Sípání nebo hlasité dýchání, je vysoko posazený pískavý zvuk, který nastane při zúžení dolních dýchacích cest a dítě obtížně dýchá. U kojenců je to běžný problém, přičemž obecně kojenci i děti dýchají obtížně častěji než dospělí vzhledem k rozdílu ve velikosti jejich dýchacích cest. Má potravinovou alergii, např. Sípání je běžný příznak u dětí s ABKM. Téměř 30 % dětí s ABKM má sípání jako příznak. Jestliže slyšíte, že má vaše dítě dušnost nebo vydává sípavé zvuky, mohla by za tím být alergie na bílkovinu kravského mléka.
Možná, že jste si všimli dalších příznaků (kromě sípání), které mohou ovlivnit i jiné části organismu vašeho dítěte. DŮLEŽITÁ POZNÁMKA: Matky by měly být povzbuzovány, aby pokračovaly v kojení, i když mají jejich miminka alergii na bílkovinu kravského mléka. To obvykle vyžaduje poradenství kvalifikovaného dietologa, aby byly ze stravy matky kompletně vyloučeny všechny zdroje bílkoviny kravského mléka. Jakmile bude rozhodnuto o užívání zvláštní formule určené pro kojence, bude důležité, abyste dodržovali pokyny na etiketě.
Nesprávná příprava krmení může vést k nepříznivým účinkům na zdraví dětí. Nepřevařená voda, nevyvařené lahvičky nebo nesprávné ředění mohou způsobit onemocnění dítěte.
Laryngitida: běžný dětský problém a rozdíly od epiglotitidy
08. 02. Laryngitida patří mezi onemocnění, kterých se rodiče bojí, protože jejich projev je děsivý. Naštěstí nemoc většinou není pro dítě nebezpečná. Jde o běžnou dětskou chorobu, způsobenou viry, která se nejčastěji vyskytuje mezi batolaty a předškoláky, později už se tolik neobjevuje.
Jak dítě roste, mění se anatomické poměry jeho dýchací trubice, která se rozšiřuje, a díky tomu ani při laryngitidě tolik nehrozí, že se mu bude špatně dýchat. Zástava dýchání a srdeční činnosti u dětí je však závažnější kapitolou, a proto je nutná vhodná první pomoc a pokud je třeba, lékařské ošetření.
Příznaky laryngitidy jsou typické - štěkavý kašel doprovázený sípáním, mimo horečku, ale průběh může být různý. Kašel bývá často snadno zastavitelný napitím, chladem vzduchu, případně krátkodobým pobytem venku. Ve venkovních podmínkách lze dítě posadit před otevřený mrazák, zvlhčování vzduchu bývá užitečné, zejména pokud jde o děti s alergiemi.
Ve většině případů laryngitidy nehrozí dítěti žádné velké nebezpečí. Pokud se stav zhoršuje, mohou být použity kortikoidy, které snižují otok sliznic. Rodičům je doporučeno postupovat opatrně a nepřekračovat dávky a indicace.
V kontextu laryngitidy je důležité vědět, že epiglotitida (zánět hrtanové příklopky) byla v minulosti významnou hrozbou, dnes díky očkování prakticky nevyskytuje.
Příběhy a doporučení k první pomoci: v případě zhoršení stavu je vhodné vyhledat lékařskou pomoc. V případě potřeby lze využít informace z linky 155 a postupovat podle instrukcí dispečera.
Pískoty při dýchání u kojenců a batolat: proč vznikají a jak je vyšetřovat
Rodinní lékaři se u dětí běžně setkávají s problémem pískotů při dýchání. Přibližně 25-30 % kojenců prodělá alespoň jednu epizodu hvízdavého dýchání a téměř u poloviny dětí nacházíme údaj o pískotech při dýchání v období do šesti let věku. Mezi nejběžnější příčiny patří astma, alergie, infekce, gastroezofageální refluxní nemoc a obstrukční spánková apnoe.
Diagnostické kroky zahrnují anamnézu, klinické vyšetření, případně RTG hrudníku a funkční testy plic při spolupráci dítěte. U kojenců a malých dětí bývá diagnostika často klinická, v pozdějším věku se zapojují spirometrie a případně další obrazová vyšetření.
Epizody pískotů mohou být sezónní a často bývají spojeny s virovou infekcí. U některých dětí se vyvine astma v pozdějším věku, zejména pokud jde o atopické dispozice a alergie. Důležité je rozlišovat mezi různými příčinami pískotů - astma, GERD, alergie, infekce, CF a imunodeficity.
Tabulka 1 níže shrnuje obecné a dílčí možnosti etiologie pískotů při dýchání u kojenců a malých dětí (zjednodušený souhrn).
Vyšší riziko obstrukce je u malých průdušek u kojenců a batolat, protože jejich průdušky jsou úzké a méně elastické. To vysvětluje častější výskyt pískotů v této věkové skupině.
Praktické kroky a léčebné možnosti pro pediatry a rodiče
U léčby akutních záchvatů obstrukce hned při návštěvě lékaře bývá první volbou inhalace Salbutamolu (Ventolin) podávaná pomocí spaceru. Dávkování a frekvence musí být dodržována podle instrukcí a technika podání musí být patřičně nacvičena rodičům.
Další léky, jako Ipratropium (Atrovent), mohou mít další vliv na snižování sekrece hlenu a být užitečné v určitých situacích. Léčba je cílená na otok, zvýšenou produkci hlenu a stažení svaloviny v průdušce.
V některých případech může být nutná invazivnější diagnostika a léčba (bronchoskopie, vyšetření plicních funkcí, endoskopie). Při podezření na vážnější stav je důležitá koordinace s odborníky v nemocnici.
Specifické poznámky o zástavě dechu a první pomoci
Dítě s podezřením na zástavu dechu vyžaduje rychlou reakci. Klíčová je správná resuscitace a zajištění průtoku krve do mozku. Pokud si nejste jisti postupem, operátorka linky 155 vás může vést.
Přednost by měla mít resuscitace s pravidelnými cykly 30:2 u dětí a s použitím dvou prstů při kompresi hrudníku u nejmenších. Vždy se doporučuje zapojit odborníka co nejdříve.

Podstatné poznámky pro rodiče a praxi
Je důležité si uvědomit, že pískoty u dětí jsou častým fenoménem primární praxe a že většina epizod se neprojeví jako trvalé onemocnění. Většina dětí poroste z tohoto období a vyroste z pískotů bez dlouhodobých následků.
U dětí s recidivujícími epizodami pískotů je užitečné sledovat vývoj a provést cílenou diagnostiku, která může odhalit astma či jiné chronické plicní stavy.