Výživa novorozenců a kojenců podle váhy

Výživa novorozenců a kojenců je klíčová pro jejich zdravý růst a vývoj. Doporučení se liší v závislosti na tom, zda se jedná o donošené novorozence, nedonošené děti nebo novorozence s nízkou porodní hmotností. Základem pro všechny je sledování hmotnostních přírůstků a celkového prospívání.

Základní principy výživy donošených novorozenců

Podle doporučení Světové zdravotnické organizace (WHO) je základem výživy donošených novorozenců kojení. Doporučuje se zahájit kojení již v prvních hodinách po narození a pokračovat výlučně do 6 měsíců věku. Jedinými doplňky jsou vitaminy D a K (vitamin K se podává pouze v případě, že nebyl po narození aplikován intramuskulárně).

Plně kojené dítě nepotřebuje během prvních 6 měsíců života žádný příkrm ani další tekutiny. Proces přípravy mléčné žlázy na kojení probíhá pod vlivem estrogenů po celou dobu gravidity. Po porodu, s odstraněním blokujícího vlivu placenty a účinkem prolaktinu, se začne tvořit mléko. Laktaci dále zvyšuje stimulace prsních bradavek sáním dítěte.

Frekvence kojení je individuální a měla by se řídit potřebami a chutí dítěte (tzv. "on demand"). Donošený novorozenec se zprvu hlásí o kojení po 2-3 hodinách. Od 4. dne po narození je odrazem dostatečného přívodu tekutin přibližně 6-8 pomočených plen za den. Složení mateřského mléka plně odpovídá potřebám novorozence.

V prvních dnech po porodu se tvoří mlézivo (kolostrum), které je bohaté na imunoglobuliny a má nižší obsah laktózy. Po několika dnech se mění ve zralé mléko.

Umělá výživa

Umělá výživa je indikována v případě, že kojení není možné. Výhradně mléčná umělá výživa se podává do 4 měsíců věku. Poté, od 4 do 6 měsíců, se postupně zavádějí nemléčné příkrmy. Od narození do 4-6 měsíců se podávají počáteční formule, poté pokračovací.

Mléčný tuk v umělých formulích může být nahrazen rostlinným.

Výživa nedonošených novorozenců a novorozenců s nízkou porodní hmotností

Zdravý donošený novorozenec je vybaven reflexy pro příjem potravy (hledací, sací a polykací) a jejich vzájemnou koordinací od 32. až 34. týdne gestace. Nedonošeným novorozencům, kteří nemají tyto reflexy dostatečně vyzrálé a nejsou schopni koordinace dýchání s polykáním, se podává odstříkané mateřské mléko nebo formule nazogastrickou sondou.

Enterální výživa se zahajuje časně po narození. Začíná se malými dávkami, které se při dobré toleranci postupně navyšují. U velmi nezralých novorozenců se ihned po narození zahajuje parenterální výživa (glukóza, aminokyseliny, lipidy, vitaminy, stopové prvky), která jim dodává dostatečné množství živin, energie a tekutin. Během dalších dnů se postupně navyšuje enterální příjem a snižuje doplňková parenterální výživa.

Kontraindikacemi časné iniciace stravy jsou zvracení, biliární rezidua v žaludku, distendované, špatně prohmatné bříško a tachypnoe (riziko aspirace).

Růst novorozenců s nízkou porodní hmotností (NNPH)

Růst novorozenců s nízkou porodní hmotností (NNPH) časně po narození bývá z různých důvodů negativně ovlivněn a tyto děti mají v termínu porodu obvykle nižší hmotnost i délku než donošení novorozenci. Tento jev se nazývá EUGR - extrauterine growth restriction. Nejvíce rizikovou skupinou jsou novorozenci s velmi nízkou a extrémně nízkou porodní hmotností (NVNPH a NENPH).

Cílem výživy je normalizace růstu a optimalizace tělesného složení. Tyto děti mají často extrémně vysoké nutriční a minerálové potřeby. Novorozenci s přiměřeným růstem a časným postnatálním catch-up (urychlením růstu) obvykle nevyžadují zvláštní nutriční intervenci. O něco více rizikovou skupinou jsou novorozenci s IUGR (intrauterine growth restriction) bez časného postnatálního catch-up. Nejvíce rizikovou skupinou jsou novorozenci narození jako eutrofičtí, ale s postnatálně vzniklou EUGR.

Kojení nebo výživa odstříkaným mateřským mlékem je ideální formou výživy. U NNPH je nutné důsledné sledování růstových parametrů (hmotnost, délka, obvod hlavy) a minerálového a kostního metabolismu. NNPH, kteří nemohou být kojeni, se doporučuje výživa formulí pro nedonošené děti, a to do dokončeného 40. týdne gestace. NNPH s přiměřeným růstem, časným posnatálním catch-up a IUGR, kteří nemohou být kojeni, mohou být cca od 38. týdne krmeni formulí pro donošené děti.

Post-discharge formule jsou určené pro novorozence s EUGR, popř. IUGR, kteří nemohou být kojeni, nebo nedostávají dostatečný objem mateřského mléka.

