Parciální mola s přítomností embrya a související gestační trofoblastická nemoc

Gestační trofoblastická nemoc (GTN) vzniká vždy v souvislosti s těhotenstvím. Trofoblast po implantaci vajíčka, které se spojilo se spermií se zanořuje do sliznice dělohy a fyziologicky velice rychle čímž zakládá vznik placenty. Tento růst je organismem kontrolovaný a buňky cytotrofoblastu a syncytiotrofoblastu začnou pronikat nejemon do sliznice dělohy ale i do krevních cév s možností šíření do plic a dalších orgánů. Tato trofoblastická invaze je fyziologický stav při každém těhotenství a po ukončení těhotenství (porod, potrat, GEU) spontánně regreduje během několika dnů. Výsledkem této invaze je že dokážeme při každém těhotenství v krvi detekovat těhotenský hormon hCG (humánní choriový gonadotropin). Po skončení těhotenství (porod, spontánní potrat, umělý potrat, mimoděložní těhotenství) organizmus zlikviduje tyto elementy trofoblastu během několika dnů.

Za hranici normy pro spontánní regresi hCG a tedy trofoblastu z organizmu považujeme 30 dnů. Přetrvávající hodnota hCG a následný postupný vzestup hCG je první patologická jednotka, kterou se trofoblast vymyká normálnímu růstu a jeho kontrolním mechanismům. Tato tzv. nečinná („quiescent“) gestační trofoblastická nemoc je novou jednotkou. Vyznačuje se přetrvávajícími nízkými hladinami hCG, které přetrvávají déle než 30 dnů a jsou v relativně nízkých hodnotách mezi 20 až 500 IU/l. Při zjištění nízkých „perzistujících“ hladin je nutno dále v intervalu týdne sledovat hCG, pokud během 3 odběrů v týdenních intervalech nedochází k poklesu nebo dochází k vzestupu nutno ženu odeslat do specializovaného centra. Tam je třeba vyloučit skutečnou aktivní neoplasii.

Mola hydatidosa partialis (MHP - částečná hydatidózní mola) vzniká patologickou fertilizací vajíčka (porucha při spojení vajíčka a spermie). Nejčastěji vzniká spojením vajíčka (23 chromosomů) se dvěma spermiemi (23 + 23 chromosomů). Výsledkem je triploidní (o třetinu více chromozomů) mola 69 XXY nebo 69 XXX. Nicméně ne všechna triploidní těhotenství jsou parciální moly. Embryo většinou zaniká mezi 7.-10. týdnem, klinicky se tato jednotka projeví krvácením charakteru potratu. MHP prakticky nemalignizuje, riziko je 0,01%. Terapie: vyprázdněním dutiny děložní odsátím a revize spodiny děložní dutiny kyretou. Kontroly: do negativity hCG po týdnu, poté půl roku 1× měsíčně. Další těhotenství doporučujeme po šesti měsících negativity hCG. Mola nesnižuje schopnost mít následně zcela normální těhotenství.

Infografika znázorňující triploidní mola 69 XXY a 69 XXX

Mola hydatidosa completa (MHC - úplná hydatidózní mola) vzniká patologickou fertilizací vajíčka (porucha při spojení vajíčka a spermie) kde veškeré chromosomy jsou otcovského původu. Vznikne oplodněním prázdného vajíčka (0 chromozomů) dvěma spermiemi (23X+23Y nebo 23X + 23X). Výsledkem je 46XX nebo 46XY vybavená pouze otcovskými chromozomy což neumožňuje vývoj embrya a placenta se nevyvíjí - místo ní jsou v dutině děložní klky vzhledu "hrozníčků vína". Riziko vzniku zhoubného nádoru - choriokarcinomu je 4-8%. Klinický obraz: nepravidelné krvácení v prvním trimestru, rychlejší zvětšování dělohy než odpovídá délce těhotenství, vyšší hladiny b-hCG, cysty na ovariích. Ultrazvuk neznázorní přítomnost plodu, ale typické mnohočetné intrauterinní echogenní obrazy (»sněžení«). Dostupnost ultrasonografického vyšetření přispívá nyní spolehlivě k časnější diagnostice dosud asymptomaticky probíhajícího »molárního těhotenství«. Dříve typický obraz dělohy velikosti 16. až 24. Terapie: vyprázdněním dutiny děložní odsátím a revize spodiny děložní dutiny kyretou. Dispenzarizace: do negativity hCG po týdnu, poté jeden rok 1krát měsíčně. Vzestup hCG signalizuje malignizaci onemocnění - vznik choriokarcinomu. Další těhotenství po MHC doporučujeme po 1 roce negativity hCG. Chtěné těhotenství v kratším intervalu negativity hCG není indikací k ukončení těhotenství, je-li ultrasonografie nového těhotenství v normě.

