Perinatologická data opět dokazují, že české porodnictví dosahuje skvělých výsledků. Údaje 88 porodnických zařízení v ČR z předchozího kalendářního roku ukazují, že klesá podíl novorozenců s nízkou porodnickou hmotností a zároveň také za poslední dekádu významně poklesl podíl vícečetných porodů. V roce 2019 se narodil o něco nižší počet dětí než v předchozích letech, cca 112 000. Ačkoliv se v ČR zvyšuje průměrný věk žen při narození prvního dítěte, podobně jako v celé Evropě, je tento průměrný věk žen nižší, než je průměr EU, tedy cca 28 let.
„ČR má jednu z nejnižších perinatálních úmrtností v Evropě, data rovněž ukazují, že v posledních šesti letech pozorujeme pokles podílu novorozenců s porodní hmotností pod 2500 gramů, což významně podporuje tento trend,“ uvedl Petr Velebil, autor dat a vedoucí Perinatologického centra Ústavu pro péči o matku a dítě. Ke snižování perinatální úmrtnosti v ČR rovněž přispívá i velmi dobře fungující síť perinatologických center intenzivní a intermediární péče, do kterých jsou ve spolupráci s ostatními porodnickými pracovišti centralizovány ženy s rizikovým či patologickým průběhem těhotenství ještě před vlastním porodem.

„Perinatologická síť představuje personálně i technicky špičkově vybavená pracoviště, kde mají s komplikovanými případy nejvíce zkušeností,“ uvedl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch. Ministerstvo zdravotnictví ve spolupráci s Ministerstvem pro místní podporuje rozvoj oblasti perinatologické péče prostřednictvím Evropských strukturálních a investičních fondů i v současném programovém období 2014-2020. Tato forma vysoce specializované péče spolu s onkogynekologickou péčí je podporována prostřednictvím Integrovaného operačního programu (IROP) výzvou číslo 5 „Vysoce specializovaná péče v oblastech onkogynekologie a perinatologie“ ve výši 1,52 mld. Kč z prostředků EU. Nedávno byla také schválena strategická investice ve FN Brno - výstavba gynekologicko-porodnické kliniky v celkové hodnotě 1,95 mld.
Počet císařských řezů se i nadále drží na nízkých hodnotách pod mediánem Evropy. V roce 2019 bylo takových porodů 24,2 %. Dlouhodobě nízkých hodnot, tedy cca 3 % ze všech porodů, dosahuje také podíl záchranných operací na konci porodu (tzv. vaginálních extrakčních operací), což je hodnota významně nižší než ve většině evropských zemí. Klesá také podíl vícečetných porodů, což je významný parametr, který ilustruje zátěž systému perinatologické péče.

Ministerstvo zdravotnictví reflektuje společenskou poptávku po tvorbě příznivějšího a komfortnějšího porodnického prostředí za podmínky udržení vysoké bezpečnosti pro matku a dítě. Ztělesňuje jej koncepce Center porodní asistence, kterou blíže představila náměstkyně ministra, Alena Šteflová: „Naším záměrem je vytvořit podmínky a prostředí pro samostatnou práci porodních asistentek, a to v rámci stávající sítě porodnic tak, aby daná porodnice poskytovala ženám přátelské prostředí v kombinaci s okamžitě dostupnou lékařskou péčí.“
Jedná se tak o novou organizaci péče v rámci porodnice, která nabízí předporodní, porodní a poporodní péči ženám s fyziologicky probíhajícím těhotenstvím. Dle svých možností vytvoří porodnice porodní pokoje s možností pobytu rodičky s doprovodem po celou dobu přítomnosti v porodnici. „Smyslem je kultivace porodnictví s ohledem na představy a přání těhotné a rodící ženy, a to při zachování maximálního bezpečí pro matku a novorozence,“ doplnila Šteflová. Centrum porodní asistence tak využívá možností a výhod stávajícího systému péče a vytvoří podmínky pro pozitivní zkušenost s porodem za nastavení maximální bezpečnosti a odbornosti.
Koncepce center je zahrnuta do Metodického doporučení Ministerstva zdravotnictví ČR pro poskytovatele zdravotních služeb v oboru gynekologie-porodnictví a neonatologie. Pracovní materiál byl schválen Českou gynekologickou a porodnickou společností ČLS J. E. Ing. Ministerstvo zdravotnictví chce rušit malé porodnice, ve kterých klesl počet porodů za rok pod 500. To je podle ministerstva mez, pod kterou už není možné zaručit kvalitní péči o matku a dítě.
Jako příklad může sloužit porodnice v Opočně pod Orlickými Horami. Pro ministerstvo zdravotnictví to ale důvod je. Václav Šebor: Malé porodnice obecně vykazují nízké počty porodů v průměru za jeden rok. Oponuje primář opočenské nemocnice Dionýs Zakál. Václav Šebor z ministerstva zdravotnictví si to nemyslí. Dionýs Zakál: My se snažíme vyhnout právě těm kritickým stavům, těm rizikovým porodům, které nám nepřísluší.
Ředitel opočenské nemocnice Josef Prokeš upozorňuje, že tamní porodnice už jednou uzavřená byla, a to koncem 80. Josef Prokeš: V roce 1989 okamžitě zdravotníci naší nemocnice a široké okolí atakovalo znovu otevření tohoto oddělení, které se otevřelo v roce 1991. Dionýs Zakál: Úhrada za porod, za péči o pacientky v malé nemocnici je vždycky nižší než v těch velkých centrech ve fakultních nemocnicích. Tam to financování je na úplně jiné úrovni, ale v také výrazně odlišných částkách, téměř dvojnásobných než u nás.

