Praha - Lidé jsou čím dál ochotnější za zdraví svých mazlíčků zaplatit mnohdy i desetitisíce korun. Často se ale jedná pouze o kosmetické zákroky, které zdraví zvířete nutně nevyžaduje, jeho majitelé však chtějí jeho dokonalejší vzhled. Veterináři v takových případech musí řešit etické otázky, zda je pomoc žádoucí, nebo jde naopak o trápení zvířete. Podle Pavla Braunera z Veterinární a farmaceutické univerzity Brno se vztah mezi člověkem a zvířetem v moderní společnosti posunul od antropocentrismu k tzv. patocentrismu, kdy se více dbá o blaho zvířat. Současná moderní společnost už převážně nevnímá zvířata jako věc, byť tomu tak po celá tisíciletí bylo.
Budoucí zvěrolékaři se s obecnými principy etiky ve veterinární medicíně setkají už v prvním ročníku svého studia v rámci předmětu Lékařská terminologie a etika. Např. kosmické zákroky zakazuje etika i legislativa. Významný posun ve vnímání zvířat je také emocionální rovina, kdy se domácí mazlíček stává doslova členem rodiny, kvůli jehož zdraví jsou majitelé ochotni se i zadlužit. „Jsou to víceméně společníci člověka, hrají tedy roli i v emoční sféře, a tudíž se stávají jakýmisi členy domácnosti a mají přímé vazby na chovatele, resp. majitele zvířete,“ dodává Brauner.
Mezi nejčastější lékařské zákroky, které veterináři provádí, patří preventivní očkování, časté jsou také kastrace a ošetřování zubního kamene. Dříve oblíbené kupírování uší či ocásků z jiných než zdravotních důvodů je v současné době legislativou zakázáno. Jindřichův Hradec 16. Novela zákona č. 246/1992Sb. na ochranu zvířat proti týrání, která má za cíl zakázat chov kožešinových zvířat v České republice, se blíží ke třetímu čtení. Hlasovat se bude také o několika pozměňovacích návrzích, které předložily výbory nebo jednotliví poslanci.
Chovatelé kožešinových zvířat podporují přijetí pozměňovacího návrhu, který by zavedl pro tyto chovatele nutnost vlastnit certifikát programu WelFur, který podpořil i Zemědělský výbor Poslanecké sněmovny. „Aktivisté i předkladatelé novely se opět dopouštějí nepravdivého informování o programu WelFur. Nepravdivé informace šíří mimo jiné aktivisté z organizace Svoboda zvířat, kteří tvrdí, že certifikační program vyvinuli sami chovatelé. „Aktivisté opět v zájmu svého politického boje veřejně neříkají pravdu. WelFur sestavilo 20 vědců ze 7 evropských univerzit a institucí podle metodologie projektu Evropské komise Welfare Quality určeného pro všechny chovy mléčného skotu, prasat a drůbeže v Evropské unii,“ dodává Vojtíšek. WelFur má zdokumentovat welfare zvířat na farmách a poskytnout nástroje na jeho maximalizaci na základě dostupných vědeckých poznatků. Z výše uvedených příkladů opět vyplývá, že ze strany podporovatelů zákazu chovu kožešinových zvířat není zájem vést seriózní diskuse odrážející realitu.
Politici by se měli rozhodovat na základě racionálních argumentů a faktů, nikoliv pod dojmem kampaní vytvořených a vedených veganskými lobbistickými skupinami. „Mám pocit, že poslanci a veřejnost si neuvědomují, že pokud veganské lobby zvítězí, budou pokračovat v pokusech zakázat chovy dalších hospodářských zvířat nebo je zkomplikovat tak, že čeští chovatelé budou nekonkurenceschopní.“ - WelFur je program, který má zaručit a maximalizovat welfare (pohodu) zvířat na farmách na základě vědeckých poznatků z výzkumů těchto zvířat za posledních 30 let. Ať už se jedná o obuv Ludvíka XIV., nebo turisty s outdoorovým vybavením, kůže byla vždy oblíbená díky svým všestranným vlastnostem a dlouhé životnosti. Posledních pár let je ale využívání živočišné kůže spojováno s kontroverzemi souvisejícími s etickou stránkou jejího získávání a negativním dopadem na životní prostředí, zejména v průběhu jejího zpracování. Jako alternativa v reakci na tyto podněty vznikla veganská kůže, na kterou v současnosti můžeme poměrně jednoduše narazit téměř v každém obchodě s obuví nebo oděvy.
Skepsi vůči této alternativě však mohou vzbuzovat teze, které tvrdí, že se v mnoha případech jedná o greenwashing. Abychom do této problematiky pronikli hlouběji a přiblížili čtenáři, čemu se vyhnout, oslovili jsme odborníky z týmu matériO Prague. MatériO Prague je jednou z poboček mezinárodní sítě matériO, nezávislého informačního a vzdělávacího centra pro inovativní materiály. Odpovědi na naše otázky zpracovali MgA. Valérie Záhonová a MgA. Huy Pham.
