Růstové spurty u kojenců na umělém mléce: příčiny, projev a postupy řešení

Jde o období, kdy dítě roste v průměru rychleji než v jiných obdobích svého života, jeho růst se jako by „zrychlí“.

Například během prvního roku života dítě vyroste o cca 30 cm, což je víc než polovina jeho vstupní délky po narození, přičemž jeho hmotnost se za stejné období ztrojnásobí.

Tímto názvem lékaři označují období, kdy dochází k náhlému zrychlení růstu dítěte.

Fyzický růst dítěte ovšem není jediným důvodem, proč v tomto období děti vyžadují zvýšenou péči a pozornost.

Během tohoto období má dítě neustále hlad, může se dožadovat kojení třeba i každou hodinu a kromě toho je většinu času neklidné, mrzuté nebo uplakané.

Většina rodičů si spojuje růstový spurt především s miminky.

Většina děti zažije růstový spurt hned několikrát, a to především během prvních 12 měsíců života, ale vždy se jedná o individuální záležitost.

Nejčastěji se rodiče s růstovým spurtem u svých dětí setkávají 7-10 dnů po narození miminka, ve 2. - 3. týdnu, ve 4. - 6. týdnu, ve 3. a ve 4. měsíci života a během 6. a 9. měsíce věku.

Stejně jako věk, kdy se růstový spurt u dětí objevuje, je značně individuální i doba, po kterou toto období trvá.

Typickým příznakem tohoto období je skutečnost, že je dítě neustále hladové a vyžaduje velice časté krmení, a to i v noci, kdy se budí hladem.

Kromě toho bývá dítě při krmení neklidné, jelikož může mít pocit, že se mu jídlo nedostává tak rychle, jak potřebuje, a může být také mrzuté nebo plačtivé vlivem neustálého hladu a změny spánkového režimu.

Dítě tedy může během tohoto období být neklidné a vyžadovat pravidelný kontakt kůže na kůži a časté uspokojování potřeb.

Pokud se vám zdá, že má dítě problém s usínáním, buďte trpěliví.

Miminku by se maminka měla věnovat i ve chvílích, kdy je mrzuté a uplakané, dostatečně si s ním hrát a věnovat mu plnou péči.

Růstový spurt... a kde je pravda Existují některé pojmy, které se pojí s kojením, na kterých je něco pravdy, ale jako celek kojení nepomáhají.

Mezi takové pojmy patří „zelená hladová stolice,“ „přední a zadní mléko,“ „laktační krize“ či „růstový spurt.“

Pokud jste o „růstovém spurtu“ nikdy neslyšeli, tak nemusíte dále číst.

Pokud jste četli na toto téma různé články, tak vám přinášíme vysvětlení některých klasických tvrzení na toto téma.

Existuje růstový spurt v tom smyslu, že někdy dítě roste rychleji než jindy? Ano, toto je ta část tohoto pojmu, která je v pořádku.

Je pravda, že děti nerostou stále stejným tempem, za každý týden nepřiberou stejný počet gramů či nenarostou stejný počet centimetrů.

Problém je v tom, jak se myšlenka „růstového spurtu“ propojila s kojením a co z toho vyplynulo.

Například se v souvislosti s „růstovým spurtem“ hovoří o tom, že v důsledku „růstového spurtu“ „má dítě častější potřebu příjmu potravy“ a někdy se to specifikuje i konkrétním číslem: „například i každou hodinu.“

Jenže na kojení každou hodinu (či jakékoli jiné číslo, které si do tohoto výroku dosadíte) není nic zvláštního.

Je naprosto běžné, že kojené děti se kojí často, a to i proto, že kojení je více než „příjem potravy.“

Kojení naplňuje kojenému dítěti řadu dalších potřeb, potřebu fyzické blízkosti a kontaktu, reguluje dýchání, srdeční činnost, tělesnou teplotu, spánek a bdění apod.

Dítě tedy může o kojení projevit zájem kdykoli bez ohledu na čas, který uplynul od předchozího kojení.

Lidé patří k vyšším primátům, pro které je typické, že vyžadují neustálý fyzický kontakt s matkou, nošení a kontinuální kojení.

Problém s myšlenkou „častá potřeba příjmu i každou hodinu“ ve spojení s růstovým spurtem spočívá v tom, že se kojení „každou hodinu“ v jiné souvislosti v podstatě považuje za nenormální a nutí ženy uvažovat o tom, že by přece jen mezi kojeními měly být alespoň ty dvě - tři hodiny tak, jak nás to naučil vzorec krmení dětí umělou výživou.

Nepříjemnost pro některé matky představuje i myšlenka, že časté kojení je známkou nedostatečného příjmu mléka, i když množství mléka může zůstat stabilní.

Největší období růstu zažije většina dětí v 1. - 3. týdnu života, kdy některé kojené děti podle tabulek WHO přiberou až téměř 2 kg, což je u dítěte s porodní hmotností například 4 kg, pravděpodobně největší růst, který v životě zaznamená.

Přesto většina těchto dětí nevykazuje známky toho, co se tradičně s „růstovým spurtem“ pojí - tedy neklid, pláč, potřebu zvýšené péče.

Naopak - tyto projevy chování se ukazují u dětí, které až tak dobře nerostou, nepřibírají a když budeme pozorovat pití na prsu, tak až tak dobře nepijí.

A zde nastává potenciální problém - mnozí rodiče zahrnou do kategorie „růstový spurt“ chování, které by už dávno vyžadovalo pomoc odborníka jen proto, že se domnívají, že to přejde, a pomoc vyhledají až příliš pozdě nebo vůbec.

