Poloha a postavení plodu v bříšku matky určuje, jak se dítě narodí - zda přirozenou cestou, nebo pomocí císařského řezu. Nejlepším postavením dítěte je v poloze na zádech. Miminko v bříšku matky obvykle zaujímá podélnou polohu hlavičkou ve třetím trimestru těhotenství (mezi 32. a 34. týdnem těhotenství).
Při posledních návštěvách gynekologa před porodem lékař pomocí ultrazvuku zhodnotí, jak je dítě polohováno. Pokud je plod malý, má v děloze matky dostatek místa a v děloze je hodně plodové vody, může dítě svou polohu změnit i v den porodu. Důležité: Jak dítě roste, jeho hlavička je stále těžší a těžší a ta díky gravitační síle v určitém okamžiku začne přirozeně klesat. Miminko se pak v děloze různě přetáčí a připravuje se tak na porod. O něco silnější a rychlejší pohyby dítěte a kopání v horní části břicha ke konci těhotenství mohou být pro maminku signálem, že miminko již změnilo polohu a pomalu se připravuje na porod.
Držení je pozice jednotlivých částí těla plodu vůči sobě (je to například poloha hlavy vůči trupu). Po zahájení porodu by mělo dítě přirozeně přitisknout hlavičku k hrudníčku. Tehdy hovoříme o flexi, když se dítě bradičkou dotýká hrudníčku. Pokud se hlavička nepřitiskne a naopak se v různé míře zaklání, bradička je více či méně vzdálená od hrudníčku. Tuto situaci označujeme jako deflexi (rozlišuje se poloha temenní, čelní a obličejová).
Podélná, příčná a šikmá poloha: Poloha plodu je jinak označována jako vztah dlouhé osy plodu k podélné ose dělohy matky. Proto se v medicíně rozlišuje podélná a příčná poloha. Podélná poloha hlavičky je fyziologická a hovoříme o ní, když je hlavička dítěte v pánevním vchodu matky. Příčná poloha je jakákoliv poloha plodu, při níž dlouhá osa plodu svírá s podélnou osou matky pravý nebo ostrý úhel (šikmá poloha). Přirozený porod v tomto případě není možný, protože ramínko plodu je obvykle zaklíněno v porodních cestách.
Poloha koncem pánevním - císařský řez, nebo přirozený porod? Miminko může být v poloze koncem pánevním, což znamená, že místo hlavičky je v matčině pánvi umístěn zadeček dítěte. Maminka v tomto případě pocítí kopání v dolní části břicha. Poloha koncem pánevním má několik různých variant: naléhání zadečkem, naléhání nožičkama nebo úplnou polohu koncem pánevním (zadeček dítěte a obě nožičky jsou v pánevním vchodu maminky a klouby dolních končetin jsou ohnuté). Při této poslední variantě má dítě v bříšku maminky polohu podobnou tureckému sedu. Poloha koncem pánevním je indikací k císařskému řezu bez ohledu na typ polohy plodu. V určitých přesně vymezených situacích však může porod z podélné polohy plodu koncem pánevním proběhnout přirozenou cestou.
Proč dítě zaujímá nesprávné polohy? Poloha dítěte se od polohy hlavičkou dolů může lišit z mnoha důvodů. Tomu napomáhá abnormální tvar hlavičky dítěte, abnormální stavba pánve, abnormální tvar dělohy - např. děloha s přepážkou nebo se dvěma krčky - a také jakákoliv situace, která „brání“ rotaci, např. krátká pupeční šňůra, nižší množství plodové vody, myomy, které výrazně mění tvar děložní dutiny, nebo nízko položená placenta. Dítě se také nemusí stihnout otočit, protože dojde k předčasnému porodu. Toto jsou jen některé z důvodů. Lékař by měl svoji pacientku informovat o všech důvodech.
