WI-38 cells (Left: in high density. In the early 1960s, Hayflick and his colleague Paul Moorhead at the Wistar Institute in Philadelphia, Pennsylvania discovered that when normal human cells were stored in a freezer, the cells remembered the doubling level at which they were stored and, when reconstituted, began to divide from that level to roughly 50 total doublings (for cells derived from fetal tissue). During this period of research, Hayflick also discovered that if cells were properly stored in a freezer, cells would remain viable and that an enormous number of cells could be produced from a single starting culture. One of the cell strains that Hayflick isolated, which he named WI-38, was found to be free of contaminating viruses, unlike the primary monkey kidney cells then in use for virus vaccine production.[5] In addition, WI-38 cells could be frozen, then thawed and exhaustively tested. WI-38 was invaluable to early researchers, especially those studying virology and immunology, since it was a readily available cell line of normal human tissue. Unlike the HeLa cell line, which were cancerous cells, WI-38 was a normal human cell population. The WI-38 cell line was one of the first cell lines whose diploid genome was sequenced.[12]
Toto není pouze technický popis; zahrnuje i etické implikace a historický kontext, proč se WI-38 a MRC-5 staly klíčovými pro vývoj živých oslabených vakcín.
Historie a charakteristika kmenů WI-38 a MRC-5
Two human diploid cell strains, WI-38 and MRC-5, were originally derived from fetal lung tissue in the 1960s. WI-38 byl používán pro přípravu historické vakcíny proti zarděnkám RA 27/3 (SAPlotkin et al., 1965) a MRC-5 (Medical Research Council 5) byl vytvořen z 14týdenního plodu mužského pohlaví. Oba kmeny slouží k množení virů pro výrobu vakcín a oslabení virů pro očkovací látky.
WI-38 byl identifikován jako kmen buněk, který je bez kontaminujících virů a zůstává diploidní při dlouhodobé kultivaci; MRC-5 byl rovněž popisován jako klíčový pro různé vakcíny a koluje v literatuře o jejich použití v laboratořích. U obou kmenů je důležité, že pocházejí z potratových plodů a byly použitý pro výrobu vakcín během 60. let, dnes jsou však tyto buňky nadále replikovatelné a testovatelné.
Co znamená „diploidní“ a proč je to důležité
WI-38 a MRC-5 jsou považovány za lidské diploidní buněčné linie. Dle karyotypu a genomické analýzy Soifer et al. (2020) zůstaly tyto kmeny diploidní a heterozygotní bez rozsáhlých rearrangements, což je klíčové pro konzistentní produkci vakcín a pro porozumění genomickým charakteristikám těchto buněk.
Současné uplatnění a fakty o vakcínách
V současnosti používané buněčné kultury (WI-38 a MRC-5) pocházejí z 60. let minulého století, kdy byly původní buňky odvozeny z plic potratených plodů a použity pro kultivaci a množení virů pro vakcíny. Tyto kultury se používají při výrobě aktivních složek vakcín - oslabených virů - a následné purifikaci před přidáním do vakcíny.
Podle Oxfordska univerzita a švýcarsko-slovenské státní úřady se jedná o buňky, jejichž původ byl legální a s hojným využitím, ale nejedná se o potratu “za účelem vývoje vakcín”. Vakcíny vyráběné pomocí těchto buněk mohou být stále předmětem etických debat, avšak samotný proces používaní buňky je považován za standardní v oblasti virologie a imunologie.
Na Slovensku se uvádí, že MRC-5 se používá v Priorix M-M-RVaxpro (očkování proti osýpkám, zarděnkám a zrudnutí). Legálnost používání těchto kultur v různých zemích se dále posuzuje z hlediska morálního a legislativního rámce.
Etické a morální rozměry spolupráce se zlem
Podrobné morální rozvezení probíhá ve větších studiích a diskusích o spolupráci se zlem, formální a materiální spolupráci, a to i v kontextu vakcín vyrobených z buněk potracených plodů. Rozlišuje se formální vs. materiální spolupráce, okamžitá vs. zprostředkovaná, a blízká vs. vzdálená. Z hlediska etiky je formální spolupráce považována za největší zlo, zatímco pasivní materiální spolupráce může být posuzována na základě kontextu, důsledků a alternativ dostupných vakcín.
Etické sankce a právo: Různé audiovizuální a písemné práce, včetně dokumentů katolické církve a národních etických komisí, se zabývají touto problematikou a konstatují, že v některých případech mohou být vakcíny vyrobené za použití buněk potracených plodů morálně problematické, avšak jejich použití může být ospravedlněno v rámci veřejného zdraví, pokud existují alternativy a je nutné chránit populaci.
Alternativy a budoucnost vakcín
Existují alternativní vakcíny, které jsou vyráběny z jiných buněčných linií, jako jsou Vero (opičí ledvinové buňky), kuřecí embryonální buňky, HEK 293, PER.C6 a další, které mohou být použity k vývoji a výrobě vakcín bez potřeby lidských potratových buněk. V Evropě a Japonsku jsou k dispozici některé z těchto alternativních vakcín.
Některé z těchto alternativ mohou vyvolat alergické reakce, a proto je vývoj rekombinantních DNA vakcín a vakcín bez živých virů aktivně zkoumán, aby bylo možné plně vyhnout použití lidských diploidních buněčných kultur.

V praxi to znamená, že v některých zemích existují další vakcíny bez morálních problémů; např. v USA existují alternative vakcíny proti zarděnkám, neštovicím a hepatitidě A, vyrobené z buněčných linií Vero a dalších, a v dalších regionech světa se používají další alternativy.
Konečné shrnutí tématu a praktické implikace
Hlavní kmeny WI-38 a MRC-5 představují historicky důležité nástroje pro virologii a imunologii, které umožnily masivní výrobu vakcín a testování. Jejich použití je spojeno s diskuzemi o etice a morálce, ale současně zůstává klíčovým prvkem ve výrobě některých vakcín.
Etické debaty pokračují s důrazem na dostupnost alternativ, transparentnost a respekt k svědomí pacientů a rodičů, kteří se rozhodují o očkování.