Praha - Matka a dva otcové podávají žalobu na stát k Evropskému soudu pro lidská práva ve Štrasburku. Sdružení Spravedlnost dětem tak připravilo už šestou vlnu žalob. Česká justice podle evropského soudu i nespokojených rodičů stále rozhoduje v rodičovském právu špatně. Kvůli špatným rozsudkům už stát do loňského roku zaplatil odškodnění 50 milionů korun. Ministerstvo spravedlnosti by přitom mohlo škodu požadovat po soudcích, ale nedělá to.
Sdružení se hlavně nelíbí, že ani přes výhrady Štrasburku nedochází v české justici k nápravě. Žalobu do Štrasburku posílá Luboš Meszner z Prahy a Jiří Krám z Hradce Králové. Oba si stěžují na to, že jim soudy i za léta trvající dlouhé spory neumožnily u jejich bývalých žen vymoci styk s dětmi. Karin Lissniková, matka dnes již téměř šestnáctiletého syna, se domnívá, že soud v jejím případě nezjišťoval fakta a stranil otci. Po narození syna prý otec, za nějž se Lissniková nikdy neprovdala, odmítal otcovství uznat a na výchově se nijak nepodílel.
Štrasburský soud vydal proti ČR 113 odsuzujících rozsudkůO rok později soud svěřil dítě do matčiny péče, otec měl platit výživné a stýkat se pravidelně se synem. Lissniková ale tvrdí, že jí syna vracel předčasně, aniž jí o tom řekl. Ze schůzek se navíc měl syn vracet vystresovaný a začal trpět psychickými problémy. Sociální pracovníci pak podle Lissnikové nadržovali při dalších soudních přích otci. V srpnu 2004 okresní soud v Hradci Králové rozhodl, že syn připadne otci, protože matka mařila výkon rozhodnutí a neumožňovala otci styk s dítětem.
První vlnu iniciativy organizoval už v roce 2003. Z údajů ministerstva spravedlnosti vyplývá, že štrasburský soud vydal od roku 1993 do července 2007 celkem 113 odsuzujících rozsudků proti ČR. Z toho 26 se týkalo záležitostí výchovy dětí, výživného a respektování práva na rodinný život. Náhrady za způsobenou újmu a náklady řízení stály ČR 117.193 eur (v přepočtu 3,3 milionu korun).
Štrasburský soud je instituce Rady Evropy, které je Česká republika členem. Jeho výroky jsou pro členské státy závazné. Soud ale není zplnomocněn rušit rozhodnutí národních soudů a anulovat národní zákony. Přes 90 procent všech stížností na stát evropský soud odmítne. Z právního hlediska se na rodinné právo dívá soud z pohledu zákoníku práce a sociálního zabezpečení, pokud jde o mateřskou a rodičovskou dovolenou, případně o otcovskou dovolenou.
Rodičovská dovolená: rozdíly mezi mateřskou, otcovskou a rodičovskou
HN: Liší se situace, když jde na rodičovskou muž, a nikoli žena? Z právního hlediska se tato situace nijak neliší. Ale na to, čemu se říká mateřská dovolená, je potřeba se dívat ze dvou úhlů pohledu. Dotýká se ustanovení zákoníku práce a otázky sociálního zabezpečení. Zákoník práce se týká vztahu zaměstnavatel-zaměstnanec a nerozvazuje vnitřní koloběh rodiny.
Rozlišují se dva základní pojmy - mateřská a rodičovská dovolená. Mateřská dovolená může začínat několik týdnů před narozením dítěte a trvat až 28 týdnů (37 u vícero dětí). Po mateřské může nastoupit na rodičovskou, tu lze čerpat až do dovršení třetího roku nejmladšího dítěte. Pokud se rozhodne dítě vychovávat muž, může na rodičovskou nastoupit nejdříve dnem narození dítěte.
A co pravidla pro příjem rodičů po tuto dobu? Rodičovská dovolená je sociální dávkou vyplácenou z sociálního pojištění. Na jedno dítě lze během rodičovské vyčerpat až 220 tisíc korun. Celá částka musí být vyplacena nejdéle do čtyř let dítěte. Záleží na rozhodnutí rodičů, který z nich a po jakou dobu ji bude čerpat. Podmínkou je stálá péče o dítě a trvání podle zákona.
Otcovská dovolená a její dopady na realizaci péče
Otcovská dovolená, kterou zákon hovoří o dávce otcovské poporodní péče, je podobná jako mateřská. Otec ji může čerpat maximálně sedm kalendářních dnů v šestinedělí. Tato dávka je finanční, ale z pohledu zákoníku práce nejde o vyjmenovanou překážku. Problém je, že zákoník práce otcovskou dovolenou nezná; muž tedy žádá o neplacené volno nebo o rodičovskou dovolenou na potřebný počet dní. Mohou se tedy po určité období o dítě starat oba rodiče.
