Odtok plodové vody po zavedení tablety

Plodová voda je tekutina, která se nachází uvnitř plodových obalů (vaku blan, plodového vejce) a která obklopuje miminko v děloze. Plodová voda má celé spektrum funkcí, které jsou pro vyvíjející se děťátko nenahraditelné. Poskytuje mu sterilní prostředí, ve kterém se může bez omezení pohybovat, a slouží mu k tréninku jeho vnitřních orgánů - jmenovitě se jedná o plíce, trávicí soustavu a ledviny.

Ve normální situaci je plodová voda sterilní, bez přítomností mikroorganismů či jejich nukleových kyselin. Nicméně bakterie z pochvy mohou u některých žen překonat bariéru děložního hrdla a dostat se do prostoru mezi děložní stěnu a plodovými obaly. Následně bakterie mohou překonat plodové obaly a dostat se do plodové vody.

Proč může dojít k odtoku plodové vody

Plodový vak je umístěný v dutině děložní a plodové obaly podstupují v průběhu těhotenství změny (tzv. remodelace), kterými se přizpůsobují na růst a velikost plodu a také na změny množství plodové vody. V posledních týdnech těhotenství dochází ke ztenčení plodových obalů, což vede ke snížení jejich pevnosti - zejména v části plodových obalů nad oblastí děložního čípku. Tato zeslabená část plodových obalů pak krátce před nástupem porodu, či v jeho průběhu, praská. Tím dochází k odtékání plodové vody skrze hrdlo děložní a pochvu ven mimo tělo těhotné ženy.

Narušení plodového vaku může mít různé příčiny: infekce plodového obalu, slabá stěna plodového vaku, natržení plodových obalů důsledkem úrazu, komplikace po amniocentéze nebo nadměrné množství plodové vody - polyhydramnion. Pokud dojde k porušení plodových obalů před nástupem děložních kontrakcí (alespoň 1-2 hodiny), hovoříme o předčasném odtoku plodové vody.

Mechanismy zánětu a infekce v plodové vodě

Mikroorganismy v plodové vodě jsou rozpoznány specializovanými receptory lokalizovanými na amniu, vnitřní vrstvě plodových obalů, jež je v kontaktu s plodovou vodou. Jedná se o tzv. receptory pro nebezpečné vzory. Jejich aktivace je spojena s rozvojem zánětlivé reakce a následnou produkcí zánětlivé mediátorů (interleukiny, cytokiny, chemokiny) plodovými obaly. Tyto zánětlivé mediátory jsou uvolňovány do plodové vody. Tam se jejich hladina významně zvyšuje oproti normálnímu stavu a dochází tak k rozvoji zánětu v plodové vodě.

Nově byl také popsán sterilní zánět plodové vody. Jedná se o situaci, kdy jsou v plodové vodě zvýšené hladiny zánětlivých mediátorů, ale není tam prokázána přítomnost mikroorganismů. U tohoto procesu hrají roli některé změny v plodových obalech spojené s uvolněním látek zvaných alarminy z plodových obalů do plodové vody. Tyto látky jsou rozpoznány receptory pro nebezpečné vzory v plodových obalech.

Některé zánětlivé mediátory, které se uvolňují z plodových obalů při aktivaci receptorů pro nebezpečné vzory, přitahují určitý typ bílých krvinek (neutrofily) z dělohy do placenty a plodových obalů. Dochází tak k masivnímu nahromadění neutrofilů v plodových obalech a placentě. Přítomnost zánětu a infekce v plodové vodě je obecně špatným prognostickým faktorem. Je spojena se zvýšeným rizikem brzkého potratu či předčasného porodu.

Kdy je zánět a infekce častější

Zánět a infekce plodové vody se nejčastěji vyskytují u těhotenství komplikovaných předčasným porodem se zachovalým vakem blan, předčasným odtokem plodové vody a krátkým děložním hrdlem. U těchto situací je frekvence zánětu a infekce plodové vody nepřímo úměrná stáří těhotenství. Čím je těhotenství starší, tím je riziko těchto komplikací nižší a naopak. Velmi vzácně se zánět a infekce mohou vyskytnout i u těhotenství bez těchto komplikací.

Zánět a infekce plodové vody probíhají velmi často (téměř typicky) subklinicky, bez jakéhokoliv odrazu v systémové cirkulaci matky. To znamená, že přítomnost zánětu a infekce v plodové vodě nelze zjistit rutinním laboratorním vyšetřením vzorku mateřské krve. Ke zjištění přítomnosti infekce či zánětu v plodové vodě musí být vyšetřena přímo plodová voda.

