Miminko hned po porodu pokládáme na maminčino tělo. Pupečník se nechává několik minut dotepat, dítě je zatím zakryto suchou plenou. Porodní asistentka pak na chvilku miminko přenese z matčina těla na vyhřátý pult, který je nedílnou součástí všech porodních pokojů. Stojí vedle matčiny postele, je vybavený tepelným zdrojem a je přístupný z několika stran. Bezprostředně po porodu zdravému, tedy fyziologickému novorozenci poskytujeme jen neodkladnou péči jako je ošetření pupečníku a očí nebo označení identifikačním náramkem a číslem. Důsledně dbáme na to, aby neprochladl.
V první, páté a desáté minutě po porodu porodní asistentka hodnotí tzv. Apgar skóre - jde o údaj, který vypovídá o tom, jak se miminko bezprostředně adaptuje na svět. Protože je naší hlavní snahou omezit veškeré rušivé zásahy do přirozené poporodní adaptace novorozeného dítěte, dává porodní asistentka miminko následně opět do maminčiny náruče. známky života jako srdeční činnost, pulzaci pupečníku nebo nesporný pohyb kosterního svalstva, ať už pupečník byl či nebyl přerušen nebo placenta připojena. Fyziologického novorozence ošetřuje dětská sestra nebo porodní asistentka.
Pokud novorozenec nevyžaduje resuscitaci, tzn. 30 s po porodu se hodnotí akce srdeční a dýchání. V 1., 5. a 10. minutě po porodu se hodnotí skóre podle Apgarové. U polohy koncem pánevním se měří délka novorozence později. Abychom předešli záměně novorozenců, musíme ho být schopni identifikovat minimálně dvěma systémy dle zvyklostí porodnice.
Jedná se např. Prevencí gonokokové konjunktivitidy u novorozenců je kapání O-Septonexu gtt. do očí. Vitamin K podáme ihned po porodu i.m. nebo p.o. Intramuskulární vitamin K stačí podat jednorázově, zatímco per os se musí podávat jednou týdně po dobu 12 týdnů. Předcházíme tím krvácení z nedostatku vitaminu K, které může být neočekávané a dochází k němu většinou u zcela zdravě se jevících novorozenců a kojenců.
Pro správné zahájení laktace bezprostředně po porodu je důležité, aby byla matka dostatečně poučena. Dítě musí být včas v těsném kontaktu s matkou a ničím nerušeno. Každé dítě se adaptuje rozdílně rychle a matka musí správně reagovat na jeho touhu sát. Krátce po porodu následuje také odběr krve z pupečního pahýlu zbylého na placentě. Vyšetření sérologické pro vyloučení syfilis (pomocí TPHA a RRR).
U GBS pozitivních či nevyšetřených matek (Streptococcus agalactiae v pochvě), u kterých nebyla dostatečná intrapartální chemoprofylaxe (Penicilin G i.v. každé 4 hodiny až do porodu) a nejsou přítomny rizikové faktory, se doporučuje zvýšená observace novorozence po dobu 48 hod. Pokud je navíc přítomen některý z rizikových faktorů (febrilie matky při porodu, předčasný odtok plodové vody déle než 18 hod., gestační týden 35 a méně, předchozí dítě s GBS infekcí, GBS bakterurie v těhotenství), doporučuje se zvýšená observace novorozence po dobu 48 hod., vyšetření (KO + diff., CRP, hemokultura do 12 hod. nezralí novorozenci včetně late-preterm (35. až 37. nebo může dojít k hlenovému výtoku z pochvy děvčátek (příp. velká fontanela se uzavírá do 12.-18. ).
Ošetření fyziologického novorozence bezprostředně po spontánním porodu je minimalizováno pouze na nezbytné aktivity (termomanagement - tj. zabránění prochladnutí, základní ošetření pupečníku, zhodnocení průběhu adaptace novorozence, jeho řádné označení identifikační páskou a umožnění co nejčasnějšího kontaktu s matkou, nejlépe formou kůže na kůži). Podporujeme blízký kontakt matky a dítěte, kojení, bonding.
