Pokud kojící matka potřebuje užívat nějaké léky, vyvstává vždy otázka, zda a jak může tato léčba škodit jejímu kojenému dítěti. U každé léčby posuzujeme standardně poměr jejích přínosů k rizikům, přínosy léčby musejí vždy možná rizika převyšovat. V případě kojeného dítěte však nastává odlišná situace. Přínosy léčby se týkají matky. Matka užívá léky, které potřebuje, v naprosté většině případů však určité množství léků přestupuje do jejího mléka, a tak lék dostává i kojené dítě, které jej vůbec nepotřebuje, a navíc může být ještě ohroženo některými nežádoucími účinky.
Proč má kojení velký význam
Dnes víme, že kojení je nejen unikátní a nejlepší výživa novorozenců a kojenců, ale má celou řadu dalších přínosů pro dítě i pro matku. Mateřské mléko je komplexní výživou s mnoha imunologickými a růst podporujícími složkami. Obsahuje bioaktivní proteiny, imunoglobuliny, cytokiny a imunoaktivní buňky, které mají antibakteriální a antivirové účinky a zároveň modulují imunitní systém novorozence. V období přechodu na smíšenou stravu ovlivňuje kojení imunologickou toleranci dítěte. Mateřské mléko je schopno díky proměnlivosti svého složení výlučně uspokojit potřeby rostoucího a vyvíjejícího se kojence do 6 měsíců věku a spolu s vhodným příkrmem i déle.
Kromě optimální výživy, která se svým složením přizpůsobuje potřebám dítěte během jeho růstu, představuje kojení i četné další výhody nejen v dětství, ale i později (zdravotní, vývojové, psychologické, sociální, ekonomické a ekologické). Epidemiologické výzkumy prokázaly, že u kojených dětí je významně nižší výskyt některých infekčních onemocnění jako průjmů, závažných infekcí respiračního traktu, otitid a infekcí močových cest. Mnoho studií ukazuje, že výživa mateřským mlékem ovlivňuje dlouhodobě nižší hodnoty krevního tlaku a koncentraci cholesterolu, kojení se tak do jisté míry podílí na snížení rizika kardiovaskulárních onemocnění v dospělosti. Protektivní vliv mateřského mléka je také pravděpodobný u diabetu 1. i 2. typu, nekrotizující enterokolitidy, akutní leukémie v dětském věku a je možný i částečný ochranný vliv na výskyt náhlého dětského úmrtí. Kojení navíc přináší zdravotní výhody i matce. Při znalosti všech uvedených přínosů kojení je zřejmé, že předčasné ukončení kojení znamená pro dítě i matku závažný handicap.

Jak se hodnotí riziko léků v kojení
Množství léku, které dítě přijímá spolu s mateřským mlékem, závisí na přestupu léku do mléka (koncentraci v mléce) a množství vypitého mléka. Pokud je známa koncentrace léku v mateřském mléce, lze vypočítat, kolik léku přibližně přijme dítě v mléce během 24 h (při průměrné konzumaci mléka 150 ml/kg hmotnosti/den). Pro orientační představu o možném riziku je výhodný údaj tzv. relativní dětská dávka. Při relativní dětské dávce do 10 % je dle odborné literatury velmi nepravděpodobné, že by lék měl na dítě klinicky významný vliv. Mnoho léků má relativní dětskou dávku dokonce menší než jedno procento. I když je tento údaj nepřesný, poskytuje představu o tom, jak velkému množství léku může být kojené dítě exponováno.
Do mateřského mléka přestupují téměř všechny léčivé látky (výjimkou mohou být extrémně velké molekuly, jako má např. heparin a inzulin, dále látky s téměř 100% vazbou na plazmatický albumin, jako je tomu u warfarinu). Do mléka přestupují snáze látky tvořené malými molekulami, s nízkou vazbou na plazmatické bílkoviny, vysoce lipofilní a slabě zásadité povahy s nízkým stupněm ionizace. Množství přestupu léčivého přípravku do mléka je ve většině případů závislé na velikosti plazmatické koncentrace léku u matky. Proto léky, které dosahují jen nízkých koncentrací v plazmě matky ...
Časování kojení a farmakokinetika
Množství léku, které dítě dostane v mléce, lze do jisté míry ovlivnit správným načasováním kojení. Dítě by nemělo být kojeno v době, kdy je koncentrace léku v mateřském mléce nejvyšší. Tato doba nastává krátce po dosažení maximální koncentrace v plazmě matky, což je údaj běžně uváděný v Souhrnu informací každého léčivého přípravku (dále jen „SPC“) v oddílu 5.2 Farmakokinetické vlastnosti. Je třeba si uvědomit zásadní rozdíl mezi rizikem plynoucím z dlouhodobého podávání a podáním krátkodobým či jednorázovým. Krátkodobé podávání je jen výjimečně důvodem kontraindikace kojení.