Mola proliferující (invazívní, MP) je nejagresívnější variantou moly, její trofoblast získává nádorový charakter s tendencí k invazívnímu růstu. Biologicky má nejistou povahu, může metastazovat do pochvy nebo do plic. Léčbu cytostatiky vyžaduje 20 % proliferujících mol. Terapie: 80 % MP regreduje po evakuaci a po revizi děložní dutiny spontánně.

Choriokarcinom (CH) je epitelový nádor vycházející z buněk syncyciotrofoblastu a cytotrofoblastu. Historicky byl prvním solidním nádorem s metastázemi, který byl vyléčen chemoterapií (Hertz, 1956). Od té doby řada nových poznatků zlepšila výsledky léčby tak, že v dnešní době je nejlépe léčitelným zhoubným nádorem i v metastazujících formách. Incidence choriokarcinomu je u nás 1:25 000 registrovaných těhotenství. Klinický obraz: metastazuje krevní cestou a poměrně záhy nejčastěji do pochvy, do plic, jater a mozku. Symptomatologie je tedy značně různorodá. Nejčastěji se projeví nepravidelným krvácením z děložní dutiny (70 % primární symptomatologie). U 20 % žen s choriokarcinomem nádor v děloze není přítomen. První příznaky z plicních metastáz nebo metastáz v játrech, mozku nebo i jiných orgánech jsou méně časté a v těchto případech je diagnostika obtížnější. Těhotenství předchází v odstupu měsíce až dvou let (delší interval je raritní). V 50 % předchází choriokarcinomu molární těhotenství, ve 24 % porod, ve 24 % potrat a ve 2 % mimoděložní těhotenství. Diagnóza: vždy pozitivita b-hCG, krvácení z dělohy nebo metastáza v plicích, játrech. Terapie: základem je chemoterapie, chirurgická léčba je vyhrazena pro přísně indikované případy rezistence na chemoterapii a při komplikacích (např. konzervativně nezvládnutelné krvácení z dělohy). Prognóza: velice dobrá, snahou je zachovat fertilitu u žen, které ještě plánují těhotenství. Těmto pacientkám doporučujeme vyčkat ještě rok po ukončení terapie.

Mapa rizikových faktorů GTN a diagnostika pomocí hCG

PSTT je epitelový nádor vycházející z buněk intermediate trofoblastu. Klinický obraz: nádor se projevuje nepravidelným krvácením, roste pomalu a většinou jej diagnostikujeme díky ultrazvuku jako ohraničenou rezistenci v myometriu. Odstup mezi předchozím těhotenstvím je většinou delší než u klasického choriokarcinomu (ve 2/3 vzniká po porodu, cca 20% po potratech a cca 15% po molárních těhotenstvích. Jde o raritní nádor, tvoří cca 10% choriokarcinomů. Terapie: nádor je relativně chemorezistentní a tak vyžaduje chirurgické odstranění. Pouze cca 20 % žen má v době diagnózy metastázy, které též vyžadují chirurgickou intervenci s následnou adjuvantní chemoterapií. Prognóza: ohraničené formy na děloze mají po chirurgické exstirpaci velice dobrou prognózu.