Důležité: O normální poloze a postavení plodu lze tedy hovořit tehdy, když má dítě podélnou polohu hlavičkou a je v poloze na zádech (nazývané také pravá přední). Tato poloha pomáhá dítěti snadněji projít porodními cestami matky. Jedná se o nejfyziologičtější polohu pro přirozený porod. Pokud je hlavička dítěte zakloněná (poloha temenní, čelní nebo obličejová) nebo jsou zadeček, kolínka či nožičky dítěte položeny směrem dolů, může být porod obtížný, nebo dokonce nemožný. V takovém případě může lékař rozhodnout o provedení císařského řezu.
Jak pomoci dítěti zaujmout správnou polohu před porodem
Pokud miminko před porodem nezaujalo správnou polohu, je například uloženo podélně koncem pánevním dolů, může lékař nebo porodní asistentka pacientce doporučit, aby často zaujímala pozici na kolenou a na loktech. Před dokončením porodu může lékařský tým vyzkoušet také takzvanou externí cefalickou verzi (ECV) dítěte. Těhotná žena může také využít pomoci osteopata. Pomocí speciálních cviků (tzv. spinning babies) pomáhá specialista uvolnit svalové napětí v oblasti pánve a uvolnit vazy. Maminky je mohou provádět samy doma - samozřejmě pokud nemají gynekologické kontraindikace. Otázka účinnosti těchto cvičení je však velmi diskutabilní a většina lékařů je k nim spíše skeptická. Těhotná žena by neměla mít před porodem žádné obavy, a to ani když se její miminko ještě neotočilo hlavičkou dolů. Situace se může změnit doslova ze dne na den. Je dobré poslouchat rady lékaře nebo porodní asistentky a být pod stálou gynekologickou péčí.
O nejkrásnějším rodičovském povinnostem patří výběr jména. Těhotenství je velmi vzrušující období. Malý človíček vyžaduje nejen péči, ale i výbavičku, ve které bude vše důležité. Porod, tolik očekávaná chvíle pro maminku. Co ji však čeká poté? To, že jste těhotná, samozřejmě vyžaduje jisté ohledy a péči. Pokud Vás trápí ztráta přitažlivé postavy a přibírání na váze v průběhu těhotenství, poradí Vám výživová terapeutka. Některé ženy tvrdí, že v těhotenství zažívají nejlepší sex v životě, zatímco jiné na něj nemají ani pomyšlení.
Cookies používáme k personalizaci obsahu stránek a reklam, poskytování funkcí sociálních sítí a k analýze návštěvnosti. Ze zákona můžeme na vašem zařízení ukládat pouze soubory cookie, které jsou nezbytně nutné pro provoz těchto stránek. Pro všechny ostatní typy souborů cookie potřebujeme vaše svolení. Budeme vděční, když nám ho poskytnete a pomůžete nám tak, naše stránky a služby zlepšovat.
O většinu vybavení se v tomto směru postará porodnice. Pokud máte častější a silnější kontrakce, měřte si rozestupy. V některých porodnicích dostanete k vyplnění porodní dotazník, kam zapíšete informace o tom, jak si přejete, aby byl váš porod veden. Po domluvě s porodními asistentkami či porodníkem je dovoleno po malých doušcích pít. V okamžiku zániku hrdla vznikne tzv. děložní branka, která se s postupujícím porodem bude zvětšovat. Zprvu bude propustná pro prst, poté pro dva prsty a další zvětšení už se počítá na centimetry. Ve chvíli, kdy je branka dělohy tzv. rodící žena by během první doby porodní neměla ležet na zádech. Tato poloha způsobuje, že těžká děloha v břiše tlačí na velké cévy a může dojít ke snížení průtoku krve do dělohy. Leh na zádech také snižuje četnost děložních kontrakcí, a tím může dojít k prodloužení porodu. Ideální je sedět, chodit nebo ležet na boku. Vaše dítě je během první fáze stočené do klubíčka, hlavička je nad pánví a volně se pohybuje. Jakmile dojde k samotnému porodu, hlavička se díky kontrakcím natlačí do porodních cest. Bradičku má dítě na hrudníku tak, aby hlava procházela nejmenším průměrem.

