Okamžitá výpověď z nájmu bytu nájemci, která je těhotná: právní ochrana, postupy a povinnosti pronajímatele

Pronajímatel má právo vypovědět nájem bytu bez výpovědní doby a požadovat od nájemce, aby odevzdal byt bez zbytečného odkladu nejpozději do jednoho měsíce od skončení nájmu.

Uvedené právo vzniká pronajímateli v případě, že nájemce poruší svou povinnost zvlášť závažným způsobem.

Občanský zákoník tak stanovuje poměrně přísnou sankci pro nájemce v případě významného porušení jeho povinnosti.

Jako obecná zásada k uplatnění této výpovědi pronajímatelem platí, že porušení povinnosti zvlášť závažným způsobem musí být zcela zásadním porušením povinnosti, které svou intenzitou podstatně zasahuje do práv pronajitele.

Občanský zákoník vymezuje demonstrativní výčet jednání nájemce, které lze považovat za zvlášť závažné porušení povinnosti s právem pronajímatele uplatnit výpověď bez výpovědní doby.

Každý případ porušení povinnosti nájemcem zvlášť závažným způsobem se bude posuzovat individuálně dle okolností konkrétního případu.

Pronajímatel by si měl být vědom při uplatnění této výpovědi, že nájemce je považován za slabší smluvní stranu, a proto uplatnění této výpovědi je možné jen u zcela zásadního porušení povinnosti nájemcem, jak jsme si uvedli výše.

Pronajímatel je v případném soudním sporu nositelem důkazního břemene k prokázání zvlášť závažného porušení povinnosti nájemce.

Pokud by nájemní smlouva obsahovala výčet jednání, která se považují za zvlášť závažné porušení povinnosti nájemce, pak takové ujednání má pouze podpůrný účel.

Občanský zákoník taktéž stanovuje povinnost pronajímatele vyzvat nájemce před uplatněním této výpovědi, aby v přiměřené době odstranil své závadné jednání a povinnost uvést řádně důvod výpovědi.

Neuvede-li pronajímatel ve výpovědi, v čem spatřuje zvlášť závažné porušení nájemcovy povinnosti, nebo nevyzve-li před doručením výpovědi nájemce, aby v přiměřené době odstranil své závadné chování, popřípadě odstranil protiprávní stav, k výpovědi se nepřihlíží, jak vymezuje občanský zákoník.

Zdroj: JUDr.

Jedním ze způsobů, jak může nájemní vztah mezi pronajímatelem a nájemcem skončit, je výpověď podaná pronajímatelem.

Výpovědní důvody lze rozdělit do kategorií: porušení povinností nájemce, potřeba pronajímatele nebo jeho příbuzných, veřejný zájem nebo jiný obdobně závažný důvod.

Pro podání výpovědi je relevantní porušení povinností, které vyplývají jak ze zákona, tak ze smlouvy.

Je však třeba mít na paměti, že podle § 2235 odst. 1 občanského zákoníku se k ujednáním, která zkracují nájemcova práva, nepřihlíží, a tudíž nemohou být důvodem k výpovědi.

Porušení povinností nájemce je důvodem pro podání výpovědi, přičemž konkrétní druh porušení povinností musí být uveden ve výpovědi.

Výpovědí je jednostranný právní akt, kterým může být ukončen nájemní vztah.

V českém právním řádu existují dvě hlavní kategorie výpovědi: výpověď s tříměsíční výpovědní dobou a výpověď bez výpovědní doby.

Výpovědí lze ukončit nájem nejen na dobu neurčitou, ale i na dobu určitou.

Výpověď s výpovědní dobou je upravena v § 2288 o. z. (výpověď s výpovědní dobou bez uvedení výpovědního důvodu je upravena v § 2283 OZ).

V odstavcích 1 a 2 jsou uvedené výpovědní důvody.

Odstavec 3 zakotvuje povinnost uvést důvod ve výpovědi.

