Lehce nezralý novorozenec a korigovaný věk: podrobný průvodce

Hranice viability je v České republice stanovena na gestační stáří 24 dokončených týdnů, což obvykle znamená porodní hmotnost větší než 500 gramů.

V situaci, kdy dítě váží méně než 500 gramů a přežije 24 hodin, je považováno za novorozence a stav je označován jako porod.

Ultrazvukem rozpoznaná retardace růstu a vrozené vady stejně jako erytroblastóza nebo těžké onemocnění matky mohou porodníky přinutit k předčasnému ukončení těhotenství.

citlivá na mechanické podněty, náplasti apod. nekrotizující enterokolitida - nekróza sliznice nebo celé stěny střeva, tj. minimální výdej moči je 1 ml/kg/hod.

malá zásoba glykogenu přispívá k hypoglykemii.

Termoregulace a nervový systém

Čím je menší dítě, tím snadněji a rychleji se podchladí - působí zde více faktorů.

Příčinou ztráty tepla (vypařováním) je velký povrch těla vzhledem k hmotnosti a menší vrstva podkožního tuku.

Reakcí novorozence na chlad je zvýšená produkce tepla, která se děje především chemickou reakcí v tzv. hnědém tuku novorozence.

Při této reakci se ale zvyšuje několikanásobně spotřeba kyslíku.

V chladném prostředí přesto vzniká nepoměr mezi ztrátami a tvorbou tepla, vzniká velký rozdíl mezi teplotou kůže a okolím a teplota novorozence klesá.

Chabé a málo odolné svaly vůči chladu neumožňují vyvíjet dostatečnou aktivitu a třást se.

Extenzivní držení těla zvyšuje plochu exponovanou vnějšímu prostředí a vzrůstá ztráta tepla.

Podchlazený novorozenec mívá apnoické pauzy, cyanózu, hypoglykemii, metabolickou acidózu až metabolický rozvrat.

Nervový systém a dýchání

hypotonii, poruchy sání a polykání

pláč slabý

U nezralých novorozenců sleduje oftalmolog v určitých intervalech vývoj oční sítnice.

Retinopatie je stav, při kterém dochází k patologickému vývoji sítnice - retiny a jejích cév.

Mezi příčiny patří nezralost sítnice, antenatální a postnatální hypoxie, dlouhodobé podávání vyšších koncentrací kyslíku na nezralé krevní cévy sítnice nebo náhlé přerušení podávání kyslíku.

Onemocnění začíná rozšířením nezralých cév sítnice, pokračuje proliferací nově tvořených cév, v konečné fázi se objevují reparativní změny, jizvení retiny, které může vyústit až k odchlípení sítnice - slepotě.

Skelet a hematologie

Osteopenie podmíněná nedostatkem kalcia a fosforu; typické jsou zlomeniny na kostech, rachitida, při RTG vyšetření demineralizace.

U nedonošených dětí je zvýšená náchylnost ke krvácení způsobená malou pevností cév a jejich podpůrného vaziva a nedostatkem protrombinu.

Křehké kapiláry hlavy jsou zvláště citlivé na poranění při porodu, které může vyústit až v intrakraniální krvácení.

Vodní hospodářství a krevní obraz

Anemie se nejčastěji objevuje u dětí s porodní hmotností nižší než 1500 g.

Vznikají v důsledku poruch krvetvorby (infekce, toxické vlivy) nebo nedostatečného množství faktorů ve výživě, které jsou potřebné pro tvorbu erytrocytů a hemoglobinu.

Imunita a infekce

Imunita nezralého novorozence získaná od matky je malá nebo vůbec žádná.

Generalizovaná infekce celého krevního řečiště (sepse) je u nezralých novorozenců z důvodu nezralosti mnoha tělních systémů velmi častá.

Sepse se může začít projevovat například hypotermií, letargií nebo naopak dráždivostí, potíží s výživou, respirační tísní, křečemi atd.

Diagnostika a terapie

Anamnéza nezralého novorozence vychází z osobní anamnézy matky, průběhu těhotenství a screeningových vyšetření matky v graviditě.

