Petra Pomajbíková je lektorka psychomotorického vývoje a má na svých kurzech na denním pořádku rodiče, kteří jsou zoufalí z miminkovského pláče. Pláč. Téma pro každého rodiče. Víte, jaké jsou nejvyhledávanější fráze na internetu, pokud jde o pláč miminek? To všechno řeší a na internetu hledá asi každá máma, křik i slzy jí totiž trhají srdce a cuchají nervy. „Na kurzech s maminkami řeším, jak ten pláč přijmout, realita totiž rodiče zaskočí,” říká lektorka psychomotorického vývoje Petra Pomajbíková z Mimiporadny.
Co cíleně říká odbornice o porozumění pláči a jeho komunikaci
Rodiče bývají kvůli pláči často bezradní a pokládají si otázku, co dělají špatně. Podle Petry Pomajbíkové velmi pomůže přijmout fakt, že pro dítě je to prozatím jediná možná forma komunikace. „Dítě si navíc pláčem dokáže ulevit od stresu. Ale my rodiče jsme bezradní, že neznáme jeho příčinu. Důležitá je jedna věc - na pláč reagovat, nenechat miminko vyplakat.”
Druhy pláče a jejich význam: jak se v tom vyznat
K příčinám pláče se dá postupně dospět s tím, jak dítě roste a vyvíjí se. Od toho bezútěšného, kterému na začátku nerozumíme, se postupně různé druhy pláče naučíme odlišovat. „Miminka často pláčou před nějakým důležitým vývojovým krokem. Třeba před začátkem lezení nebo tehdy, když se chtějí natáhnout po hračce, a ještě to nejde. Skoro bych řekla, že miminka, která jsou rozumově napřed oproti tělu, procházejí vývojovými frustracemi. A k těm více pláče patří,” vysvětluje odbornice.
Tabulky i zkušenosti podle Petry Pomajbíkové říkají, že za celý den jsou běžné dvě až tři hodiny miminkovského pláče. „Ale pokud miminko pláče vždy, když zrovna nespí, už bych tu situaci řešila s odborníkem. Měla by být i fáze, že je miminko spokojené,” shrnuje Petra Pomajbíková. Obzvlášť intenzivní a nepříjemný je podvečerní či večerní pláč miminek, který pozná spousta rodičů. Večerní opakované pláče nastávají až v druhém měsíci života právě poté, co si maminky řeknou, že už mají pěkně zavedený režim a hodné miminko. „Miminko po porodu teprve nabere sílu a třeba vyplakává porodní zážitky.”
Jaké jsou hlavní příčiny pláče a jak s nimi pracovat
Pláč novorozence a kojence je především známkou vitality dítěte. Je to komunikační prostředek - dítě jím upozorňuje na to, že zde je - jiné dorozumívací prostředky zatím nemá. Chování dítěte, které se dožaduje svých potřeb pláčem, je přirozenější než projevy dítěte ležícího celý den takzvaně v klidu ve své postýlce a nic od svého okolí nevyžaduje. Pláč se začíná s větší intenzitou objevovat od 10. dne po narození, do 6 týdnů může mít přibývající frekvenci, od 6. týdne do 6. měsíce jeho frekvence postupně klesá, po 3. měsíci pláč již většinou ustává. Úplně malé miminko (novorozence) není dobré nechávat plakat - potřebuje jistotu fyzické blízkosti.
U dětí do 1 měsíce věku je nejčastější příčinou pláče hlad - někdy stačí jej uklidnit třeba jen několika doušky, i když bylo třeba před malou chvílí kojeno. Každé miminko má své individuální potřeby. Později není ale vhodné řešit každý pláč nabídnutím prsu - zvykalo by si na řešení problémů jídlem. Další příčinou může být nepohoda - pokakaná či počůraná plenka, chlad nebo nadměrné teplo - často rodiče dítě nadměrně oblékají. Pláč může být žádostí o pozornost - miminko se může nudit, chce pochovat, pomazlit… zde jsou účinnou pomůckou babyvaky a šátky na nošení kojenců - dítě se většinou krásně zklidní houpavým pohybem při Vaší chůzi a vnímáním tlukotu Vašeho srdce jako v děloze.