Lze tak učinit odkazem na konkrétní ustanovení s příslušným výpovědním důvodem a popisem jednání, kterým nájemce porušil své povinnosti.

K ukončení nájemního vztahu dojde po uplynutí tříměsíční lhůty, která začíná běžet prvním dnem následujícího měsíce poté, co se výpověď dostala do sféry dispozice druhé smluvní strany, tj.

Výpověď bez výpovědní doby se od výpovědi s výpovědní dobou liší.

Nájemce se musí dopustit závadného jednání vyšší intenzity než dle § 2288 odst. 1 písmena a).

Výpověď bez výpovědní doby ukončuje nájemní vztah ihned doručením.

Vzhledem k povinnosti výzvy k nápravě je důležité zmínit i charakter závadného jednání nájemce, to totiž musí být trvající nebo opakující se na základě § 2291 odst. 2, 3.

Závadné jednání musí být ve výpovědi uvedeno.

Výpověď s tříměsíční výpovědní dobou pro hrubé porušení povinností podle § 2288 odst. 1 písm. a) může pronajímatel dát nájemci i v případě, že se nájemce dopustil zvlášť závažného porušení povinností, ale pronajímatel nechce přistoupit k okamžité výpovědi a spokojí se s výpovědí s tříměsíční výpovědní dobou.

Toto jednání nezkracuje práva nájemce.

Pokud chce pronajímatel využít výpovědi bez výpovědní doby, musí nejprve nájemce vyzvat k odstranění závadného chování nebo protiprávního stavu a poskytnout přiměřenou dobu na odstranění závadného jednání nebo protiprávního stavu.

Pokud tak pronajímatel neučiní - je výpověď neplatná.

Výpověď bude neplatná i tehdy, pokud nájemce své závadné chování odstranil ve stanovené lhůtě, a pronajímatel přesto výpověď zaslal.

Výpověď bez výpovědní doby je totiž pronajímatel oprávněn dát pouze za současného splnění podmínek: nájemce byl vyzván k odstranění závadného chování nebo protiprávního stavu a zároveň závadné chování nebo protiprávní stav neodstranil ve stanovené lhůtě.

Na základě výše uvedeného lze dovodit, že výpověď bez výpovědní doby s výzvou k odstranění závadného chování nebo protiprávního stavu je vhodný nástroj vedoucí k ukončení závadného stavu nebo jednání na straně nájemce a pokračování v nájemním vztahu.

Včasná náprava závadného stavu totiž zneplatní výpověď, jež by následovala.

Ve výzvě k nápravě musí být jasně uvedeno, že se jedná o výzvu k nápravě dle § 2291 odst. 3.

Je vhodné, aby výzva k odstranění závadného chování nebo protiprávního stavu obsahovala poučení o právních následcích v případě neuposlechnutí výzvy.

Zákon nestanovuje přesnou podobu a formální náležitosti výzvy k nápravě.

Důležité je, aby byl poznat její smysl a účel z vlastního obsahu.

Po uplynutí lhůty k nápravě, ani by nájemce výzvě nevyhověl, může pronajímatel nájem okamžitě vypovědět.

Pro podání výpovědi pro porušení povinností nájemce je důležité, že ne každé porušení povinností nájemce lze řešit výpovědí.

V občanském zákoníku jsou uvedeny tři intenzity porušení povinností nájemce.

Pro výpověď s tříměsíční výpovědní dobou je vyžadováno hrubé porušení nájemcových povinností.

Porušení nedosahující intenzity potřebné pro podání výpovědi, pokud není opakované nebo v kombinaci s jinými porušeními povinnosti nájemce.

Hrubé porušení povinností opravňuje pronajímatele k uplatnění výpovědi s tříměsíční výpovědní dobou podle § 2288 odst. Hrubé porušení lze svojí intenzitou zařadit mezi závažné a zvlášť závažné porušení povinností.

Hrubé porušení povinností stačí samo o sobě k podání výpovědi s tříměsíční výpovědní dobou.

