Přínos vybraných probiotických bakteriálních kmenů v případě dětských alergií je znám již řadu let a byl potvrzen i v mnoha vědeckých studiích (viz mj. Niers 2009, Kim 2015). Mechanismus účinku, který je za to zodpovědný, podporuje vyvážené dozrávání buněk důležitých pro náš imunitní systém (TH1 a TH2 buňky). Současné výsledky výzkumu nyní dokazují (Soderborg 2016), že k přenosu obezity a cukrovky z matky na dítě dochází prostřednictvím SCFA (= mastných kyselin s krátkým řetězcem).
Ty vznikají, když některé střevní bakterie fermentují nestravitelné sacharidy. Následně jsou mastné kyseliny s krátkým řetězcem (především acetát, propionát a butyrát, obvykle přítomné v poměru 3:1:1) vstřebávány v našem organismu, regulují zejména náš imunitní systém a četné metabolické procesy, jako je vlastní tvorba mastných kyselin (lipogeneze) nebo glukózy (glukogeneze). Mastné kyseliny s krátkým řetězcem jsou rovněž nezbytné pro produkci energie a regulaci syntézy cholesterolu v játrech. Kromě toho určují hodnotu naší stravy, neboť ovlivňují hormony, které nám dodávají pocit sytosti, a tím i množství jídla, které sníme.
S postupujícím těhotenstvím se mění střevní flóra matky (= mikrobiota) a s bakteriálním složením se mění i poměr produkovaných mastných kyselin s krátkým řetězcem. Aktuální studie (Soderborg 2016) ukazuje, že obezita nebo cukrovka se přenáší z matky na další generaci prostřednictvím mastných kyselin s krátkým řetězcem. A tady začíná začarovaný kruh. Pan profesor je jedním z předních japonských pediatrů se specializací na novorozence a rovněž i certifikovaný laktační poradce. Katsumi je rovněž profesorem pediatrie na univerzitě Showa University of Medicine.
Předčasnost a význam mateřského mléka pro NJIP a klokaní péči
Pokud se dítě narodí před 37. týdnem těhotenství, bude klasifikováno jako předčasně narozené. Nevíme vždy, co způsobuje předčasný porod, ale existují faktory, které zvyšují jeho pravděpodobnost. Předčasně narozené děti mají nezralý zažívací trakt, což může způsobit potíže s trávením a vstřebáváním živin, a proto potřebují takové mléko, které je pro jejich jemné zažívací ústrojí vhodné. Mateřské mléko je pro předčasně narozené děti tak důležité, že pokud jim jejich vlastní maminky z jakéhokoli důvodu nemohou zpočátku dostatek mléka poskytnout samy, mohou být krmeny dárcovským mlékem jiných kojících matek tak, aby toto období překlenuly.
Ano - maminky jsou připraveny k produkci mateřského mléka již od poloviny těhotenství. Po porodu placenty začnou klesat hladiny těhotenského hormonu progesteronu, což zahájí v prsou produkci mleziva, raného mléka. Obvykle se laktace spustí tím, se po porodu dítě přisaje k bradavce a začne rytmicky sát. Mateřské mléko obvykle „přichází“ zhruba dva až čtyři dny po porodu, ale pokud jste porodila předčasně, může se zpozdit. Mnoho dětí narozených před 34. tyg (ukázka) má potíže zkoordinovat sání, polykání a dýchání. Dokud nebude vaše dítě připravené, zdravotní sestry mu do nosu nebo úst jemně vloží hadičku, pomocí které ho nakrmí.
Pokud je dítě příliš slabé na to, aby se vám přisálo k prsu a kojilo se, můžete místo stimulace prsou od dítěte použít jako náhražku nemocniční odsávačku. Budete muset odsávat mléko tak často, jak často se kojí donošený zdravý novorozenec. Některé maminky umí podat malé množství odsátého mateřského mléka injekční stříkačkou přímo do úst dítěte. Nebo můžete do úst dítěte vložit vatovou tyčinku namočenou v mateřském mléce. Dítě má tak šanci mléko ochutnat, což může usnadnit přechod na plné kojení a také pokrýt ústa dítěte ochrannými imunitními látkami přítomnými v mateřském mléce.

