Otěhotnění během rodičovské dovolené: práva, dávky a podmínky

Mateřství sebou přináší kromě radosti z nového potomka, také zvýšené finanční náklady, ale hlavně nemožnost po určitý čas chodit do zaměstnání a vydělávat.

V této chvíli by tuto funkci měl alespoň v určité míře zastoupit stát prostřednictvím poskytování peněžních dávek a příspěvků.

Související právní úpravu nalezneme hlavně v zákoně č. 187/2006 o nemocenském pojištění, zákoně č. 117/1995, o státní sociální podpoře a dále také v zákoně č. 262/2006, zákoníku práce.

Konáte-li práci, která je těhotným zaměstnankyním zakázána, nebo která podle lékařského posudku ohrožuje Vaše těhotenství, je Vás zaměstnavatel povinen převést dočasně na práci, která je pro Vás vhodná a při níž může dosahovat stejného výdělku jako na dosavadní práci.

Pracujete-li v noci a požádáte zaměstnavatele o zařazení na denní práci, je zaměstnavatel povinen Vaší žádosti vyhovět.

Toto platí obdobně pro zaměstnankyni-matku do konce devátého měsíce po porodu a pro zaměstnankyni, která kojí.

Dosahujete-li při práci, na niž jste byla převedena, bez svého zavinění nižšího výdělku než na dosavadní práci, poskytuje se Vám na vyrovnání tohoto rozdílu vyrovnávací příspěvek dle zákona o nemocenském pojištění.

V souvislosti s porodem a péčí o narozené dítě přísluší zaměstnankyni mateřská dovolená po dobu 28 týdnů.

Porodila-li zároveň 2 nebo více dětí, přísluší jí mateřská dovolená po dobu 37 týdnů.

Na mateřskou dovolenou zaměstnankyně nastupuje zpravidla od počátku šestého týdne před očekávaným dnem porodu, nejdříve však od počátku osmého týdne před tímto dnem.

Vyčerpá-li zaměstnankyně z mateřské dovolené před porodem méně než 6 týdnů, protože porod nastal dříve, než určil lékař, přísluší jí mateřská dovolená ode dne jejího nástupu až do uplynutí stanovené doby.

Vyčerpá-li však zaměstnankyně z mateřské dovolené před porodem méně než 6 týdnů z jiného důvodu, přísluší jí mateřská dovolená ode dne porodu jen do uplynutí 22 týdnů, popřípadě 31 týdnů, jde-li o zaměstnankyni, která porodila zároveň 2 nebo více dětí.

Jestliže se dítě narodilo mrtvé, přísluší zaměstnankyni mateřská dovolená po dobu 14 týdnů.

K prohloubení péče o dítě je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnankyni a zaměstnanci na jejich žádost rodičovskou dovolenou.

Rodičovská dovolená přísluší matce dítěte po skončení mateřské dovolené a otci od narození dítěte, a to v rozsahu, o jaký požádají, ne však déle než do doby, kdy dítě dosáhne věku 3 let.

Během těhotenství Vám nesmí dát zaměstnavatel výpověď či s Vámi okamžitě zrušit pracovní poměr, a to ani během čerpání mateřské dovolené.

K datu 11. 7. Nárok na porodné má rovněž otec prvního narozeného dítěte nebo dětí, které se narodily současně s prvním dítětem ženy, jestliže žena, která dítě (dítě) porodila, zemřela a ke dni porodu byly naplněny podmínky pro poskytnutí porodného.

Výše porodného činí 13 000 Kč a narodí-li se více dětí ve výši 19 500 Kč.

Porodné se vyplácí jednorázově.

Nárok na peněžitou pomoc v mateřství má matka-zaměstnankyně, která se účastnila na nemocenském pojištění alespoň 270 kalendářních dní v posledních dvou letech přede dnem nástupu na peněžité pomoci v mateřství.