Délka těhotenství udaná matkou a zralost odvozená z vnějších znaků se shodují jen v 80 %.

Skórování podle Ballarda, tj. počítačová tomografie monitoringu vitálních funkcí.

Terapeutická opatření a péče

Při prvním ošetření musí být přítomen pediatr.

Hodnocení bezprostřední adaptace podle Apgarové; provádí se v 1., 5. a 10. minutě.

Základní, intermediární a intenzivní péče se liší podle stupně nezralosti a potřeb dítěte.

Poporodní adaptace u nezralého a nedonošeného dítěte bývá obtížná a často zahrnuje potíže s dýcháním a termoregulací.

Dieta a výživa nedonošených dětí

K výživě potřebují novorozenci s nízkou porodní hmotností parenterální výživu obvykle ve formě glukózy s minerály, příp. s aminokyselinami, tuky, vitaminy a elektrolyty dle stupně a závažnosti nezralosti.

Především u dětí pod 1000 gramů se snažíme o co nejdřívější zahájení krmení, i když často je nutná totální parenterální výživa.

První dávky začínáme ženským mlékem (optimálně mléčným mlezivem) v několika mililitrových porcích, podávaných gastricní sondou po 2-3 hodinách.

Mateřské mléko je fortifikováno Breast milk fortifier.

Rovněž potřeba cukrů je vyšší, především kvůli absenci rezerv a zásob.

Energie potřebná na pokrytí bazálního metabolizmu je 50-60 kcal/kg/den, na růst a vývoj dalších 50-60 kcal/kg/den.

Propuštění a korigovaný věk

Propuštění z nemocnice domů: kdy bude děťátko propuštěno, závisí na jeho zralosti a schopnosti zvládat život mimo dělohu.

Dítě obvykle odchází z nemocnice v období, kdy by se mělo narodit.

Korigovaný věk: vývoj předčasně narozeného dítěte se počítá od původního termínu porodu; tento věk se používá minimálně po 1 roku pro posuzování vývoje, stravy a očkování.

Prognózy a komplikace

Prognóza předčasně narozených dětí závisí především na jejich gestačním věku v době narození.

Došlo k významnému pokroku; více než 90 % dětí s váhou do 1500 g přežívá a většina bez vážnějších trvalých následků.

Děti narozené mezi 32. a 37. týdnem obvykle dohánějí donošené děti a brzy se od nich neliší.

Extrémně nedonošené děti se v optimálním případě vyrovnají do dvou let.

Hlavní rizika a dlouhodobé následky

Mezi nejčastější trvalé formy postižení patří DMO, poruchy zraku a sluchu, epilepsie a různé stupně mentální retardace.

Retinopatie nedonošených (ROP) vyžaduje sledování oftalmologem a v případě potřeby laserové či jiné terapie.

Intrakraniální krvácení a periventrikulární leukomalacie mohou vést k následkům v motorickém i kognitivním vývoji.

Nedonošené děti vyžadují koordinovanou péči center perinatologických a následnou rehabilitaci (Vojtova metoda, Bobath).

Systém péče v ČR

Systém péče o nedonošené děti v ČR je na velmi vysoké úrovni; klade důraz na centralizaci a specializovaná pracoviště (perinatologická centra).

V případě nutnosti je dítě hospitalizováno na JIP, a po stabilizaci lze pokračovat na intermediárním oddělení a rooming-in po boku rodičů.

Rodiče jsou do péče aktivně zapojeni, učí se pečovat o dítě a probíhá bazální stimulace a klokánkování.

Odborné shrnutí a tabulky

Praktické rady pro rodiče

Rodiče by měli být zapojeni do vývoje dítěte, vyhledávat specializovaná centra a dodržovat rehabilitační plány.

Včasná sociální a psychologická podpora je důležitá pro zvládnutí emocionálních dopadů předčasného porodu na rodinu.

tags: #lehce #nezraly #novorozenec #a #korigovany #vek