Diagnostika: amniocentéza a testy plodové vody

Vzorek plodové vody je nutné odebrat amniocentézou. Amniocentéza se provádí vpichem tenké jehly pod ultrazvukovou kontrolou přes stěnu břišní do dělohy. Výkon nebolí a lze ho přirovnat délkou a diskomfortem pro těhotnou ženu k odběru krve ze žíly. Výkon je pro plod zcela bezpečný. Špička jehly je totiž stále pod přímou vizuální kontrolou tak, aby neublížila plodu ani pupečníku. Získání pár kapek plodové vody má však nesmírnou cenu pro zjištění situace ve vaku blan.

Složení plodové vody odráží jako zrcadlo prostředí ve vaku blan, tedy prostředí, ve kterém žije plod. Z několika kapek plodové vody lze během pár desítek minut zjistit, zda je v plodové vodě přítomen zánět a jaká je jeho intenzita. K vyšetření na přítomnost zánětu v plodové vodě se běžně používá stanovení hladiny interleukinu-6 v plodové vodě.

Stanovení mikrobiální invaze do amniální dutiny je více náročné, neboť bakterie způsobující infekci plodové vody jsou často bakterie nezachytitelné standardními kultivačními technikami. Proto je nutné k vyšetření plodové vody použít kombinaci standardních kultivačních metod a nekultivačních metod vyšetřujících přítomnost bakteriálních nukleových kyselin v plodové vodě.

Schéma amniocentézy a plodového vaku

Možnosti léčby a řízení těhotenství po odtoku plodové vody

Zánět a infekci plodové vody je možné, při jejich včasném odhalení, poměrně úspěšně léčit nitrožilně podanými antibiotiky. Antibiotika by měla dostat každá těhotná žena s PPROM. Podání kortikosteroidů těhotným ženám s PPROM je spojeno se snížením rizika vzniku syndromu dechové tísně novorozence, krvácení do mozku plodu, nekrotizující enterokolitidy a rizika úmrtí novorozence. Podání kortikosteroidů nezvyšuje riziko vzniku infekce u těhotné ženy či novorozence.

Obecně nám tedy zbývají jen dvě možnosti, které jsou extrémní: plod porodit (tzv. aktivní postup), a nebo jej ponechat v děloze i přes odtékající plodovou vodu (tzv. vyčkávací postup). Následně by pozornost měla být zaměřena na stáří těhotenství, v kterém k PPROM došlo. Před dokončeným 34. týdnem těhotenství je jednoznačně doporučován vyčkávací postup. Vyčkávacím postupem pomůžeme 2/3 dětí z těhotenství s PPROM.

Příliš však nepomůžeme jedné třetině dětí z PPROM těhotenství, kde byla přítomna infekce a zánět v plodové vodě, neboť při vyčkávacím postupu je expozice plodu tomuto nepřátelskému prostředí delší. Tudíž optimální možností řešení PPROM je takzvaný personalizovaný postup. Tedy postup, který je „ušit na míru“ pro každou těhotnou ženu a její plod na podkladě znalostí o přítomnosti či chybění infekce nebo zánětu v plodové vodě.

Ke stanovení těchto komplikací není možné využít běžné používané ukazatele zánětu z mateřské krve (CRP, leukocyty), neboť infekce nebo zánět plodové vody probíhají ve většině případů subklinicky a neodráží se v systémové cirkulaci těhotné ženy. K personalizovanému postupu je nutné mít dostupný malý vzorek plodové vody, odebraný výkonem zvaným amniocentéza. Díky vyšetření plodové vody získáváme detailní informace o stavu nitroděložního prostředí. Lze tak přesněji určit, které ženy antibiotika skutečně potřebují, kdy je optimální načasovat podání kortikoidů tak, aby se miminko narodilo v čase jejich největšího účinku, a zejména dosáhnout toho, aby se léky nepodávaly, pokud to není nezbytné.

Infografika: Rozhodování po PPROM - vyčkávání vs. aktivní vedení

Specifika péče před 24. týdnem a zkušenosti perinatologických center

Při ztrátě plodové vody po 24. týdnu těhotenství může plod ve vaku blan bez plodové vody vydržet řadu týdnů bez větších problémů. Bohužel riziko vzestupu bakterií do vaku blan je spjato s rizikem vzniku infekce v plodové vodě. Musíme si uvědomit, že porušené obaly nedokážeme zacelit. Tedy zašít, zalepit či jinak spravit.