Zvlášť závažná porušení povinností mají nejvyšší intenzitu ze zmíněných kategorií.

Jejich následkem může být výpověď bez výpovědní lhůty.

Zákon neobsahuje úplný seznam jednání, které lze považovat za zvlášť závažné porušení povinností.

Aby bylo možné přistoupit k výpovědi bez výpovědní doby, je třeba aby zvlášť závažné jednání bylo opakující se nebo trvající.

Vyplývá tak z povinnosti před výpovědí bez výpovědního důvodu přistoupit k výzvě k nápravě - ta by v případě jednorázového porušení postrádala smysl.

Zařazení porušení povinností do příslušné kategorie závažnosti bude vždy záležet na posouzení konkrétního případu.

1. Porušení smluvní výhrady souhlasu pronajímatele s přijetím nového člena domácnosti § 2272 odst. 2.

Neoznámení nájemcovy nepřítomnosti v bytě delší než dva měsíce pronajímateli, vznikne-li z toho důvodu vážná újma § 2269 odst. 3.

Neoznámení zvýšení počtu členů domácnosti ani do dvou měsíců poté, co změna nastala (§ 2272 odst. 2).

Kde je za neoznámení pokuta; rovněž tak opakované neoznámení zvýšení osob žijících v bytě, pokud byla dána do podnájmu část bytu podle § 2274.

1. § 2276 dal-li nájemce byt nebo jeho část do podnájmu třetí osobě bez souhlasu pronajímatele.

2. 3. 4. Neudržování bytu a domu ve stavu způsobilém k užívání § 2257.

5. 7. 8. 9. Opakované nedodržení pravidel obvyklých pro chování v domě nebo rozumných pokynů pronajimatele §2256, spočívající např. v obtěžování ostatních nájemců nad míru přiměřenou poměrům různými imisemi (např. 10. užívat byt tak, aby nedocházelo k jeho opotřebovávání nad míru přiměřenou okolnostem (srov. § 2228 odst. chránit byt před jeho poškozením, zničením, popř. provádět běžnou údržbu věci a drobné opravy (§ 2257 odst. oznamovat ihned pronajímateli poškození nebo vady, k jejichž odstranění je povinen (§ 2264 odst. 1), a učinit vše, co lze od něj očekávat, aby poškozením nebo vadou nevznikala další škoda (§ 2264 odst. 11. 12. Opakované odmítnutí umožnit pronajímateli prohlídku bytu či přístup k němu za účelem potřebné opravy ačkoli k tomu neměl vážný důvod.

13. Nezaplacení nájemného a nákladů na služby za dobu kratší než tři měsíce (nezaplacení za dobu delší, než tři měsíce je dle § 2291 odst. 1. 2.

Infografika shrnující intenzitu porušení povinností a výpovědní lhůty

Poškozování bytu závažným či nenapravitelným způsobem, působení jinak závažných škod nebo obtíží pronajímateli nebo ostatním nájemcům jakož i užívání věci jiným než smluveným způsobem nebo k jinému účelu.

Opakované neumožnění pronajímateli prohlídky bytu za účelem kontroly nebo za účelem potřebné opravy, a to bez vážného důvodu.

Obtěžování ostatních nájemců nad míru přiměřenou poměrům různými imisemi, např. nadměrným hlukem, pachem, hmyzem, nečistotami, neadekvátním chovem zvířat, nebo o slovní či dokonce fyzické útoky vůči ostatním nájemcům nebo vůči pronajímateli.

Na „hrubé“ porušení dobrých mravů pak lze usoudit např. z vážnosti následku způsobeného jednáním nájemce a z délky jeho trvání či opětování.

Snižování stavu vodoměru je zvlášť závažné porušení povinností.

Pokud nájemce nezaplatí nedoplatek vzniklý zvýšením nájemného, poruší tím své povinnosti vyplývající z nájmu a v případě, že se bude jednat o porušení hrubé či zvláště závažné, má pronajímatel právo nájem vypovědět.

