V roce 2021 v České republice proběhlo celkem 109 644 porodů, z nichž císařským řezem skončilo 25,8 % - o 1 % více než v předchozím roce. Od roku 2000 se počet císařských řezů více než zdvojnásobil. Celosvětově jejich podíl rok od roku roste, v některých zemích už dokonce překročil hranici 50 %, u nás poslední roky stagnuje.
Operativní porody na jedné straně zachraňují životy, na druhé ohrožují zdraví matky, dítěte i jeho mladších sourozenců. Každá čtvrtá rodička v Česku přivádí své dítě na svět císařským řezem. Průměr v EU je přibližně o pět procent vyšší a v Americe je zákroků ještě více. Světová zdravotnická organizace přitom uvádí, že pouze 10 až 15 % císařských řezů je zdravotně indikovaných.
Rizika a motivy pro stoupající počet císařských řezů
Rok od roku se zvyšuje průměrný věk rodiček. Zatímco v roce 1990 byl průměrný věk prvorodiček 22,5 let, nyní je to téměř 29 let. Vyšší věk žen s sebou nese rizika více nemocí, úrazů či operací, které přibudou do osobní anamnézy. Negativní vliv na porodní proces má také sedavé zaměstnání či stres. Riziko císařského řezu statisticky roste u prvorodiček starších 35 let. Narůstá také počet IVF těhotenství a s nimi častější vícečetná těhotenství.
Obecně se rozšířil seznam důvodů, proč císařský řez provést. Dvě třetiny z celkového počtu císařských řezů se týkají plánovaných (elektivních) - datum operace si do kalendáře zapisuje každá šestá rodička. Ke zbytku řezů dochází v akutních situacích, případně během průběhu porodu, např. pro nepostupující porod. Absolutní indikace k císařskému řezu se pojí k situacím, kdy vaginální porod zkrátka není možný (např. placenta praevia, příčná poloha miminka). Relativní indikací bývá porod po předchozím císařském řezu, poloha koncem pánevním nebo vícečetné těhotenství.
Jaké jsou dopady na psychiku rodičky?
Výzkumy ukazují, že tokofobie a posttraumatické poruchy častěji postihují ženy po císařském řezu. U některých žen však tlak a úzkost vyplývají z očekávání a interpretace porodu samotného. Studie uvádějí, že císařský řez může vést k menší spokojenosti s porodem a častěji k pocitům ztráty či deprivace z porodního zážitku. Na druhou stranu existují ženy, které si přejí rodit císařem i bez fyzického důvodu a motivují je obavy z bolesti či z rizik porodu.
Vliv na vztah matky a dítěte po sekci se ukazuje jako méně intenzivní kontakt, zejména v okamžiku přechodu do domácího prostředí. Oxytocin a endorfiny, které bývají u fyziologického porodu uvolněny, chybí nebo jsou méně dostupné. Tento aspekt může ovlivnit bonding a iniciaci kojení. Akutní sekce bývá prožívána hůře než sekce plánovaná.
Podklady z českého a světového kontextu
Podíl císařských řezů v České republice se pohybuje kolem 25 %, WHO doporučuje 10-15 %. V některých zemích se podíl pohybuje nad 50 %. Průzkumy ukazují, že elektivní císařský řez je někdy na přání rodičky, avšak v mnoha zemích se na to pohlíží kriticky kvůli rizikům pro matku a děti. Přání na císařský řez bývá spojeno s obavami z porodu, snižováním rizika poškození pánevního dna a touhou po kontrole nad průběhem porodu.
V další části textu se zmiňují historické souvislosti a současné postupy, kdy některé porodnice v ČR nabízejí císařský řez s důrazem na bonding a co největší kontakt matky s novorozencem, a to i při použití epidurální anestézie. Odborné studie uvádějí, že plánovaný vaginální porod bývá spíše spojován s nižší morbiditou než plánované císařské řezy, avšak rizika a přínosy se musejí posuzovat individuálně.
Co s tím můžeme dělat?
Pokud víte, že vás císařský řez čeká, připravte sobě i miminku co nejlepší podmínky: vyberte respektující porodnici, připravte porodní přání a diskutujte s lékaři o průběhu porodu. Každé vyslovené přání je malým dílkem společenského tlaku, který je ke změně systému potřeba. Na šestinedělí si vytvořte záchrannou síť poporodní péče - od rodinných příslušníků po porodní asistentku či laktační poradkyni. Zvažte proplacení poporodních služeb ze zdravotního pojištění a informujte se o možnostech spolupráce s gynekologickým fyzioterapeutem.
Pokud je císařský řez plánovaný, šanci na co největší kontakt s miminkem lze posílit dotepáním pupečníku, co nejdřívějším bondingem a co nejjemnějším vedením porodu samotného. Po porodu je vhodné řešit fyzioterapii k rehabilitaci jizvy a řešit potíže s kojením. V pohledu na budoucí těhotenství zůstává otázka rizik a potřebných preventivních opatření, zejména vzhledem k možnosti opakovaného řezu a placentárních poruch.
Historie a budoucnost císařského řezu
Historicky sahají kořeny císařského řezu až do starověku; moderní medicína snižuje rizika díky antiseptikům, krevním skupinám a penicilinu. V dnešní době je císařský řez jedním z nejčastějších porodnických výkonů a jeho indikace stále stoupají. Výzkumy ukazují, že u několika komplikací a při opakovaných řezech stoupá riziko různých komplikací a vliv na další těhotenství.
V některých zemích představují "císařský řez na přání" či elektivní primární císařský řez významnou debatu. Promlouvá zde potřeba vyvažovat rizika a výhody, včetně hledání rovnováhy mezi personalizovanou péčí a veřejným zdravím. Neexistuje jednoznačné pravidlo; rozhodnutí by mělo vycházet z informovaného a empatického dialogu mezi rodičkou a zdravotnickým personálem.

Císařský řez: Kdy je možný a jaká jsou jeho rizika a výhody?
tags: #maximum #cisarskych #rezu