Koncem šestinedělí netrvá souvislý spánek zpravidla déle než 2 až 4 hodiny a kojenci se často budí ve stejných intervalech ve dne i v noci. Důvodem je to, že ještě nemají nastavené vnitřní hodiny a nerozlišují mezi dnem a nocí. Na konci šestinedělí je možné u dítěte pozorovat náznaky určité pravidelnosti v režimu spánku. Dítě také začíná rozlišovat mezi denním a nočním spánkem. Noční krmení je u kojenců do 3 měsíců zpravidla nutností. Novorozenci by měli být krmeni zhruba po třech hodinách ve dne i v noci. Noční přestávku v krmení je možné postupně prodlužovat, ovšem až do věku 3 měsíců by neměla překročit 6 hodin. Většina dětí tento režim vyžaduje a o jídlo se sama přihlásí, některé děti je však třeba na krmení budit.
Naučte se poznávat, kdy je dítě unavené. Zhruba do 2 měsíců věku nevydrží kojenci obvykle vzhůru déle než 2 hodiny. Pokud budete čekat s uložením k spánku déle, bude dítě příliš unavené a bude mít potíže s usnutím. Známkou únavy u dítěte může být např. tření očí, sahání na uši nebo tvorba kruhů pod očima. Pomozte dítěti poznat rozdíl mezi dnem a nocí. Novorozenci nerozlišují mezi dnem a nocí a v prvních dnech po narození s tím mnoho nenaděláte. Ovšem už zhruba ve dvou týdnech věku je možné začít dítě učit vnímat rozdíl mezi dnem a nocí. Pokud je dítě přes den vzhůru, hodně si s ním hrejte, mluvte na něj, udržujte v jeho pokoji světlo a nebraňte běžnému hluku z domácnosti (rádio, televize, telefon, pračka, rozhovor jiných lidí). V noci si naopak s dítětem nehrajte, mluvte na něj tlumeným hlasem, nerozsvěcujte silné světlo. Umožněte dítěti usínat samostatně. Pokud si dítě vytvoří asociaci mezi nějakou činností (houpání, krmení) a spánkem, je pravděpodobné, že pak bude tuto činnost vyžadovat při každém usnutí. Vzhledem k tomu, že noční spánek kojenců je z přirozených důvodů přerušovaný, vyžadují pak kojenci často spolupráci rodičů při usnutí několikrát za noc, což je pro rodiče velmi stresující. Děti do 3 měsíců věku ještě potřebují noční krmení a tak se nejčastěji vytváří asociace mezi krmením a usnutím. Pokud dítě v noci usíná při krmení, jemně ho probuďte.
Psychomotorický vývoj do 1 roku
Psychomotorickým vývojem se míní zvládnutí určité úrovně dovedností z hlediska řeči, pohybu, psychiky a sociální interakce na základě toho, jak se rozvíjí centrální nervový systém. Motorika dozrává nejprve v oblasti míchy a postupuje směrem k mozkové kůře. První měsíc života miminko pouze leží a každý jeho pohyb je prakticky závislý na: Míšních reflexech, Vegetativním nervovém systému a Řízení z prodloužené míchy (srdeční činnost a dýchání).
Kolem 2. měsíce života kojenci začínají sami zvedat hlavičku ve chvíli, kdy se nacházejí v poloze na břiše. Ta se v počáteční fázi nachází spíše v úklonu a bříško je vychýlené do strany. Tomuto úsilí se říká tzv. volná motivace. Ve 2. měsíci má dítě sociální úsměv. Dovršení 3. měsíce: hlavička už je v ose a celé tělo se dostává do jedné přímky. Miminko již zpozorní na zvuk, při přitahování do sedu drží hlavu v ose trupu, na bříšku se opírá o předloktí a dolní polovinu hrudníku, dlaně má rozevřeny. Při dovršení 3. měsíce obvykle děti zvládají ohnout nožičky do 90 stupňů ve všech kloubech.
Ve 4. měsíci života miminko zdokonaluje dovednosti, které si začalo osvojovat minulý měsíc: dokáže sáhnout po hračce z té strany, kde mu ji podáte, a vleže dovede zvednout nožičky o něco výše. Ve 4. měsíci je již rozvinutá souhra oko-ruka. V 5. měsíci děťátko roste pozornost a dokáže rozeznat tón hlasu rodiče; hračky nebo předměty uchopí ze střední úrovně. Vleže na zádech si hračku přendávají z jedné ruky do druhé a bedlivě ji pozorují. Nyní dítě rovněž začíná odlišovat cizí osoby. Děti v 6. měsíci bývají zlomové: na konci měsíce by se batole mělo dokázat z polohy na zádech přetočit přes bok na břicho a zase zpět, zvládá přijímat příkrmy lžičkou a vydávat drobné slabiky. Při úchopu hračky zapojuje palec a pozornost upoutají tišší zvuky.