Přestože jednání uvedená výše jsou nejčastější, soudy posuzují okolnosti každého případu a mohou vyžadovat jasné vymezení doby a výše dluhu.

Žalobkyně platila nájemné vždy řádně, ve sporu o určení nové výše nájemného byla úspěšná a byly jí přiznány náklady řízení, které převyšovaly nedoplatek, jenž vznikl zvýšením nájemného od podání žaloby, možnost splnění započtením se nabízí a žalovaná tedy nemohla mít důvodné obavy, zda dojde k úhradě nedoplatku.

Při jednání o slevě z nájemného, musí být zcela zřejmé, zda na slevu bylo či nebylo přistoupeno.

hrubého porušení povinností vyplývajících z nájmu bytu, jež mělo spočívat v tom, že v bytě nájemce nebydlí a přenechala jej bez souhlasu pronajímatele do podnájmu dalším osobám, že tyto osoby užívají byt způsobem negativně ovlivňujícím ostatní obyvatele domu a v říjnu 2015 došlo z jejich strany k černému odběru elektrické energie a že od 14. 11.

Nezaplacením nájemného za dobu alespoň tří měsíců se rozumí, že není zaplaceno zcela nebo zčásti nájemné za tři měsíce.

Tyto měsíce nemusí jít po sobě (26 Cdo 1361/2006).

Je nevýznamné, zda nájemce nezaplatil část nájemného, nebo část zálohy na služby.

Podstatné je to, že nezaplatil součet nájemného a záloh za služby.

Placení nižšího nájemného dosáhne intenzity zvlášť závažného porušení povinností nájemce, jen pokud bude nedoplatek podstatný.

Není podstatné, zda dluh stále existuje v době doručení výpovědi.

Podstatné je, že nastal (NS 26 Cdo 4145/2009).

Zapalcení dlužné částky před doručením výpovědi má vliv na posouzení souladu s dobrými mravy např. v případě tíživé sociální situace nájemce (NS 26 Cdo 4253/2009, NS 26 Cdo 2000/2008).

K naplnění požadavku určitosti výpovědního důvodu judikatura vyžaduje, aby pronajímatel ve výpovědi přesně specifikoval „kdy a kolik nájemce na nájemném či službách neuhradil (NS 26 Cdo 4145/2009).

Mapa výkladových pravidel pro určení výpovědního důvodu

Pokud by důvod tak, jak je specifikován ve výpovědi, byl posouzen jako neurčitý, šlo by o nicotnou výpověď (§ 553 odst.

Pokud nájemce odstraní protiprávní stav nebo protiprávní jednání, na oprávněnost výpovědi s tříměsíční výpovědní dobou to nemá vliv, pokud odstranění proběhlo až po doručení výpovědi.

Výpověď pronajímatele z nájmu bytu z důvodu neplacení nájemného a úhrad za služby je dostatečně určitá pouze v případě, že přesně specifikuje, kdy a kolik nájemce na nájemném či službách neuhradil.

Pokud je výpovědním důvodem, že v bytě bydlí neohlášené osoby, je třeba, aby tento výpovědní důvod byl vymezen přinejmenším údaji o počtu osob, jejich pohlaví, případně věku, resp. aby byly uvedeny jiné údaje, na jejichž základě je možno tyto osoby individualizovat.

Po datu, ke kterému mělo dojít k vyúčtování se již pronajímatel nemůže domáhat zaplacení záloh za služby.

Podmínkou splatnosti nedoplatku za služby je skutečnost, že vyúčtování bylo řádně provedeno a nájemce s ním byl seznámen.

Pronajímatel bytu splní povinnost předložit nájemci doklady, z nichž vycházel při vyúčtování služeb, tehdy, jestliže je předloží za podmínek umožňujících je řádně prostudovat, resp. pořídit si opisy či kopie.

Může též předložit kopie dokladů (a náklady na jejich pořízení zahrnout do vyúčtování); v tomto případě však musí umožnit porovnání kopií s originály dokladů.