Farmakokinetika u kojenců
Skutečnost, že dítě konzumuje v mléce určité množství léku, ještě sama o sobě nemusí znamenat pro dítě nutné riziko. Velmi záleží na farmakokinetice daného léku v organismu dítěte. Přitom je třeba pamatovat, že farmakokinetika malých dětí se liší od farmakokinetiky dospělých. Klíčové je především vstřebávání z gastrointestinálního traktu. Léky, které se per os nevstřebávají, mohou vyvolat lokální gastrointestinální potíže, nikoli celkové nežádoucí účinky. Vstřebávání u nejmenších dětí se však může odlišovat od toho, co je známo u dospělých, v nejranějším období se mohou mírně vstřebávat i látky, které se později vůbec nevstřebávají.
Působení léku na kojence může ovlivnit i metabolická kapacita jater, která vyzrává ve 2 až 3 měsících věku, různě pro různé látky. Významným farmakokinetickým parametrem je renální eliminace. Renální funkce vyzrávají v průběhu prvního roku (glomerulární filtrace po 2 až 5 měsících věku, tubulární sekrece po 7 až 9 měsících). Proto je u nejmenších dětí prodloužený eliminační poločas a snáze může dojít ke kumulaci léku v organismu.
Co říkají zkušenosti a studie
Nejcennější informace o bezpečnosti léčiv jsou doložené zkušenosti přímo s léčbou kojících matek, jejichž děti byly sledovány. Takto doložené údaje jsou bohužel velmi omezené a u mnoha látek nejsou dostupné vůbec. Je proto nutné posuzovat výskyt nežádoucích účinků v obecné populaci a zamýšlet se nad jejich možnou závažností pro malé dítě. Pro jednoduchou představu, jak vypadá výskyt nežádoucích účinků u kojených dětí, jejichž matky užívaly běžnou léčbu, slouží kanadská studie. Telefonickými dotazy byl sledován stav 838 kojenců, jejichž matky užívaly různé léky. U žádného z dětí se nevyskytly závažné nežádoucí účinky, které by vyžadovaly konzultaci s lékařem nebo ukončení léčby matky. U 11 % dětí však byly pozorovány nezávažné nežádoucí účinky, které měly jen přechodné trvání.
Inhalační kortikoidy a lokální kortikoidy při kojení
Inhalační kortikoidy u žen astmatiček a lokálně aplikované masti se slabým kortikoidem (nanášené ve slabé vrstvě) u žen ekzematiček není kontraindikací kojení. Vstřebávání do organismu ženy je minimální a tudíž i přechod do mateřského mléka. Správně zvoleným lékem pro kojící matku je tedy takový, který má doložené pouze nízké koncentrace v mateřském mléce, má krátký eliminační poločas, existují o něm údaje o bezpečném podávání během kojení nebo má velmi dobrý bezpečnostní profil.
Ty spreje jsou ok. Dostala ho dcera, kterou pediatra předtím ládovala kortikoidy v tabletách. Alergoložka se zděsila a vysvětlila mi, že v tom spreji je tisícina dávky kortikoidů oproti tabletě. Může to ublížit pouze plodu, tedy pokud miminko čekáš. A to ti řekl kdo? Protože já je používala i v těhotenství, stejně jako všechny ženy asmatičky. Nikdo se nikdy nepozastavil nad tím, že je užívám, ani plicní lékař, ani gynekoložka, ani v porodnici.

Některé praktické rady
- Nezbytně nutná farmakoterapie kojící ženy má být správně indikovaná a v co nejnižších účinných dávkách.
- Možná rizika léčby je třeba zvážit oproti přínosům kojení.
- Pro rozhodování o použití léčivého přípravku během kojení je třeba získat co nejvíce informací. Základní informací jsou údaje uvedené v SPC každého přípravku, bod 4.6 Těhotenství a kojení. SPC všech léčivých přípravků jsou dostupné na www.sukl.cz, pod prvním odkazem vlevo na úvodní stránce (Databáze léků).
- Informujte ošetřujícího lékaře o kojení, aby mohl zvážit alternativy s nižším přestupem do mléka nebo s lepším bezpečnostním profilem.
- Správným načasováním kojení (nekojit těsně po podání léku, když je jeho plazmatická koncentrace nejvyšší) lze snížit expozici dítěte.
- U novorozenců, předčasně narozených nebo zdravotně handicapovaných dětí je třeba zvýšená opatrnost.
