Roztroušená skleróza je závažné onemocnění, které velmi často postihuje ženy v době, kdy začínají uvažovat o založení rodiny. Naštěstí je již pryč doba, kdy bylo ženám s touto diagnózou důrazně doporučováno vyvarovat se otěhotnění. Díky stále se prohlubujícím poznatkům a nově vyvíjeným léčebným postupům mohou i ženy s roztroušenou sklerózou prožít život naplněný mateřskou láskou. Řada studií v současné době již potvrdila, že roztroušená skleróza neovlivňuje plodnost a samo těhotenství je lékaři chápáno jako stav mající na průběh tohoto onemocnění pozitivní vliv.
Během samotného těhotenství, zvláště ve druhém a třetím trimestru, totiž dochází dokonce k výraznému poklesu aktivity nemoci. V této souvislosti jsou jako hlavní faktory nejčastěji zmiňovány hormonální změny a změny imunitního systému, ke kterým v těle nastávající maminky dochází. Zároveň je známo, že roztroušená skleróza nezvyšuje riziko spontánních potratů, předčasných porodů či dalších komplikací a stejně tak nemá vliv ani na průběh porodu samotného. Ten by však měl být veden s ohledem na možná rizika související s přílišným vyčerpáním rodičky.
Zásadní změnou, která čeká každou ženu, když se rozhodne otěhotnět, je úprava léčby. Některé léky využívané při léčbě roztroušené sklerózy mají totiž prokazatelně teratogenní účinky, a je tedy nutné v dostatečném předstihu přerušit jejich užívání. Jiné se obvykle vysazují ve chvíli, kdy je těhotenství potvrzeno. Z těchto faktů je jasné, že těhotenství by měly ženy s roztroušenou sklerózou pečlivě plánovat. Ideálně do doby, kdy je jejich zdravotní stav stabilizován. Nicméně realita se někdy může od plánu značně lišit. Komplikace nastávají například ve chvíli, kdy žena z jakéhokoli důvodu nemůže otěhotnět a doba vysazení léků se neúměrně prodlužuje. Ke každému takovému primeru je nutno přistupovat individuálně a hledat nejlepší řešení pro konkrétní pacientku.
Odpověď na otázku, která trápí snad každou maminku s roztroušenou sklerózou, není tak jednoduchá, jak by se mohlo na první pohled zdát. Dítě skutečně dědí po rodičích jistou vnímavost k roztroušené skleróze, nicméně to ještě zdaleka neznamená, že u něj nemoc musí propuknout. Významnou roli totiž hrají i další faktory, které člověka ovlivňují z vnějšího prostředí.
Koje a období po narození: kojit lze a jaké jsou limity
Budu moci své dítě kojit? Po narození miminka jsou novopečené maminky postaveny před další rozhodnutí, zda budou své děťátko kojit. Je potvrzeno, že kojení dítěti přináší mnoho benefitů, protože kromě toho, že utužuje vztah matky s dítětem, zároveň také snižuje riziko některých nebezpečných infekcí. I zde je však nutno brát v úvahu zdravotní stav konkrétní pacientky. Je-li stav maminky stabilizovaný, je možné, aby své miminko cca 6 měsíců kojila a následně se vrátila ke své léčbě. V některých případech je však nutno převést pacientku zpět na léčbu co nejdříve, a možnost kojení tak může být značně omezena.
Tento článek samozřejmě nemohl postihnout všechny situace, které mohou během těhotenství nastat. Vždy však platí, že pro úspěšné zvládnutí všech problémů je nezbytná úzká spolupráce nastávající maminky a lékařského týmu, který se o ni stará. Naštěstí v současné době existuje řada léčebných postupů, kterými je možné většinu nenadálých komplikací úspěšně vyřešit.
Historie a současnost: vývoj péče o ženy s RS v ČR
Praha - Ženy s roztroušenou sklerózou můžou mít děti a těhotenství jim dokonce svědčí. Vyplývá to z nových výsledků specializovaných center. Ještě před deseti lety jim ale lékaři těhotenství neschvalovali a doporučovali umělé přerušení. Roztroušená skleróza je totiž nevyléčitelná nemoc, která postihuje centrální nervový systém. Její příčina zůstává neznámá. Nemoc je těžko předvídatelná, většinou ale ženy překvapí kolem třicítky. Tedy v čase, kdy chtějí zakládat rodinu.
Je to i případ Kláry Krouzové, která je jednou z dvanácti tisíc žen v Česku trpících RS. Zlepšení stavu během těhotenství i po narození zdůrazňují lékaři z MS Centra a dalších pracovišť. „Pomocí řady hormonů tělo matky toleruje plod a potlačuje zánětlivé procesy,“ vysvětluje Dana Horáková, která se zabývá vlivem těhotenství na nemoc v Praze. Matkám s RS se tam ročně narodí dvacet až třicet dětí.
Podle lékařů nehrozí velké riziko, že by dítě nemoc po rodičích zdědilo. Potomci by měli dbát na dostatek vitamínu D, nepřecházet nemoci a nekouřit. Lékaři zároveň upozorňují, že nemocná matka musí mateřství dobře naplánovat. Ideálně rok před otěhotněním by žena neměla mít žádnou ataku RS. K plánování mateřství může žena bez obav využívat výhod kombinované hormonální antikoncepce.