Komplikovanou situací může být, když nastane problém s placením nájemného a služeb.

Zákon přesně uvádí v § 2291, že za zvlášť závažné porušení povinností nájemce se považuje nezaplacení nájemného a nákladů na služby za dobu alespoň tří měsíců.

Infografika: jak probíhá výpověď a co je třeba doložit

Jedná se o nájemné nebo náklady za služby za tři různé měsíce, tyto tři měsíce ovšem nemusí jít po sobě (NS 26 Cdo 1361/2006).

Oproti předchozí formulaci není rozhodná výše dluhu dosahující trojnásobku nájemného.

Za nezaplacení nájemného a nákladů za služby může být považováno i pouze částečné nezaplacení (NS 26 Cdo 1361/2006, NS 26 Cdo 1909/2007).

Zaplacená částka by měla odpovídat součtu nájemného a nákladů na služby.

Pokud je hrazeno jen z části, záleží na velikosti rozdílu mezi dohodnutou a zapojenou částkou.

Pokud bude započtená částka bagatelní, lze přistoupit k výpovědi bez výpovědní lhůty.

V případě nikoli podstatného nedoplatku je zřejmě namístě trvat na delším než tříměsíčním prodlení, aby porušení byl možné kvalifikovat jako zvlášť závažné.

Zda dosáhlo neplácení dostatečné intenzity pro využití výpovědi s tříměsíční výpovědní dobou záleží na více faktorech.

Při posuzování výpovědi pro neplacení postupují soudy v každém případě individuálně a může záležet i na okolnostech, například: jak dlouho již trval nájem a jak časté a významné byly problémy s placením, zda nájemce měl úmysl nezaplatit, kolik času uplynulo od doby splatnosti či zda se nájemce svým jednáním snažil problém řešit.

V případě 26 Cdo 4848/2016 ojedinělé nezaplacení nájmu v důsledku omylu nedosahovalo intenzity opravňující podání výpovědi.

Objasnění závěrů z judikatury může být zásadní pro posouzení oprávněnosti výpovědi.

Občanský zákoník nájem bytu upravuje velmi zevrubně a komplexně a neopomíjí ani možnosti ukončení nájmu pro případ, kdy si smluvní strany v nájemní smlouvě v daném směru nic nesjednají.

Podle obecných ustanovení o ukončení závazku dle ustanovení § 1998 a násl. občanského zákoníku platí, že smlouvu lze ukončit výpovědí či odstoupením, ujednají-li si to strany nebo stanoví-li tak zákon.

Pokud si tedy smluvní strany v nájemní smlouvě výslovně nesjednají žádné důvody k výpovědi či k odstoupení od smlouvy, bude možné smlouvu ukončit pouze z důvodů, které stanoví zákon.

Vzhledem k tomu, že občanský zákoník obsahuje zvláštní úpravu týkající se skončení nájmu bytu, obecná právní úprava se v takovém případě neužije a bude třeba se s ohledem na možnosti ukončení nájemní smlouvy řídit převážně obsahem ustanovení § 2285 a násl.

S ohledem na ukončení nájemní smlouvy ze strany pronajímatele občanský zákoník nabízí hned několik možností.

Pronajímatel jednak může podle § 2288 občanského zákoníku vypovědět nájemní smlouvu uzavřenou na dobu určitou nebo neurčitou v tříměsíční výpovědní době, pokud (i) nájemce hrubě poruší svou povinnost vyplývající z nájmu (např. neuhradí nájemné nebo náklady za služby za dobu alespoň tří měsíců, závažným způsobem byt nebo dům poškozuje, provádí stavební úpravy v bytě bez souhlasu pronajímatele atp.), (ii) je nájemce odsouzen pro úmyslný trestný čin spáchaný na pronajímateli nebo členu jeho domácnosti nebo (iii) má být byt vyklizen, protože je z důvodů veřejného zájmu potřebné s ním naložit tak, že jej nebude možné vůbec užívat (např. byt či dům podlehne demolici), popř. Pronajímatel má dle § 2288 občanského zákoníku právo vypovědět nájemní smlouvu uzavřenou na dobu neurčitou v tříměsíční výpovědní době také v případě, že byt potřebuje k užívání pro sebe či svého manžela, který hodlá opustit rodinnou domácnost v důsledku rozvodu, jakož i v případě, kdy pronajímatel byt potřebuje pro svého příbuzného.