Díky unikátnímu systému péče porodníků a neonatologů VFN nemusí dnes být diagnóza předčasného odtoku plodové vody před 22. týdnem těhotenství fatální. Výsledky Kliniky gynekologie, porodnictví a neonatologie (KGPN) 1. LF UK a VFN ukazují, že v současnosti přežívá 88 procent dětí narozených po odtoku plodové vody před 22. týdnem. Některá pracoviště v Česku jsou schopna zajistit péči o děti již od 22. týdne těhotenství.

Stěžejní pro dobré výsledky je podle odborníků především neonatologická péče, která je v ČR na špičkové úrovni. Díky úzké spolupráci porodníků a neonatologů, kteří nabízejí unikátní multioborový přístup, se situace zásadně mění. Specializovaná péče o těhotné, intenzivní neonatologická péče a následná podpora rizikových novorozenců dnes dávají reálnou naději tam, kde před pár lety žádná nebyla.

Praktické postupy při odtoku plodové vody

Spěch, aby porod začal a miminko se narodilo co nejdříve po odtoku plodové vody, je poměrně nový jev. V minulosti byly čekací doby delší, dnes se přístup liší v závislosti na vědeckých poznatcích. Zlatým standardem pro diagnózu PPROM je sdělení těhotné ženy o odtoku plodové vody, jež je potvrzeno přímou vizualizací odtékající plodové vody děložním hrdlem či potvrzení její přítomností v zadní klenbě poševní při vyšetření v zrcadlech.

K potvrzení odtoku plodové vody lze však použít biochemické testy. Nejjednodušší, ale nejméně přesné potvrzení odtoku plodové vody je použití Temešváryho činidla (reaguje na změnu pH). Existují ale specifické testy detekující přítomnost specifických proteinů, které se vyskytují pouze v plodové vodě - např. insulin like growth-binding proteinu-1 (Actim-PROM test) či placentárního alfa mikroglobulinu-1 (Amnisure test).

V běžné praxi je při odtoku plodové vody žena často hospitalizována a cílem lékařů je co nejdéle udržet těhotenství. Kromě podávání léků ze skupiny tokolytik (léky na oddálení nebo zastavení předčasného porodu), antibiotik (k zabránění vzniku infekce) a kortikoidů (k dozrání plic dítěte) se pravidelně kontrolují také srdeční ozvy dítěte a děložní stahy pomocí CTG monitoru.

Rovněž mohou lékaři zvolit zákrok, pomocí kterého se plodová voda jednorázově doplní - amnioinfuze; nebo zákrok, kterým natržené místo na plodovém vaku zalepí - amniopatch. Bohužel, ne vždy je snaha doktorů udržet těhotenství úspěšná a předčasný únik plodové vody může skončit i potratem nebo předčasným porodem.

Únik plodové vody nebo něco jiného? 3 způsoby, jak to zjistit

Komunikace s rodiči a individuální rozhodnutí

Rodičům čelícím této náročné diagnóze by měly být poskytnuty podrobné a realistické informace o rizicích pro matku i plod. Zároveň je však důležité zdůraznit šanci na příznivý vývoj u dětí, které kritické období překonají. „Naším cílem je, v souladu s přáním rodičů, dát šanci každému dítěti a maximálně prodlužovat těhotenství,“ uvádějí odborníci perinatologických center.

Ženy potřebují adekvátní informace, na kterých mohou založit své rozhodnutí ohledně dalšího postupu v této situaci, jestli zvolí vyčkávání nebo vyvolávání porodu. Ženy, které si vyberou na porod počkat, by měly být v tomto rozhodnutí podpořeny.

Co si odnést

  • Odtok plodové vody může mít mnoho příčin a jeho následky závisí především na stáří těhotenství.
  • Diagnóza zánětu či infekce v plodové vodě často vyžaduje odběr a vyšetření plodové vody (amniocentéza).
  • Personalizovaný přístup založený na vyšetření plodové vody umožňuje cílenější podávání antibiotik a optimalizaci času podání kortikosteroidů.
  • V perinatologických centrech existují možnosti péče i u extrémně předčasných odtoků plodové vody s nadějí na dobrý výsledek.
Stav Možné intervence
PPROM do 34. týdne Vyčkávání, amniocentéza, antibiotika, kortikosteroidy, hospitalizace
PPROM po 34. týdnu Častěji aktivní vedení porodu, antibiotika, rozhodnutí podle stavu plodu
Odtok před 22. týdnem Ambulantní sledování, perinatologické centrum, rozhodnutí dle rodičů a stavu

Plodová voda hraje klíčovou roli v nitroděložním vývoji a její předčasný únik je důležitou výzvou, kterou je třeba řešit individuálně, s ohledem na výsledky specifických vyšetření a dostupnost odborné péče.

tags: #odtok #plodove #vody #po #zavedeni #tablet