Pokud si nepřejí rodiče jinak, vážíme a měříme dítě teprve po základním ošetření. Na základě Vašeho přání je možné individualizovat péči, vždy však s vyloučením aktivit, které by mohly nepříznivě zasáhnout do poporodní adaptace novorozence. Ošetření novorozence probíhá vždy v přítomnosti matky, snažíme se novorozence od matky neoddělovat, pokud tomu nebrání nepříznivý zdravotní stav dítěte.
Dobře se adaptující donošení novorozenci zůstávají na porodním sále společně s matkou až do jejich společného překladu na Oddělení šestinedělí. U novorozenců porozených císařským řezem se základní ošetření provádí na reanimačním boxe, který bezprostředně sousedí s operačním sálem. V případě dobré adaptace je miminko po ošetření ukázáno mamince ještě na operačním sále a poté je umístěno na observační box Stanice novorozenecké.
Po přeložení matky z operačního sálu na gynekologickou JIP nosíme děťátko matce přikládat k prsu a maminka obdrží nejdůležitější informace o zdravotním stavu miminka. Cílem je zajistit časný a plnohodnotný kontakt maminky s dítětem i u rodiček po císařském řezu. Zásadní okolností, podle které se řídí forma a délka tohoto prvního kontaktu, je vždy aktuální zdravotní stav maminky a dítěte.
V co možná nejkratší době po porodu dětský lékař informuje maminku o zdravotním stavu novorozence. Lehce nedonošení novorozenci jsou po porodu převezeni na Stanici intermediární péče, kde je pro ně zajištěna přiměřená léčebná a ošetřovatelská péče. Těžce nedonošeným nebo nemocným dětem je přímo na porodním sále bezprostředně poskytnuto nezbytné ošetření a následně jsou transportovány na Jednotku intenzivní a resuscitační péče.
První kontrola u praktického lékaře pro děti probíhá do 48h od propuštění z porodnice, je dobré si telefonicky domluvit kontrolu před propuštěním z novorozeneckého oddělení. Je přirozenou a nejlepší možností krmení novorozence, v prvních dnech podporujeme plné, neomezené kojení ke správnému navození laktace po porodu, později, v případě, že miminko dobře prospívá na váze, navazujeme nastolením jemného režimu v krmení, kojení po 2-3h je ve většině případů dostačující.
Je potřeba si uvědomit, že ne každý pláč znamená jednoznačně hlad, překrmováním dítěte můžeme zhoršit ublinkávání nebo koliky. Po krmení by vždy měla následovat krátkodobá svislá poloha pro odříhnutí k předejití nadýmání. Správně krmené dítě mívá 6-8 pomočených plenek za 24h a stolici v barvě a konzistenci řídkých míchaných vajec s různou frekvencí. Až do přibližně 5. měsíce života dítěte je mateřské mléko nebo umělá mléčná formule dostučující formou výživy, pokud dítě dobře prospívá na váze, v letních měsících je možné podat několik lžiček převařené kojenecké vody.

Předtím, než dítě zvednete z podložky, vždy jednou rukou podepřete hlavu a krk, poté druhou ruku zasuňte pod zadeček a záda, čímž podpíráte celou spodní část těla miminka. Dítě se bude cítit bezpečněji, když si ho přitisknete více k tělu. Vyvarujte se zbytečnému nadužívání svislých poloh, vyjma krátkodobé polohy k odříhnutí upřednostňujeme jednoznačně chování v klubíčku v ručkama nad tělem a podepřenou hlavičkou.