Fertility, porod a porodní rizika
Vliv na fertilitu má již samotné rozhodnutí ženy, zda chce s touto diagnózou otěhotnět. Na otěhotnění se může pozitivně či negativně podílet řada faktorů včetně hormonálních změn a imunologických interakcí. Metaanalýzy a studie ukazují, že těhotenství nevede k významnému zhoršení RS a při správném sledování lze očekávat pozitivní průběh. Při porodu nedochází k zásadním rizikům způsobeným RS a průběh porodu by měl být veden s ohledem na možná rizika spojená s vyčerpáním rodičky.
Po porodu hrozí vznik akutní ataky, hlavním prediktorem je aktivita choroby před těhotenstvím a během něj. Ženy s RS by měly být po porodu sledovány a magnetická rezonance (MR) bývá indikována cca měsíc po porodu. Dále se diskutuje o kojení: některé zdroje ukazují, že kojení nemá protektivní efekt na RS, ale zároveň nepůsobí negativně. Doba kojení bývá individuální a většinou nepřesahuje půl roku.
Podrobnosti o terapii během gravidity a kojení
Standardně používaná dlouhodobá terapie včetně biologické léčby vede k dlouhodobé stabilizaci pacientek. Většinu léků lze ponechat až do gravidity, což zajišťuje nízké riziko vzplanutí choroby před otěhotněním. Přípravky jsou kategorizovány podle reprodukční bezpečnosti. Glatiramer acetát (Copaxone) je podle FDA zařazen do kategorie B. Interferon beta, dimetyl fumarát, fingolimod a alemtuzumab náleží do kategorie C. Před graviditou je nutné ukončit terapii fingolimodem a dimetyl fumarátem a zvážit ukončení dalších léků podle aktivity nemoci.
V těhotenství dochází k hormonálním změnám imunotolerance: estrogeny a progesteron mění subpopulace lymfocytů a snižuje aktivitu choroby. Proto bývá těhotenství období snížené aktivity RS. Před i během gravidity je důležitá konzultace ve specializovaných poradnách pro autoimunitní choroby. Počáteční kontrola řeší terapii a poroďnutí ohledně průběhu těhotenství a porodu; kontrolní vyšetření probíhají do 36. týdne, poté týdně.
Pokud dojde k akutní atace, neurolog rozhoduje o léčbě. Obvykle se podává pulzní dávka glukokortikoidů intravenózně. Porod bývá veden vaginálně; císařský řez je prováděn na porodnické indikaci. EDA (epidurální analgezie) není kontraindikována a ani její použití nezvyšuje riziko relapsu RS během porodu či po něm. Po porodu je možné pokračovat v kojení, pokud zdravotní stav matky dovoluje.
Erudice a doporučení pro praxi
- RS obecně neznamená kontraindikaci těhotenství, ale vyžaduje pečlivé plánování a spolupráci gynekologa a neurologa.
- Asistovaná reprodukce je diskutována; některé metody IVF mohou zvyšovat aktivitu choroby vlivem stresu a hormonální terapie. Antagonisty GnRH mohou být preferováni pro nižší riziko ataky RS.
- Po porodu je důležité sledování neurologem a případná MRI pro posouzení stavu RS. Kojení je možné za respektování stability choroby; v některých případech může být nutné ukončit kojení dříve.
- Podpora psychologická a firemní programy Peer to Peer pomáhají pacientkám vyrovnat se s diagnózou a zlepšují adherenci k terapii.

V současnosti existuje mnoho zkušeností z českých center a mezinárodních studií, které potvrzují, že těhotenství samo o sobě nezhoršuje prognózu RS a často ho dokonce zlepšuje krátkodobě. Důraz je kladen na individualizovaný přístup, spolupráci s neurologem a porodnicko-gynekologickou péči, plánování těhotenství a citlivé řízení léčby během těhotenství i po porodu.
Naše zkušenosti a studie ukazují, že většina stabilizovaných pacientek může prožít bezpečné těhotenství a porod. Důležité je, aby těhotenství bylo plánované a vedené týmem specialistů s ohledem na aktivitu RS a kompatibilitu léků. Přínos kojení a jejich dopad na RS zůstává individuální a vyžaduje poradenství neurologa a porodníka.
Statistické shrnutí a data z výzkumu
- Je-li stav maminky stabilizovaný, většina placentárně aktivních léčebných postupů umožňuje pokračovat i během těhotenství.
- Metaanalýza z roku 2011 ukázala, že u žen s RS není významně zvýšené riziko těhotenských komplikací; riziko spontánních potratů je kolem 24 %.
- PRIMS studie z roku 1998 prokázala pokles akutních atak v prvních třech měsících po porodu; po dvou letech se RS vrací do stavu před porodem.
- Většina těhotných RS pacientek je RR RS (remitentně-relabující); těhotenství tedy nemusí zhoršovat dlouhodobou prognózu.