7. měsíc rozvíjí souhru oko-ruka-ústa, převaluuje se z bříška na záda, zlepšuje koordinaci a zvedá nohy nad hrudník. 8. měsíc dítě začíná bývat více na všech čtyřech, stojí s oporou a učí se pohybovat po pokoji kolem nábytku. 9. měsíc se dítě dostává na čtyři a začíná lézt; posadí se a pokouší se stoupat, některé děti lezou, jiné přecházejí rovnou do sedu. 10. měsíc představuje milník chůze kolem nábytku a vzpírání se o nábytek. 11. až 12. měsíc dítě postupně stojí v prostoru, chodí s podporou a používá první slova. Dlouhodobé sledování vývoje ukazuje, že děti si osvojí pohybové dovednosti v dobře předvídatelných fázích, avšak tempo se liší a není důležité srovnávat s ostatními.
Opožděný psychomotorický vývoj se bere v potaz jako orientační: genetika, výchova, učení se od okolí a kultura mají vliv. Důležité je motivovat dítě, nepoužívat chodítka či skákadla, a nechat dítě postupně objevovat svět. Arnold L. Gesell popsává, že ovládání těla postupuje kefalokaudálně a od centra těla k periferiím; tedy motorika se vyvíjí od hrubé k jemné, a od zápěstí k prstům. Důležité není jen to, kdy dítě něco začalo dělat, ale jak kvalitně proběhlo všechna stádia.
Smysly, řeč a sociální dovednosti
Novorozenec má dobře rozvinuté sluchové a čichové schopnosti; reaguje na hlas matky, rozpoznává vůni a chutě, šilhá a sleduje světlo. Hlas maminky bývá známý, zatímco hluboký mužský hlas uklidňuje. Sociální dovednosti a řeč se projevují postupně: v 2 měsících dítě vydává samohlásky, pláč zůstává hlavním komunikačním prostředkem, v 3 měsících se objeví sociální úsměv a smích. V 6 měsících se začíná projevovat zájem o barvy a tvarované předměty, binokulární fixace a plně rozvinutá koordinace očí.
Pozor na falešné úspěchy: děti by neměly být posazovány do chodítek či skákadel; mohou se objevovat problémy s chůzí. Nedávejte dětem do chodítek, protože svalový korzet trupu ještě není připraven na takovou zátěž. V rámci psychomotorického vývoje je důležité neposazovat dítě do sedu dříve než si sedne samo. Dítě je v šestém měsíci již schopno sedět s oporou a učí se přesunovat těžiště na bok a na loket, aby se posadilo.
Praktické tipy pro péči o miminko v 1. měsíci
- Krmení: kojte nebo krmte z lahve, dle možností a potřeb dítěte; při kojení se snažte o kontaktní kontakt a vhodnou polohu pro pohodlí kojícího rodiče.
- Péče o spaní: volte bezpečné polohy na zádech, vytvářejte klidné prostředí, postupně budujte spánkové návyky a respektujte potřebu nočního krmení.
- Kontakt a bonding: využívejte skin-to-skin kontakt a oční kontakt, povzbuzujte vokalizaci a sluchové reakce dítěte.
- Smysly a stimulace: dopřejte dítěti svěží podněty, ale vyhýbejte se přetížení; kameru zraku směřujte na blízké objekty kolem 20-25 cm.
- Ošetřování a hygiena: pravidelná výměna plen, suchá zadeček, mytí vlásků vodou; očista očí a malé hygienické rutiny zavedené již v prvních týdnech života.
Všeobecné rady pro rodiče novorozence
První dny a týdny jsou pro maminku a dítě klíčové; bonding a fyzický kontakt pomáhají s adaptací novorozence na prostředí. Skin-to-skin kontakty podporují laktaci a stabilizují teplotu i krevní cukr. Při případných obtížích s kojením se poraďte s pediatrem, porodní asistentkou nebo laktační poradkyní; existuje široká nabídka kojeneckých mlék pro specifické potřeby.
První prohlídka u dětského lékaře bývá obvykle do 2 dnů po propuštění z porodnice; následné prohlídky sledují psychomotorický vývoj, výživu a očkování podle vakcinačního schématu. Dětský lékař zhodnotí i růstovou trajektori a rozpozná rizika opoždění vývoje. Většinu času v prvním roce věnujte kontaktu, hře a klidu pro dítě i rodiče.
