České porodnice v předvečer Světového dne předčasně narozených dětí upozorňují na nové přístupy, které umožňují matce a nedonošenému dítěti být spolu. Jde zejména o nové přístroje a důležitost takzvaného klokánkování, tedy pokládání nedonošených dětí na hrudník matky. Tyto inovace umožňují spojení matky a dítěte již od prvních vteřin po narození a redukují separaci mezi nimi.
Nové technologie a principy péče na jednom místě
Nový přístroj se dá nastavit tak, aby byl nad břichem matky a s miminkem po narození není nutné přerušovat pupeční šňůru. O novém způsobu mluví lékařka neonatologické jednotky intenzivní péče ve Všeobecné fakultní nemocnici a popisuje, jak se dříve oddělená péče na porodním sále a JIP nyní realizuje na jednom místě. „Vidět to miminko hned po porodu a mít ho u hlavy a moct si ho pohladit vám dodá hroznou naději, že bude všechno dobré,“ říká Pavlína Zárubová.
Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) by většina péče o nedonošené děti měla probíhat na hrudníku matky. Klokánkování podporuje emoční vazbu, snižuje stres dítěte a matek, zlepšuje kojení a celkový vývoj. Lékaři postupně tuto metodu zavádějí i u dětí, které váží pouhé 700-800 g, pokud je jejich stav stabilní a nepotřebují ventilátor. „První minuty a hodiny po narození jsou klíčové pro vytvoření vazby mezi rodiči a dítětem,“ zdůrazňuje doktorka Blanka Zlatohlávková.
Role rodičů a rodiny v rané péči
Rodiče hrají klíčovou roli v tzv. family centered care (péče zaměřené na rodinu). Předčasně narozené děti vyžadují aktivní zapojení rodičů do péče, včetně kontaktu „skin to skin“, krmení a podpory psychické pohody. Zlepšené podmínky pro kontakt matky a dítěte vedou k lepším neurologickým a psychosociálním výsledkům a zkracují dobu hospitalizace. Pro personál to znamená posun v ošetřovatelské roli - rodič se stává partnerem a trenérem ošetřovatelského týmu.
Dotek a prostředí jako léčebné faktory
Dotek je jedním z nejzásadnějších vjemů pro novorozeně. Extrémně nezrale děti mohou vnímat drtivou většinu dotyků negativně, proto je důležité volit vhodné polohy a postupy. Při kojení je možné, aby rodiče měli kontakt s dítětem bez spojení ruček do pleny; klokánkování a kontakt v hnízdě (nestingu) napodobují prostředí dělohy a zklidňují autonomní systém dítěte.
Hnízdo, poloha v něm a speciální pomůcky napomáhají správnému polohování a teplotní stabilitě. Inkubátory bývají překrývány přehozy, které tlumí světlo i hluk. Při vyšetřeních očí (screening sítnice) se používají kapky pro rozšíření zornice a někdy oční rozvěrač; je nutné ztišovat alarmy a udržovat klidnou atmosféru.
Postup péče a strategie pro usnadnění rodičovství
Autonomní systém a jeho stabilita jsou klíčové pro vyváženost dýchání a srdeční aktivity. Vztah rodičů a dítěte je podporován prostřednictvím kontaktu a komunikace. Důležité je povídat si s miminkem, pečovat o něj i když je v inkubátoru, a podporovat rodiče v jejich roli. Ochrana spánku a respektování rytmu bdění zlepšuje kvalitu vývoje dítěte a snižuje stres.
Klíčovým prvkem je také výživa. Mateřské mléko je nejideálnější výživou pro předčasně narozené děti; již před porodem by měla být zahájena kojení a odstříkání kolostrum po kontaktu s laktační poradkyní. V počátcích bývá výživa zajišťována gastrickou sondou, později se dítě upraví k prsu po stabilizaci stavu. Krmení je doprovázeno vzájemným dotykem a doteky mohou být klíčové pro emocionální vazbu a uklidnění dítěte.

Přítomnost rodičů při vyšetřeních i šestinedělí hraje důležitou roli. Pediatři a neonatologové se shodují na nutnosti podpory rodiny a jejího aktivního zapojení. V praxi to znamená posílit ranou péči a vzdělávání odborníků: lékařů, sester i pedagogů, aby zvládli komunikaci a podporu pro rodiny s nedonošenými dětmi. Poradny pro rizikové novorozence a perinatologická centra tvoří součást systému, který umožňuje sledovat vývoj dítěte až do věku 7 let a déle.
V některých případech vyžaduje péče i komplikovanější intervence a vysoce specializovanou péči na klinikách. S postupujícím věkem se zvyšuje šance na vývoj bez trvalých následků, avšak riziko zůstává, zejména v souvislosti s retinopatií a jinými následky předčasného narození. WHO a české kliniky zdůrazňují, že nejdůležitější je blízkost rodičů, kvalitní komunikace a snaha minimalizovat zátěž prostředí JIP.
Životní dráha rodiny a podpora rané péče
V Havlíčkově Brodě funguje poradna pro rizikové novorozence a Středisko rané péče, která se zaměřuje na děti do 7 let a jejich rodiny. Odborníci upozorňují na nutnost dlouhodobé podpory - od porodu rizikového dítěte po oblast vzdělávání a sociální péče. Nedonošené děti mohou mít v budoucnu potíže s pozorností, výdrží a jemnou motorikou, a proto je důležitá systematická a interdisciplinární péče.

Specifika jednotlivých případů a výzkum
Historie a moderní praxe ukazují, že postupy jako klokánkování, dotek a kontakt matky s dítětem vyžadují koordinovanou spolupráci mezi lékaři, sestrami a rodiči. Příběhy rodin ukazují, že i děti narozené velmi předčasně mohou vyrůst s menším počtem trvalých následků, pokud je poskytována odpovídající péče a podpora rodiny. Ze zkušeností vyplývá, že klíčovou roli hraje odsouhlasení rodičů a časná intervence v rámci porodnice a následné péče v rodině.