Laktace jako možný nežádoucí účinek léčiv: význam, rizika a praktické postupy

Interní Med. Kojení přináší celou řadu významných výhod dítěti i matce, proto by nemělo být nikdy bezdůvodně předčasně ukončeno. Farmakoterapie kojící matky je často příčinou nejistoty, zda a jak mohou léky ovlivnit kojené dítě. Údaje o možných rizicích léku lze vyčíst ze souhrnu informací o přípravku. Dalšími údaji jsou popsané kazuistiky nežádoucích účinků a sledování kojených dětí, jejichž matky užívaly léky. Rozhodnutí o tom, zda je možno při léčbě pokračovat v kojení, závisí na poměru prokázaného nebo teoreticky předpokládaného rizika a vlastním přínosu kojení. Vždy, když matka užívá léky a přitom kojí, je třeba ji dobře informovat o všech možných rizicích a prohloubit spolupráci a pečlivé sledování dítěte.

Breastfeeding has a series of important advantages for both mother and child. It should never be interrupted prematurely without any important reason. The drug administration to breastfeeding mother brings often uncertainty whether and how the infant might be influenced. We can find the data on possible risk of a drug in the Summary of Product Characteristic. Other data come from published clinical cases of adverse reactions and studies of breastfed infants whose mothers took drugs. The decision about possible continuation of breastfeeding during drug administration depends on the ratio of evidence based or theoretically supposed risk and great advantage of breastfeeding itself. Whenever the mother takes a drug while breastfeeding the physician must inform her well about all possible risks and he must start with more close collaboration and careful observation of the child.

Zveřejněno: 1. Nežádoucí reakce na léky se nahlašují i v případě reakce kojenců na léky užívané kojící matkou. Mnohé léky totiž mohou pronikat do mateřského mléka a je tedy riziko, že ovlivní i kojené dítě. Tato studie zjišťovala frekvenci výskytu takových situací na základě zápisů v Evropské databázi nežádoucích reakcí na léky a zahrnovala období 1. ledna 2013 až 1. července 2023. Zahrnovala informace o léku, který kojící žena užívala, délce jeho užívání a o závažnosti reakce.

U kojících matek se vždy vyvstává otázka, zda a jak může léčba škodit jejímu kojenému dítěti. U každé léčby posuzujeme standardně poměr jejích přínosů k rizikům; přínosy léčby musejí vždy možná rizika převyšovat. V případě kojeného dítěte však nastává odlišná situace. Přínosy léčby se týkají matky. Matka užívá léky, které potřebuje, v naprosté většině případů však určité množství léků přestupuje do mléka, a tak lék dostává i dítě, které jej nepotřebuje, a navíc může být ještě ohroženo některými nežádoucími účinky.

Dnes víme, že kojení je nejen unikátní a nejlepší výživa novorozenců a kojenců, ale má celou řadu dalších přínosů pro dítě i pro matku. Mateřské mléko je komplexní výživou s imunologickými a růst podporujícími složkami. Obsahuje bioaktivní proteiny, imunoglobuliny, cytokiny a imunoaktivní buňky, které mají antibakteriální a antivirové účinky a zároveň modulují imunitní systém novorozence. V období přechodu na smíšenou stravu kojení ovlivňuje imunologickou toleranci dítěte. Mateřské mléko je schopno díky proměnlivosti svého složení výlučně uspokojit potřeby rostoucího kojence do 6 měsíců věku a spolu s vhodným příkrmem i déle.

Kojení navíc přináší zdravotní výhody i matce. Epidemiologické výzkumy prokázaly, že u kojících dětí je významně nižší výskyt některých infekčních onemocnění a že kojení ovlivňuje dlouhodobě krevní tlak a hladinu cholesterolu. Protektivní vliv mateřského mléka je spojován s nižším rizikem některých onemocnění v dětství i dospělosti, včetně diabetu, nekrotizující enterokolitidy a náhlého dětského úmrtí. Předčasné ukončení kojení tak znamená pro dítě i matku významný handicap.

Rozsah přestupu léčiv do mléka a individuální posouzení rizik

Množství léku, které dítě přijímá spolu s mateřským mlékem, závisí na přestupu léku do mléka a množství vypitého mléka. Relativní dětská dávka do 10 % je považována za velmi malou pravděpodobnost klinického vlivu. Do mléka přestupují téměř všechny léčivé látky, s výjimkou velmi velkých molekul jako heparin nebo inzulin, nebo látek s téměř 100% vazbou na plazmatický albumin. Lék tedy často vstupuje do organismu dítěte malou molekulou, která je lipofilní a má nízký stupeň ionizace.

Do mléka se přestupují látky s nízkou vazbou na plazmatiny, vysokou lipofilitou a slabou zásaditostí. Množství přestupu je do značné míry závislé na plazmatické koncentraci u matky. Proto správné načasování kojení může snížit expozici dítěte, nejvhodnější je kojit mimo dobu dosažení maxima v plazmě matky. Krátkodobé podávání bývá výjimečně kontraindikací kojení; dlouhodobá léčba vyžaduje důkladnější posouzení rizik a průběžné sledování dítěte.

