Otěhotnění v pozdějším věku: rizika komplikací, těhotenství a možnosti péče

Mnoho párů v současné době těhotenství odkládá na později a už je jich tolik, že se z toho stává aktuální trend. Někteří lidé chtějí nejprve vystudovat, vybudovat si kariéru, materiálně se zabezpečit, a pak teprve do takého nastavení přivést potomka. Jiní se o potomka dlouhodobě snaží a nedaří se jim to, mnohokrát ani s pomocí umělého oplodnění. Podle lékařů z IVF klinik se problém neplodnosti týká skoro každého pátého páru. Ať už jsou důvody jakékoli, v porodnicích a na klinikách asistované reprodukce se stále častěji objevují prvorodičky nebo ženy, které se snaží otěhotnět, ve vyšším věku.

Narůstající průměr věku prvorodiček a biologické okruhy plodnosti

Nejplodnější období z biologického hlediska zažívá žena mezi 20 až 29 rokem života, přičemž platí, že kolem 25 let jsou ženy obvykle nejplodnější a mají největší šanci otěhotnět. Uvádí se, že šance na početí při každém menstruačním cyklu je v tomto věku vyšší než 50 %. Zároveň je ženské tělo na těhotenství dobře připravené a existuje tu velká pravděpodobnost na donošení zdravého plodu. Mezi 30 až 35 rokem života jsou šance na otěhotnění přirozenou cestou stále ještě poměrně vysoké. To potvrzují také lékařské statistiky, které uvádějí, že průměrné české prvorodičce je dnes kolem 30 let. V tomto období ale dochází k poměrně dramatickému zvratu. Zatímco ženy blíže 30 roku ještě mohou otěhotnět poměrně bez problémů, kolem 35 roku dochází k výraznému snížení plodnosti. Průměrně jsou šance v tomto věku kolem 25 %. A nejedná se jen o přirozené početí. Od 35 do 40 roku života se schopnost ženy počít rapidně snižuje a šance jsou opravdu nízké.

To ale neznamená, že by to bylo nemožné. I v minulosti ženy rodily v pozdějším věku. Problém je v tom, že se z drtivé většiny nejednalo o prvorodičky. Pokud už žena za sebou má jeden nebo více porodů, další bývají snadnější. Prvorodičky kolem čtyřicítky už nemají například tak pružnou pánev a často je nutné porodit dítě císařským řezem, což je zásah do organismu. Ačkoli se nejedná přímo o riziko, šance na přirozené početí je ve vyšším věku opravdu nízká. I v případě, že se to podaří, hrozí řada těhotenských obtíží. Ty se samozřejmě mohou projevit i u mladších nastávajících maminek, ale u těch starších jsou mnohem běžnější. Každá žena je individuální a záleží na jejím životním stylu, životosprávě a zdravotním stavu. V tomto ohledu opravdu platí známé rčení, že věk je jen číslo.

Z lékařských studií jasné vyplývá, že s rostoucím věkem matky se zvyšuje pravděpodobnost chromozomálních poruch, které způsobují genetické vady, jak je nejčastěji Downův syndrom. Naštěstí dokáže moderní medicína genetické vady včas odhalit díky prenatální diagnostice, která se provádí již od 10. Podle lékařů se zvyšuje možnost vícečetného těhotenství u starších žen o 2 % při přirozeném otěhotnění. Současné IVF metody jsou nastavené tak, aby se do dělohy vkládalo pouze jedno vajíčko a k vícečetnému těhotenství nedošlo. Vícečetná gravidita může mít totiž negativní vliv nejen na těhotenství, ale také na porod. U starších maminek je také mnohem větší riziko mimoděložního těhotenství. S rostoucí věkem se zvyšuje riziko předčasného porodu nebo potratu. Často se tak děje proto, že ženy v tomto věku prodělaly nějaká gynekologická onemocnění, musely podstoupit konizaci děložního čípku, mají děložní myomy nebo jiné obtíže. Také šance na úspěšné uhnízdění vajíčka při IVF cyklu je nižší. Mnoho žen kolem 40 se dnes léčí s civilizačními choroby a mezi nejčastější patří cukrovka, vysoký krevní tlak nebo onemocnění ledvin. Těhotenství může vysoký krevní tlak nebo diabetes zhoršit a je nutné pacientky s těmito onemocněními důkladně sledovat.

