Vliv kouření a nikotinu na plodnost a výsledky IVF: shrnutí současných studií

Tento článek se zabývá srovnáním různých studií, které se snažily vyzkoumat, zda má kouření negativní nebo žádný vliv na oplodnění in vitro. In vitro fertilizace (IVF) je technika, kdy je oplozeno lidské embryo mimo tělo matky. Odebere se několik vajíček z těla matky, které se nanesou v laboratoři na Petriho misky. Posléze se k nim přidají otcovské spermie, nebo v mnoha případech je sperma injekčně vpraveno přímo do vajíčka, čemuž se říká ISCI (intracytoplasmic sperm injection - injekce spermie do vajíčka). Pokud je oplození úspěšné, je vajíčko (popř. několik vajíček), po několika fázích buněčného dělení, vpraveno zpět do těla matky, eventuálně do těla surogátní (náhradní) matky, aby zde došlo k normálnímu vývoji v děloze. Embryo může být též zmrazeno pro pozdější implantaci. Také vajíčka mohou být zamražena a oplozena později. „In vitro maturation“ neboli mimotělní dozrávání je metoda, kdy jsou vajíčka vyjmuta z těla matky a dozrávají až v laboratoři před tím, než jsou oplozena. IVF bylo objeveno Patrickem C. Steptoem a Robertem G. Edwardsem ve Spojeném království, kde se také narodilo první „zkumavkové dítě“ v jejich režii roku 1978. IVF bylo vynalezeno pro využití v případech neplodnosti, když ženy měly poškozené vejcovody, nebo muži neměli dostatečný počet spermií. Také se používá k úspěšnému těhotenství rodičů s jinými reprodukčními problémy (např. neschopností produkce vajíček, špatnou kvalitou spermatu nebo endometriózou). Může být využito ve spojení se screeningem embrya, aby rodiče počali dítě, které nebude trpět dědičnými vadami a nemocemi. Embryo screeningové metody se také využívají, aby identifikovaly embrya zbavená abnormalit, embrya u kterých s menší pravděpodobností dojde k potratu po implantaci. To vše přispívá k úspěšnosti IVF. Tzv. „three-person IVF“ neboli „IVF tří osob“ se používá v případech, kdy mají mitochondrie matčiného vajíčka genetický defekt, který by mohl být předán dítěti. Pro nahrazení mateřských mitochondrií může být využit nespočet různých technik. Všechny ale zahrnují vpravení jaderné genetické výbavy mateřského vajíčka do vajíčka dárkyně, ze které byl materiál získán. Při dárcovství embryí, zvaném též adopce embryí, jsou darována zmražená embrya, která již matka nepotřebuje, k implantaci ženě nebo páru, který je neplodný, ale schopný odnosit dítě a přeje si ho mít. V roce 2012 mělo IVF za následek narození více než 5 milionů dětí po celém světě.

Kouření a jeho zdravotní kontext

Kouření je inhalace a exhalace kouře z pálícího se tabáku v doutnících, cigaretách a dýmkách. Někteří lidé vtahují kouř do plic, jiní ne. Kouření bylo pravděpodobně poprvé praktikováno domorodci na západní polokouli. Původně se využívalo při náboženských rituálech a v některých případech pro medicínské účely. Kouření a spotřeba tabáku se staly celosvětově rozšířenou činností ke konci 16. století. Tabák Evropanům představili objevitelé Nového světa. Každopádně mnoho vládců jeho konzumaci zakazovalo a trestalo. Na konci 19. století začala masová produkce cigaret a cigarety se od té doby kouřily více než doutníky a fajfky. Kouření je vnímáno jako hazard s vlastním zdravím. Tabákový kouř obsahuje nikotin, což je jedovatý alkaloid, a další zdraví poškozující látky jako je oxid uhelnatý, akrolein, amoniak, kyanovodík a nespočet dalších aldehydů a dehtů. Celkově tabák obsahuje 4 000 chemikálií. V roce 1964 byl předložen definitivní důkaz, že kouření cigaret velmi záva... (text pokračuje dále v dalších odstavcích)