Podmínkou nároku na peněžitou pomoc v mateřství matky samostatně výdělečně činné je kromě splnění podmínky účasti na pojištění alespoň 270 kalendářních dnů, také účast na pojištění jako osoby samostatně výdělečně činné po dobu alespoň 180 kalendářních dnů v posledním roce přede dnem počátku podpůrčí doby (28, resp. 37 týdnů od nástupu na peněžité pomoci v mateřství).

Je-li uplatňován nárok na peněžitou pomoc v mateřství z pojištění, v němž není splněna podmínka účasti na pojištění, započtou se pro splnění této podmínky doby účasti na pojištění z předchozích pojištění v období dvou let před nástupem na peněžité pomoci v mateřství.

Peněžitou pomoc v mateřství může obdržet namísto matky i otec dítěte, popř. manžel ženy, která dítě porodila, pokud se s ní písemně dohodne, že to bude on, kdo bude pečovat o dítě.

Bez takovéto dohody může být otci dítěte, resp. manželu ženy, která dítě porodila přiznána peněžitá pomoc v mateřství také tehdy, jestliže matka dítěte nemůže nebo nesmí o dítě pečovat pro závažné dlouhodobé onemocnění, pro které byla uznána dočasně práce neschopnou.

Dávky u peněžité pomoci v mateřství činí výši 70% denního vyměřovacího základu.

Pro stanovení nároku a výše rodičovského příspěvku je rozhodující výše denního vyměřovacího základu pro stanovení peněžité pomoci v mateřství nebo nemocenského v souvislosti s porodem nebo převzetím dítěte podle zákona o nemocenském pojištění.

Rodič může volit výši rodičovského příspěvku, jestliže lze aspoň jednomu z rodičů v rodině stanovit k datu narození nejmladšího dítěte v rodině 70 % 30násobku denního vyměřovacího základu v částce převyšující 7 600 Kč až do částky 11 500 Kč měsíčně, s tím, že zvolená výše rodičovského příspěvku nesmí přesáhnout 70 % 30násobku denního vyměřovacího základu.

Nárok na rodičovský příspěvek přiznaný z důvodu péče o nejmladší dítě v rodině zaniká posledním dnem kalendářního měsíce předcházejícího kalendářnímu měsíci, ve kterém se stalo nejmladším dítětem v rodině jiné dítě, které zakládá nárok na rodičovský příspěvek, a to i v případě, že nebyla vyplacena celková částka rodičovského příspěvku.

Nezapomeňte, že úhradu některých nákladů spojených s těhotenstvím a porodem včetně Vaší výživy můžete požadovat také po otci dítěte, za nějž nejste provdána - více se dozvíte v článku o výživném.

V tomto článku jsme čerpali z níže uvedených právních předpisů, účinných ke dni 21.11.2012: Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře Zákon č. Najdete zde ucelené informace o svých právech i povinnostech týkajících se těhotenství, mateřské dovolené a rodičovské dovolené (dále jen MD, RD).

Dozvíte se, na co máte nárok, jaké máte možnosti a co můžete očekávat od zaměstnavatele i on od vás.

Jděte na na mateřskou a rodičovskou chytře.

Není-li možné na této stránce najít informace, které potřebujete, Obraťte se na naši bezplatnou právní poradnu.

Pokud čekáte dítě, z klasického pracovního režimu vystoupíte a na MD nastoupíte zpravidla od počátku šestého týdne před očekávaným dnem porodu.

MD je pracovní volno, které vám poskytuje zaměstnavatel v souvislosti s těhotenstvím, porodem a následnou péčí o dítě.

Nástup na MD je možný nejdříve od začátku osmého týdne před porodem.

Týden je v zákoníku práce definován jako období 7 po sobě jdoucích kalendářních dní.

Nástup na MD je tedy možný v rozmezí 56 dní (8 týdnů) až 42 kalendářních dní (6 týdnů) před porodem a samotná MD trvá 28 týdnů.