V úvodu jednání Pracovní skupiny k porodnictví byla představena nejnovější data o péči o rodičky a novorozence. Rok 2023 přinesl další snížení počtu porodů. Průměrný věk rodičky v roce 2023 činil 31,1 let. V loňském roce proběhlo v Česku 89 084 porodů, ze kterých se narodilo 90 373 dětí. Meziroční pokles počtu porodů a narozených dětí opětovně činil 10,0 %. Radka Wilhelmová představila první výsledky národní průřezové studie týkající se spokojenosti žen s porodní péčí. Sběr dat probíhal prostřednictvím standardizovaného dotazníku PREMAPEQ, získali 1944 odpovědí od žen 6 týdnů až 6 měsíců po porodu, z nichž 607 doplnilo vlastní zpětnou vazbu.
Strategie rozvoje respektující péče o matku a dítě, která vzniká za podpory a využití expertízy Pracovní skupiny k porodnictví, reflektuje výsledky studie. Předběžný návrh obsahu tohoto strategického dokumentu na jednání představila tajemnice pracovní skupiny Lucie Hradecká. Změna označení z koncepce na strategii odráží záměr dokument komplexně pojmout, aby obsahoval analytickou i úkolovou část. Na jednání se poté předložily návrhy k novelizacím zákonů a vyhlášek, které spadají do kompetencí MZ, avšak nebyly zařazeny na pořad jednání. „Zaměstnankyně ministerstva zdravotnictví je nechtěla našim kolegům ve skupině ani nakopírovat,“ stěžovala si Adéla Hořejší. Své návrhy, které skupina neprojednávala, přednesl Aleš Roztočil, primář gynekologicko-porodnického oddělení Nemocnice Jihlava. Roztočil navrhuje, aby rodící mohly zvolit způsob porodu a vznik porodních domů pod podmínkou technických standardů MZ.
Podle právničky Hořejší je pohled Roztočila na domácí porod v rozporu s českou Listinou a mezinárodními dohodami. Pohled na porod v domácnosti diskutuje i s ohledem na bezpečnost a dostupnost zásahů v případě potřeby. V diskusi o porodních domech se objevují i praktické úvahy o transferu pacientek po zjištění patologických diagnóz. Mezi hlavní témata patří zajištění koordinace mezi domácí péčí, záchrannou službou a standardními porodnickými odděleními.
Východiskem je tedy zachovat vysokou bezpečnost při zachování co nejvyšší autonomie žen a zároveň zohlednit ekonomické a organizační limity systému. V diskuzích se objevují i historické paralely k rozvoji prenatální péče, kdy se z porodnictví stalo více interdisciplinární obor zahrnující fetální medicínu, ultrazvukové zobrazování a moderní resuscitační postupy.

Celkově směřuje vývoj k posílení perinatologické péče, rozšíření centra porodní asistence a zlepšení dostupnosti a kvality péče pro rodičky a novorozence, s důrazem na bezpečnost, lidský přístup a respekt k přání těhotných žen. Do budoucna je prioritou postupné rozšiřování a standardizace postupů tak, aby zůstala zachována vysoká kvalita a bezpečí napříč celou sítí.
- Trendy v perinatologické péči a nízká perinatální úmrtnost.
- Roli centra porodní asistence a nová organizace péče.
- Diskuse o uzavírání malých porodnic a argumenty pro záchranu řídkých zařízení.
- Historie vývoje porodnictví a vliv inovací (antiseptika, anestézie, císařský řez, ultrazvuk).
- Budoucí strategie a prameny dat z národní průřezové studie o spokojenosti žen.
tags: #ministri #rozhoduji #o #porodnictvi