Některé děti stráví během prvních měsíců života většinu bdělého stavu křikem, jde často pouze o jejich přirozený projev, či koliky, kdy nemohou jinak než pláčem vyjádřit, že nejsou v tělesné pohodě. Křik dítěte a následně nezvládnutý emoční stav ošetřující osoby je příčinou syndromu třeseného dítěte. Jde o závažné poranění mozku, ke kterému dochází po agresivním třesení kojence pevně drženého za trup.
Na zadeček naneste krém na opruzeniny při každém přebalení. Pupeční pahýl necháváme volně zaschnout a odpadnout, pokud nedošlo k ustřižení během pobytu v porodnici. Těsné okolí ošetřujeme tamponkem s 60% lihem, nejlépe je balit pupík mimo plenu, nechat volně schnout. Do tří týdnů se pupík zacelí v pevnou vazivovou jizvičku. Nehty na rukou a nohou rostou dětem velice rychle, často si je zatrhnou nebo se poškrábou v obličeji.

Pořiďte si speciální nůžky s tupými konci v lékárně a nehty stříhejte do rovna. Oblékejte miminko tak jako sebe + jedna vrstva navíc naprosto dostačuje. Pokud budete oblékat příliš, miminko se zapaří. Do minus 5 stupňů Celsia můžete s miminkem hned po návratu z porodnice chodit na procházky. Prvních 6 týdnů je velmi vhodné vyhýbat se větším kolektivům, zvláště dětským, a omezit návštěvy doma.
Náušničky se zavádějí nejdříve až po 2. Libenar roztok na čistění nosu - pokud má dítě rýmu, ucpaný nos, je vhodné nos propláchnout přibližně 1/3 množstvím ampulky roztoku a nos odsát odsávačkou hlenů. Espumisan, Biogaia - pokud miminko začne v prvních několika týdnech trpět na bolení bříška, je vhodné pořídit kapky, které pomáhají při kolikách.

Ideálně se pro poporodní adaptaci miminka i maminky a také pro navázání jejich vzájemného vztahu (= bonding) ošetřuje miminko přímo na těle maminky, popř. se první ošetření novorozence po porodu provádí v novorozeneckém koutku u porodního sálu. V případě adaptačních obtíží dítěte se ošetření odkládá a přednost má resuscitační léčba řízená dětským novorozeneckým lékařem.
V 1., 5. a 10. minutě po narození se hodnotí i tzv. Apgar skóre. Ošetření miminka provádí porodní asistentka nebo sestřička z novorozeneckého oddělení. Děťátku zajistí dostatek tepla, sleduje se jeho zdravotní stav, celkové projevy. Manipulace s ním je vždy šetrná, bez prudkých pohybů, bez hluku. Plenou se setře zbytek mazu, krve a plodové vody. Mázek není vhodné omývat, je důležitý pro pokožku miminka. Koupání se tedy odkládá na další den.
Novorozenec se zabalí do čisté plenky a stále se nechává v kontaktu kůže na kůži na těle matky. Následuje odsávání zbytků plodové vody z úst, hltanu a nosu odsávačkou. Důležité je sterilní ošetření pupku. Pupeční pahýl se podváže asi 2 - 3 cm od jeho odstříhnutí a dezinfikuje se. U každého novorozence se provádí kredeizacie.
Poté je miminko zvážíno a změřeno, určí se obvod hlavičky a hrudníku, měří se tělesná teplota v konečníku a poslechne srdíčko a plíce. Šelest na srdíčku je u novorozence běžný, obvykle nic vážného. Prohmatá bříško, zkontrolují vnitřní orgány a vnější pohlavní orgány. U chlapců zkontrolují sestoupení varlat, u děvčátek přikrývají pysky velké pysky pohlaví pysky malé.
Novorozenec v prvních dnech po porodu ztrácí svou váhu. U miminka začnou samostatně fungovat vylučovací soustavy, začne vylučovat moč a stolici. Laktace se plně rozbíhá 3. den po porodu. Do té doby kojíte dítě mlezivem - kolostrem.