V souvislosti s porodem si musíte vybrat minimálně 14 týdnů a z toho pak alespoň 6 týdnů po porodu, tj. Předpokládaný termín porodu stanovuje na vaši žádost gynekolog či gynekoložka.

Nástup na MD vám zaměstnavatel nemůže upřít - v souvislosti s porodem a péčí o narozené dítě přísluší zaměstnankyni MD nárokově.

Jako zaměstnankyně tedy o poskytnutí MD nemusíte žádat.

Platí ale, že nástup na MD i RD jsou důležitými osobními překážkami v práci, proto musíte zaměstnavateli oznámit, kdy hodláte na MD nastoupit, a to s dostatečným předstihem, tj. včas jako u kterékoliv jiné překážky na straně zaměstnance podle zákoníku práce.

Od 1. 1. 2025 už není potřeba nosit do práce papírovou žádost o peněžitou pomoc v mateřství.

Infografika: Jak probíhá MD a RD

Váš gynekolog nebo gynekolog zašle potřebné údaje elektronicky přímo České správě sociálního zabezpečení (ČSSZ).

Na základě vašeho oznámení vám musí zaměstnavatel poskytnout volno z práce v souvislosti s porodem a péčí o narozené dítě, tj. mateřskou dovolenou.

Pokud víte, že hned po skončení MD budete chtít nastoupit na RD, můžete v rámci jedné písemnosti oznámit zaměstnavateli jak odchod na MD, tak i svoji žádost o následné poskytnutí RD, např. až do 2 let věku dítěte.

POZOR, zaměstnavatel nemusí o existenci ochranné doby vědět.

Těhotná žena má právo být převedena na jinou práci v případě, že vykonává práci, která je těhotným ženám zakázána, případně činnosti, které ohrožují mateřství.

Pokud ženu zaměstnavatel v důsledku toho převede na hůře ohodnocenou práci, náleží jí od státu vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství (o ten ale je nutné požádat).

Pokud pro ni zaměstnavatel nemá ani takovou práci, jedná se o překážku na straně zaměstnavatele.

(Tzn. Pokud gynekolog nebo gynekoložka stanoví, že vaše těhotenství je rizikové, vystaví vám lékařské potvrzení, které společně s touto informací předáte zaměstnavateli.

5. měsíc těhotenství (18.–⁠22. tt) | Těhotenství týden po týdnu| #tehotenstvi

Nemůžete zde najít všechny informace, které potřebujete? Řešíte specifickou situaci? Pokud jste zaměstnankyně, máte po dobu trvání MD (zpravidla prvního půl roku) nárok na čerpání finanční dávky ze systému nemocenského pojištění, tzv. peněžité pomoci v mateřství (PPM).

Má kompenzovat váš výdělek coby zaměstnankyně. Její výše záleží na průměrné výši mzdy (platu) za posledních 12 měsíců.

Pokud vám jako matce dítěte osobně nárok na PPM nevzniká, podmínky nároku na PPM může splňovat druhý rodič, otec dítěte nebo váš manžel (tedy obecně manžel ženy, která dítě porodila) a na základě písemné dohody s vámi jako matkou dítěte ohledně péče o dítě PPM pobírat.

Od roku 2025 se už o peněžitou pomoc v mateřství žádá elektronicky.

Vaše gynekoložka nebo gynekolog zašle potřebné údaje o očekávaném termínu porodu přímo České správě sociálního zabezpečení (ČSSZ).

Za splnění určitých podmínek vám také může vzniknout nárok na porodné - sociální dávku, určenou k zajištění nezbytností pro dítě.

Nárok na porodné je vázán na čistý příjem rodiny, který v kalendářním čtvrtletí před narozením nebo převzetím dítěte nesmí být vyšší než 2,7násobek životního minima rodiny.

RD je nárokové pracovní volno.

RD si můžete jako matka dítěte vzít po skončení MD, nejdéle do tří let věku dítěte.

Čerpání RD nesmí zaměstnavatel odmítnout.