Další rozpor v teorii spojující „růstové spurty“ s kojením je, že i když kojené dítě přijímá mezi 1. a 5. měsícem přibližně stejné množství mléka, tak se hovoří o tom, že v tomto období růstové spurty způsobují ve 3. a ve 4. měsíci „neklid, pláč a potřebu zvýšené péče.“

Je-li množství mléka, které dítě vypije v tomto věku přibližně konstantní, tak potom - co přesně se děje?

Pláče dítě proto, že roste? Myšlenka růstových spurtů je někdy přivedena až do nelogických závěrů typu: „Pokud růstový spurt trvá týden nebo déle, žena by se měla zamyslet, zda má dostatek kalorií a tekutin ve své stravě.“

Obecně je pravda, že pokud dítě pláče či je nespokojené, je dobré věnovat mu zvýšenou péči, držet ho v kontaktu kůže na kůži a kojení věnovat plnou péči.

Ale není pravda, že „častějším kojením dítě automaticky dostává více mléka,“ nebo že se „častým přikládáním laktace zvyšuje.“

Dítě dostává více mléka, pokud na prsu reálně pije.

Pokud na prsu je jen tak „přiloženo“, ale nepije, tak se laktace nemá jak zvyšovat.

Na jiných místech se také popisuje, že častější buzení v noci souvisí s růstovým spurtem, avšak realita ukazuje, že noční buzení bývá individuální a nemusí nutně znamenat nutnost dokrmu.

Co tedy reálně pomáhá?

  1. Základem je zhodnocení pití dítěte na prsu.
  2. Na základě vyhodnocení pití dítěte je pak třeba dělat další kroky.
  3. Každému miminku, bez ohledu na vše ostatní, prospěje kontakt kůže na kůži, nošení, přístup k prsu a kojení podle potřeb.
  4. Naučíme ženu, jak utišit dítě.
  5. Naučíme ženu, jak uspat miminko.
  6. Naučíme ženu, proč je dobré, aby spala společně s dítětem.
  7. Naučíme ženu, aby nenatahovala intervaly mezi kojeními, aby dítě „vydrželo“ hodinu, dvě či tři bez kojení.
  8. Naučíme ženu, že není dobré, aby se snažila dítě naučit prospatcelou noc.
  9. Ženu naučíme, jak pozná, že dítě pije, naučíme ji stlačovat prs, aby dítě pilo, i tehdy, když by za běžných okolností jen sálo bez pití.
  10. Zhodnotíme jiné faktory, které mohly kojení negativně ovlivnit (například užívání antikoncepce či některých léků, které mohou tvorbu mléka snížit a další faktory, například umělé náhrady prsu).
  11. Pokud pití miminka není dostačující, miminko nepřibírá, je nespokojené, pláče, odvrací se od prsu, odtahuje se, pouští bradavku či je jeho chování jinak znepokojující, hledáme i další příčiny a situaci řešíme a pomůžeme miminku, aby získávalo dostatečné množství mléka z prsu nebo pomůžeme zvýšit tok mléka.
  12. Dále je dobré vědět, že v některých situacích nedostatečného pití, je třeba udělat více než jen čekat, že se domnělý „růstový spurt“ vyřeší sám od sebe nebo tím, že žena bude více jíst a pít. Prvním krokem je vždy pomoc při kojení a náprava kojení.

Existují i další způsoby, jak zvýšit tvorbu mléka, případně jsou situace, ve kterých může být vhodné navrhnout dokrmování či zavedení příkrmů, má-li dítě již více než 4 měsíce a situace to vyžaduje.

A na závěr jeden reálný případ, který ukazuje, jak to dopadá, pokud se pomoc neposkytne, problémy se kupí, ženy si myslí, že „krizi“ či „růstový spurt“ překonaly a jaký vliv na ženy mají myšlenky typu „žena potřebuje zvýšit svůj kalorický příjem a více pít.“

„Mám jedenáctiměsíčního synka, kterého jsem dosud úspěšně kojila.“

Nyní však, již pátý den, prso odmítá, ale úplně. Dříve sice stávkoval, ale vždy jsem ho nějak „ukecala,“ aby se alespoň večer nebo jednou přes den pěkně nakojil.

Teď když prso jen spatří, naříká na celý barák. Můj příběh ukazuje, jak rychle může dojít ke změně a proč je důležité vyhledat odbornou pomoc včas.

Infografika: Růstové spurty u kojenců - průběh a tipy na zvládnutí

V průběhu období růstových spurtech se mění potřeby dítěte a často se doporučuje kojit co nejčastěji, aby se podpořila tvorba mléka a uspokojily zvýšené energetické nároky.

Jak poznám, že moje dítě má růstový spurt a kdy k němu obvykle dochází?

Některé maminky pociťují v tomto období větší hlad a žízeň. Dítě vyžaduje častější krmení. Dítě vyžaduje kojení i v noci. Dítě, které již spalo celou noc se začne na kojení znovu probouzet v noci.

Častěji se budí na kojení. Nespokojenost u prsu. Dítě je při kojení neklidné, nebo pouští prs, protože mléko nedostává tak rychle, jak si přeje.

Ostatní změny spánkových návyků. Dítě může spát hůře než obvykle.

Růstový spurt znamená několik náročných dní, obvykle to bývá tři až pět, výjimečně může spurt trvat i něco přes týden.

Budiž vám však útěchou, že je to opravdu jen fáze a brzy skončí!

Podstatné je, že budete vědět, že není nic v nepořádku ani s vámi, ani s miminkem. Zkuste být během tohoto období co nejvíce trpělivá, klidná, nezapomínejte se s miminkem dostatečně mazlit, krmit ho a uklidňovat.

tags: #neustale #hladovy #kojenec #na #um