Toto je důkaz, že i těhotná nájemkyně chráněná zákonem má ve výčtu výpovědních důvodů své možnosti, ale tyto důvody musí být řádně specifikovány a prokázány.

Infografika: podmínky okamžité výpovědi a nutnost výzvy k nápravě

Tyto výpovědní důvody však může pronajímatel uplatnit jen u nájmu sjednaného na dobu neurčitou.

Nadto pronajímatel musí ve výpovědi vždy uvést a popsat konkrétní výpovědní důvod.

Tato povinnost pronajímatele souvisí především s prokazováním oprávněnosti výpovědi v případě, kdy je nájemcem zahájeno řízení o přezkum výpovědi.

Nájemce má totiž právo ve lhůtě dvou měsíců ode dne doručení výpovědi od pronajímatele podat k soudu návrh na přezkum oprávněnosti takovéto výpovědi.

Zákon 89/2012 Sb. však stanovuje další ochranná pravidla a práva pro obě strany; pronajímatel má právo vypovědět bez výpovědní doby a vyžadovat odevzdání bytu nejpozději do měsíce od skončení nájmu, pokud nájemce poruší zvlášť závažně svou povinnost.

Při nájmu na dobu určitou však takovou možnost ze zákona již nemá a v takovém případě mu občanský zákoník umožňuje nájem vypovědět jen za předpokladu změny okolností, z nichž strany vycházely na počátku nájemního vztahu, a to do té míry, že po nájemci již nelze rozumně požadovat, aby v nájmu pokračoval.

Výpověď smlouvy o nájmu bytu vyžaduje vždy písemnou formu a musí dojít druhé straně, přičemž výpovědní doba běží od prvního dne kalendárního měsíce následujícího po doručení výpovědi druhé straně.

Pokud výpověď smlouvy o nájmu bytu učiní pronajímatel, má v takovém případě povinnosti nájemce poučit o jeho právu vznést proti výpovědi námitky a navrhnout přezkum oprávněnosti výpovědi soudem - jinak bude výpověď neplatná.

V případě nájemní smlouvy na byt se rovněž ze zákona uplatní automatické obnovení nájmu, pokud nájemce pokračuje v užívání bytu po dobu alespoň tří měsíců po dni, kdy měl nájem bytu skončit, a pronajímatel v této době nájemce nevyzve, aby byt opustil.

Občanský zákoník upravuje relativně široké spektrum možností ukončení smlouvy o nájmu bytu, a to jak pronajímatelem, tak i nájemcem.

Je zjevné, že nájemce má ve vztahu k zákonným možnostem skončení nájmu lepší postavení a jeho ochrana je vyšší, nežli je tomu u pronajímatele.

Co to znamená zvlášť závažné porušení povinností a jak se může nájemce bránit?

Podle § 2291 občanského zákoníku v případě, kdy nájemce svou povinnost vyplývající ze zákona nebo nájemní smlouvy poruší zvlášť závažným způsobem, má pronajímatel právo vypovědět nájem bez výpovědní doby.

Pronajímatel musí dodržet zákonem předepsanou písemnou formu výpovědi, ve které popíše, v čem spatřuje zvlášť závažné porušení povinností nájemce.

Písemná forma a doručení výpovědi ale není jedinou podmínkou její platnosti.

Výpovědi musí předcházet výzva k odstranění závadného chování a k tomu musí být nájemci poskytnuta přiměřená doba.