O čerpání RD musíte zaměstnavatele písemně požádat alespoň 30 dnů předem.

Pokud víte, že se budete chtít zanedlouho vrátit do práce, ale nevíte, kdy přesně, je lepší zažádat si nejdříve o kratší dobu čerpání RD.

Prodlužovat RD lze opakovaně a zaměstnavatel vám musí vyjít vstříc až do 3 let věku dítěte.

RD není automaticky vázána na rodičovský příspěvek.

Nicméně platí, že každý rodič pečující celodenně o nejmladší dítě v rodině do věku maximálně 3 let, má nárok na rodičovský příspěvek v celkové výši 350 tisíc korun.

Rodičovský příspěvek se čerpá v měsíčních dávkách.

Měsíční výši rodičovského příspěvku, a tedy i rychlost jeho čerpání, určuje výše denního vyměřovacího základu (DVZ) žádajícího rodiče.

Tento výpočet provede okresní správa sociálního zabezpečení na základě údajů o výdělku, které potvrdí zaměstnavatel žádajícího rodiče.

Nárok na rodičovský příspěvek zaniká vyčerpáním jeho celkové výše nebo dovršením určitého věku dítěte.

U dětí, narozených do 31. 12. 2023 (včetně), je to dovršení 4 let věku dítěte.

U dětí, narozených od 1. 1. 2024, platí novější pravidla a sazby.

O rodičovský příspěvek se žádá na místním úřadu práce, na odboru státní sociální podpory.

Podmínkou pro čerpání rodičovského příspěvku je řádné a celodenní trvání osobní péče o dítě po dobu trvání kalendářního měsíce.

Zákon ale připouští změnu osoby čerpajícího rodiče.

Je tedy možné, aby se rodiče v čerpání rodičovského příspěvku střídali.

Z praktického hlediska a s ohledem jak na uplatňování daňové slevy na dítě, tak na oznamovací povinnost zaměstnavatele ve vztahu ke zdravotnímu pojištění zaměstnané-žádatelky, však doporučujeme se střídat min. např.

Mapa: Rozdělení dávek a jejich podmínky

Rodiče OSVČ: Když si vydělávám sama na sebe, mám nárok na PPM?

Nárok na PPM máte, pokud jste nemocensky pojištěna.

Jako podnikatelka na PPM dosáhnete, jestliže jste si platila nemocenské pojištění alespoň v jeho minimální zákonné výši po dobu 270 dní, a z toho přinejmenším 180 dní v posledním roce.

Co se týká mateřské dovolené (MD), jde o překážku v práci výhradně na straně zaměstnankyně, a to v souvislosti s porodem a péčí o narozené dítě.

Na roveň s MD je z právního hlediska postavena “otcovská dovolená” coby samostatná překážka v práci na straně zaměstnance.

Otcovská dovolená je přímo spjata s dávkou otcovské poporodní péče.

Ta supluje ztrátu výdělku otce, rovná se 70 % denního vyměřovacího základu zaměstnance za den a je žadateli poskytována v podpůrné době 2 týdnů v období 6 týdnů ode dne narození dítěte.

Po tuto samou dobu je zaměstnavatelem také poskytována otcovská dovolená.

“Otcovská” vám umožní být matce a dítěti na blízku po dobu šestinedělí.

Co se týče rozdělení pečujících povinností po dobu rodičovské dovolené (RD), tam platí, že v čerpání RD se otec a matka nijak neomezují - mohou ji čerpat současně, nebo se na ní po kratších úsecích střídat, nebo ji může čerpat jenom jeden z nich, stejně tak se mohou rodiče střídat v pobírání rodičovského příspěvku.

Z praktického hlediska a s ohledem jak na uplatňování daňové slevy na dítě u zaměstnavatelů obou rodičů, tak na oznamovací povinnost zaměstnavatele ve vztahu ke zdravotnímu pojištění zaměstnance a zaměstnankyně, však doporučujeme se v čerpání “rodičáku” spíše střídat např.

