Objevování se čirého výtoku z bradavky je naprosto normální. Některé ženy se s ním setkávají celý život. Může jít o malou kapičku, ale i o více tekutiny. Příčin je hned několik.
Galaktorea: Vylučování mléka bez souvislosti s těhotenstvím a kojením
Nejčastěji se jedná o kalný mléčný výtok, kdy se tvoří a vylučuje mléko bez souvislosti s těhotenstvím a kojením. Tento stav zvaný galaktorea je většinou vyvolán léky, a to například antikoncepcí nebo antidepresivy.
Čirá tekutina je vylučována z prsou při hormonálních změnách. Před menstruací po zmáčknutí bradavky může dojít k výronu této tekutiny. Anebo ve spojitosti se sexuálním vzrušením a při orgasmu.
Pokud by výtok byl zbarven červeně, nejspíše s ním odchází příměs krve, a to by měl být varovný signál, vedoucí pacienta k lékaři. Výtok z prsu není radno podceňovat.
Pro každodenní pitný režim lze používat případně Gynastan bylinný čaj.
Struktura a funkce mléčné žlázy
Mléčná žláza je u člověka velmi složitá a dokonalá tkáň. Její vývoj začíná již u šestitýdenního embrya. U plodu 32 týdnů starého je již patrno všech 15-25 vývodů a v období okolo termínu porodu je mléčná žláza dítěte schopna produkce mléka. K tomuto ději občas u novorozenců dochází, je to známo jako „hormonální reakce“ prsní žlázy.
Po klidovém období dětství působí pohlavní hormony v průběhu puberty na další rozvoj a diferenciaci mléčné žlázy. Podmínkou správného vývoje je intaktní ovario-hypotalamo-hypofyzární osa. U velké většiny žen se mléčná žláza kompletně vyvine do ukončení puberty.
Mléčnou žlázu formuje společně žlázová, tuková a pojivová tkáň. O tvaru a velikosti prsu rozhoduje do značné míry tuková tkáň, zatímco o tvorbě mléka pouze tkáň žlázová. Ta je uložena často asymetricky, zasahuje lalokem do podpaží. Tato část žlázy může být od hlavního tělesa i zcela oddělena a spojení s vývody může být nedokonalé.
Alveoly a vývodný systém
Základní jednotkou žlázové tkáně je alveolus tvořený lalůčkem („lobulus“). Je to hroznovitá struktura, tvořená vlastními sekrečními buňkami, tvořícími mléko z živin přitékajících k nim v krvi matky. Sekreční buňky jsou opleteny zvláštními „myoepiteliálními buňkami“, uspořádanými okolo ve tvaru síťky nebo košíčku. Tyto buňky, schopností stahovat se (kontrahovat), umožňují pohyb mléka z místa tvorby, z alveolu nebo lalůčku do stromovitě rozvětveného vývodního systému směrem k bradavce, odkud je může dítě sát.
Myoepiteliální buňky jsou přítomny i ve stěnách vývodů. Vývody se postupně spojují ve stále větší a pod bradavkou se rozšiřují do malých nádržek, „sinusů“ a konečně ústí v počtu 15-25 po celém obvodu bradavky.
Mléčná žláza je dobře zásobená cévami a nervovými zakončeními, je citlivá na tlak, změny teploty i bolest.
Dvorec a bradavka
Tmavší centrální část žlázy, dvorec, je po obvodu opatřen mazovými žlázkami, patrnými jako malé bradavičky po obvodu, produkujícími mírně aseptický sekret, který zvláčňuje povrch bradavky a dvorce.
Příprava prsů na produkci mléka během těhotenství
Během těhotenství probíhá kompletní příprava k produkci mléka. Proběhnou změny, které nachystají prs ke svému úkolu. Objevuje se intenzivní pigmentace dvorce a bradavky, dochází ke zvětšení a zvýraznění mazových žláz.
V průběhu těhotenství dochází k dalším změnám ve vývoji mléčné žlázy. Pod vlivem hormonu progesteronu rostou a zvětšují se žlázové lalůčky a alveoly, vlivem estrogenů pak vývodný systém. Mění se poměr žlázové a tukové tkáně ve prospěch mléčné žlázy.
Od druhého trimestru těhotenství se do hormonální souhry zapojuje přední lalok podvěsku mozkového, hypofýzy, uvolňováním prolaktinu, což se projeví vznikem prvních kapiček mleziva. Signály z hypotalamu zahajují v buňkách alveolů produkci mléka.
Mlezivo (kolostrum)
Již několik týdnů před porodem a od prvních hodin po porodu začnou prsní žlázy produkovat zvláštní sekret: mlezivo - neboli kolostrum. Tvorba mleziva začíná přibližně od 16. týdne těhotenství. Velkým impulsem k tvorbě kolostra je porod dítěte a následné sání. Je produkováno asi 3-5 dní po porodu.