Historie a dopady tabákového kouře na zdraví

V roce 1964 byl předložen definitivní důkaz, že kouření cigaret velmi závažně škodí zdraví. Předložila jej komise Surgeon General's Advisory Committee on Health, jmenovaná americkou Public Health Service. Komise vyvodila důkazy z mnoha výzkumů, které probíhaly několik desítek let. Došli k závěru, že kuřák má výrazně zvýšené riziko onemocnění rakovinou plic než nekuřák. Hodnoty šly v přímé úměře s faktory jako je počet cigaret za den, počet let aktivního kuřáctví nebo čas kdy daná osoba začala kouřit. Také se zjistilo, že kouření cigaret je významnou příčinou rakoviny jícnu, nosohltanu, dutiny ústní, hrtanu, ledvin a močového měchýře. Též způsobuje CHOPN, emfyzémy, onemocnění srdce, mrtvice a další kardiovaskulární onemocnění. Od té doby se též přišlo na to, že je nezávislým rizikovým faktorem u mužské impotence. Kouření také zvyšuje rizika spojená s užíváním hormonální antikoncepce a s expozicí profesním hazardům jako je např. azbest. Kuřáci dýmek a doutníků nejsou náchylní k rakovině plic tak jako kuřáci cigaret, nesmí však kouř vdechovat! Hrozí jim však stejné riziko rakoviny dutiny ústní, hrtanu a jícnu. Uživatelé šňupacího a žvýkacího tabáku mají vyšší riziko rakoviny dutiny ústní. Inhalace tabákového kouře nekuřáky zvyšuje riziko srdečních a plicních onemocnění. Kvůli tomu bylo zahájeno hnutí za životní prostředí bez kouře na veřejných místech, včetně vládních budov, kanceláří a restaurací. U těhotných žen exponovaných kouři nebo těhotných kuřaček může dojít k poškození plodu. Děti kuřáků mají zvýšené riziko astmatu a rakoviny plic. Kvůli stále se zvyšující evidenci důkazů o škodlivosti kouření na lidské zdraví byly v USA v 70. letech zakázány reklamy na cigarety v televizi. V 80. letech začal Kongres požadovat varovné cedule na každé tištěné reklamě. Brzy na to bylo zakázáno kouření v letadlech. Obavy z vlivu tabákového kouře na nekuřáky vedly vládu a obchodní společnosti k zavedení dodatečných zákazů kouření ve veřejných, společných a pracovních oblastech. Nikotin byl prohlášen za látku vyvolávající závislost. Diskutovalo se také o tom, že se k cigaretám začne přistupovat jako k jakékoli jiné droze, a že se zavedou přísnější regulace. To však bylo nakonec zamítnuto. V roce 2009 však byla zavedena dodatečná a příšnější omezení na trhu s tabákovými výrobky. Záliba v kouření mezi mladými lidmi stále stoupá, přestože je prodej cigaret nezletilým zakázán! World Health Organization (WHO) se v roce 2003 rozhodla, že se bude snažit snížit počet tabákem-způsobených nemocí a smrtí tím, že vytvoří mezinárodní standardy s protikuřáckými opatřeními. Vešly v platnost v roce 2005. Dohoda omezuje marketing a prodej tabákových výrobků a požaduje varování o škodlivosti na krabičkách cigaret. Zajímavostí je, že v 90. letech v Americe začaly nejrůznější soudní spory s tabákovým průmyslem.

IVF a tabákové kouření: co ukázaly jednotlivé studie

• V Německu (1996) studie mezi nekuřačkami, pasivními kuřačkami a aktivními kuřačkami neprokázala výrazný negativní efekt kouření na IVF s tím, že funkce vaječníků byla zachována.
• Francie (2008) retrospektivní analýza: aktivní kouření snižovalo počet zralých oocytů i míru otěhotnění a AMH bylo u kuřaček nižší.
• Turecko (2014) regresní analýza: u mužů kouření nemělo negativní vliv na výsledky IVF, ani na kvalitu embrya a porodnost.
• Čína (2018) metaanalýza 28 studií: aktivní kouření výrazně negativně ovlivnilo výsledky IVF u žen (více ovariální rezervy, méně úspěšné těhotenství).
• Německo (2018) studie dárcovství vajíček: kouření dárkyň snížilo ovariální odpověď, ale frekvence otěhotnění nebyla závislá na míře kouření dárkyň či recipientů.

Podle mezinárodní klasifikace WHO je mužská neplodnost definována jako porucha reprodukčního systému s dysfunkcí ejekce. Studie Levine et al. (2017) ukázaly za posledních cca 30 let pokles počtu spermií o více než 50 %. Kouření je významným rizikovým faktorem životního stylu, který ovlivňuje spermie a jejich DNA.

Závěry a praktické doporučení

Vědecké poznatky o vlivu kouření na IVF jsou často protichůdné, avšak recentní metaanalýzy a rozsáhlé studie ukazují trend: kouření snižuje plodnost a zhoršuje výsledky asistované reprodukce, zejména u žen. Pokud kuřačka chce zvýšit pravděpodobnost otěhotnění, měla by přestat kouřit. U mužů kouření zhoršuje kvalitu spermií a může přispět k neplodnosti, přesto existují důkazy, že ukončení kouření zvyšuje šance na úspěšné oplodnění.

Potenciální tabulka: srovnání výsledků IVF u nekuřaček, kuřaček a pasivních kuřaček

tags: #nikotin #zabranuje #otehotneni