S vysokým krevním tlakem také souvisí ledvinová onemocnění, která se projevují otoky a bílkovinou v moči. Těhotenství ve vyšším věku je ve 21. století běžný jev, ale starší generace se na ženy těhotné po čtyřicítce stále dívají skrz prsty. Pravdou však je, že společnost se posouvá vpřed a rovněž se posouvá i věková hranice prvorodiček či žen, které se rozhodly opět otěhotnět. Co na to říká příroda a medicína? Zatímco v 90. letech byl průměrný věk prvorodiček 25 let, v současnosti se tato hranice posunula na 30 let a lze předpokládat, že bude ještě stoupat. Odkládání mateřství ovlivňuje několik faktorů a ne vždy je za tím jen nedostatek touhy po dítěti. Ne všechny ženy mají to štěstí a najdou vhodného partnera na prahu dvacítky a v neposlední řadě hrají významnou roli ekonomické faktory.

Rizika komplikací a specifické zdravotní faktory

S přibývajícím věkem šance na otěhotnění přirozenou cestou u ženy klesají, a to zejména po 35. narozeninách. Po dosažení tohoto věku se snižuje počet i kvalita vajíček a kolem čtyřicítky je šance na otěhotnění 5-10 %. Ve věku 37 let zůstane v ženském těle přibližně 25 000 vajíček a kolem padesátky se toto číslo sníží na asi 1 000 vajíček. Stále se může zdát, že tisíc vajíček je docela dost, ale kromě kvantity je důležitá i kvalita, která se věkem také snižuje. Kromě nízkého počtu vajíček a jejich kvality ovlivňuje plodnost i zvyšující se počet onemocnění a celkové zdraví ženy. Ve věku 45 let plodnost rapidně klesá a otěhotnění přirozenou cestou je nepravděpodobné, byť ne vyloučené. Stále platí, že žena je plodná až do menopauzy a může otěhotět i v 50. letech. Podle statistik je průměrný věk k dosažení menopauzy 51 let, ale ve vzácných a výjimečných případech může být žena těhotná v 55.

Menopauza, tedy přechod nebo i klimakterium, je přirozený proces v ženském těle, který nejčastěji nastává ve věku 45-55 let a ve zkratce znamená, že tělo již více nedokáže produkovat hormony zabezpečující menstruační cyklus. Poslední šance na početí přirozenou cestou (ačkoli nízká) je během perimenopauzy, tedy ve fázi před přechodem. Perimenopauza může trvat několik let a zpravidla ji provází nepravidelná menstruace, návaly horka, zvýšené pocení, výkyvy nálad, slabost a nevolnost a problémy se spánkem. Mnohé ženy po celém světě se o miminko usilují během celého plodného období a dělají vše pro to, aby počaly přirozenou cestou. Někdy si to příroda přeje jinak a těhotenství ženě dopřeje až ve vyšším věku, kdy už to vůbec nečeká. Otázky, které si ženy po padesátce, ale i po čtyřicítce kladou, nejsou výjimečné a ani hloupé. Ano i ne. Záleží na tom, zda je žena v perimenopauze nebo se již nachází v období menopauzy. Jak jsme již zmínili, perimenopauzu provází nepravidelná menstruace, která se může dostavit například jednou za rok. Žena si v takovém případě myslí, že už nemá menstruaci, takže i ovulace je velice nepravidelná a nepředvídatelná. To, zda se v těle ženy ještě nacházejí nějaká vajíčka vhodná k oplodnění, vám s jistotou řekne až lékařské vyšetření.