„Nájemce má tak možnost k nápravě svého závadného chování (protiprávního stavu) a odvrácení skončení nájmu výpovědí bez výpovědní doby; napraví-li své chování (protiprávní stav) v poskytnuté (přiměřené) době, výpovědní důvod pomine.

Výzva nemusí být písemná, ale aby byla tato hmotněprávní podmínka splněna, musí obsahovat specifikaci (popis) závadného chování (protiprávního stavu) a k nápravě musí pronajímatel nájemci stanovit přiměřenou dobu.

Až poté, co pronajímatel nájemce k odstranění závadného chování či protiprávního stavu vyzval a nájemce v přiměřené lhůtě nedostatky neodstranil, lze přikročit k podání výpovědi bez výpovědní doby.

Pakliže má být nájem bytu vypovídán pro nedostatek, jehož náprava není možná, přichází v úvahu podání výpovědi s tříměsíční výpovědní dobou z důvodu hrubého porušení povinností nájemce.

Vždy však musí nájemce poučit o jeho právu vznést proti výpovědi námitky a navrhnout soudní přezkum oprávněnosti výpovědi.

Je nutné také správně spočítat počátek a skončení výpovědní doby.

Nájemce má ze zákona právo bránit se podané výpovědi z nájmu soudní cestou - může podat soudu návrh na přezkoumání oprávněnosti výpovědi.

Nájemcům v bytových domech již také skončila ochrana, kterou jim poskytoval speciální zákon v souvislosti s epidemií koronaviru.

Podle tohoto zákona může pronajímatel nájemci nájemní smlouvy vypovědět i bez výpovědní doby, pokud do konce loňského roku neuhradil veškeré dlužné nájemné, které bylo splatným v rozhodné době.

Podle expertů je však tato podmínka nepřiměřeně přísná - přísnější než stávající úprava v občanském zákoníku.

„Domníváme se, že by se právním výkladem dalo dospět k závěru, že i v případech stanovených v § 3 odst.

Schéma právní ochrany nájemce při výpovědi

Jaká jsou hlavní práva pronajímatele při správě bytu?

Pronajímatel má ze zákona několik klíčových práv, která mu umožňují řádně spravovat svůj majetek.

Patří mezi ně zejména právo na včasné a úplné placení nájemného a záloh na služby, kontrola technického stavu bytu (za předpokladu předchozí dohody s nájemcem) a možnost ukončit nájemní vztah při vážném porušení smluvních podmínek ze strany nájemce.

Majitel bytu má právo uzavírat nájemní smlouvy, určovat výši nájemného a pravidelně jej zvyšovat podle zákonných pravidel.

Má právo kontrolovat stav nemovitosti, pokud to nájemci oznámí včas a vhodným způsobem.

Má právo omezit či zakázat podnájem nebo větší stavební zásahy do bytu, pokud není provádění stavebních úprav výslovně umožněno ve smlouvě.

Při hrubém porušení podmínek nájmu má majitel bytu právo vypovědět smlouvu za stanovených podmínek.

Infografika: práva pronajímatele při správě bytu

Co musí pronajímatel zajistit před předáním bytu nájemci?

Před předáním bytu nájemci musí pronajímatel zajistit, aby byl byt způsobilý k řádnému užívání.

To znamená, že musí být: byt ve stavu způsobilém k užívání - funkční topení, voda, elektřina, zajištěný přístup přes dveře a klíče, bez závad, sepsán předávací protokol - i když zákon tuto povinnost přímo neukládá, je jeho vyhotovení silně doporučeno.

Slouží totiž jako důkazní prostředek pro obě strany a pomáhá předcházet sporům o původní stav bytu.

Obsahovat by měl aktuální snímky stavu, seznam vybavení a zařízení, zajištěny základní služby, za které nájemce platí - například dodávky vody, tepla, odvoz odpadu apod.

Ukázka předávacího protokolu pro byt

Jaké jsou povinnosti pronajímatele bytu?

Pronajímatel je povinen informovat společenství vlastníků jednotek (SVJ) o osobách, které v bytě skutečně bydlí.

