Plodnost ženy i muže závisí mimo jiné na věku. Ač se o sebe lépe staráme a jsme celkově zdravější, potíže s neplodností se nám bohužel od určitého věku nevyhnou. V plodném věku má běžná žena každý měsíc pravidelný menstruační cyklus. Zhruba uprostřed cyklu je doba, kdy nastává ovulace. Vajíčko dozrává v tekutinou naplněné dutince ve vaječníku, která se nazývá folikul. Velikost folikulu při ovulaci, kdy praskne, je až 20 mm. Na začátku každého cyklu, když má žena menstruaci, hormon produkovaný podvěskem mozkovým stimuluje skupinu folikulů v obou vaječnících k rychlému růstu. Za normálních okolností se pouze jeden z folikulů stane dominantním, dosáhne zralosti a uvolní vajíčko. Ostatní folikuly postupně přestávají růst a degenerují.
Pokud je vajíčko oplozeno spermií a embryo se implantuje v děloze, dojde k těhotenství. Cykly se pravidelně opakují po 26-35 dnech většinou až do 40. roku. Pak ženy mohou zaznamenat vynechání cyklu, což je s přibývajícím věkem častější. Pokud nemá žena periodu déle než 1 rok, hovoříme o menopauze. V době před 40. Na rozdíl od mužů, kteří produkují spermie po celý svůj život, se ženy rodí s maximálním počtem vajíček, kterých během života už jenom ubývá. V době narození vaječníky obsahují asi 1 milion folikulů s vajíčky, v pubertě toto číslo klesne na zhruba 300 000. Největší pravděpodobnost otěhotnění je právě v době, kdy probíhá ovulace.
Jako plodné dny označujeme 3 dny před a 1 den po ovulaci. Životnost vajíčka po ovulaci je asi 12 - 24 hodin. Projevy ovulace mohou být u některých žen patrné navenek. Kvalita vajíček se s věkem zhoršuje. Většina folikulů zanikne, aniž by došlo k ovulaci. Tento proces se označuje jako atrezie. Nejlepší doba, kdy může žena otěhotnět, je mezi 20. a 32. rokem. Plodnost se po 32. roce začne mírně snižovat, po 35. roce šance na otěhotnění klesá rychleji. Zdravá třicetiletá žena má každý měsíc asi 20% šanci, že přirozeně otěhotní. Plodnost po čtyřicítce je už výrazně snížená, šance na otěhotnění je méně než 5 % v jednom cyklu.
Jak se mění plodnost s věkem a co to znamená pro mladé dívky
Po 37. Ženy nebývají plodné až do menopauzy. Průměrný věk pro nástup menopauzy je 51 let, ale většina žen není schopná otěhotnět a donosit zdravé těhotenství už po 40. roce. Neplodnost u muže způsobuje více faktorů a věk z nich nemusí být tím hlavním. Na rozdíl od žen, kde je pokles plodnosti související s věkem evidentní, může u mužů nastat problém až například v 60 letech. Změny nejsou tak náhlé a nápadné. Čím jsou muži starší, tím jsou jejich varlata menší a měkčí. Zhoršuje se pohyblivost, kvalita a životnost spermií a přibývají patologické spermie. U starších mužů se také mohou vyskytovat nemoci, které nepříznivě ovlivňují tvorbu a zrání spermií, jejich sexuální a reprodukční funkce, zejména pak libido a erekci. Mužská neplodnost tedy zahrnuje jak poruchy tvorby spermií, tak neschopnost pohlavního styku.
U žen je s rostoucím věkem stále méně pravděpodobné, že otěhotní a více pravděpodobné, že pokud otěhotní, potratí. Je to tím, že se kvalita vajíček zhoršuje, jak klesá jejich zásoba. To je nejvíce patrné po 35. roku. Důležitou změnou kvality vajíček je frekvence výskytu genetických chyb, tzv. aneuploidií (příliš mnoho nebo málo chromozomů ve vajíčku). Před oplodněním by normální vajíčko mělo mít 23 chromozomů. Pokud je oplozeno spermií, která má také 23 chromozomů, vznikne embryo se 46 chromozomy. Čím je ale žena starší, tím může mít ve vajíčkách buď méně, nebo více chromozomů. To znamená, že po oplození vznikne geneticky chybné embryo. Taková embrya se mohou vyvíjet velmi krátce, ale může z nich také vzniknout těhotenství. To ale zpravidla končí potratem. Obecně známý je například Downův syndrom. V tomto případě se místo dvou chromozomů 21 v buňkách vyskytují 3.
Snižující se množství folikulů obsahujících vajíčka se nazývá „ztráta ovariální rezervy“. S jejím klesáním se folikuly stávají méně citlivé na stimulaci FSH. Pro dozrání a ovulaci vajíčka je potřeba stále vyšší dávka FSH. Sníženou ovariální rezervu mohou mít ale i mladší ženy. Důvodem může být kouření, rodinná historie, předčasná menopauza, nebo dřívější operace na vaječnících. Existují testy ovariální rezervy, ale žádný z nich stoprocentně neprokázal, že spolehlivě předpoví schopnost otěhotnění. Provádí se vyšetření hormonálního profilu z krve. Zejména FSH a estrogenů 3. - 5. den menstruačního cyklu. Vysoké hladiny FSH a nízké hladiny estrogenů ukazují, že ovariální rezerva je nízká. Nicméně mnoho žen se sníženou ovariální rezervou může mít normální hladiny FSH.
