Smrt může nastat v průběhu těhotenství, nebo v souvislosti s přerušením těhotenství. Přerušení těhotenství lze provést pouze ve zdravotnickém zařízení lékařem za pomoci uznávaných lékařských postupů. Legislativa České republiky stanovuje zákon č. 66/1986 Sb., zákon České národní rady o umělém přerušení těhotenství. Je nutno ultrazvukové vyšetření s přesným změřením velikosti plodu. Jakýkoliv jiný způsob je zakázaný a trestný. Žena musí dát souhlas s ukončením těhotenství. Do 16 let je třeba k interrupci souhlas rodičů. Interrupce je zákrok, při kterém je uměle přerušeno těhotenství. Jeho provedení je v každé zemi upraveno zákonem.
V naší zemi lze těhotenství ukončit u ženy, která o to požádá, a to do 12 týdnů bez zdravotní indikace nebo ze zdravotních důvodů, jestliže je ohrožen život nebo zdraví ženy nebo zdravý vývoj plodu nebo jestliže jde o geneticky vadný plod. Ze zdravotní indikace lze těhotenství ukončit nejpozději do dosažení 24 týdnů těhotenství. Do 8. týdne těhotenství je možné ukončit těhotenství medikamentózní metodou, v rámci které jsou ženě podána abortiva. Od roku 2014 je v České republice dostupná tzv. potratová pilulka, kterou lze použít do 49. dne od poslední menstruace.
V minulosti, kdy byla interrupce zakázaná, bylo často těhotenství ukončováno nejrůznějšími způsoby. Používaly se nejrůznější chemické látky, popíjely se extrakty z bylin, dělaly se výplachy, docházelo k propíchnutí plodových obalů nebo k mechanickému roztahování děložního hrdla.
Mateřská mortalita (úmrtnost) označuje celkový počet úmrtí žen v těhotenství, za porodu a do 42. nahodilá mateřská úmrtnost - příčiny s gestací nesouvisí. V posledních letech stoupá podíl embolických příčin, hemoragie jsou v současnosti lépe medicínsky řešitelné. Prevencí mateřské úmrtnosti je znalost systému prenatální péče a jeho široká dostupnost a schopnost řešit akutní stavy vzniklé při porodu.
Embolie plodovou vodou je průnik plodové vody do oběhu matky s následným zablokováním plicního řečiště a vznikem plicní hypertenze. Jedná se o velmi závažnou porodní komplikaci, která se vyskytuje vzácně (1:80 000 porodů). Amniální tekutina se dostává do mateřského oběhu, kde se podobně jako u embolie jiné etiologie rozvíjí šok. Tento stav vyžaduje okamžitou porodnickou a anesteziologickou péči.

Před pitvou těhotné nebo rodičky je nezbytné získat informace o průběhu těhotenství. Mezery v diagnostice a léčbě vedou k zbytečným rizikům pro matku i plod. Tabulky a grafy v literatuře ukazují hlavní původce úmrtí a jejich podíly.
Perinatální mortalita a její hlavní rizika
Mateřská mortalita (úmrtnost) je definována jako počet úmrtí žen v těhotenství, za porodu a do 42. dne šestinedělí na 100 000 živě narozených dětí. Přímá mateřská úmrtnost zahrnuje úmrtí způsobená přímo komplikacemi souvisejícími s těhotenstvím, porodem nebo šestinedělím. V posledních letech stoupá podíl embolických příčin, hemoragie jsou v současnosti lépe zvládnutelné díky pokroku medicíny. Zásadní pro prevenci je kvalita a dostupnost systému prenatální péče a schopnost rychle reagovat na akutní stavy během porodu.
Embolie plodovou vodou a vzdušná embolie patří mezi vzácné, ale vysoce rizikové stavy vyžadující okamžitou specializovanou péči. Při vzduchové embolii je diagnostika obtížná a často potvrzena až posmrtně. Trendelenburgova poloha a okamžitá drenáž vzdušných bublin jsou některé z používaných opatření. U DIC (diseminované intravaskulární koagulace) je cílem odstranit vyvolávající příčinu a regulovat trombinovou aktivitu.
Primární prevence trombembolické nemoci zahrnuje hydrataci, udržení elektrolytové rovnováhy, šetrný operační přístup, bandáž dolních končetin a včasnou mobilizaci. Pacientky s anamnézou trombózy jsou dispenzarizovány po celou dobu gravidity. Od prvního dne gravidity se zahajuje profylaxe nízkomolekulárními hepariny (LMWH); warfarin se nepodává v prvním trimestru kvůli teratogenním účinkům a před porodem se vysazuje pro snížení rizika krvácení.