Další příčinou může být strach (z neznámých lidí, zvuků, prostředí). Časté jsou večerní záchvaty delšího pláče, kdy už je dítě za celý den unavené. Bolest u malého kojence se někdy rozeznává obtížně. Může se o ní jednat, pokud miminko vytrvale naříká a kňourá, je neklidné, při pláči se kroutí a vyhledává neobvyklé polohy. Jako definice nadměrného pláče je pláč, který se objevuje častěji než 3 hodiny denně, víckrát než 3 dny v týdnu a déle než 3 týdny po sobě. Nadměrný pláč je vpodstatě bezdůvodný pláč, který se objevuje asi u 20-30 % dětí. Označuje se jako „tříměsíční kojenecká kolika“.
Nejčastějšími příčinami křiku je nezralá organizace spánku a bdělosti (u 96 % dětí), lehká neuromotorická nezralost (u 51 % dětí), dále hyperaktivita, nadměrná dráždivost a snížená adaptabilita. Trávicí obtíže jsou příčinou jen u 8 % dětí. Pokud pláč miminka splňuje definici „nadměrného křiku“ či pokud jsou rodiče pláčem svého dítěte nadměrně stresováni, je vhodné jej konzultovat s pediatrem.
Utišující metody a praktické rady
Lety prověřené metody tišení pláče jsou různé způsoby houpání - osvědčené kolíbky, kočárek - dobré mít jeden „domácí“ a když je nejhůř, uspávat přechodně v něm. Již zmíněné kojenecké šátky, babyvaky… když už nezabírá vůbec nic, stačí chvíli jízda autem. Americký pediatr Harvey Karp doporučuje jako utišující prostředek kromě „houpání“ pevné zavinutí dítěte - nejen novorozence, ale i většího kojence do 3-6 měsíců (dítě cítí větší jistotu) a dále tzv. “bílý šum“ - spuštění nějakého přístroje, vydávající monotonní zvuk -např. zapnutí vysavače, fénu apod. Nadměrný pláč netrvá věčně - končí přibližně v období 3 měsíců.
Existují další užitečné tipy: pozorování signálů dítěte, klidné prostředí, kontakt kůže na kůži, jemné masáže bříška, teplý obklad, vhodné kousátko při zoubku, a v případě potřeby lékařské konzultace. Reflux či infekce mohou pláč prodloužit a vyžadují vyšetření pediatrem. U starších kojenců může být příčinou neklidu i rostoucí zoubek; kousátka uchlazená v ledničce mohou útěšit. Důležitá je spolupráce s odborníkem při jakýchkoliv podezřeních na nemoci nebo nadměrný pláč.
Kdy vyhledat lékařskou pomoc
Pokud pláč přetrvává déle než běžné období, je třeba vyhledat pediatra. Nadměrný pláč, který se objevuje častěji než 3 hodiny denně, více než 3 dny v týdnu a déle než 3 týdny po sobě, může být signálem pro odborné vyšetření. Pokud dítě pláče během krmení a po něm, může jít o reflux. Pokud je dítě neklidné, je teplota či jiné známky infekce, vyhledejte lékaře.
Další důležité poznámky: pláč může být signálem různých stavů (např. potravinová alergie, zejména u matek kojících se na stravě s bílkovinou kravského mléka). Kojenci s ABKM (alergie na bílkovinu kravského mléka) mohou mít nulovou vyživovací spolehlivost, a tak je nutné poradit se s kvalifikovaným dietologem a upravit jídelníček matky nebo vybrat speciální kojeneckou formuli. Nesprávné zacházení s krmením, špatné míchání vody a ředění mohou vést k zdravotním problémům.
Okamžitě uklidněte plačící dítě (4 málo známé techniky, které fungují, když nic jiného nepomáhá)
Praktická shrnutí pro rodiče
- Pláč je komunikace miminka; reagujte citlivě a včas.
- Rozlišujte hlad, únavu, nepohodu a potřebu kontaktu.
- Používejte bezpečné utišující metody: kontakt kůže na kůži, kolíbky, šátky, vhodný režim a klidné prostředí.
- Pokud pláč trvá déle než obvykle, zvažte návštěvu pediatra, zejména při podezření na bolest, infekci či reflux.
- U malého kojence sledujte známky bolesti, neklidné polohy, teplotu a změny chování.
Související poznámky a zdroje
Je důležité sledovat, že pláč je normální a do určitého věku postupně ustává. Večerní pláč bývá častý až po 2. měsíci života. Pokud se objeví potíže s krmením, reflux nebo infekce, vyhledejte pediatra. U dětí s ABKM je nutné spolupracovat s odborníkem na výživu a případně upravit stravu kojící matky. Při správně vedené péči a podpoře můžete výrazně snížit únavu a stres spojený s pláčem.
tags: #neutisitelny #plac #miminka