Druhá doba porodní trvá u žen, které rodí poprvé, nejčastěji od několika desítek minut do jedné hodiny. I nadále pokračují dlouhé a bolestivé kontrakce, které vytlačují dítě z dělohy. Matka musí být v této době velmi aktivní - vědomě vytlačovat dítě z dělohy, a to vždy, když cítíte kontrakci a tlak na konečník. S každým zatlačením se dítě posouvá v porodních cestách o kousek dál. Lebeční kosti dítěte nejsou spojené a mohou se tedy při průchodu porodními cestami posunout a částečně překrýt.
Krátce po porodu dítěte se znovu objevují děložní kontrakce, tentokrát ale krátké a nebolestivé. Při nich se z děložní stěny odděluje placenta a spolu s plodovými obaly je po mírném zatlačení vypuzena ven z těla. Děloha je po porodu tuhá, její horní okraj dosahuje zhruba k pupku. Nebolestivé děložní kontrakce pokračují i po vypuzení placenty. Tyto kontrakce napomáhají uzavřít cévy, které spojovaly placentu s děložní stěnou.

Nástřih se provádí výlučně v druhé době porodní na vrcholu kontrakce, když se objeví hlavička a hrdlo dělohy je maximálně roztažené. Střih je vedený od pochvy v úhlu směrem mimo konečník. Vhodný okamžik, velikost a směr závisí na zkušenostech porodníka. Nástřih může být vedený přímo dole (mediální epiziotomie) nebo dole šikmo do strany (mediolaterální epiziotomie). Lokální anestezie se podává ke zmírnění bolesti. Je nutné se předem rozhodnout, zda budete chtít tuto anestezii využít nebo ne. Při rozhodnutí o epidurální anestézii je nutné se dohodnout s lékařem včas.

Nevýhodou této anestézie je oslabení děložních kontrakcí. V lehu na boku je žena stočená do klubíčka a co nejvíce vystrčí bederní páteř. Lékař místně znecitliví kůži a podkoží, potom zavede dutou jehlu do páteřního kanálu. Následně vsouká katétr do nějž se aplikuje samotná znecitlivující látka. Analgetický účinek nastupuje rychle, avšak netrvá dlouho. Tuto anestezii není možné provádět opakovaně.

Koncem pánevním zůstávají do porodu otočeny asi 3-4 děti ze sta. Lékař provede před porodem ultrazvuk a zjistí hmotnost plodu. Pokud je odhad hmotnosti plodu mezi 2500-3500 g a pokud plod vstupuje do pánve hýžděmi nebo skrčenýma nožkama, je možno vést porod přirozeně. V ostatních případech se těhotenství ukončuje císařským řezem. Porod císařským řezem je porodnická operace, během které je plod vybaven z děložní dutiny chirurgickou cestou z otevřené břišní stěny.
Mnoho žen má strach z porodu a bolestí a domnívá se, že císařský řez by pro ně mohl být pohodlnější či bezpečnější cestou. Mají tedy zájem rodit „císařem“, aniž by je k tomu vedly zdravotní důvody. Je třeba si uvědomit, že se jedná o závažnou břišní operaci, která je pro organismus velkou zátěží a má i svá rizika. Přirozený vaginální porod bez komplikací je ale nejbezpečnějším způsobem, jak přivést dítě na svět. Pokud není žena hospitalizovaná předem, ráno přijde do porodnice, provede se monitorace děložní aktivity. Pak následuje holení a klyzma. Před porodem má dva důvody - vyprázdnění střev a prohřátí, které je přirozenou metodou posílení nastupujícího porodu.
Řez je veden většinou příčně asi 2 cm nad stydkou sponou. Pokud to okolnosti vyžadují, provádí se řez podélně od pupku dolů. Po proniknutí do dutiny břišní a následně do dělohy. Řez na děloze je prováděn v její dolní, nestahující se části. Následně se placenta vypuzuje a sešití vrstvy. Kůže je většinou šita intradermálním stehem. Ženy, které jednou prodělaly císařský řez, poměrně často i při dalším těhotenství rodí císařským řezem. Vždy však platí, že vaginální porod může být možný, pokud to zdravotně umožní situace a rozhodnutí lékaře.