Infografika: Rozdělení rolí během RD

Pokud se rozhodnete střídavého čerpání rodičovského příspěvku využít, je vhodné podat si na ÚP žádost a přímo do protokolu k ní uvést záměr čerpat jen např. Sólo rodičovství.

Čekám dítě, o které hodlám pečovat sama v dvoučlenné domácnosti (matka a dítě).

Jakožto nastávající matka samoživitelka s nízkým příjmem můžete mít zaprvé nárok na jednorázový příspěvek k porodu na obstarání věcí potřebných pro dítě, tzv. porodné.

Pokud vaše příjmy za poslední kalendářní čtvrtletí nedosahují ani 2,7násobek životního minima rodiny, máte nárok na 13 000 Kč na vaše první dítě.

Bezpečné bydlení je pro vás a vaše dítě základ, pokud tedy žijete v nájemním bydlení, kde dosahuje nájemné nejméně 30 % vašeho čistého příjmu, nebo vaše náklady ve vlastnickém, např.

Naposledy si nebojte říct si o pomoc z různých solidárních fondů, které může u vás v práci vytvářet buď zaměstnavatel nebo odborová organizace.

Rodičovství při studiu: Jsem studentka, čekám dítě a své studium na konzervatoři hodlám příští měsíc ukončit maturitou.

Budou-li splněny podmínky, můžete mít nárok na rodičovský příspěvek i při studiu.

Podle zákona o nemocenském pojištění platí, že studium není pojištěnou činností.

To znamená, že nárok na PPM nevznikne “full-time” studujícím po dobu trvání studia.

Za situace, kdy po úspěšném ukončení studia (dokládá se maturitním vysvědčením, diplomem, výučním listem) I když vám nevznikne z titulu probíhajícího studia nárok na PPM, po narození dítěte máte nárok na rodičovský příspěvek.

Je to nepojistná sociální dávka, a není vázána na splnění doby účasti na nemocenském pojištění.

Pokud ale ani jeden z rodičů nebyl nemocensky pojištěn, a tedy nesplňuje podmínky pro volbu výše a délky pobírání rodičovského příspěvku, můžete rodičovský příspěvek čerpat maximálně ve výši 13 tisíc korun měsíčně.

Rodičovství při nezaměstnanosti: Jsem těhotná a nezaměstnaná.

Sama si platím pouze zdravotní pojištění a chodím na příležitostné brigády malého rozsahu.

Peněžitá pomoc v mateřství (PPM) je poskytována ekonomicky aktivním osobám, které jsou z titulu své výdělkové činnosti účastny nemocenského pojištění.

Z toho vyplývá, že nezaměstnaní rodiče nemají nárok na PPM.

Pokud máte nízký příjem, můžete mít také nárok na jednorázový příspěvek k porodu na obstarání věcí potřebných pro dítě.

Těsně před porodem a po něm mohou matky čerpat tzv. mateřskou dovolenou. Na ní navazuje rodičovská dovolená, jíž se mohou účastnit i otcové.

Během tohoto období mohou čerpat různé dávky. Podmínky upravuje zákoník práce [1].

Mateřská dovolená (§ 195 a nsl. zákoníku práce) Zaměstnankyni (matce) přísluší v souvislosti s porodem a péčí o narozené dítě mateřská dovolená v délce 28 týdnů.

Porodila-li zároveň dvě a více dětí, náleží jí mateřská dovolená po dobu 37 týdnů.

Na mateřskou dovolenou lze nastoupit od počátku 8. týdne do počátku 6. týdne před očekávaným dnem porodu.

O poskytnutí mateřské dovolené nemusí zaměstnankyně zvlášť žádat. Stačí, aby zaměstnavateli oznámila nástup na mateřskou dovolenou na předepsaném tiskopise podepsaném ošetřujícím lékařem.

Během mateřské dovolené je poskytována sociální dávka peněžitá pomoc v mateřství (PPM).

