Nároky těhotné ženy a matky

Těhotenství a porod dítěte představují pro ženu období spojené se zvýšenými socioekonomickými nároky. Ačkoliv zákon negarantuje neprovdaným těhotným ženám nebo matkám stejná práva jako ženám provdaným, existují specifická ustanovení chránící jejich postavení a zajišťující jim podporu.

Právní nároky neprovdané matky

V případě, že matka dítěte není provdána za otce dítěte, poskytuje jí otec dítěte výživu po dobu dvou let od jeho narození. Tento nárok vzniká neprovdané matce, které se narodí dítě, a současně dojde k určení otcovství k dítěti. Kromě práva na výživu může neprovdaná matka požadovat, aby jí otec dítěte v přiměřeném rozsahu přispěl na úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a porodem. Pro vznik tohoto nároku platí stejná pravidla: narození dítěte ženě, která není provdána, a určení otcovství.

Rozsah příspěvku na náklady spojené s těhotenstvím a porodem je zákonem stanoven jako přiměřený. Konkrétní výši určí soud s ohledem na účelnost vynaložených nákladů a okolnosti daného případu. Do těchto nákladů lze zahrnout například.

Ochrana těhotné ženy v zaměstnání

Český zákoník práce poskytuje zvýšenou ochranu těhotným zaměstnankyním a matkám malých dětí, a to nad rámec obecných ustanovení. Tato ochrana se projevuje v několika oblastech pracovních podmínek.

Omezení a zákazy prací

Těhotná zaměstnankyně, zaměstnankyně, která kojí, a matka do konce devátého měsíce po porodu nesmí vykonávat práci, která by mohla ohrozit její mateřství. Toto omezení vychází buď ze zákazu konkrétních prací pro těhotné, nebo z lékařského posudku.

• Práce přesčas: Těhotné zaměstnankyně nesmí být zaměstnávány prací přesčas.
• Zakázané práce: Těhotné ženy nesmí vykonávat práce, které jsou pro ně ze zákona zakázány (např. dle vyhlášky č. 180/2015 Sb.) nebo které podle lékařského posudku ohrožují jejich těhotenství. Tyto práce nesmí vykonávat ani s vlastním souhlasem.
• Zdravotní nezpůsobilost: Těhotná žena nesmí vykonávat práci, pro kterou není podle lékařského posudku zdravotně způsobilá.

Převedení na jinou práci

V případech, kdy těhotná zaměstnankyně vykonává práci zakázanou nebo práci ohrožující její těhotenství, je zaměstnavatel povinen ji dočasně převést na jinou, pro ni vhodnou práci. Při tomto převedení platí:

• Stejný výdělek: Zaměstnavatel je povinen zajistit, aby zaměstnankyně při převedení dosahovala stejného výdělku jako na původní pozici.
• Vyrovnávací příspěvek: Pokud zaměstnankyně při převedení na jinou práci bez svého zavinění dosahuje nižšího výdělku, poskytuje se jí vyrovnávací příspěvek k dorovnání rozdílu.
• Žádost o denní práci: Zaměstnavatel musí vyhovět žádosti těhotné zaměstnankyně pracující v noci o zařazení na denní práci. Stejné pravidlo platí pro matky do konce devátého měsíce po porodu a kojící zaměstnankyně.

Pracovní cesty a úprava pracovní doby

Těhotné zaměstnankyně a zaměstnankyně pečující o děti do věku 8 let mohou být vyslány na pracovní cestu mimo své pracoviště nebo bydliště pouze s vlastním souhlasem. Stejně tak mohou být přeloženy mimo obec svého pracoviště nebo bydliště pouze na vlastní žádost.

Zaměstnavatel je rovněž povinen vyhovět žádosti těhotné zaměstnankyně nebo zaměstnance pečujícího o dítě mladší 15 let, případně o osobu závislou na pomoci jiné osoby, o kratší pracovní dobu nebo jinou vhodnou úpravu pracovní doby, pokud tomu nebrání vážné provozní důvody. Mezi vhodné úpravy patří například posunutí začátku či konce pracovní doby, rozdělení směny nebo zavedení pružného rozvržení pracovní doby.