Pokud s určitostí víte, že jste v přechodu a podstupujete jakoukoli formu umělého oplodnění, těhotenství vám kromě těhotenského testu potvrdí lékař. Ano. Šance na přirozené početí v tomto věku jsou však velmi nízké a v případě, že v padesátce je již žena v přechodu, jsou tyto šance nulové. Stále je zde ale možnost umělého oplodnění, ale třeba myslet na to, že těhotenství ve vyšším věku s sebou přináší rizika, a to jak pro maminku, tak pro miminko. Ano. V současnosti je poměrně běžné vidět v čekárnách u gynekologů ženy s bříškem na prahu čtyřicítky. Pokud žena cítí, že je na miminko připravena (ať už na první, druhé nebo třetí) i v tomto věku, pak to smysl má. Někdy jsou v dřívějším věku proti ekonomické faktory či nedostupnost bydlení. Žena ve třiceti letech možná ještě nenašla vhodného partnera, touží po kariéře nebo chce cestovat a poznávat svět bez závazků. Mnohé ženy odkládají těhotenství proto, že si chtějí být jisté, že dokážou dát děťátku vše, co bude potřebovat.

Planováním druhého či třetího dítěte po 35. roce se často liší od prvního těhotenství. Tělo už ví, co ho čeká, ale potřebuje více času na regeneraci a obnovení sil. U některých žen se v tomto období objevuje tzv. sekundární neplodnost, tedy situace, kdy se druhé miminko nedaří počít, přestože první těhotenství proběhlo bez komplikací. Zdravé těhotenství po 35. Dbejte na kvalitní spánek a dostatek regenerace. Stravujte se pestře a vyváženě. Zůstaňte v přiměřeném pohybu. Využijte preventivní vyšetření. Test PANDA z krve odhalí genetické přenašečství ještě před otěhotněním a test PrenatalAdvance dokáže s vysokou přesností vyloučit chromozomální vady už od 10. Těhotenství po 35. Můžete neomezeně číst Lidovky.cz, iDNES.cz, Expres.cz a Antiyoutuber.cz. K tomu dostanete také noviny a časopisy v elektronické podobě. Lékaři doporučují, že by žena měla otěhotnět nejlépe mezi dvaceti a třiceti lety. Navíc řada žen, které se rozhodnou otěhotnět v pozdějším věku, musí častěji využít metody asistované reprodukce. A i ty vykazují výrazně nižší úspěšnost v pozdějším věku.

Specifická rizika a poporodní péče

Zvýšený krevní tlak a cukrovka-To jsou dvě nejčastější komplikace, s nimiž se lékaři v těhotenských poradnách u žen ve vyšším věku setkávají. Některé ženy dokonce jednou nebo oběma nemocemi trpí už před těhotenstvím. Úkolem lékařů tak je pacientky pečlivě sledovat a jejich stav konzultovat ve specializovaných poradnách, aby nedošlo ke zhoršení. U starších budoucích matek se také podle celosvětových statistik může častěji rozvinout preeklampsie. Jde o závažné onemocnění, které má pravděpodobně souvislost s nedostatečnou činností placenty. Vzniká v důsledku nerovnováhy mezi látkami v krvi těhotné ženy, které podporují tvorbu krevních sraženin nebo naopak působí proti krevní srážlivosti. Může dojít k poškození vnitřní výstelky cév a k jejich zúžení. To se projeví zvýšením krevního tlaku, přítomností bílkovin v moči a otokem dolních končetin.

U těhotné cukrovky (gestační diabetes) dochází k poruše metabolismu cukrů, která je poprvé zjištěna právě v těhotenství. Protože hladiny krevního cukru jsou většinou zvýšené jen mírně, nemívá žena žádné obtíže. Cukr v krvi ovšem proniká přes placentu plodu k dítěti, což může těhotenství i porod zkomplikovat. Ženám s neléčenou těhotenskou cukrovkou, které mají dlouhodobě zvýšenou hladinu cukru v krvi, se rodí větší děti, které mají zvýšené riziko vývoje diabetu v dospělosti a někdy může to vést až k poruše intelektových funkcí.

