Gonády se formují v mediální (gonadální) části urogenitální lišty, která je od zbytku (mezonefrické části) odolena žlábkem. Oblast, ve které vznikají, můžeme ohraničit posledním hrudním a prvními dvěma bederními obratly. mezoderm laterální plotýnky (somatopleura) - proliferuje jako epitelové čepy do mezenchymu koncem 4. týdne vývoje. Prvopohlavní buňky se ve stádiu dvojvrstevného terčíku nacházejí na kaudálním konci epiblastu. Při gastrulaci pronikají do oblasti primitivního proužku, ze které vzniká část extraembryonálního mezodermu.
Současně s nimi se dostávají do stěny žloutkového váčku v místě, kde do něj ústí allantois. S vtahováním žloutkového váčku se ocitají ve stěně kloaky a asi v 6. týdnu vývoje embrya začne jejich aktivní migrace dorzálním mezentériem do gonadálních lišt. V gonadální liště přicházejí do styku s coelomovým epitelem a jejich spojením vzniknou primitivní pohlavní provazce. Tímto procesem vzniká asi v 7. týdnu tzv. Pohlaví embrya je určeno už v okamžiku oplození konfigurací pohlavních chromozomů. Základem pro sexuální dimorfizmus je chromozom Y, který na svém krátkém raménku obsahuje gen SRY (sex-determining factor on Y).
- Produktem tohoto genu je protein, který spouští kaskádu vedoucí k vytvoření varlat. Tento protein se váže na buňky stromatu gonády, které začnou exprimovat gen SOX9. Ten působí na další buňky a stimuluje je k produkci testosteronu. Pod jeho vlivem vznikají varlata, vývodné cesty pohlavní a vnější genitál. Kromě toho působí SOX9 inhibičně na WNT4, hlavní gen pro vývoj ženských gonád.
- V případě vývoje mužské gonády perzistují primitivní pohlavní provazce vytvořené ve stádiu indiferentní gonády. Prorůstají do gonadální lišty a v tomto období se nazývají medulární provazce. Zároveň dochází k rozvoji mohutné vazivové vrstvy (budoucí tunica albuginea) pod coelomovým epitelem, která brání další proliferaci tohoto epitelu. Provazce se postupně stáčejí a dávají vznik semenotvorným kanálkům.
- Deriváty coelomového epitelu jsou Sertoliho buňky. Deriváty prvopohlavních buněk jsou spermatogonie. Ty zůstávají v nediferencovaném stavu až do puberty.
- V případě nepřítomnosti genu SRY se exprimuje gen WNT4. V důsledku toho zanikají primitivní provazce a dochází k vývoji ženských pohlavních orgánů. Nevzniká ani tak mohutná vazivová vrstva jako v případě vývoje varlat, a proto může dojít k druhé vlně proliferace coelomového epitelu. Vzniknou kortikální provazce. Tato vlna zároveň vede k vytvoření folikulů. Ty vzniknou stykem oogonií s epitelem.
- Oogonie, které se kompletně obklopí epitelovými buňkami (základ pro primordiální folikuly), vstoupí do prvního meiotického dělení. Asi koncem 5. měsíce se všechny primordiální folikuly zastaví v diktyotenním stádiu - na konci profáze 1. meiotického dělení.
SADLER, Thomas, W. Langmanova lékařská embryologie. Oplozené vajíčko se mění v zygotu... Zygota se nejprve rozdělí na dvě blastomery, ty dále na čtyři atd. Jakmile se dosáhne devítibuněčného stádia, blastomery se k sobě přimykají a vytváří kompaktní buněčnou kouli. Kolem 4. dne vstupuje morula do dělohy a začíná dutina blastocysty. Morula opouští zona pellucida procesem zvaným hatching a tekutina dovnitř dutiny v ní vniká z děložní dutiny. Embryonální pólem se obvykle uchytí na epitelu endometria kolem 6. dne po oplození a 7. den vzniká delaminací epiblastu - hypoblast.
Víte, co se odehrává v těle ženy v prvních dnech po oplodnění? Zatímco vy možná ještě ani netušíte, že se něco změnilo, ve vašem těle začíná jeden z nejdůležitějších procesů lidského života. Každý den má svůj význam - a co hodina, to krok blíž k novému životu. Když se spojí vajíčko se spermií, začíná úchvatná cesta. Vaše embryo se během několika dnů transformuje z jediné buňky na komplexní zárodek připravený k implantaci. Následuje detailní postup od oplodnění až po zavedení do děložní sliznice.
Zmíněné procesy pokračují až do implantace a zahájení tvorby placenty. Embryo se přichytává na děložní sliznici a trofoblast prorůstá do výstelky dělohy; v 9.-10. dni vzniká synchronizovaná vrstvička; hCG začíná být produkován od 10. dne a pomáhá udržovat těhotenství prostřednictvím stimulace progesteronu. Placenta se vyvíjí z dvou klíčových vrstev - syncytiotrofoblastu a cytotrofoblastu - a posléze propojuje embryo s krevním oběhem.

V průběhu 2. týdne se začínají tvořit zárodečné vrstvy a orgánové základy. Hladina hCG rychle roste; testy krevního hCG jsou v této fázi často přesnější než testy z moči. Embryo je pevně zapuštěno v děložní výstelce a klíčové struktury, včetně nervové trubice, se začínají formovat. Česká demografická studie uvádí, že přibližně 5 % všech novorozenců v Česku v roce 2025 vzniklo díky asistované reprodukci.
Tip: Chcete-li pochopit úspěšnost léčby, sledujte, jak se embryo během prvních dvou týdnů vyvíjí a jaké kroky vede - od zygoty až po implantaci a záchytnou funkci placenty. Embryo během první dvou týdnů urazí neuvěřitelnou cestu: z jediné buňky se stává zárodek s propracovanou strukturou, připravený pro život. Každý den, každé dělení a každé uchycení v děložní sliznici má svůj význam.
Rozsáhlý výzkum a klinická praxe ukazují, že cesty k rodičovství mohou být podporovány moderními technologiemi i lidským přístupem. Praha Fertility Centre nabízí odborné vedení a zkušenosti v této komplexní fázi vývoje embrya, která je současně i nejvíce citlivá a dynamická. Rozumět tomu, co se děje v prvních dvou týdnech po oplodnění, znamená porozumět celé dynamice vývoje embrya den po dni.
Vývoj, transfer a uhnízdění embrya
Stručný přehled klíčových částí a jejich významů
- SRY gen na Y chromozomu iniciační spouštěč tvorby varlat a sexuální diferenciace.
- SOX9 regulátor, podporující testikulární vývoj a inhibující WNT4 pro ženský vývoj.
- Sertoliho buňky a spermatogonie vznikajících z coelomového epitelu; rychlá diferenciace do puberty.
- Kortikální provazce a folikuly v ženském vývoji, oogonie s epitelem vedou k primordiálním folikulům.
- Placenta s vrstvami syncytiotrofoblastu a cytotrofrolastu, zajišťující výživu a hormonální podporu těhotenství (hCG, progesteron).
- Hromadění placenty a tvorba zázemí pro vývoj nervové soustavy; počáteční vznik nervové trubice.