Další vzácné embolie zahrnují embolii plodovou vodou a vzduchovou embolii. Léčba embolie plodovou vodou zahrnuje diseminovanou intravaskulární koagulaci (DIC) a vyžaduje týmovou léčbu hematologa, anesteziologa a internisty. Při diagnostice vzduchové embolie bývá prognóza často pesimistická.
Při porodu se rozhoduje podle stavu plodu a rozsahu odloučení placenty. Menší krvácení a otevřená branka mohou vést k pokusu o vaginální porod, nutnost císařského řezu nastává při závažnějším stavu. Před císařským řezem bývá doporučena profylaktická heparinizace a AT III.
Léčebné postupy a preventivní strategie
Léčba trombembolických komplikací zahrnuje zejména heparin, AT III, a optimalizaci oběhové stability. V literatuře jsou popsány protokoly pro akutní DIC, včetně podání fibrinogenu, masivní transfúze krve a vyhodnocení koagulačních parametrů. Prevence DIC zahrnuje primární a sekundární opatření, včetně dispenzárního sledování stavů s deficitem AT III, proteinů C a S, Leidenské mutace a antifosfolipidového syndromu.
Vedení porodu závisí na tom, kdy k abrupci dojde, na stavu plodu a na rozsahu odloučení placenty. Při menším krvácení a otevřené brance se lze pokusit o porod vaginální. Pokud se objeví známky závažnějšího stavu, ukončení těhotenství císařským řezem bývá nevyhnutelné. Před jeho provedením se doporučuje profylaktická heparinizace a aplikace AT III.

Dětská mortalita a mezinárodní kontext
Denně na světě zemře 830 žen v důsledku komplikací v těhotenství, při porodu či v šestinedělí. Rozdíly v úmrtnosti odrážejí nerovnosti v přístupu ke zdravotní péči mezi bohatými a chudými regiony. V rozvinutých zemích je úmrtí rodičky vzácností; v méně rozvinutých zemích je riziko výrazně vyšší.
Podle WHO se celosvětově zlepšilo snížením mateřské úmrtnosti o 44 % od roku 1990 do roku 2015. Nejvyšší riziko je u dětí narozených mimo nemocnici a u dívčích matek mladších 15 let. Rozšířená data ukazují, že 15leté dívky mají výrazně vyšší riziko úmrtí než starší ženy, což odráží sociální a zdravotní nerovnosti.
V České republice byla úmrtnost matek v letech 2010-2014 velmi nízká: zemřelo 16 žen a narodilo se 551 tisíc dětí.

Důsledky a přístupy k epidemiologii perinatální mortality
Dlouhodobé trendy ukazují, že i přes pokrok v medicíně zůstává významný podíl perinatálních ztrát, zejména u předčasně narozených dětí a dětí s nízkou porodní hmotností. WHO a další organizace zdůrazňují potřebu zlepšení prenatální péče, sledování rizik a rychlého zásahu při komplikacích.
Diagnostika, prevence a management na různých úrovních péče
V praxi hraje klíčovou roli dostupnost prenatální péče, rychlá diagnostika a interdisciplinární spolupráce mezi gynekology, porodníky, anestéziology, hematology a neonatology. Zvyšování kvality péče a standardizace postupů přispívá ke snížení mateřské a perinatální mortality.

Praktické shrnutí pro klinickou praxi
- Dodržování legislativy a standardů pro ukončení těhotenství v souladu s indikačními kritérii.
- Včasná identifikace rizikových faktorů a zajištění dostupnosti prenatální péče.
- Spolupráce mezi specialisty při obtížných porodech a potenciálních krizových stavech.
- Efektivní prevence trombembolických komplikací a rychlá terapie DIC při výskytu.
- Rozumné rozhodnutí o místě porodu s ohledem na bezpečnost matky a dítěte a dostupnost rychlé přepravy.

Autoři a odborné studie zdůrazňují význam „zlaté první hodinky“ a důležitost adekvátní resuscitace u nezralých novorozenců, aby se zlepšila prognóza. Pravidla ISUOG a systémy predikce rizik (např. QUiPP) pomáhají snižovat rizika předčasného porodu a komplikací.
V závěru je třeba připomenout, že domácí porody nesou vyšší riziko pro dítě i matku, ačkoli některé ženy vidí v porodnicích prostředí s větší intervencí. Informovanost žen a dostupnost rychlého transportu do nemocnice jsou klíčovými faktory bezpečnosti.