Embryonální tkáň vzniklá z mezodermu, je základem pro vývoj všech druhů pojiv, krevních elementů, hladkého svalstva a cév krevních i lymfatických. Obsahuje nediferencované mezenchymové buňky. Výběžky těchto buněk jsou vzájemně spojeny komunikačními spoji (gap junctions) a vytváří tak prostorovou síť.
Typy řídkého vaziva a jejich charakteristiky
Druh vaziva, který obsahuje především hmotu amorfní (hyaluronát). V menším množství pak jemná kolagenní a retikulární vlákna. Z buněčné složky obsahuje fibroblasty. Nejčastější typ vaziva v lidském těle. Obsahuje menší množství vláken, než buněk a základní hmoty. Nejhojnějšími buňkami jsou fibroblasty a makrofágy. Kolagenní vlákna především typu I a III, dále elastická i retikulární vlákna. Řídké kolagenní vazivo má jemnou konzistenci, je ohebné a dobře vaskularizované.
Vazivo složením podobné řídkému kolagennímu vazivu, ale převažují v něm kolagenní vlákna na úkor amorfní hmoty. Je méně ohebné a lépe odolné mechanickým vlivům. Silná, souběžně uspořádaná vlákna kolagenu I. Uspořádání slouží pro velkou mechanickou odolnost v jednosměrné zátěži, což umožňuje dobrou odolnost v tahu. Dále se v matrix vyskytuje menší množství vláken elastických a proteoglykanů. Vlákna kolagenu I, která vytváří trojrozměrnou síť.
Specializovaná řídká pojivová tkáň a její funkce
Specializovaná řídká pojivová tkáň slouží jako kostra pro kostní dřeň a lymfatické orgány (lymfatické uzliny, slezina). Retikulární buňky mají hvězdicovitý tvar a svými výběžky se dotýkají. Vytváří tak trojrozměrnou síť. Retikulární buňky jsou schopny vytvářet kolagen typu III, proteoglykany a adhesní proteiny. Ve vzniklých okách mezi buňkami se mohou vyvíjet bloudivé buňky. Retikulární vlákna obsahují kolagen typu III a také kolagen typu I. Vlákna jsou obklopena výběžky retikulárních buněk.
Elastická vaziva a jejich mechanické vlastnosti
Svazky silných, paralelně uspořádaných elastických vláken, doprovázených malým množstvím vláken kolagenních (aby nedošlo k přetržení elastických vláken při velké námaze). Mezi vlákny se vyskytují ploché fibroblasty.
Lokální vaziva a jejich rozšíření
Výskyt: ligg. flava páteře, lig. suspensorium penis, lig. Skládá se především z adipocytů, které jsou schopny syntetizovat lipidy (triacylglyceroly) v podobě tukových kapének. Řídké vazivo, ve kterém převládají univakuolární adipocyty. Mezi nimi se vyskytují kolagenní a retikulární vlákna, která vytváří vazivová septa a tím oddělují adipocyty do jednotlivých tukových lalůčků. Lipidy uvnitř adipocytů jsou uskladňovány jako zásobárna energie a uvolňovány v případě potřeby těla. Dále slouží jako izolační vrstva proti ztrátám tepla, stavební materiál (chodidlo) nebo k udržení orgánu ve své poloze (oční koule, ledvina).
Strukturální tuk je využíván pro tvorbu energie pouze za extrémních podmínek (např. mentální anorexie, chronická podvýživa, kachektizující nádorové onemocnění). Samotné adipocyty jsou schopny vytvářet různé působky a hormony.
Specializovaný typ tukového vaziva. Obsahuje multivakuolární adipocyty, které mají hnědou barvu. Toto hnědé zbarvení je podmíněno především velkým množstvím mitochondrií. Mitochondrie v hnědé tukové tkáni jsou specializované pro tvorbu tepla (nikoliv ATP).
Pokožka, potřeba termoregulace a kožní struktury
Pokožku tvoří mnohovrstevný dlaždicovitý epitel, její svrchní vrstvy rohovatějí, buňky odumírají a odlupují se. Rohovina (keratin) je velmi odolná vůči tlaku i jiným mechnickým vlivům i vůči vlivům chemickým. Ve spodní vrstvách pokožky je uloženo barvivo melanin, který chrání orgány pod kůží před ultrafialovým zářením. Pokožka vysílá do škáry četné bradavčité výběžky (papily), mezi které zapadají obdobné výběžky škáry. Škárové výběžky vytvářejí souběžné hmatové lišty, které zdvihají pokožku. V papilách škáry jsou umístěna hmatová tělíska. Na pokožce jsou pak patrné jako rýhy na dlaňové straně ruky a na chodidle nohy. Škára je tvořena elastickým vazivem, kterým prostupuje velké množství krevních a lymfatických cév a nervových vláken. Cévy zde vytvářejí bohaté cévní pleteně, které organismu slouží jako krevní zásobárny. Cévní řečiště má rovněž význam při vydávání tepla z organismu. Jsou zde uloženy receptory reagující na mechanické, tepelné a bolestivé podněty.
Podkožní vrstvy, termoregulace a tělesná termografie
Ve spodní vrstvě začínají potní žlázy. Pot: 99% vody, NaCl, organické látky (močovina, kyselina močová, kyselina mléčná, mastné kyseliny). Pocení slouží k odstraňování exkretů a k ochlazování těla. Podkožní vazivo je tvořeno sítí vazivových pruhů, které spojují kůži s orgány ležícími pod ní. Člověk má stálou tělesnou teplotu přibližně 37°C, při které probíhá optimální látková přeměna. Tělesná teplota se pohybuje v určitém fyziologickém rozmezí, které je dáno fyzickou aktivitou, ovulačním cyklem, psychickými stavy apod. Povrch těla je chladnější, nejteplejší jsou játra. Udržování stálé tělesné teploty vyžaduje udržování dynamické rovnováhy mezi výrobou a vydějem tepla, což umožňuje termoregulační mechanismy. Centrum je v hypotalamu, kde jsou umístěny termoreceptory, které reagují na změny teploty krve; přichází sem signály z termoreceptorů v kůži a míše. U novorozence není termoregulační systém plně vyvinut, postupně se zlepšuje s vývojem nervové soustavy, plně vyvinuta je kolem jednoho roku.
Ledviny a jejich základní stavební jednotka
Ledviny jsou uloženy v tukové polštáři na zadní stěně břišní dutiny po obou stranách páteře ve výši prvního až třetího bederního obratle. Na povrchu ledviny je vazivové pouzdro. Pod ním je kůra, obsahuje klubíčka vlásečnic v Bowmanových váčcích a počátky odvodných kanálků. Pod kůrou je dřeň, která obsahuje další části odvodných kanálků, které se sbíhají do pyramid ledvinových, kt. Základní stavební a funkční jednotkou ledvin je nefron. Začíná v kůře Bowmanovým váčkem, do něhož vstupuje přívodná tepénka, která v něm vytváří glomerulus (klubíčko vlásečnic), zde se filtruje krev z vlásečnic do Bowmanovy kapsy; vzniká primární moč, která má stejné složení jako plazma bez bílkovin (180 l/den). Z Bowmanovy kapsy vystupuje odvodná tepénka. Váček přechází ve vinutý kanálek I. řádu, na který navazuje Henleova klička a vinutý kanálek II. řádu, které jsou již v dřeni. Kanálek II. řádu ústí do sběracího kanálku. Do každého sběracího kanálku ústí 5-10 nefronů.

Vývoj plodu týden po týdnu
tags: #novorozenec #ridkeho #vaziva #mezi #organy