Dále má zákonnou povinnost udržovat byt v takovém stavu, aby byl způsobilý k užívání. To zahrnuje zejména: zajištění větších oprav, revize plynu, elektroinstalace nebo kotlů.

Po uplynutí nájmu musí vrátit složenou kauci, včetně zákonného úroku.

Práva a povinnosti pronajímatele a nájemce stanovuje zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník - obecně v části o nájmu (§ 2201 a násl.) a konkrétně u nájmu bytu v § 2235-2301.

Rozdělení běžné údržby a drobných oprav pak upravuje nařízení vlády č. 308/2015 Sb.

Jaké jsou zákonné podmínky pro výpověď nájemní smlouvy?

Výpověď nájemní smlouvy musí být vždy písemná a musí obsahovat jasné důvody, které zákon přesně definuje.

Patří mezi ně například opakované neplacení nájemného, hrubé porušení povinností nájemce, užívání bytu bez právního důvodu či nutnost rekonstrukce.

V případě hrubého porušení povinností lze přistoupit i k okamžité výpovědi.

Vše usnadní připravovaný rozkaz k vyklizení, který se chystá k 1.1.2026 a má urychlit vystěhování problémových nájemců.

Nájemce má právo podat proti výpovědi námitky a požádat soud o přezkoumání její oprávněnosti.

Co pronajímatel bytu naopak nesmí?

Pronajímatel nesmí porušovat práva nájemce na nerušené užívání bytu: nemůže bez oznámení a souhlasu nájemce vstupovat do bytu, pokud k tomu nemá vážný důvod (například havárii).

Nesmí nájemci zakázat věci, které mu zákon umožňuje - například chov zvířat, pokud tím neohrožuje ostatní obyvatele domu, neplatná jsou rovněž ustanovení smlouvy, která by ukládala nájemci nadměrné povinnosti (například opravy nad rámec běžné údržby), nebo by omezovala jeho zákonná práva, nesmí diskriminovat zájemce o bydlení na základě věku, pohlaví, etnického původu či jiné chráněné charakteristiky.

Co platí majitel bytu?

Rozdělení odpovědnosti za opravy mezi nájemce a pronajímatele je stanoveno nařízením vlády.

Pronajímatel hradí veškeré větší opravy a technické zásahy: opravy rozvodů, radiátorů, oken a také všechny zákonem stanovené revize (např. revize plynu nebo kotlů).

Nájemce naopak zajišťuje a hradí běžnou údržbu - tedy malé opravy do cca 1 000 Kč: výměnu žárovek, těsnění nebo drobný servis domácích spotřebičů, které jsou součástí vybavení bytu.

Na co má právo nájemník?

Nájemník má právo na pokojné a nerušené užívání bytu, což zahrnuje jak faktickou možnost bydlet bez zásahů pronajitele, tak právo na fungující a bezpečné bydlení.

Má také právo chovat v bytě domácí zvíře, pokud tím nepřekračuje běžné meze snášenlivosti, má právo na podnájem části bytu.

Nájemce má právo vypovědět nájem jednodušeji - okamžitou výpověď lze použít jen za zvlášť závažné důvody.

Okamžitá výpověď z nájmu je jednostranné právní jednání, v jehož důsledku dochází k zániku nájemního vztahu.

Okamžitou výpověď může uplatnit jak pronajímatel, tak nájemce.

Jaké jsou důvody pro okamžitou výpověď z nájmu?

Okamžitou výpověď lze použít pro neoprávněné užívání bytu k jinému než sjednanému účelu.

Jelikož právo na obydlí představuje jedno ze základních lidských práv, nájemce je v případě nájmu bytu, domu či pokoje vždy považován za slabší smluvní stranu.

Upozornit nájemce na možnost okamžité výpovědi, pokud nedojde ke zjednání nápravy, ideálně s odkazem na zákonné ustanovení - § 2291 odst.

tags: #okamzita #vypoved #z #najmu #najemkyni #ktera