Závěrem: Mola hydatidosa je označení pro gynekologické onemocnění, které úzce souvisí s těhotenstvím. Příčiny: Mola hydatidosa je způsobena poruchou ve vzniku a vývoji oplozeného vajíčka. Částečná mola vznikne typicky tehdy, pokud je vajíčko oplodněno dvěma spermiemi. Kompletní mola vznikne za situace, pokud je dvěma spermiemi oplodněno prázdné vajíčko (tj. vajíčko, které ztratilo vlastní genetickou výbavu). V obou případech je vzniklý plod neschopný života a většinou odumírá ještě během těhotenství. Projevy: Žena obvykle začne trpět gynekologickým krvácením, a proto navštíví gynekologa. U částečné moly může být v děloze nalezen deformovaný zárodek, u kompletní moly jde jen o shluk tkání, které mají podobu cyst vyplněných tekutinou, někteří autoři popisují vzhled útvaru jako shluk hroznů vína. Diagnostika: Žena se obvykle dostaví ke gynekologovi pro krvácení, v krevních náběrech bude mít zvýšenou koncentraci sloučeniny známé jako hCG - choriový gonadotropin (těhotenský hormon) a na ultrazvuku bude pozitivní nález moly v děloze. Léčba: Tkáň moly je vhodné odstranit, protože má potenciál k popisovanému nádorovému zvratu. Odstranění se děje pomocí odsátí speciální pumpou a-nebo kyretáží. Po zákroku je žena opakovaně kontrolována. Gynekologové sledují, zda hladina těhotenského hormonu poklesne zpět do neměřitelných hodnot, což znamená úspěšné vymizení tkáně moly z organizmu ženy. Pokud je histologicky nalezena invazivně rostoucí mola nebo dokonce choriokarcinom, provádí se onkologická terapie.

Vizualizace průběhu léčby mola hydatidosa

Mola hydatidosa nebo také molární těhotenství či zásněť hroznová je abnormální vývoj gravidity. Buňky, z nichž by se normálně vyvíjela placenta, se spojují v trsy. Tento stav sice zpravidla ženu neohrožuje na životě, je však neslučitelný s dalším vývojem embrya, a končí tedy spontánním potratem. Mola hydatidosa je poměrně vzácné (postihuje asi 1 ženu z tisíce) nenádorové onemocnění, které se však ve výjimečných případech může proměnit ve zhoubné bujení (choriokarcinom). Příčiny: Přesná příčina vzniku není známa. Předpokládá se, že svůj podíl na vzniku má genetická výbava a také se častěji objevuje u žen starších 35 let nebo u těch, které již molární těhotenství v minulosti prodělaly. Existují dva typy mola hydatidosa: Parciální typ (částečná mola hydatidosa) - vzniká ve chvíli, kdy je nepoškozené vajíčko oplodněno dvěmi spermiemi najednou. Úplný typ (kompletní mola hydatidosa) - je stav, kdy spermie oplodní vajíčko, jež není geneticky v pořádku. Ani v jednom případě shluk buněk není schopen dalšího vývoje a zpravidla velmi brzy odumírá. Vzniklá tkáň ve většině případů ani nepřipomíná embryo.

Projevy a diagnostika mola zahrnují abnormální růst dělohy, úporné zvracení, vaginální krvácení během prvních tří měsíců, a často velmi vysoké hodnoty hCG. Ultrazvuk umožňuje identifikovat molu v děloze a potvrdit diagnózu. Léčba mola spočívá v ukončení těhotenství a následném sledování hladiny hCG v krvi. Pokud histologicky dojde k invazivní moly nebo k choriokarcinomu, je nezbytná onkologická terapie. Dlouhodobá prognóza je dobrá, ale nutné je sledování po delší dobu.

„Všechny peníze je potřeba vrátit na koleje,“ říká Tomáš Tóth

tags: #parcialni #mola #pritomnost #embrya