Jód patří k nejdůležitějším minerálům vůbec. Ke své činnosti jej jako jediný z minerálů potřebuje štítná žláza. Jeho význam pro fungování lidského organismu je ale mnohem obšírnější. Člověk jej potřebuje od svého zplození po celý život. Kromě produkce hormonů štítné žlázy ovlivňuje správný vývoj plodu i novorozence, podílí se na činnosti mozku, nervové a svalové soustavy, zajišťuje vývoj ostatních tkání a orgánů. Doplňování jódu v doporučeném množství je opravdu důležité.
Podíváme se proto na jeho význam pro zdraví a rovněž i nejlepší zdroje v potravinách. Jedna z hlavních funkcí jódu je spojena se štítnou žlázou. Představuje základní složku dvou hormonů štítné žlázy tyroxinu (T4) a trijodtyroninu (T3), které se podílí na regulaci spousty biochemických reakcí a jsou důležité pro vývoj kosterního a centrálního nervového systému u plodu během těhotenství i po narození dítěte. Funkce štítné žlázy je regulována hormonem thyrotropin (TSH) produkovaným hypofýzou. TSH stimuluje tvorbu výše uvedených hormonů.
Vliv jódu na intelekt dětí
Deficit jódu u těhotných žen může vyvolat potrat, nízkou porodní hmotnost a snížení IQ u dětí o 7 až 15 bodů. U dětí, které v prenatálním období trpěly nedostatkem jódu, se později mohou projevit i poruchy duševního vývoje.
Nadbytek jódu a jeho rizika
Nadbytku jodu ve stravě se není třeba obávat, a to ani při používání jodizované kuchyňské soli. Opatrnost se doporučuje při extrémně vysokém příjmu různých produktů z řas, z nichž některé mají vysoký obsah jodu. K chronicky nadměrnému příjmu jodu mohou přispívat mimo jiné léky obsahující jod nebo dezinfekční prostředky. Mezi příznaky extrémního nadbytku jódu může patřit jodem vyvolaná struma, tyreotoxická krize nebo tzv. jodové akné.
Nedostatek jodu bývá způsoben zejména jeho nedostatečným příjmem v potravě, například při používání nejodované soli. Nedostatek jódu se může projevit zvětšením štítné žlázy (tzv. struma). Nedostatečný přísun jodu během těhotenství může vést k endemickému kretenismu - vývojovým poruchám kosterního a nervového systému dítěte, které již později nelze napravit.
Kde jód nacházíme?
Nejvíce jódu je přítomno ve vodě oceánů a moří, a proto mezi nejlepší zdroje patří mořské řasy, mořské ryby a plody. Jejich konzumace není v našich končinách úplně běžná, a je na místě zdůraznit i ostatní, byť méně bohaté zdroje jako mléko a mléčné výrobky, vajíčka a v menší míře vybrané druhy ovoce a zeleniny. U nich je však množství minerálu ovlivněno obsahem jódu v půdě, který bohužel klesá.
Jód je nutné obohacovat i kuchyňskou sůl, kterou pak používají i producenti potravin při jejich výrobě. Jodizovaná sůl obsahuje 27 ± 7 mg jódu na 1 kg soli dle vyhlášky, a proto jedna lžička jodidované soli může pokrýt denní dávku jódu. Mezinárodní organizace jako WHO a UNICEF podporují obohacování potravin o jód, aby se vyrovnaly regionální rozdíly.
Doporučený denní příjem a speciální skupiny
Oficiálně je dospělému zdravému člověku doporučeno denně přijmout minimálně 150 μg jódu, nejvýše však 1 100 μg. U těhotných a kojících žen je minimální denní dávka vyšší a činí 220 μg v prvním případě a 290 μg v druhém. Vyšší dávky jsou nezbytné pro vývoj plodu a novorozence. V těhotenství a během kojení je tedy potřeba zajistit dostatečný přísun jódu tak, aby celkový příjem byl cca 250 μg denně.
V souvislosti se současnými událostmi a obavami z jaderné katastrofy se lidé obrací k jódovým preparátům; Preventivní užívání však není vhodné a může být i nebezpečné. Užívání jódových tablet chrání pouze před vychytáváním radioaktivního jódu ve štítné žláze, nikoli před účinky jiných radioaktivních látek. Příjem velkého množství jódu může způsobit vážná zdravotní rizika. Dávky by měly být užívány jen na výslovné doporučení odpovědných orgánů.
Co říkají odborníci a doporučení pro těhotné a kojící ženy
Česká endokrinologická společnost ČLS JEP a Česká pediatrická společnost ČLS JEP doporučují celoplošně pro těhotné a kojící ženy dávku o 100 μg jódu vyšší, a to ve formě tablet kalium jodidu (Jodid) nebo ve vitaminových přípravcích, které jsou doporučovány v graviditě. Pokud matka kojí, je dítě závislé výhradně na přísunu jódu mateřským mlékem. V těhotenství a během kojení je tedy potřeba zajistit dostatečný přísun jódu tak, aby celkový příjem byl cca 250 μg denně.
Kolik jodu potřebujeme? Podle Meziresortní komise pro řešení jodového deficitu je doporučená denní dávka jodu pro děti nad 12 let a dospělé 150 μg. Těhotné ženy a kojící matky by měly denně přijímat 250 μg jodu. Jediným zdrojem jódu mohou být doplňky stravy, ale jejich užívání je nutné konzultovat s lékařem, aby nedošlo k nadbytku.
Vliv na vývoj a zdraví po celý život
Jód je nepostradatelný pro tvorbu hormonů štítné žlázy. Hormony štítné žlázy ovlivňují metabolismus, vývoj nervové soustavy a také termoregulaci. Nedostatek jódu během těhotenství může vést k poruchám vývoje centrálního nervového systému plodu a sníženému IQ dítěte. Předpokládá se, že asi polovina novorozenců v Evropě je vystavena nedostatku jódu, a proto je důležité zajistit adekvátní příjem u těhotných a kojících žen a u veganů, kteří mohou mít omezené zdroje jódu z potravy.
V ČR se po dlouhodobých preventivních opatřeních podařilo deficit jódu významně potlačit, ale nadále je třeba sledovat potřebu těhotných, kojících žen a dalších rizikových skupin. U dospělých může nedostatek jódu způsobit padání vlasů, chudokrevnost, únavu a zpomalené myšlení; u dětí pak může vést k trvalým následkům v IQ, pokud nedostatek přetrvává v těhotenství.