Farmakokinetika kojenců se liší od dospělých, zejména v absorpci z gastrointestinálního traktu, metabolismu jater a renální eliminaci. U nejmenších dětí bývá eliminační poločas prodloužen, což zvyšuje potenciál kumulace léčiv. Růst a zralost jater a ledvin ovlivňují schopnost dítěte zpracovat léky v prvním roce života.

Nejcennější informace o bezpečnosti léčiv jsou doložené zkušenosti přímo s léčbou kojících matek, jejichž děti byly sledovány. Takto doložené údaje jsou bohužel omezené a u mnoha látek nejsou dostupné vůbec. Pro jednoduchou představu výskytu nežádoucích účinků v kojených dětech slouží kanadská studie, kde bylo sledováno 838 kojenců; u žádného dítěte se nevyskytly závažné nežádoucí účinky, u 11 % dětí však byly pozorovány nezávažné účinky přechodného rázu.

Při zvažování rizika pro dítě je nutné posuzovat jeho celkový stav. Zvláštní opatrnost je nutná u nedonošených dětí či dětí s zdravotními handicapy. Správně zvolený lék pro kojící matku má doložené nízké koncentrace v mléce, krátký eliminační poločas, bezpečnost během kojení a dobrý bezpečnostní profil. Je třeba též vzít v úvahu, že některé látky ovlivňují tvorbu mléka. Ergotové deriváty a estrogeny snižují prolaktin a laktaci nedovolují, mimo jiné se vyskytují i další látky, které mohou snižovat tvorbu mléka, zejména v období, kdy má matka méně mléka.

Tabulky a tabulace v literatuře uvádějí látky, které jsou považovány za zcela nevhodné během kojení, a další látky rozdělené podle rizika. Rozhodnutí musí být učiněno lékařem s brát důraz na stav dítěte a průběžné sledování. I u vysoce rizikových látek nemusí být kontraindikace absolutní; existují případy, kdy bylo kojení tolerováno při použití specifických léků (např. cyklosporin).

Nezbytně nutná farmakoterapie kojící ženy má být správně indikovaná a v co nejnižších účinných dávkách. Pro rozhodování o použití léčivého přípravku během kojení je třeba získat co nejvíce informací. Základními informacemi jsou údaje uvedené v SPC každého přípravku, zejména bod 4.6 Těhotenství a kojení. Starší SPC často neobsahují aktuální údaje o kojení a nemusí pomoci lékařům v rozhodování. SPC všech léčivých přípravků jsou dostupné na www.sukl.cz.

V průběhu kojení je třeba monitorovat výskyt a závažnost nežádoucích účinků u kojenců a v případě rozvoje potíží vyhledat lékaře. Nejvíce léčiv spadá do rizikové kategorie - je nutné posoudit každý případ individuálně a zvážit vyváženost rizik a přínosů kojení. Existují však i léky s poměrně bezpečnou profi profilací; i tak však mohou u některých kojenců vyvolat nežádoucí účinky. Nezbytně nutná farmakoterapie kojící ženy má být vždy určena na minimum a v maximální možné bezpečnosti.

Hlavní praktické body pro lékaře a matky

  • Posuzujte poměr rizika a přínosu pro každé užití léčiva během kojení.
  • Informujte matku o možných rizicích a o průběžném sledování dítěte.
  • Využívejte aktuální SPC a dostupné databáze pro kojení (např. SPC v 4.6 Těhotenství a kojení).
  • Pokud je nutná dlouhodobá terapie, zvažujte alternativy s nižším rizikem pro kojené dítě.
  • Sledujte celkový stav dítěte a neprodleně reagujte na jakékoliv známky potíží.
Infografika: Přestup léků do mateřského mléka a faktory ovlivňující expozici kojence

Další důležité poznámky zahrnují realitu, že mnoho látek z mateřského mléka přijímá kojící dítě, ačkoliv často nejde o závažné účinky. Přínosy kojení zůstávají významné, a proto je nutné zachovat informovanou a citlivou taktiku při rozhodování o léčbě kojící matky. Při vyhodnocení rizik by měl být zohledněn stav dítěte, věk, zralost orgánů a potenciál kumulace léku v organismu.

V závěru lze říci, že nezbytně nutná farmakoterapie kojící ženy má být správně indikovaná a v co nejnižších účinných dávkách; rizika léčby je třeba zvážit oproti přínosům kojení a získat co nejvíce informací z SPC. U kojenců je nutné sledovat vývoj a obracet se na odborníky při výskytu potíží. Správná komunikace mezi lékařem a matkou je klíčová pro zachování kojení a bezpečnosti dítěte.

tags: #laktace #jako #nezadouci #ucinky