Mainská mývalí kočka je impozantní plemeno, které má svůj původ v americkém státě Maine, odkud pochází již od 19. století. Toto plemeno se vyvinulo přirozeným křížením evropských dlouhosrstých koček, které do Ameriky dovezli přistěhovalci, s místními krátkosrstými kočkami.
Původ a historie
Existuje několik romantických legend o původu mainské mývalí kočky. Podle jedné přivezl dlouhosrsté kočky do Ameriky námořník jménem Coon. Jiná historka tvrdí, že kočky patřily samotné francouzské královně Marii Antoinettě a byly přepraveny do Ameriky během revoluce. Už v 19. století si mainská mývalí kočka získala oblibu a byla součástí prvních kočičích výstav v Americe, například v New Yorku již v roce 1860. Koncem 19. století však její popularita ustoupila perským kočkám, a plemeno téměř zaniklo. Díky nadšené práci chovatelů v 50. letech 20. století bylo plemeno zachráněno a roku 1976 uznáno mezinárodními felinologickými organizacemi.
Vzhled a identické rysy plemene
Mainská mývalí kočka je velké a robustní plemeno. Kocouři dosahují hmotnosti 6-9 kg, výjimečně až 12 kg, kočky bývají menší (4-6 kg). Patří mezi největší kočičí plemena vůbec. Tělo je silné a svalnaté s výrazným hrudním košem; srst je polodlouhá, hustá a hedvábně jemná, v oblasti krku a ramen delší a vytváří typickou hřívu. Na břiše a zadních nohách je srst prodloužená, připomínající „kalhotky“, což chrání kočku před nepřízní počasí. Hlava má výrazné lícní kosti, široké čenichové zakončení a velká uši vysoko posazené s koncovými štětičkami chlupů. Přízvisko „kočkopes“ vystihuje charakter plemene - klidný, inteligentní a velmi učenlivý.
Povaha a chování
Povaha mainské mývalí kočky je přívětivá, mazlivá a extrémně inteligentní. Často projevuje chování typické spíše pro psy - dokáže aportovat hračky, reagovat na povely a otevírat dveře. Komunikace bývá jemná, slyšíte vrkavé zvuky připomínající holubí švitoření, a při spokojenosti mňouknutí či přístání není nic neobvyklého. Jsou to společenské a odolné tvory, které vyžadují lidskou společnost a aktivitu.
Potřeby a péče o srst
Srst mainské mývalí kočky vyžaduje pravidelné česání, ideálně jednou týdně; během období línání česání častější. Hustá srst odpuzuje špínu, není nutné kočku často koupat. Na česání se používá kovový hřeben s širokými zuby, kartáč se zahnutými štětinami a jemný kovový hřeben. Při náhlém zplstnatění je potřeba rozčesat uzlíky pomocí rozdělovacího nože či tupých nůžek. V létě bývá srst kratší, v zimě delší a hustší. Pravidelné česání napomáhá udržet srst v kondici a snižuje roztřepení.
Prostředí, péče a krmení
V bytě vyžadují mainské mývalí dostatek prostoru, vertikální prvky (police, šplhací stromky) a stabilní škrabadla. Ideální je vysoké škrabadlo (alespoň 160 cm) s masivními sloupky. Kočky milují vodu, ale vyžadují velký a pevný prostor pro stolky či misky; doporučují keramické nebo těžší misky, které se nepřevrhnou. Krmivo by mělo být bohaté na bílkoviny - granule a konzervy s vysokým podílem masa, bez obilovin či chemie. Zvláštní důraz se klade na vyváženou stravu a dostatek vodní tekutiny. Tipy na kvalitní krmiva zahrnují prémiové mokré konzervy Amore s kuřecím a hovězím masa a vysokým podílem bílkovin.
Známkou vyvážené péče je i přístup k vodě - mainská mývalí často používá packu k nabírání vody. Kočky potřebují dostatek pohybu a mentální stimulace prostřednictvím interaktivních hraček. Pro pohodu domácnosti by měla být zajištěna i bezpečnost, zejména pokud máte děti; důležitá je pomalá socializace a respekt k potřebám kočky.