Klokaní péče a motivace pro kojence
Dítě se samo začne kojit, až toho bude schopno. Při vysoké tvorbě mléka jsou dva základní body, na které je potřeba myslet: a) možné kroky, které se dají podniknout pro usnadnění současné situace b) opatření, která mají za úkol zabránit problémům do budoucna. Skin-to-skin kontakt má pro vás i pro dítě neuvěřitelné výhody. Klokaní péče pomáhá uklidnit a regulovat dýchání a tep dítěte, udržuje ho v teple a umožňuje mu odpočívat blízko vás nebo vašeho partnera.
Nečekejte a ihned sestřičky informujte, že chcete svému dítěti dávat mateřské mléko, nikoliv náhradní mléčnou výživu. Je to úplně normální a všechny maminky s dětmi v NJIP jsou ve stresu a plné starostí. Pamatujte si, že máte právo požádat o podporu. Bez ohledu na gestační věk vašeho dítěte, pokud je dostatečně stabilní na to, aby zvládlo skin-to-skin kontakt, může se stát, že ležíce na vašem hrudníku začne dítě samo hledat vaše prsa a zkusmo je sát (nevýživové sání).

Kojoení, laktace a praktická opatření pro vysokou tvorbu mléka
Vysoká tvorba mléka se mění v postupném rytmu; existují kroky, které mohou maminky podniknout pro usnadnění situace i ochranu proti budoucím problémům. Mezi praktická opatření patří zejména co nejčastější a co nejintenzivnější kontakt s dítětem, správná technika přisátí a stimulace při sání. Odsávání je volba, která bývá řešena jen v případě nepřetržitého nalití a bolesti prsou; časté kojení a nabídnutí prsu při nalití je obecně lepší než odstříkávání.
Mezi běžné dotazy patří: zda odstříkávat „zvyšné“ mléko po dojčení. Dva hlavní poznatky: 1) odstříkávání může podporovat další tvorbu mléka a 2) tok mléka bývá po odstříkání často pomalejší pro dítě. Ideální je nepočítat mléko po každém kojení a spíše kojit podle potřeby a pocitu v prsou. Pokud potřebujete dočasně snížit tlak, můžete použít studené obklady a krátkodobé sběrné pomůcky, ale hlavní strategií je co nejčastější sání a kontakt s dítětem.

Kojení a mléčné výrobky v jídelníčku dítěte a první kroky odstavování
Po šestinedělí prsa reagují na potřeby dítěte a mléko se upravuje; pri zavádění příkrmů zůstává kojení důležité i do 2 let věku dítěte. Mezi doporučené kroky patří postupné zavádění mléčných výrobků, nejprve tvaroh a bílý jogurt, následně obilné mléčné kaše. Kravské mléko by mělo být omezováno do 3 let kvůli náročnému zatížení ledvin. Důležité je nabízet dítěti pestrou stravu, ale zachovat klíčový kontakt s matkou a pokračovat v kojení na požádání.
Pokud dítě odmítá lahvičku, nevnucujte ji nutně za každou cenu; trpělivost a pravidelný kontakt často vede k návratu k kojení. Při postupném odstavování je důležité zachovat bond či skin-to-skin kontakt a ignorovat mýty o nutnosti trávit dítě na prsu přesně 3 hodiny. COJNÍ: Mlezivo a kojení jsou základem pro imunologickou ochranu a podporu vývoje dítěte.
Kojení III. díl – Správná technika kojení aneb jak na to
Odstavování, dokrmování a podpůrné faktory
Kit - dokrmování dárcovským mlékem je v nemocnicích běžné a rádo se používá jako podpora malých dětí, které potřebují více výživy. Dokrmování lahvičkou může negativně ovlivnit sací reflex a sání prsu. V některých případech lze použít cévku CN-01, která umožní doplňování mléka při kojení a zároveň zachovává stimulaci prsou. Růstový spurt dítěte může být krátkodobý a nemusí znamenat nedostatek mléka; naopak, velmi častá změna vyžaduje více kojení a kontaktu s matkou.
Pokud máte jakékoliv potíže s kojením, neváhejte kontaktovat laktační poradkyni ve vašem okolí. Vždy je lepší řešit problém s odborníkem než samoexperimentovat. A pokud se rozhodnete kojení ukončit, dělejte to s uvědoměním a bez výčitkami.
Rady pro rodiče po porodu a během šestinedělí
- Bonding a skin-to-skin: optimální dvě hodiny po porodu, případně i po císařském řezu.
- Podpora mléčné tvorby: časté kojení, kontakt s děťátkem, vyhýbání se zbytečnému dokrmování a dudlíkům.
- Problémy se sáním: vyhledat laktační poradkyni, která může navštívit v porodnici či doma.
- Kojení v noci: hlavní období pro hormon prolaktin; dopřejte dítěti časté kojení.
- Přechod na příkrmy: postupné zavádění, s ohledem na potřeby dítěte a jeho vývoj.