Rodičovská dovolená (§ 196 a násl. zákoníku práce) Rodičovskou dovolenou je povinen zaměstnavatel poskytnout na žádost zaměstnankyně-matky po skončení mateřské dovolené a zaměstnance-otce od narození dítěte.

Rodičovská dovolená přímo navazuje na mateřskou dovolenou.

Výjimku z tohoto obecného pravidla, při jejímž využití rodičovská dovolená bezprostředně na mateřskou dovolenou nenavazuje, obsahuje ustanovení § 217 odst. 5 zákoníku práce: ten stanoví, že zaměstnankyně může zaměstnavatele požádat o poskytnutí dovolené tak, aby bezprostředně navazovala na skončení její mateřské dovolené.

V takovém případě je zaměstnavatel povinen zaměstninci vyhovět a takto poskytnutá a čerpaná dovolená se zaměstnanci nesmí před následným nástupem na rodičovskou dovolenou krátit právě z důvodu následného čerpání rodičovské dovolené.

Rozsah rodičovské dovolené si určuje rodič sám, nejdéle je však možné rodičovskou dovolenou čerpat do tří let věku dítěte.

O rodičovskou dovolenou může požádat jak matka, tak otec dítěte.

Rodičovskou dovolenou mohou oba rodiče čerpat současně, rodičovský příspěvek však náleží vždy pouze jednomu z nich.

Dávky z nemocenského pojištění Tyto dávky mohou čerpat jen lidé, kteří byli v době nástupu na dávku nemocensky pojištěni (tj. z příjmu ze zaměstnání je odváděno pojistné na sociální zabezpečení), nebo musí trvat ochranná lhůta ze skončeného nemocenského pojištění.

Osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) mají nárok na peněžitou pomoc v mateřství, jen pokud si dobrovolně platí nemocenské pojištění, a to alespoň po dobu 180 dnů v období jednoho roku a současně musí účast na nemocenském pojištění (ze zaměstnání nebo z podnikání) trvat alespoň 270 kalendářních dnů v posledních dvou letech přede dnem nástupu na dávku.

Ochranná lhůta pro nárok na peněžitou pomoc v mateřství se týká žen, které byly ke dni ukončení zaměstnání těhotné.

Více informací najdete na webu České správy sociálního zabezpečení [2].

Peněžitá pomoc v mateřství (PPM) - náleží v souvislosti s péčí o novorozené dítě matce nebo otci dítěte nebo muži či ženě, kteří převzali dítě do péče nahrazující péči rodičů.

Kromě prvních 6 týdnů po porodu, kdy PPM náleží výhradně matce, má na dávku nárok i otec dítěte nebo manžel ženy, která dítě porodila.

Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství (VPTM) - dávka poskytovaná zaměstnankyním, které byly kvůli těhotenství či mateřství (do 9. měsíce po porodu) převedeny na jinou práci a v souvislosti s tímto převedením poklesl jejich započitatelný příjem.

Otcovská - náleží 14 dnů v souvislosti s péčí o novorozené dítě otci dítěte nebo muži či ženě, kteří převzali dítě do péče nahrazující péči rodičů. Náleží rovněž otci, jehož dítě se narodilo mrtvé nebo zemřelo v období 6 týdnů ode dne narození.

Dávky státní sociální podpory Rodiče, kteří pečují o malé dítě, mohou čerpat i další dávky. K nim patří zejména rodičovský příspěvek a v určitých situacích mají nárok i na porodné.

Zákony pro lidi: Zákon č. 262/2006 Sb. - zákoník práce (odkaz vede na web zakonyprolidi.cz)

Schéma dávek nemocenského pojištění a RD

Česká správa sociálního pojištění: Peněžitá pomoc v mateřství (odkaz vede na web cssz.cz)

Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR: Porodné (odkaz vede na web mpsv.cz)

Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR: Rodičovský příspěvek (odkaz vede na web mpsv.cz)

tags: #otehotneni #behem #rodicovske #dovolene