Zavádění příkrmů u nedonošených dětí

U dětí narozených po 35. týdnu těhotenství lze příkrmy zavádět od 4.-6. měsíce kalendářního věku. U dětí narozených před 35. týdnem těhotenství lze příkrmy zavádět 5-8 měsíců od data narození, ne dříve než po ukončeném 3. měsíci (13. týdnu) korigovaného věku dítěte.

Sledování hmotnosti a růstu

Každé dítě je jedinečné a jeho váha se může lišit a drasticky měnit. Váha dítěte je ukazatelem celkového zdraví a vývoje, proto dětský lékař při každé návštěvě sleduje jejich váhu, délku a velikost hlavičky, aby zjistil, zda se dítě vyvíjí tak, jak by mělo.

Výzkumy ukazují, že zdravé novorozené miminko v prvních dnech svého života na váze klesne, je to zapříčiněno ztrátou tekutin, které eliminují poměrně rychle. Jakmile se stabilizuje kojení a tělo matky si zvykne na produkci mléka, pak by mělo miminko začít znovu přibírat na váze. Váha dítěte se bude během několika měsíců přísně sledovat, aby se zajistilo, že se miminko vyvíjí zdravě.

Růst dítěte se měří pomocí percentilových grafů, které propojují výšku a váhu. Hodnota v 50. percentilu je ideální průměr. V normě jsou ale také hodnoty od 10. do 90. percentilu. Pokud váha kojence překročí hodnotu 90, má dítě nadváhu. Při překročení hodnoty 10 má dítě podváhu.

Častou chybou je porovnávání dětí mezi sebou. Každý potomek je originál a jeho váha se odvíjí od porodní váhy, genetiky a dalších faktorů.

Mýty o váze dítěte

• Nedonošenci jsou hubení: Normální porodní váha novorozence se pohybuje mezi 2,7 až 4,5 kg. Nedonošené děti mohou mít paradoxně v dospělosti problémy s obezitou.
• Ženy, které více přiberou v těhotenství, mají větší děti: Štíhlá žena může mít větší plod stejně jako silnější žena naopak menší. Velikost plodu závisí na funkci placenty.
• "To on je cvalík po taťkovi": V prvních týdnech a měsících se genetika tolik neuplatňuje. Velikost miminka se odvíjí od množství mléka, které dítě vypije.
• Ženy, které více kojí, mají těžší děti: Hlavním ukazatelem dostatečnosti kojení by měla být celková pohoda miminka.
• "To vyběhá": Pokud je dítě o něco silnější v kojeneckém věku, má šanci to "vyběhat" s pohybem. Pokud je ale dítě obézní v batolecím a předškolním věku, je na místě úprava jídelníčku a zařazení více aktivity.

Přechod na příkrmy a další fáze výživy

Od čtvrtého ukončeného měsíce se zavádějí pozvolna zeleninové a nemléčné příkrmy. Vhodné je začít s jednodruhovým zeleninovým pyré (např. mrkev, brokolice, brambor). Množství příkrmu se zvyšuje postupně.

Mezi 4.-6. měsícem, kdy je dítě ještě převážně kojeno, je dobré zavádět malá množství příkrmů. Organismus dítěte si v tomto období lépe poradí s přivyknutím na nové potraviny, což je důležité pro předcházení rozvoji alergií.

Od začátku 6. měsíce se přidávají do domácího zeleninového pyré libové maso (telecí, krůtí, králičí, jehněčí, hovězí, kůřecí, rybí) nebo jednou týdně půl až jedno vařené vejce. Ovocné příkrmy se zavádějí s tepelně upraveným ovocem (např. jablko, hruška).

Od začátku 7. měsíce lze použít pokračovací mléka a zavádějí se neodtučněné bílé jogurty. Od začátku 9. měsíce se ve stravě ponechávají menší kousky jídla. Od začátku 10. měsíce lze nabídnout dítěti malé kousky jídla k samostatnému nabírání.

Tekutiny

Pokud kojíte, není potřeba prvních 4-6 měsíců žádnou tekutinu navíc dodávat. Po zavedení příkrmů je doporučeno 150-250 ml vody denně, ideálně neslazené převařené kojenecké vody. Lze využít i dětské bylinkové a ovocné čaje nebo ovocné nápoje bez přídavků cukru.

Celkové množství mléka denně by nemělo příliš překračovat 1 litr. Děti pijící trvale nižší než doporučené dávky mléka je nutné pravidelně sledovat.

Lepek a riziko celiakie

Doporučuje se zavádět lepek mezi ukončeným 4. a 7. měsícem věku dítěte. Riziko rozvoje celiakie se dále snižuje, pokud je dítě v době zavedení lepku ještě kojeno. Dřívější zavedení lepku jednoznačně zvyšuje riziko rozvoje celiakie.

Na úplném začátku přikrmování se dítě učí především jíst ze lžičky. Množství příkrmu a jednotlivá jídla se zařazují postupně.

tags: #novorozenec #jidlo #podle #vahy