je u dětí asi o třetinu hloubky hrudníku, frekvence 100-120/min.
- B. Při nehodě je třeba dbát na vlastní bezpečnost a technickou první pomoc. Používáme vesty a výstražné trojúhelníky, vypneme havarované vozidlo. Při poranění páteře postupujeme s ohledem na míchu.
- Pokud postižený nedýchá, je nutno zahájit resuscitaci po vyproštění. Optimální je vyproštění ve více lidech. Jeden drží hlavu, další vyprošťují tělo. Používá se Rautekův manévr.
- Pokud je dítě v bezvědomí, musí být ihned zabezpečeny dýchací cesty. Provedeme 2 pomalé vdechy s přestávkou na nadechnutí. Puls je vyšetřován na karotidě nebo brachialis.
Techniky a detaily umělého dýchání a dýchacích cest
Oropharyngeální vzduchovod je ohnutá trubice, která se umísťuje nad jazyk a do pharyngu. Nasopharyngeální vzduchovod je měkká trubice, která se zasazuje do nosních dírek. Masku je nutné správně zvolit, aby zakrývala nos a ústa, ale vynechávala oči. Ventilace přes endotracheální kanylu je nejefektivnější způsob UPV. Maska musí mít vhodnou velikost a být držena jednou rukou, zatímco druhá ruka stlačuje vak.
Resuscitační rouška je jednoduchá pomůcka pro umělé dýchání; umožňuje rychlejší a bezpečnější dechovou výměnu. Závazný poměr pro dospělé i děti (když jsou dva záchranáři) je 30:2; u dětí se často používá 15:2 kvůli jemnějším potřebám hrudníku.
Krátká historie resuscitace a současná praxe
Resuscitační postupy se vyvíjely od dávných dob. V mýtech a historických textech nacházíme zmínky o asfyxiaci, hlasitých zvucích a různých pokusech o oživení. Po druhé světové válce byly zlepšeny techniky dýchání a masáže; mezinárodní Evropská rada pro resuscitaci dává rámec pro moderní postupy a pravidelně aktualizuje doporučení. Poslední změna proběhla v roce 2021; postup z roku 2015 platí beze změn.
U dětí a kojenců je důraz na okamžité zahájení resuscitace a na důkladné ověření průchodnosti dýchacích cest. Při obstrukci dýchacích cest cizím tělesem postupujeme podle závažnosti - kašel a kokrhavé zvuky při nádechu signalizují částečnou obstrukci, u úplné obstrukce dochází k bezvědomí a nutnosti rychlé intervence.
Obstrukce dýchacích cest a Heimlichův manévr
- U dospělých bývá obstrukce častěji způsobena potravou, u dětí často vdechnutá drobná část hračky nebo oříšek. U dětí do 1 roku je třeba uvolnit dýchací cesty lehkým poklepáním mezi lopatky a nízko položeným postavením celé polohy.
- Heimlichův manévr se provádí ze zad, jedna ruka sevřená v pěst na nadbřišku a druhou dlaní pevně obejmeme postavu a 4-5x silně zatlačíme směrem k sobě. U malých dětí, těhotných a obéznějších se nedoporučuje.
- Pokud postižený je v bezvědomí, provádějí se střídavé komprese hrudníku a pokusy o umělý dech, stejně jako při KPR. V terminálním stavu může dojít k uvolnění záchvatů hlasivek a překážka se uvolní.
Doplňující poznámky a zdroje
Tento text vychází z mezinárodních doporučení ERC Resuscitation guidelines 2015 a z pramenů Derek S. Wheeler, Hector R. Wong, Thomas P. Shanley. Dále jsou zde citovány praktické zkušenosti z ZZS a literatury. Autor článku: Mgr. Martina Macfeldová; video a vizuální materiály vytvořeny podle projektu FRVŠ a spolupráce TM Studio Benešov.

Chcete-li se dozvědět více a prakticky si vše vyzkoušet, hledejte kurzy první pomoci s praktickými modely dětské resuscitace a konzultujte aktuální doporučení ERC pro resuscitaci dětí.
tags: #kojenec #tekutinova #resuscitace