Ochrana proti výpovědi

Těhotné zaměstnankyně se nacházejí v tzv. ochranné době, během níž jim zaměstnavatel nesmí dát výpověď. Tato ochrana trvá i během mateřské a rodičovské dovolené.

• Neplatnost výpovědi: Výpověď daná těhotné zaměstnankyni je neplatná (relativně neplatná). Žena se však musí této neplatnosti aktivně dovolat a informovat zaměstnavatele o svém těhotenství.
• Výjimky: Existují výjimky, kdy zaměstnavatel může pracovní poměr rozvázat, například při zrušení zaměstnavatele nebo při zvlášť hrubém porušení pracovních povinností ze strany zaměstnankyně. Tyto případy jsou však v praxi méně časté.
• Těhotenství ve výpovědní době: Pokud zaměstnankyně otěhotní během výpovědní doby, doba těhotenství a následné mateřské či rodičovské dovolené se do výpovědní doby nezapočítávají. Pracovní poměr skončí až po uplynutí těchto ochranných dob.
• Pracovní poměr na dobu určitou: Těhotenství nechrání před ukončením pracovního poměru sjednaného na dobu určitou, který končí uplynutím sjednané doby.
• Zkušební doba: V případě zrušení pracovního poměru ve zkušební době, které není považováno za výpověď, těhotenství nesmí být jediným důvodem propuštění, neboť by se jednalo o diskriminaci.

Finanční zajištění - Peněžitá pomoc v mateřství a rodičovský příspěvek

Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) poskytuje finanční podporu během těhotenství a po porodu prostřednictvím dávek nemocenského pojištění a rodičovského příspěvku.

Peněžitá pomoc v mateřství (PPM)

Peněžitá pomoc v mateřství (lidově "mateřská") je dávka vyplácená po dobu mateřské dovolené. Poskytuje se maximálně po dobu 28 týdnů (37 týdnů v případě vícerčat), a to před narozením i po narození dítěte.

Kdo může žádat o PPM?

O PPM může žádat matka dítěte, otec dítěte, manžel matky, nebo osoba, která převzala dítě do péče (např. pěstoun). Žádost obvykle podává matka 6-8 týdnů před porodem. Po šestinedělí může maminku s jejím souhlasem vystřídat jiná pečující osoba.

Podmínky nároku na PPM

Pro vznik nároku na PPM musí žadatel splnit dvě základní podmínky:

1. Účast na nemocenském pojištění: Žadatel musí být v den nástupu na mateřskou dovolenou účasten nemocenského pojištění. To platí pro zaměstnance (na pracovní smlouvu, dohodu o pracovní činnosti s příjmem nad 4 000 Kč, dohodu o provedení práce s příjmem nad 10 000 Kč). Podnikatelé (OSVČ) mají účast na nemocenském pojištění dobrovolnou.
2. Minimální doba pojištění: Žadatel musí mít účast na nemocenském pojištění po dobu alespoň 270 kalendářních dnů (cca 9 měsíců) ve dvou letech předcházejících dni nástupu na PPM. U OSVČ je minimální doba pojištění 180 kalendářních dnů v roce předcházejícím nástup na dávku.

Studentky, které nejsou nemocensky pojištěny, nemají nárok na PPM, ale mohou po porodu požádat o rodičovský příspěvek.

Výše a doba vyplácení PPM

Výše PPM za kalendářní den činí 70 % denního vyměřovacího základu. Denní vyměřovací základ se pro účely výpočtu redukuje na základě tří redukčních hranic stanovených pro daný rok.

Rodičovský příspěvek

Rodičovský příspěvek je dávka poskytovaná státem na podporu rodičů pečujících o malé děti. Jeho celková výše je 300 000 Kč na jedno dítě, 450 000 Kč na dvojčata a vícerčata. Pobírat jej lze nejdéle do 4 let věku dítěte a pouze na nejmladší dítě.

Výše měsíčního rodičovského příspěvku je volena rodičem, přičemž nesmí přesáhnout 70 % 30násobku denního vyměřovacího základu měsíčně.

Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství

Tato dávka je určena ženám, které byly z důvodu těhotenství nebo mateřství (do 9. měsíce po porodu) převedeny na jinou práci, a v důsledku toho došlo k poklesu jejich započitatelného příjmu. Aby mohl být příspěvek vyplacen, musí být splněna podmínka účasti zaměstnankyně na nemocenském pojištění.