Kdy vyhledat lékařskou pomoc a jaké testy jsou vhodné
O neplodnosti hovoříme v případě, že žena neotěhotní po 1 roce nechráněného pohlavního styku. Pokud je ženě více než 34 let, měla by se nechat vyšetřit už po 6 měsících neúspěšné snahy o otěhotnění. Vyšetření by mělo zahrnovat hormonální profil a AMH, gynekologické vyšetření, vyšetření reprodukční imunologie, vyloučení celiakie, endometriózy, infekcí jako jsou chlamydie nebo toxoplazmóza a dalších. U muže se kromě základního spermiogramu dělá také vyšetření tzv.
Ženy, které mají zdravotní problémy jako vysoký krevní tlak nebo cukrovka, by se měly poradit se svým ošetřujícím lékařem dříve, než se pokusí otěhotnět. U starších žen je také vhodné prekoncepční poradenství a konzultace s klinickým genetikem. Pokud se podaří příčinu neplodnosti zjistit, lékař navrhne individuální postup. Někdy však příčina neplodnosti zůstane skrytá. U starších žen se přistupuje spíše k technikám IVF. U starších žen se bohužel vyskytuje více genetických chyb. Pokud je žena starší, obzvláště žena starší 42 roků, a už se s neplodností neúspěšně léčila, má jen omezené možnosti, jak postupovat dál. V takovém případě lze využít darovaných vajíček. Cykly s darovanými vajíčky jsou obecně úspěšnější než cykly s vlastními vajíčky. Nejmarkantnější rozdíly jsou právě u těchto pacientek. Ve 43 letech je šance na otěhotnění po IVF méně než 5 %. Dárcovské cykly dosahují až 70% úspěšnosti po zavedení jednoho embrya.
Ženy, které se rozhodnou odložit rodičovství do vyššího věku mohou zachovat svou plodnost zamražením vajíček nebo embryí a otěhotnět až později. Pravděpodobnost otěhotnění ovlivňuje věk, ve kterém se vajíčka a spermie odebíraly. V současné době jsou metody mražení a na velmi vysoké úrovni. Ke kryokonzervaci jsou vhodnější embrya. Vajíčka mají totiž komplikovaný mechanismus, tzv. dělicí vřeténko, který je velmi choulostivý a náchylný k poškození. U rozmražených embryí nedochází téměř k žádným ztrátám. Pro kryokonzervaci jsou rozhodně vhodnější.
Těhotenství ve vyšším věku je ve 21. století běžný jev, ale starší generace se na ženy těhotné po čtyřicítce stále dívají skrz prsty. Zvláště však v kontextu společnosti, která se posouvá vpřed a roste průměrný věk prvorodiček. Odkládání mateřství ovlivňuje několik faktorů a ne vždy je za tím jen nedostatek touhy po dítěti. Ne všechny ženy mají to štěstí a najdou vhodného partnera na prahu dvacítky a v neposlední řadě hrají významnou roli ekonomické faktory.
Praktické faktory a rizika
Po dosažení tohoto věku se snižuje počet i kvalita vajíček a kolem čtyřicítky je šance na otěhotnění 5-10 %. Ve věku 45 let plodnost rapidně klesá a otěhotnění přirozenou cestou je nepravděpodobné, byť ne vyloučené. Stále platí, že žena je plodná až do menopauzy a může otěhotnět i v 50. letech. Podle statistik je průměrný věk k dosažení menopauzy 51 let, ale ve vzácných a výjimečných případech může být žena těhotná v 55.
Stres a životní styl významně ovlivňují plodnost. Dochází i k iontové nerovnováze, neurochemickým změnám a zhoršené kvalitě spánku, které mohou ztížit ovulaci a šanci na početí. Při plánování těhotenství je doporučováno dodržovat zdravý životní styl, vyvarovat se kouření, omezit alkohol a sledovat svou hmotnost. Obezita zvyšuje množství estrogenů v tukové tkáni a narušuje cyklus a ovulaci.
Další důležitou součástí je genetická péče a poradenství. Před těhotenstvím se vyplatí genetické vyšetření, zejména pokud existují v rodině závažné nemoci. U chronických onemocnění je vhodné konzultovat těhotenství s ošetřujícím lékařem a specialistou na reprodukční medicínu. Pokud se podaří příčinu neplodnosti zjistit, lékař navrhne individuální postup. Někdy však příčina neplodnosti zůstane skrytá.
Praktické tipy pro rodičovství v širokém věku
Pro připravenost na tehotenství se doporučuje „social freezing“ - zamražení oocytů pro pozdější použití. V Česku se díky asistované reprodukci rodí kolem 4 % dětí ročně a počet neplodných párů roste. Pokud žena plánuje otěhotnění, je vhodné konzultovat programy a možnosti IVF či kryokonzervace s odborníky. Vedle medicíny hraje roli i psychika: stres a tlak na rychlé početí mohou paradoxně brzdit šanci na úspěch.

OVULATION: Understanding Your Fertile Window and Cycle Tracking
Často kladené otázky a jejich odpovědi
- Mohu otěhotnět při orálním styku? Ne, při orálním styku nemůžete otěhotnět.
- Mohu otěhotnět, když užívám hormonální antikoncepci? Pokud ji užíváte správně, je vysoká pravděpodobnost, že neotěhotníte, ale neSTOPROCENTNÍ.
- Je stres hlavním faktorem neplodnosti? Stres ovlivňuje sexuální život a hormonální rovnováhu, ale není jediným faktorem neplodnosti.
- Je alergie na sperma reálná? Ano, existuje a může souviset s potížemi při početí.
- Jaké kroky před otěhotněním doporučujete? Žít klidněji, cvičit, jíst vyváženě, sledovat své zdraví a případně vyhledat psychoterapii, pokud je to nutné.
Pokud chcete mít dítě, měla byste se připravovat alespoň tři měsíce předem: žít klidněji, cvičit, jíst vyváženou stravu, pročistit organismus. Dodržujte pitný režim a doplňky stravy, abyste podpořili tělo na zátěž těhotenství.