Vztah k domu a bytu
Kočky tohoto plemene obvykle nepotřebují venkovní výběh, ale velký prostor uvnitř domu je nutný. V bytě by měly být vyšší police a škrabadla; v domě lze vybudovat zabezpečený výběh či voliérku. Důležité je zajistit, aby kočka nemohla vylézt do nebezpečných míst a aby měla možnost lovu a pohybu. Pokud nemáte zahradu, zvažte vycházky na kšírkách a pozor na rizika spojená s volným pohybem venku.
Zdraví a prevence
Mainská mývalí kočka je obecně odolná a zdravá, díky přirozenému vývoji bez extrémů, ale setkáme se s některými onemocněními. Zvláštní pozornost věnujte:
- Hypertrofická kardiomyopatie (HCM): doporučují se preventivní vyšetření srdce (sonografie a genetické testy) u chovných jedinců; u mazlíčků lze naplánovat echo kolem 2-3 let věku.
- Dysplazie kyčelních kloubů (HD): vzhledem k velké stavbě je potřeba udržovat optimální váhu a vyvarovat se nadměrného skákání z velkých výšin; doplňky a kloubní výživa mohou pomoci.
- Polycystické onemocnění ledvin (PKD): geneticky dědičné, lze odhalit ultrazvukem.
- SMA (spinální muskulární atrofie): genetické testy pro přenašeče.
- Obezita: hlavně u velkých plemen hrozí tukové vrstvy; dodržujte doporučené krmné dávky a aktivitu.
Pravidelné prohlídky u veterináře, očkování a odčervení jsou součástí rutiny. Při správné péči lze mainskou mývalí kočku očekávat 12-15 let života, někdy i déle.
Chov a hledání kotěte
Doporučené je obrátit se na registrované chovatelské stanice s průkazem původu. Kde hledat chovatelské stanice? V ČR existují databáze chovatelů mainských mývalích koček, např. mainskamyvali.info s kontakty a odkazy na jednotlivé stanice. Při výběru chovatele je vhodné, aby byl členem chovatelského klubu a poskytl informace o prostředí, ve kterém koťata vyrůstají. Buďte připraveni na čekání - kvalitní chov bývá často rezervován dopředu. Malé koťata bývají vybírána pro chov nebo nabízeny k adopci dospělé kočky s vyřešenými vývojovými potřebami.
Co očekávat od života s mainskou mývalí kočkou
Kočka tohoto plemene je velká, ale něžná; nezávislá, avšak milující společnost. Má výraznou touhu po kontaktu s člověkem, ráda pomáhá a zůstává aktivní i v dospělosti. Jsou to skvělí společníci pro děti i pro dospělé, vyzdvihují kladný vztah k vodě a zvláštní chování kolem napájení. Obvykle se hodí do bytů s dostatkem prostoru a výškových prvků, ale lze ji mít i v domku se zahradou, pokud je zajištěný bezpečný výběh.
Výhody a nevýhody mainské mývalí kočky, které musíte znát
Typické pro tuto rasu je také její “kočkopes” povaha - spousta lidí ji spojuje se psy díky přátelské a učenlivé povaze. Mainská mývalí kočka je plemeno plné kontrastů: velké, ale jemné; vysoce inteligentní a hravé; potřebuje aktivní a trpělivou péči.
Přehled praktických údajů
- Hmotnost: kocouři 6-9 kg, kočky 4-6 kg, ocas a tělo až 1 m.
- Hustá srst s límcem a kalhotkami; kompletní odstup srsti do 3.-4. roku života.
- Krmení: vysoký podíl masa, bez zbytečných obilovin; doporučené značky granule s vysokým proteinem (cca 50%), tuky kolem 35%.
- Potřeby: stabilní škrabadla, velká kočičí toaleta, pelíšek, hračky, vodní miska s těžkým podstavcem.
- Venkovní pohyb: volný pohyb není vhodný pro velké plemeno; zabezpečený výběh či vycházky na vodítku.
- Péče o srst: česání minimálně jednou týdně, během pelichání více; koupání není nutné.