Žádost o vyrovnávací příspěvek podává ošetřující lékař nebo gynekolog a následně ji zaměstnankyně předá svému zaměstnavateli. O nároku a výši dávky rozhoduje příslušná Okresní správa sociálního zabezpečení (OSSZ).

Vyrovnávací příspěvek se poskytuje za kalendářní dny, v nichž trvalo převedení na jinou práci, nejdéle do začátku 6. týdne před očekávaným dnem porodu. Po porodu se příspěvek vyplácí do konce 9. měsíce.

Další výhody a příspěvky

Některé zdravotní pojišťovny nabízejí svým klientkám nad rámec zákonných nároků různé benefity a příspěvky související s těhotenstvím a porodem. Například Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) nabízí programy jako „K porodu a po porodu“, v rámci kterých lze čerpat příspěvky na:

• Příspěvek pro těhotné ženy a maminky do 6 měsíců od porodu.
• Příspěvek pro maminky předčasně narozených dětí (s porodní váhou do 1 500 g).
• Příspěvek pro maminky dětí s rozštěpem rtu.
• Příspěvky na kojence (vaničkování, plavání, očkování proti rotavirům).
• Příspěvky na rehabilitační aktivity pro maminky (po absolvování screeningových vyšetření).
• Příspěvky na dentální hygienu a pohybové aktivity.
• Příspěvky na screeningová vyšetření v těhotenství (např. kombinovaný screening, ultrazvukový screening).
• Příspěvky na pomůcky k podpoře kojení nebo pro miminko do 6 měsíců.

Podmínky pro čerpání těchto příspěvků se liší a je vhodné se informovat přímo u své zdravotní pojišťovny.

Informování zaměstnavatele o těhotenství

Žádný právní předpis nestanovuje povinnost, kdy těhotná žena musí sdělit svému zaměstnavateli, že je těhotná. Toto rozhodnutí je na jejím uvážení. Obecně se doporučuje oznámit těhotenství po ukončení prvního trimestru, kdy je těhotenství stabilnější.

Je však důležité si uvědomit, že dokud zaměstnavatel o těhotenství neví, nemůže žena využívat zákonná ochranná opatření (např. zákaz práce přesčas, převedení na jinou práci). Pokud žena vykonává práci, která je pro těhotné zakázána, je nezbytné informovat zaměstnavatele ihned, neboť taková práce může být pro těhotenství nebezpečná.

Zaměstnavatel má zakázáno vyžadovat od ženy informace týkající se jejího těhotenství a rodinných poměrů, pokud to není nezbytně nutné z důvodu povahy práce (např. práce zakázaná těhotným).

Diskriminace v zaměstnání

Přestože české právo chrání těhotné ženy a matky před diskriminací, v praxi se mohou setkat s nerovným zacházením. Diskriminací se rozumí jakékoli nerovné zacházení z důvodu příslušnosti k určité kategorii, včetně těhotenství, mateřství či otcovství.

Možné formy diskriminace zahrnují:

• Nezískání práce: Těhotenství by nemělo být důvodem pro nepřijetí do zaměstnání. Zaměstnavatel se nesmí na pohovoru ptát na plánované rodičovství nebo těhotenství.
• Neprodloužení smlouvy na dobu určitou: Pokud je smlouva na dobu určitou neprodloužena výhradně z důvodu těhotenství, může se jednat o diskriminaci, ačkoliv prokázání bývá obtížné.
• Ukončení pracovního poměru dohodou: Zaměstnavatel může nabídnout ukončení pracovního poměru dohodou, ale žena by neměla být k podpisu nucena.
• Nedostání přidáno: Odmítnutí navýšení mzdy s odůvodněním, že žena "stejně za chvilku odchází na mateřskou", je diskriminační.
• Nepovýšení nebo odvolání z vedoucí funkce: Těhotenství nesmí být důvodem pro odmítnutí povýšení nebo odvolání z vedoucí pozice, pokud žena splňuje požadavky a nemůže vykonávat práci zakázanou těhotným.

V případě prokazatelné diskriminace hrozí zaměstnavateli pokuty a finanční náhrada újmy poškozenému zaměstnanci.

tags: #na #co #ma #narok #tehotna #zena