Na Ústavní soud se obrátila stěžovatelka ve výkonu trestu odnětí svobody, která žádala o jeho přerušení, jelikož se jí narodilo dítě. Obecné soudy její žádost o přerušení výkonu zamítly s odůvodněním, že odsouzená o dítě fakticky nepečuje, zejména protože bylo dítě umístěno do pěstounské péče. Důvodem pro pěstounskou péči bylo ale především to, že byla stěžovatelka ve vazbě (a později ve výkonu trestu odnětí svobody).
Stěžovatelka byla trestně stíhána pro přečin krádeže a během vazby v září 2024 porodila dceru. Po porodu žádala, aby ve výkonu vazby měla dceru u sebe a mohla se o ni starat, její žádost však byla zamítnuta. Jelikož stěžovatelka ani jiná osoba z rodiny nemohla o dítě pečovat, usnesením obvodního soudu bylo dítě na přechodnou dobu svěřeno do pěstounské péče jiných osob.
Stěžovatelka byla v únoru 2025 pravomocně odsouzena a byl jí uložen trest odnětí svobody v trvání 22 měsíců. Stěžovatelka v dubnu 2025 podala žádost o přerušení trestu, kterou odůvodnila tím, že má dítě ve věku do jednoho roku, chce je mít u sebe a nesouhlasí s pěstounskou péčí. Okresní soud tuto žádost zamítl. Přihlédl k tomu, že byla před nástupem do výkonu trestu uživatelkou drog. Zohlednil i to, že její starší dcera je v pěstounské péči babičky, ani o ni se tedy nestarala. Mladší dcera pak v současné pěstounské péči prospívá.
Proti usnesení okresního soudu podala stěžovatelka stížnost, které krajský soud nevyhověl. Uvedl, že dříve bylo povinností soudu u matky dítěte mladšího jednoho roku přerušit výkon trestu odnětí svobody. Po novelizaci tohoto ustanovení již soud nemusí přerušit výkon trestu v případě každé ženy odsouzené za přečin, která porodila dítě, jež nedosáhlo věku jednoho roku, ale jen v případě matky o takové dítě pečující.
První senát Ústavního soudu vyhověl ústavní stížnosti. Rozhodnutími obecných soudů byla porušena základní práva stěžovatelky na soudní ochranu a na rodinný život. S uložením nepodmíněného výkonu trestu odnětí svobody rodičům nezletilých dětí je spojen zásah do práva na soukromý a rodinný život. Institut přerušení výkonu trestu v situaci, kdy je vykonáván na těhotné ženě nebo na matce pečující o dítě do jednoho roku věku, představuje určité vážení veřejného zájmu na ochraně společnosti a práva na soukromý a rodinný život, včetně nejlepšího zájmu dítěte.
Ustanovení § 325 odst. 2 trestního řádu ve znění od 1. ledna 2025 stanoví, že samosoudce přeruší výkon trestu odnětí svobody matce pečující o dítě do jednoho roku věku, která byla odsouzena za jiný trestný čin než za zvlášť závažný zločin, na dobu jednoho roku po porodu. U odsouzených za jiný trestný čin než zvlášť závažný zločin je tedy přerušení trestu dané. To byl i případ stěžovatelky, která nebyla odsouzena za zvlášť závažný zločin a v době rozhodování soudů byla její dcera mladší jednoho roku.
Soudy mají povinnost přezkoumat, zda byly naplněny všechny předpoklady pro aplikaci daného ustanovení. Jedním z nich je nepochybně také to, že je odsouzená matkou „pečující o dítě do jednoho roku věku“. V tomto případě obecné soudy stěžovatelku za matku „pečující o dítě do jednoho roku věku“ nepovažovaly. Odůvodnily to dvěma způsoby: zaprvé, dcera stěžovatelky byla svěřena do pěstounské péče, zadruhé, s ohledem na minulost stěžovatelky existují pochybnosti o tom, zda by stěžovatelka byla vůbec schopna o dítě pečovat.
Odůvodnění soudu zdůraznilo, že první domnělá překážka - pěstounská péče - není trvalá a hlavní důvod nařízení byla výkon vazby. Druhá domnělá překážka - posuzování osobních aspektů a drogové minulosti - přesahuje rozsah toho, co má být pro rozhodování trestních soudů směrodatné. Po naplnění výše citovaných předpokladů § 325 odst. 2 trestního řádu soud musí žádosti o přerušení vyhovět. Zákon trestním soudům nedává možnost uvážení.