Rizika kortikosteroidů u dětí
Vliv kortikosteroidů na růst dětí je znám delší dobu, neustále se však mění závěry studií. Děti trpící astmatem, které používají inhalátory s kortikosteroidy, rostou pomaleji. Odborníci z brazilské University of Rio Grande spolu s kanadskými kolegy provedli několik výzkumů, při kterých přišli na to, že během prvního roku vdechování kortikosteroidů sledovaní pacienti vyrostli zhruba o půl centimetru méně. Na základě nových zjištění vědci doporučili lékařům, aby malým astmatikům předepisovali nejmenší možnou dávku léků. "Zjistili jsme, že děti denně inhalující kortikosteroidy během prvního roku jejich užívání vyrostou přibližně o půl centimetru méně. V následujících letech ale centimetry nepřibývají."
V první fázi výzkumu se vědci zaměřili na téměř devět tisíc astmatických dětí i kontrolní skupinu zdravých jedinců a porovnávali jejich růst. Ve druhé fázi pak vycházeli z výsledků více než dvaceti studií zaměřených na problematiku léčby kortikosteroidy a vývoje pacientů. "Doporučujeme lékařům, aby předepisovali jen minimální dávky těchto léků, dokud nebudeme vědět víc a neprovedeme další výzkumy. Růst by se měl pečlivě zaznamenávat u všech dětských pacientů s astmatem, kteří inhalují," doporučuje spoluautorka výzkumu Francine Ducharmeová z University of Montreal v Kanadě.
Kortikoidy? Co to je? Jaké mají negativní účinky???
Kdy je potřeba zvláštní opatrnost
Při zvažování možného rizika pro dítě je třeba posuzovat jeho celkový stav. Zvláštní opatrnost je nutná u nedonošených a nezralých dětí, novorozenců nebo dětí zdravotně handicapovaných. Skutečnost, že existují lékaři, kteří některé informace nemají, neznamená, že by rozhodnutí nemělo být konzultováno s odborníky (pediatrem, alergologem/plymologem nebo klinickým farmakologem).
Léky, které omezují tvorbu mléka
Také je však třeba pamatovat na to, že celá řada látek ovlivňuje samotnou tvorbu mléka. Ergotové deriváty a estrogeny snižují koncentraci prolaktinu u matky tak významně, že nejsou slučitelné s kojením. Celá řada dalších látek může rovněž omezovat tvorbu mléka, jejich užívání není vhodné zejména v obdobích, kdy má matka přechodně méně mléka. To se týká pseudoefedrinu, levodopy, tamoxifenu, barbiturátů, apomorfinu. V extrémně velkých dávkách mohou laktaci ovlivňovat i antihistaminika.
Rozhodování o léčbě
Nejvíce léčivých přípravků pro užívání během kojení spadá do kategorie rizikových - ať už proto, že jsou známá některá rizika, nebo proto, že nejsou dostupné vůbec žádné údaje a nelze odhadnout, jak by mohlo teoretické riziko ohrozit kojené dítě. Existují však i léky, které patří do kategorie poměrně bezpečných - buď nemohou dítě ohrozit z důvodů farmakokinetických, nebo mají velmi dobrý bezpečnostní profil. I takové léky však mohou u některého kojence způsobit určité nežádoucí účinky.
Rozhodnutí o léčbě musí ošetřující lékař dobře zvážit podle všech dostupných údajů a podle stavu dítěte. Musí také informovat matku o možných rizicích a zajistit, aby bylo dítě průběžně sledováno a v případě rozvíjejících se potíží matka včas vyhledala lékaře.
Praktický přístup pro kojící matky s ekzémem nebo astmatem
- Lokální slabé kortikoidní masti nanášené ve slabé vrstvě obvykle nepředstavují důvod k ukončení kojení.
- Inhalační kortikoidy jsou u astmatických žen obecně považovány za kompatibilní s kojením díky minimálnímu systémovému vstřebávání a malému přestupu do mléka.
- V situacích závažných onemocnění matky (např. hospitalizace, nitrožilní podání kortikosteroidů) je vždy vhodné konzultovat konkrétní stav s lékařem; často přínos léčby pro matku převažuje nad potenciálním rizikem pro plod či dítě.
Opakované rady
Nezbytně nutná farmakoterapie kojící ženy má být správně indikovaná a v co nejnižších účinných dávkách. Možná rizika léčby je třeba zvážit oproti přínosům kojení. Pro rozhodování o použití léčivého přípravku během kojení je třeba získat co nejvíce informací.
| Léková skupina | Vstup do mléka | Doporučení při kojení |
|---|---|---|
| Inhalační kortikoidy | minimální | obecně kompatibilní, používat nejnižší účinnou dávku |
| Lokální slabé kortikoidy | minimální | kompatibilní při lokální aplikaci v tenké vrstvě |
| Ergotové deriváty, vysoké dávky estrogenů | možný systémový účinek | nejsou slučitelné s kojením |
| Léky s vysokou vazbou na albumin (např. warfarin) | nízký | většinou kompatibilní, záleží na konkrétním léku |
tags: #inhalacni #kortikoidy #vs #kojeni