Složením se kolostrum významně liší od zralého mléka. Je zpočátku husté, bělavě nažloutlé. Jde o komplexně působící „tekutinu“, která programuje vývojové děje novorozence. Kolostrum je plné živoucích buněk, genetických informací a „pomocníků“ v obranyschopnosti miminka.
I malé množství mateřského mléka časně po porodu pozitivně ovlivňuje zdraví dítěte. Kolostrum obsahuje faktory, které se podílejí na růstu, zrání a funkčnosti střeva dítěte. Chrání prostupnost střevní bariéry pro nebezpečné mikroby a pro alergeny. Střevo dítěte obsahuje cca 70 % imunitního systému a přímo se zde stýká vnitřek těla dítěte s vnějším prostředím. Je zásadní pro správné nastavení systému obranyschopnosti a pro snížení četnosti alergií v pozdějším věku.
Kolostrum je velmi důležité pro předčasně narozená miminka či děti, které mají problém s poporodní adaptací - a to právě kvůli snadné stravitelnosti a obsahu protilátek. Matky předčasně narozených dětí produkují kolostrum mnohem déle než matky dětí narozených v termínu.
Čím více mleziva miminko vypije, tím rychleji se vyloučí smolka a tělíčko miminka snáze odbourá bilirubin, jehož zvýšený obsah v těle vyvolává novorozeneckou žloutenku.
Díky výjimečnému složení kolostra se začalo s uplatněním i ve farmaceutickém průmyslu, kde pomáhá jako stimulace lidského imunitního systému a mírnění projevů alergií. Pro tyto účely se ale používá kolostrum kravské, které je ve svých parametrech velmi blízké lidskému a má navíc ještě asi 30-40x více imunitních faktorů.
Mlezivo je tekutina předcházející mateřskému mléku, která je první stravou miminka. Bývá také nazýváno „tekutým zlatem“, je totiž velice výživné a plné životodárných látek, díky čemuž je jedním z významných faktorů, které ovlivní imunitu novorozence celoživotně.
Mlezivo se ženě tvoří již kolem 14. týdne těhotenství a zpočátku vypadá jako čirá tekutina. V prvních hodinách po porodu ale zhoustne a barva se změní na smetanově žlutou. Mleziva se oproti mateřskému mléku tvoří sice málo, ale malé množství překoná jeho vysoká kvalita. Obsahuje totiž vysoký podíl významných bílkovin, vitamínů, minerálů, stopových prvků, dále růstové faktory, nízký obsah cukrů a méně tuků. Je lehce stravitelné a kaloricky vydatné.
Složení mleziva je dobře přizpůsobené potřebám novorozence, jehož ledviny ještě nejsou schopné vyloučit větší množství tekutiny. Vitamíny A a E chrání novorozence před oxidačním stresem a vitamín K snižuje riziko hemoragie. Mlezivo dále obsahuje imunoglobuliny, složky buněčné imunity (lymfocyty) a bílé krvinky. Vysoký obsah IgA pokrývá sliznici nevyzrálého tenkého střeva dítěte, čímž jej pomáhá chránit před průnikem mikroorganismů do jeho těla. Sekreční IgA pomáhá předcházet vzniku potravinových alergií.
Mlezivo obsahuje protilátky, které mají přímé účinky proti bakteriím, virům a plísním. Urychluje také osídlení trávicího traktu novorozence mikroflórou L. bifidus, čímž dojde k rychlejšímu vyloučení smolky a snadnějšímu odbourání bilirubinu, který je zodpovědný za novorozeneckou žloutenku. Podání mleziva je nejlepší prevencí a léčbou hypoglykemie u novorozence. Zvláště je-li matka diabetička, tak 2 až 4 ml mleziva podané po porodu dokážou udělat významný rozdíl v udržení glykemie. Mlezivo totiž nestimuluje vylučování inzulinu pankreatem dítěte stejně jako umělé mléko.
O pozitivech mleziva věděli už dávné národy, staří Řekové, Inkové, Egypťané, Keltové i Germáni. Velmi si ho cenili, proto bylo určeno jen pro panovníky, aby se dožili vysokého věku. V Řecku tímto způsobem podporovali výkonnost sportovců. I dnes je kolostrum vyhledávaným artiklem na trhu kvůli obsaženým látkám a příznivému vlivu na lidský organismus. Děti i dospělí ho mohou dostávat jako doplněk stravy, posiluje oslabenou imunitu, dodává energii, využívá se při léčbě boreliózy, v prevenci proti chřipce, podporuje hojení.
