Mužská plodnost je stejně důležitá jako ta ženská. Plodnost je vždy jak o ženě, tak o muži a jejich zdravotním stavu. Spermie vznikají v varlatech a nadvarlatech, kde procházejí složitým procesem spermatogeneze a zrání. Tělesná teplota v šourku je o několik stupňů nižší než tělesná teplota, což je nezbytné pro správný vývoj spermií. Celý cyklus tvorby spermií, jejich zrání a připravenosti k oplodnění trvá zhruba 72-80 dní, a na jeho dokončení se podílí řada hormonů a anatomických struktur.
Základní pojmy a hormony ovlivňující spermatogenezi
- Spermie jsou mužské pohlavní buňky, jejichž hlavním cílem je oplodnit vajíčko. Mají hlavičku, krček a bičík a obsahují genetický materiál.
- Testosteron, produkovaný Leydigovými buňkami v intersticiu varlat, řídí vývoj a udržení sekundárních pohlavních znaků i samotnou spermatogenezi.
- Luteinizační hormon (LH) a folikulostimulační hormon (FSH) působí na Leydigovy a Sertoliho buňky, regulují steroidogenezi a vývoj spermií.
- Hemotestikulární bariéra v varlatech chrání vyvíjející se spermie a poskytuje nutné živiny prostřednictvím Sertoliho buněk.
Teplo má zásadní význam: teplota varlat je přibližně o 2-3 °C nižší než tělesná teplota, což je důležité pro kvalitní tvorbu a zrání spermií. Regulace teploty probíhá prostřednictvím svalových struktur, které šourek směrují k tělu nebo od něj v závislosti na okolní teplotě.
Anatomie mužské pohlavní soustavy a jejich role v tvorbě spermií
Vnější pohlavní orgány
- Penis - složen ze třech topořivých těles, které se při vzrušení naplní krví a dojde k erekci. U penisu se nachází močová trubice, která má funkci i při ejakulaci.
- Šourek (scrotum) - kožní vak, v němž jsou uložena varlata a nadvarlata a který slouží jako “klimatizace” varlat pro udržení jejich optimální teploty.
Vnitřní pohlavní orgány
- Varlata (testes) - párové žlázy produkující testosteron a tvořící spermie v semenných kanálcích (tubuli seminiferi).
- Nadvarlata (epididymides) - protáhlé trubice na zadní straně varlat, kde spermie dozrávají a získávají pohyblivost.
- Chámovody (ductus deferentes) - vedou spermie od nadvarlat do ejakulačních vývodů; během ejakulace se spolupodílejí na dopravě spermie.
- Ejakulační vývody (ductus ejaculatorii) - krátké trubičky začínající v místě spojení chámovodů a semenných váčků, ústící do močové trubice.
- Semenné váčky (vesiculæ seminalis) - produkují tekutinu bohatou na fruktózu, která živí spermie a zvyšuje jejich pohyblivost; tato tekutina tvoří velkou část ejakulátu.
- Prostata - produkuje sekret, který zasahuje do ejakulátu a pomáhá spermím přežít v kyselém prostředí pochvy; spolu s semennými váčky a nadvarlaty tvoří hlavní složky ejakulátu.
- Močová trubice (urethra) - slouží jako společný vývod pro moč i ejakulát; při vzrušení a orgasmu je ejakulát vyveden skrz nižší část močové trubice.
Celá ejakulace je výsledkem koordinovaného stahu svaloviny pánevního dna a šourku, kdy se sekret z prostaty a semenných váčků smíchá se spermiemi, a vzniká ejakulát s typickou charakteristikou: objem okolo 2-6 ml, obsahující 35-200 milionů spermií na mililitr a pH kolem 7,5. Po vypuzení do pochvy spermie postupují k děložnímu čípku a do dutiny dělohy, odkud se dostávají do vejcovodů, kde může dojít k oplodnění.
Spermatogeneze: jak vznikají spermie
Spermatogeneze začíná ve varlatech v semennotvorných kanálcích, kde se ze spermatogonii postupně vyvíjejí zralé spermie. Celý proces trvá zhruba 72 dní a je řízen hormonálně: LH stimuluje produkci testosteronu v Leydigových buňkách, FSH působí na Sertoliho buňky a společně s testosteronem podporují vývoj spermií. Spermie postupně procházejí z varlat do nadvarlat, kde získávají pohyblivost a připravenost k oplodnění. Po zrání se ukládají v nadvarlatech a čekají na ejakulaci.
Hlavička spermie nese genetický materiál a obsahuje akrozom s enzymy, které umožňují průnik do vajíčka. Bičík zajišťuje pohyb spermie, který dosahuje rychlosti typicky kolem 3-4 mm za minutu. Mitochondrie ve střední části zajišťují energii pro pohyb bičíku. Do vejcovodu se spermie dostávají zhruba během 10-60 minut po styku a mohou přežívat ve vagině za výhodných podmínek až několik dní.
Životnost spermií a plodnost
- Životnost spermií v těle ženy je ovlivněna prostředím a hlenu děložního čípku; spermie mohou přežívat 5-7 dní v ideálních podmínkách cervikálního hlenu.
- V ejakulátu se většina spermií nachází s různou morfologií; normální počet spermií v jednom mililitru je kolem 20-150 milionů, a pod 20 milionů je považován za nízký spermie.
- Nedostatečná plodnost může být způsobena problémy s varlaty, infekcemi, hormonálními poruchami či anatomickými vadami chámovodu či varikokélou.
Pravidelný a zdravý životní styl, vyvážená strava, dostatek pohybu a kontrola zdravotních faktorů mohou pozitivně ovlivnit kvalitu spermií a plodnost. Předpoklady pro donucení spermií k oplodnění zahrnují dostatečné množství kvalitních spermií v ejakulátu a správnou funkci sekretů prostaty a semenných váčků, které spermie vyživují a chrání.
Specifické stadium a rizika spojená se spermií
- Normální varlata a správné sestoupení do šourku jsou klíčové: nesestouplá varlata mohou vést k vysoké teplotě a poškození tvorby spermií, což může způsobit neplodnost.
- Tempora a enzymy v akrozomu umožňují průnik do vajíčka, avšak v některých případech mohou být tvarové odchylky spermií (např. abnormální hlavičky či oslabený bičík) překážkou oplodnění.
Diagnostika a poradenství
Pro hodnocení plodnosti spermiogram je důležité získat vzorek za standardních podmínek, obvykle po určité době abstinence (např. 2-7 dní). Vyšetření vzorku v laboratoři pod mikroskopem poskytuje informace o počtu, pohyblivosti a morfologii spermií. Pokud počet spermií klesne pod určitou mez, může být považováno za nízkou plodnost. Je důležité vzít v úvahu, že jeden vzorek nemusí stačit k definitivnímu závěru.
