Ústavní soud, TZ 93/2024, poprvé v tomto směru rozhodl a vymezil ústavní limity trestní odpovědnosti rodiček a duly při domácím porodu. Napadená rozhodnutí, kterými byly rodička a dula uznány vinnými za smrt dítěte při domácím porodu, Ústavní soud potvrdil jako ústavně souladná s ohledem na specifické skutkové okolnosti posuzovaného případu. Současně soud vyslovil obecné závěry do budoucna, týkající se trestní odpovědnosti při domácích porodech a ochrany života dítěte v průběhu porodu.
Současný případ a její klíčové skutkové okolnosti
Stěžovatelky byly uznány vinnými z přečinu usmrcení z nedbalosti, kterého se dopustily tím, že při porodu způsobily smrt dítěte. Okresní soud uložil trest odnětí svobody 6 měsíců, podmíněně odložený na zkušební dobu 12 měsíců. Obecné soudy dospěly k závěru, že šlo o předem plánovaný domácí porod. Rodička k němu přistoupila navzdory kumulaci rizik, plynoucích zejména z polohy dítěte koncem pánevním, věku rodičky a skutečnosti, že šlo o prvorodičku.
Dula byla vyšetřující a přítomná u porodu; podle rozsudků překročila své kompetence a svým jednáním přispěla ke smrti novorozence. Soudy zdůraznily, že dula vystoupila ze své role a s vědomím rizik přistoupila k domácímu porodu bez přítomnosti porodní asistentky či zdravotnického personálu, poté neodborně postupovala po zaseknutí dítěte. Nejvyšší soud v souvislosti s tímto rámcem vybral závěr o existenci příčinné souvislosti mezi jednáním obžalovaných a úmrtím dítěte.
Ústavní nález a obecné závěry pro budoucnost
Ústavní soud konstatoval, že domácí porody v ČR zůstávají legální alternativou k porodu ve zdravotnických zařízeních a práva žen na volbu místa a způsobu porodu musí být chráněna. Nicméně soud zdůraznil, že život dítěte během porodu je chráněn jak trestním, tak ústavním právem, a že svobodná volba místa porodu může být omezena právě zájmem na ochranu života dítěte ve specifických okolnostech. Z klíčových důkazů soud vypíchnul deník rodičky jako důležitý důkaz o vědomí rizik při domácím porodu.
Ústavní soud se vyjádřil, že trestní odpovědnost za smrt dítěte při domácím porodu nelze dovozovat pouze z obecného prohlášení o rizikovosti domácích porodů. Je nutné prokázat konkrétní okolnosti, které riziko pro dítě zvyšují a o kterých by si rodička měla být vědoma. Neztotožnil se s námitkou rodičky, že ji soudy činí odpovědnou za nepodstoupení císařského řezu; ukázal, že rodička měla jiné možnosti, jak smrti dítěte předejít, včetně komunikace s nemocnicí.
V souvislosti s dulou soud konstatoval, že tato profese není zdravotnická, a její role může být v různých situacích důležitá. Při posuzování trestní odpovědnosti duly je nutné určit její skutečnou roli a konkrétní jednání při porodu. V daném případě dula překročila své kompetence a aktivně zasahovala do porodu, čímž se podle soudu stala odpovědnou za následné tragické následky.
Limity trestního práva a význam svobodné volby místa porodu
Podle nálezu je trestní právo ultima ratio, a jeho uplatňování nesmí vést k situaci, kdy se jednotlivec automaticky vystavuje trestnímu postihu za přirozené důsledky. Domácí porody jsou legální, a absolutizovat ochranu života dítěte by bylo protiústavní. Nález uvádí, že domácí porody mohou být v určitém kontextu doprovázeny riziky, a v takových okamžicích je rozhodující individuální posouzení okolností a rizik, nikoli automatiky trestní odpovědnosti.
Historie a kontext rozhodnutí
Česká judikatura a veřejný diskurz se dlouhodobě zabývají touhou některých matek po domácím porodu jako alternativě k porodnicím. V několika případech dula či porodní asistentka čelily trestní odpovědnosti; Nejvyšší soud v minulosti kladl důraz na to, že právo na volbu místa porodu není absolutní a musí být vyvažováno ochranou života dítěte. V roce 2024 Ústavní soud zohlednil tyto postoje a doplnil, že domácí porody jsou legální, avšak trestní odpovědnost může vzniknout za okolností, kdy se riziko realizuje konkrétním neodborným či nevhodným jednáním.

Podrobná shrnutí soudů a klíčové body rozhodnutí
-
Okresní soud: uznal stěžovatelky vinnými z přečinu usmrcení z nedbalosti; posuzoval, zda šlo o plánovaný domácí porod; rozhodl o trestu a jeho podmíněném odložení.
-
Krajský soud: potvrdil závěry okresního soudu a doplnil důkazy o okamžiku smrti dítěte; potvrdil, že šlo o plánovaný domácí porod a že dula překročila své kompetence.
-
Nejvyšší soud: uvedl, že ochrana života a zdraví dítěte je ústavně chráněna; vypracoval stanovisko o okamžiku, od kterého se začíná trestněprávní ochrana života dítěte; potvrdil existenci příčinné souvislosti mezi jednáním rodičky a následky smrti.
Amicus curiae a další stanoviska
Jako amicus se k věci vyjádřila vláda prostřednictvím zmocněnkyně pro lidská práva. Uvedla potřebu chránit práva žen a reprodukční práva, současně zdůraznila, že právo na volbu místa porodu nesmí být trestně postiženo, pokud neexistují jasná rizika pro dítě. Ostatní ústavní a mezinárodní stanoviska podtrhují složitost vyvažování práv matky a ochrany života dítěte.