Ústavní soud dále uvedl, že dítě stěžovatelky během řízení dosáhlo věku jednoho roku a i když nebylo možné ústavní stížnosti vyhovět dříve, samotné porušení práv je konstatováno. K navazujícímu řízení Ústavní soud podotkl, že by zjištěné porušení mohlo vést soudy k opětovnému zvážení žádosti tak, aby stěžovatelka měla u sebe ve výkonu trestu své dítě a mohla se osobně podílet na jeho péči a výchově.
Nález Ústavního soudu sp. zn. I. zohledňuje, že soudy nemusí automaticky přerušovat výkon trestu těhotným ženám či matkám dítěte mladšího jednoho roku, které byly odsouzeny za zvlášť závažný zločin. Počítá s tím poslanecká novela trestního řádu a doporučením Senátního ústavně-právního výboru z roku 2020. Soudy budou moci posoudit konkrétní případ a rozhodnout, zda se žena dostane dočasně na svobodu, nebo ne. Totéž by platilo pro odkládání nástupu do vězení.
Pro případy žen ve vězení se zřizuje speciální oddělení pro těhotné a matky s dítětem do jednoho roku. Novela legislativy vyvolala otázky ohledně využití těchto pokojů; zatím ale žádná žena nebyla do takového oddělení umístěna. Oddělení vzniklo v souvislosti se změnou legislativy u žen odsouzených k pobytu ve věznici s ostrahou a s vysokým zabezpečením. Dříve znamenalo jejich těhotenství a rané mateřství automatické přerušení či odložení trestu. Od konce roku 2020 o nástupu k výkonu trestu musí rozhodovat soud.

V praxi zůstává otázka, jak často soudy přerušení trestu skutečně použijí. V současnosti je vybudováno nové oddělení pro těhotné a matky s dítětem do jednoho roku ve Světlé nad Sázavou, avšak zatím nebylo žádné takové dítě k umístění. Soudci vyvažují zájem společnosti a ochranu dítěte, s ohledem na nejlepší zájem dítěte a individuální situaci matky. Ministerstvo spravedlnosti hodnotí rozhodování soudů jako vyvážené a pro mimořádné případy významné.
Celková kapacita světelské věznice je 940 míst a ve věznici je dosud provozováno oddělení pro matky s dětmi od jednoho do tří let. Dosud je ale prázdné nové oddělení pro těhotné a matky s dítětem do jednoho roku. Přestavba stála zhruba půl milionu korun a zahrnovala rekonstrukci sociálního zařízení a nábytek vhodný pro děti. Soudci zatím nerozhodli o konkrétním umístění těhotných žen do nového oddělení, a tak zůstává tato kapacita nevyužita.
Co říká právní rámec a světové zkušenosti
Novela trestního řádu umožňuje soudům zvážit konkrétní okolnosti případu, zda dochází k dočasnému propuštění na svobodu, či nikoli, a zavést dohled nad odsouzenou. Zároveň zůstává v platnosti ustanovení o zrušení přerušení, pokud hrozí útěk či zneužití. Institucionální změny vycházejí z potřeby chránit dítě a zajistit mu vhodné prostředí pro výchovu, aniž by se znehodnocoval princip trestní odpovědnosti odsouzené osoby.
Historie a kontext
V roce 2020 byla přijata změna, která umožňuje soudům posuzovat individualizovaně, zda matka pečuje o dítě do jednoho roku. Případy z praxe ukazují, že automatické přerušení pro každou ženu nebylo efektivní a mohlo vést k nespravedlivým závěrům.
Institucionální rizika a výhled
Nové oddělení ve Světlé nad Sázavou je prozatím prázdné, což ukazuje na selektivní uplatňování změn legislativy. Očekává se, že soudy budou nadále pečlivě vyvažovat zájem společnosti a právo na rodinný život dítěte. V budoucnu by mělo dojít k jasnějším kritériím pro rozhodování a lepší implementaci změn do praxe.
| Faktický stav | Právní stav po novele |
|---|---|
| Dítě v pěstounské péči kvůli vazbě matky | Možnost přerušení výkonu pro matky pečující o dítě do 1 roku věku; přerušení po naplnění podmínek § 325 odst. 2 |
| Automatické přerušení pro všechny matky | Podmíněné; dle okolností a pečující role matky |
Vězeňská služba i justice čelí dopadům změn: nároky na vypracování posudků, psychologických hodnocení a dohled nad matkami. Otevření nových oddělení má sloužit k lepšímu zajištění nejlepšího zájmu dítěte a zároveň zachovat veřejnou bezpečnost.