S rostoucím věkem stoupá i riziko potratu či předčasného porodu. Lékaři také upozorňují, že u starších žen nebývá výjimkou výskyt děložních myomů, které mohou znamenat zvýšené riziko předčasného porodu. U žen nad 35 let stoupá podle průzkumů pravděpodobnost vzniku dvojčetného těhotenství o více než dvě procenta. Při spontánním otěhotnění je přitom pravděpodobnost asi 1 ku 85. Ženy, které chtějí otěhotnět ve vyšším věku, navíc mnohem častěji podstupují mimotělní oplodnění. Lékaři pak většinou v rámci jednoho cyklu IVF vkládají do dělohy matky dvě embrya. Pokud se obě zdárně vyvíjí, narodí se dvojčata. Transfer embryí v rámci metod asistované reprodukce by tedy neměl být o zavedení více jak jednoho embrya.

Porodní komplikace: i když starší žena otěhotní a donosí zdravé dítě, mohou se komplikace projevit až při porodu. Například když je špatně uložená placenta či obrácená poloha plodu. Aby lékaři případným komplikacím předešli, indikují u starších žen častěji porod císařským řezem. V České republice je průměrná frekvence kolem 20 %. Méně se ukončuje porod kleštěmi (per forcipem), většinou je prováděn jako neplánovaný výkon na konci II.

Terén rizik a další souvislosti: Přirozená IVF a rizika chromozomálních vad vedou k vysoké důležitosti prenatálních vyšetření. První trimestrální screening kombinuje odběr krve a ultrazvukové vyšetření (okolo 12. týdne). Neinvazivní prenatální test (NIPT) umožňuje zjistit chromozomální vady už od 10. týdne a stanoví možná genetická rizika. Po porodu nastává šestinedělí a mléčná žláza zahajuje laktaci. První menstruace po porodu následuje po anovulačním cyklu. Ovulace může nastat u nekojících žen u 10-16 % po skončeném šestinedělí, u 30 % do 90 dní. U žen kojících je ovulace vzácně, ale mateřství vyžaduje citlivý dohled a podporu laktačního poradenství.

Infografika: Rizika těhotenství po 35. roce a možnosti prenatální diagnostiky

Pokud žena očekává miminko po třicítce, může vyhledat plánovanou a bezpečnou cestu péče: pravidelný spánek, vyvážená strava, mírná fyzická aktivita a preventivní vyšetření. Testy jako PANDA a PrenatalAdvance umožňují odhalit některé genetické predispozice ještě před otěhotněním a během těhotenství. Prenatální diagnostika a moderní genetika umožňují odhalit rizika již v časné fázi, aby bylo možné přijmout vhodná opatření a plodnost zůstat pozitivní. V popsáném kontextu je důležité chápat, že věk je jen číslo a že s kompetentní péčí může být těhotenství i v pozdějším věku bezpečné a úspěšné.

Překvapivé účinky těhotenství

  1. První trimestr a význam skorých vyšetření pro detekci vývojových vad.
  2. Rizika související s věkem matky: chromozomální poruchy, cukrovka a hypertenze.
  3. Možnosti prevence a prenatální diagnostika, včetně PANDA a PrenatalAdvance.
  4. Porod a poporodní období: rizika, císařský řez a rekonvalescence.
  5. Životní styl, regenerace a podpora kojení v šestinedělí.
Faktor Riziko při vyšším věku Možnosti péče
Chromozomální vady Riziko stoupá s věkem Prenatální diagnostika, NIPT
Potrat a předčasný porod Vyšší u starších matek Pravidelné kontroly, sledování, vhodná hospitalizace
Dvojčata (vícečetné těhotenství) Rychle narůstá po 35. roku IVF cykly s jedním embryem
Gestační diabetes Riziko u žen nad 30 let OGT test, monitorování krevního cukru
Preeklampsie Vyšší pravděpodobnost Pravidelné měření krevního tlaku, screening

Pokud žena cítí, že je na miminko připravena i v tomto věku, pak to smysl má. Ke důsledkům a rizikům se lze postavit aktivně a s kvalitní lékařskou péčí minimalizovat jejich dopady. Někdy si to příroda přeje jinak a těhotenství ženě dopřeje až ve vyšším věku, kdy už to vůbec nečeká. Věk je však jen číslo a moderní medicína poskytuje nástroje k bezpečné cestě k rodičovství.

tags: #otehotneni #v #pozdejsim #veku