Spontánně probíhající porod, který trvá méně než dvě hodiny, je výjimečný. Před porodem je důležité připravit se na termín a mít s sebou необходимые věci do porodnice. Do porodnice jděte, až budete cítit skutečný nástup porodu a váš gynekolog či porodník vám sdělí, kdy je čas vyrazit. Před samotným porodem se doporučuje mít tašku sbalenou. Do té doby si připravte doklady, hygienické potřeby a věci pro miminko. Důležité je mít s sebou i jemné oblečení pro první dny po porodu a prostředky pro hygienu. Zároveň je vhodné mít připravené mentální nastavení a podporu partnera.

Po narození dítěte je potřeba zajistit teplo a bezpečí - rychle ho zabalte do deky. Rodička by měla během porodu zaujmout co nejpohodlnější polohu. Snažte se netlačit hned, jakmile cítíte nutkání. Nikdy dítě netahejte ven z porodních cest silou. Pupeční šňůru nepřestřihujte, dokud ještě pulsuje. Pokud se stane, že má děťátko omotanou pupeční šňůru okolo krku, zasuňte prst pod šňůru a jemným tahem ji přetáhneme okolo krku. Po porodu počkáme na vypuzení placenty a dojde ke kontrole stavu porodních cest a placenty.

Pokud by došlo k předčasnému porodu od 24. týdne dál, je možné miminko zachránit. Kleště se dnes používají v některých situacích k urychlení porodu v druhé době, kdy hlavička již prochází porodními cestami. Novorozenci z vícečetného porodu mají často nižší porodní hmotnost a mohou mít potíže s poporodním přizpůsobením. Porod do vody je jednou z variant, ale ne všude je k dispozici a vyžaduje dohled lékaře. Porod doma je diskutovaný alternativní způsob, často vyžaduje dohled a bezpečnostní zajištění.

Termín porodu lze vypočítat podle data poslední menstruace nebo podle ultrazvuku, a říká se, že 40. týden je krok do pozdního těhotenství, kdy se zvyšuje riziko komplikací. 41. týden je pro lékaře důležitý, po němž stoupá riziko. 42. týden je považován za potermínové těhotenství. Některé metody vyvolání porodu mohou být použity, ale vždy by měly být vedeny lékařem s respektem k stavu rodící ženy a plodu.

Podrobnosti a doporučení pro praxi
Aktivní pohyb a chůze podporují kondici maminky před porodem. Nechráněný pohlavní styk je další metodou pro přivolání porodu, jelikož sperma obsahuje prostaglandiny. Masáž bradavek může podporovat vyvolání porodu díky oxytocinu. Aromaterapie může pomoci redukovat stres, ale nemá přímý vliv na vyvolání porodu. Maminka by nemělaExperimentovat se zdravím a měla by vždy konzultovat bylinkové čaje a jiné metody vyvolání s lékařem.

Indukce porodu může probíhat mechanicky prasknutím plodové vody a řízením oxytocinovou infuzí, nebo aplikací prostaglandinů. Pokud se u přenášející maminky porod ani po indukci ne a ne rozběhnout, poslední možností bývá vedení porodu císařským řezem. V některých případech mohou být použity kleště, pokud je nutné rychle ukončit porod v druhé době a císařský řez by byl obtížný.

Vámi zvolená poloha během porodu by měla vycházet z vašich potřeb a pohodlí. Vzpřímené polohy usnadňují sestup dítěte porodními cestami. Většina žen preferuje různé polohy, které jim vyhovují. Porod může být veden různými způsoby podle průběhu a potřeb rodičky.
Den porodu je dnem 40. týdne těhotenství a často je důležité být připraven, mít doma vše potřebné a vědět, kdy vyrazit do porodnice. Přibližný termín porodu se jen u málokterých narodí přesně podle výpočtu; vyčkání do reálného porodu je běžné. Rozhodování o tom, kdy jít do porodnice, bývá spojeno se zdravotním stavem a samotným postupem porodu.