Uvolnění z práce a návrat z rodičovské dovolené je v praxi předmětem rozdílných názorů. Někteří říkají, že zaměstnavatel má povinnost vzít zaměstnance zpět kdykoli, jiní, včetně některých soudů, tvrdí, že návrat je možný jen v zákonem stanovených důvodech. Důležité je organizační opatření a najímání náhradníků na dobu trvání rodičovské dovolené. V praxi se doporučuje rámcové domluvení délky čerpání rodičovské dovolené se zaměstnavatelem písemně.
Rodičovský příspěvek: podmínky, výše a vyplácení
Rodičovský příspěvek má nárok rodič dítěte, který osobně, celodenně a řádně pečuje o nejmladší dítě v rodině. Lze ho čerpat jen jednou, i když rodiče mohou střídat. U dítěte narozeného od 1. ledna 2024 se vyplácí nejdéle do 3 let věku dítěte. Příspěvek je vázán na bydliště v ČR, u cizinců na typ pobytu a případně na evropská pravidla. Maximální výše a měsíční limity se odvíjejí od denního vyměřovacího základu a počtu dětí.
Pro mladší děti, které navštěvují jesle či školku, platí limit docházky do zařízení 120 hodin měsíčně, aby byl nárok na příspěvek zachován. Změny od roku 2026 umožnily volbu výše příspěvku až do 15 000 Kč měsíčně na jedno dítě bez denního vyměřovacího základu a až 30 000 Kč u vícerčat. Maximální částka pro jedno nejmladší dítě narozené po 1. 1. 2024 je 350 000 Kč, pro dvojčata či vícerčata 525 000 Kč. Pro děti narozené do 31. prosince 2023 zůstává původní částka 300 000 Kč, u vícerčat 450 000 Kč.
Zmínky o jednorázové doplacení zbytku při změně nejmladšího dítěte a nároku na denní vyměřovací základ se řeší podle podmínek, zda má alespoň jeden z rodičů denní vyměřovací základ či zda je samostatně výdělečně činná. Jednorázová výplata se vyplácí po narození nejmladšího dítěte v kalendářním měsíci, který následuje po splnění ohlašovací povinnosti.
Praktické poznámky pro rodiče na rodičovské
Pokud chcete, aby ve výplatě dávek nevznikla pauza, je vhodné žádat ještě před ukončením výplaty peněžité pomoci v mateřství. Rodičovský příspěvek může být kombinován s prací na dohodu o provedení práce, dohodu o pracovní činnosti či na pracovním poměru, nicméně s určitými omezeními a podmínkami, např. ohledně čerpání a péče o dítě.
Právní rámec umožňuje výdělečnou činnost během rodičovské dovolené u jiného zaměstnavatele a to s určitými omezeními. Příjmy z dohody o provedení práce (DPP) se daní standardně, v některých variantách lze požádat o potvrzení příjmů. DPP má limit 300 hodin ročně u jednoho zaměstnavatele, DPČ má pak omezení na 20 hodin týdně a vyžaduje písemnou formu. Při kombinaci DPP a DPČ se doba práce sčítá, a pravidla pro odvody a daň se odvíjejí od konkrétních dohod.
Právo umožňuje rodičům vystřídat se v čerpání rodičovského příspěvku a rovně tak optimalizovat rodinné financování. Důležité však zůstává zachování soustavné péče o nejmladší dítě a dodržení podmínek pro výplaty a vedení evidence o dětech v předškolním zařízení. Od roku 2025 došlo k změnám v některých aspektech z hlediska vyřizování pracovních poměrů a podpůrných dávek, které se týkají zejména DPP/DPČ.
Rodičovský příspěvek | ENG & UKR | Video a informace
V rámci systému jsou pravidla pro zrušení nebo změnu dohody o provedení práce (DPP) či dohody o pracovní činnosti (DPČ) jasně definována. Dohody lze zrušit písemnou formou, výpovědí nebo okamžitým zrušením v specifických případech; změna výše příjmu či délky dohody podléhá stanoveným podmínkám a termínům. Zákoník práce po novele z října 2023 zavádí zásadní novinky, například právo na dovolenou i pro osoby pracující na DPP/DPČ a upravuje postupy v souvislosti s nároky na rodičovský příspěvek a vyplácení dalších dávek.
V praxi patří mezi nejčastější otázky, jak dlouho lze čerpat rodičovský příspěvek a jaké jsou limity měsíčních částek. Maximální měsíční výše bez denního vyměřovacího základu pro jedno dítě je od roku 2026 15 000 Kč a pro vícerčata 30 000 Kč. Délka čerpání a výše vyplácené částky se řídí datem narození dítěte a vybranými podmínkami. Po 1. 1. 2026 lze volit ještě flexibilnější výši v rámci daných limitů, s ohledem na denní vyměřovací základ a celkové roční vyplácené sumy.
tags: #matka #na #rodicovskem #sdruzeni