Některé nemocnice v zahraničí (Hamilton, Nový Zéland - Klinika pro riziková těhotenství) standardně povzbuzují matky k odstříkávání mleziva ještě před porodem. Totéž se děje i ve Fakultní nemocnici Brno, která je jedním z dvanácti Perinatologických center v České republice.
Důležité je, aby bylo novorozenci bezprostředně po porodu umožněno být s matkou a sát mlezivo. Tam, kde víme, že toto zatím nebude možné, například z důvodu předčasného porodu nebo císařského řezu, lze odkapat mlezivo ještě před porodem. U předčasných porodů musíme naučit matky co nejdříve odsávat mlezivo, v tu chvíli je to to jediné, ale zároveň nejdůležitější, co mohou pro svoje děti udělat.
Jak používat sáčky na mlezivo Trusti Colostrum Bags a Trusti pasterizér ! K opětovnému použití!
Od mleziva ke zralému mléku
Na zralé mléko se mlezivo postupně mění od 40 hodin po porodu až do 14 dnů. U matek, které porodily předčasně, se mlezivo přeměňuje později, látky v něm obsažené pomáhají s poporodní adaptací.
Častým kojením svého miminka zvýšíte nejen tvorbu mléka, ale urychluje tím i proces přeměny mleziva na výživné přechodné mléko, obsahující stále velké množství proteinů a imunoglobulinů. Tyto změny začínají asi po 24 hodinách po porodu a jsou kompletní přibližně po 5 dnech. Ve druhém týdnu se složení mléka mění a začátkem třetího týdne se již zpravidla tvoří mléko zralé, které už nemá původní smetanovitý vzhled a je lehce namodrale bílé.
Zralé mléko se začíná přetvářet z kolostra v době poporodního „nalití prsou“. Tento proces trvá přibližně 4 týdny. V té době jsou prsy plnější, maminka má pocit „nalévání“ až přeplněnosti. Po několika týdnech po porodu pocit velké plnosti mizí. Pocit měkkých prsou je normální, neznamená nedostatek mléka. Je-li dítě dobře přisáté, vypije si dost mléka dle své aktuální potřeby.
Složení a význam mateřského mléka
Mateřské mléko je výživově bohatá tekutina sloužící jako strava pro kojence. Je produkováno prsní žlázou po porodu a může se tvořit již v těhotenství. Většinou přetrvává jeho sekrece měsíce i roky po narození dítěte.
Mateřské mléko je nejúžasnější potravina, která je lidstvu k dispozici. Každé mateřské mléko je zcela unikátní a nelze jej replikovat. Neustále se proměňuje. Je „šité na míru“ pro konkrétní miminko a obsahuje více než 400 živin.
Mléko matky obsahuje nejen stavební kameny výživy - cukry, tuky a bílkoviny, ale obsahuje i bioaktivní komplex látek - protilátky, vitamíny, hormony, enzymy, růstové faktory pro dítě a mnohé další. Vlivem obsahu nenasycených mastných kyselin a vlivem jejich vyváženého poměru dochází k správnému budování membrán (obalů) buněk. Zásadní význam to má u zrání nervového systému, dotváření nervových drah, zrání smyslových orgánů a hormonálních tkání.
Skladba mateřského mléka je natolik unikátní, že jej nelze nahradit ani napodobit. Má dokonale vyvážený poměr základních živin, cukrů, tuků a bílkovin. Množství a koncentrace jednotlivých živin, které kojené dítě v mléce dostává, se mění podle potřeby v průběhu dne i v průběhu kojení. Kalorická hodnota mateřského mléka je přibližně 67 kcal/100 ml.
Vliv na zdraví dítěte
Kojením se nastaví v organismu dítěte správná souhra dějů, které hospodaří s energií. Správné osídlení střeva má pozitivní vliv na výskyt alergických onemocnění v dalším vývoji dítěte. Ovlivňuje metabolismus a tím ovlivňuje rozvoj obezity, diabetu a kardiovaskulárních onemocnění. Má vliv na rozvoj zánětlivých onemocnění střev. Popisuje se vliv na vývoj mozku a hodnoty IQ.
Každé přisátí dítěte uvolňuje v mozku matky hormon prolaktin a ten způsobuje rychlejší tvorbu mléka vždy, když miminko saje. Čím je odběr mléka častější a intenzivnější, tím více může prolaktin působit a mléka se dotváří více.
V průběhu sání dítěte se do krve matky a s ní i k mléčné žláze dostává další hormon, oxytocin. Oxytocin působí jeho uvolňování do vývodného systému žlázy a jeho dostupnost dítěti. Reflex, jehož prostřednictvím se tak děje, se jmenuje ejekční, nebo „let-down“. Stahem zmíněných myoepiteliálních buněk, tvořících síť okolo lalůčků a vývodů, se mléko dostává do vývodného systému a pod bradavku, odkud ho dítě bez potíží saje.
Ejekční reflex zpřístupňuje dítěti i tzv. zadní mléko, s větším obsahem tuku, které dítě potřebuje, aby dobře přibývalo. Vybavení tohoto reflexu je u každé ženy individuální, někdy se dostaví během prvních desítek vteřin sání dítěte, jindy po několika minutách. Pocity při vybavení ejekčního reflexu popisují ženy různě, od trnutí či brnění nebo pocitu uvolnění napětí bradavky po odkapávání mléka z druhého prsu, které je možno pozorovat.
Z původně nepodmíněného reflexu, posilovaného v prvních dnech po porodu sáním dítěte, se postupně stává reflex podmíněný, vyvolaný např. pohledem matky na dítě, zaslechnutím jeho pláče, nebo i vzpomínkou na ně.
Nejdůležitějším předpokladem úspěšného kojení je kromě zdraví matky a dítěte a správné hormonální výbavy, což má 95-97 % matek, časté a volné přikládání dítěte podle jeho potřeb. Přikládání je třeba provádět správně, tak, aby bylo jednoduché, přirozené a pohodlné pro matku i dítě. I zde platí zákon „nabídky a poptávky“.
Pro matku není nic příjemnějšího než pozorovat, jak je dítě spokojené, jak prospívá a roste z jejího vlastního mléka. Tvorba mléka je jedním ze zázraků, jimiž nás příroda obdařila a uvádí v úžas dokonalostí a účelností. Rozhodně stojí za to překonat určité počáteční obtíže, aby se děj mohl plně a nerušeně rozvinout.
Příčiny galaktorey mimo těhotenství a kojení
Někdy se však mateřské mléko může objevit u žen či u mužů i v jiných případech nesouvisejících s těhotenstvím a kojením. Tento stav se nazývá galaktorea.
Tvorba mléka je řízena hormonem prolaktinem, který je tvořen v podvěsku mozkovém. Za normálních okolností je prolaktin uvolňován vlivem jiných hormonů nebo drážděním prsu, jako když kojenec saje mateřské mléko. Příčinou tvorby mléka mimo období kojení nebo v těhotenství je tedy jeho zvýšená hladina.
Přestože galaktorea je často způsobena zvýšenou hladinou prolaktinu, může k ní dojít, i když je tento hormon v normě. V některých případech se dokonce mléko tvoří bez zjevné příčiny.
- Léky: Antikoncepce, antidepresiva a další medikamenty.
- Hormonální změny: Například před menstruací nebo v období menopauzy.
- Nadměrné dráždění prsou: Při sexuálních aktivitách nebo nevhodné stimulaci.
- Syndrom polycystických ovarií (PCOS)
- Nádory hypofýzy
- Onemocnění štítné žlázy
- Chronické onemocnění ledvin
Pokud zpozorujete odtok mléka z prsu (může jít pouze o malé kapičky) a zrovna nejste těhotná nebo nekojíte, poraďte se se svým lékařem.
Příklad z praxe: Žena, která není těhotná, objevila u sebe tvorbu mléka v prsou. Po návštěvě lékaře jí bylo sděleno, že je to normální a pokud by otěhotněla, nebude problém se rozkojit. Nicméně se jí později udělal zánět v obou prsou, což jí přimělo situaci znovu řešit.
Další zkušenost uvádí, že tvorba mléka mimo těhotenství může být způsobena zvýšenou hladinou prolaktinu. Ačkoliv to může být trapné, není důvod k panice. Gynekolog může provést potřebná vyšetření, včetně odběru stěrů a krve, aby se zjistila příčina.
Doporučení a prevence
Tvorba mleziva a následné spontánní vytékání vás může „zaskočit“ již od druhého trimestru prakticky kdykoli. Těsně před porodem může být intenzivnější. Nemusíte se tím ale nijak znepokojovat, je to naprosto normální.
Pokud chcete ochránit prádlo či oblečení před skvrnami způsobené kapičkami, používejte jednorázové kulaté vložky do podprsenek. Ty se vám zajisté budou hodit i po porodu. Seženete je v každé větší drogerii či lékárně.
Mlezivo určitě nikdy nevytlačujte a neodstříkávejte. Protože tu platí stejný princip jako u kojení: čím větší odběr - tím větší tvorba. Navíc intenzivní odstříkávání mléka v těhotenství nebo cílená stimulace prsou může, díky oxytocinu, vyvolat předčasný porod.
Objevuje se mléko z prsou i mimo těhotenství a kojení? Pokud ano, je důležité navštívit gynekologa nebo obvodního lékaře. Odebere vám krev a budete chytřejší. Nebojte se, není proč se děsit.