Ekologie a dopady živočišné kůže vs. veganské kůže
Vliv živočišné kůže na životní prostředí: Pokud hovoříme o živočišné kůži a jejích negativních vlivech na životní prostředí, už samotné získávání tohoto materiálu vyvolává otázky spojené s etickým přístupem vůči dobytku. „I kůži, která je získávána jako vedlejší produkt zpracování hovězího masa, můžeme přisoudit skoro stejné dopady - tzn. emisi methanu, významného skleníkového plynu, zábory půdy, a nepřímo tedy i odlesňování apod.,“ říká Huy. „K jejímu následnému zpracování se kromě dopadu na planetu váže i zdravotní závadnost, která může být způsobena činěním chromem nebo chemickým barvením,“ dodává.
Druhy veganské kůže: Za udržitelnější variantu ke konvenční kůži je považována veganská kůže, která je vyráběna bez použití nebo zpracování živočišných složek. Na výrobu takového materiálu mohou být využívány syntetické alternativy z polyuretanu (PU), polyesteru (PE) a PVC, stejně jako alternativy s podílem rostlinných vláken, s nimiž nás Valérie seznámila. „Součástí veganských kůží může být třeba ananas (Pinatex), jablka (Appleskin), mango (Fruitleather), houby (Muskin), kaktusy (Desserto), kokos (Malai) nebo dřevní buničina (Jacron). Příkladů je celá řada. Neměli bychom zapomenout ani na laboratorně pěstovanou kůži (Zoa), která roste pomocí geneticky modifikovaných kvasinkových mikroorganismů,“ uvádí.
Ačkoliv všechny tyto informace hrají ku prospěchu veganské kůži a svádí k tendenci důvěřovat jejím plusům oproti živočišné kůži, jako nákupčí produktů z tohoto materiálu bychom však neměli upouštět ani v tomto případě od důkladného průzkumu informací. V mnoha situacích se můžeme setkat s šířením zavádějících informací za účelem prezentovat produkt jako environmentálně zodpovědný, což označujeme za greenwashing. Greenwashing × vegan leather. Zdroj: Refresher/Daniel Tichý
Ekologie, nebo greenwashing? Ani v případě veganské kůže neboli koženky tedy nelze tvrdit, že má nulový dopad na životní prostředí. „Mnoho veganských kůží, se kterými jsme se v matériO setkali, se svou rétorikou pohybuje na tenkém ledě. Jedním z problémů je například zdůrazňování rostlinné složky materiálu a věnování jen nepatrné pozornosti dalším složkám, které již tak marketingově atraktivní nejsou. Poměrně běžná je kombinace rostlinné složky s polyurethanem nebo druhem bioplastu PLA,“ říká Valérie. „Pokud je tato informace výrobcem nedostatečně komunikovaná, zákazník může nabýt dojmu, že si kupuje 100% přírodní a v přírodě rozložitelný materiál,“ dodává.
Biologické odbouratelnosti veganské kůže je v mnoha případech diskutabilní. Momentálně nelze docílit jednoho obecného tvrzení, a to kvůli konkrétnímu složení jednotlivých typů kůže. Příklady: Desserto uvádí, že materiály jsou rozložitelné, ale pouze za anaerobních, termofilních podmínek, které v přírodě nejsou běžné. U Pinatexu je materiál 80 % vlákniny z ananasových listů a 20 % PLA; otázkou zůstává, zda se kabelka dostane do průmyslové kompostárny. Odpověď zní spíše ne.
Ironií je, že i kdyby se taková kabelka do kompostárny dostala, nebyla by rozložitelná. Zde se objevují názory, které váží veganskou kůži a dlouhodobější využití proti tvrzení, že vhodně zvolená péče o koženku má na její životnost stěžejní vliv. Rozdělení kvality kůže: Full grain leather, Top grain leather, Split leather (štípenka), Genuine leather. Veganská kůže × greenwashing. Zdroj: se svolením matériO Prague.
Jaké je tedy východisko?
Jaký typ veganské kůže vybrat, pokud chceme co nejvíce ekologickou variantu? Podle Valérie se nabízí veganská kůže, při jejíž výrobě byl použit odpad. Fruitleather z Rotterdamu používá manga, která neprošla kontrolou kvality. Biologický odpad může být využit pro zkvalitnění půdy nebo jako krmivo pro hospodářská zvířata. Na druhou stranu, recyklovat se dá i živočišný odpad. Bonded leather se vyrábí drcením kožených odřezků a kožených vláken, smíchaných se syntetickými pojivovými materiály, svrchní vrstva má PU nátěr.
Ve zkratce lze říct, že výsledky se liší podle použité techniky zpracování, lokálního kontextu, péče spotřebitelů i specifických dopadů na životní prostředí. „Selský rozum zde jednoduše nestačí. Klíčové je nahlížet na produkt komplexně,“ radí specialistka. Hojně využívaným pomocníkem v kvantifikaci dopadů se stala metoda Life Cycle Assessment (LCA), která posuzuje celý životní cyklus a vnáší analytický přístup do porovnávání. „Mnoho výrobců výsledky LCA již uvádí, ale i zde je třeba věnovat pozornost nastavení takové studie,“ dodává Valérie.
- Zvažte etické a legislativní aspekty u zákroků provozovaných na zvířatech a právní rámec ochrany zvířat a jejich chovu.
- Porovnejte dopady živočišné kůže a veganských kůží z hlediska životního prostředí a zdraví lidí.
- Zohledněte kvalitu kůže a možnosti její údržby pro prodloužení životnosti, včetně rozdílů mezi Full grain, Top grain, Split a Genuine.
- Prozkoumejte metodiku LCA a ujistěte se, že uvedené statistiky odpovídají konkrétním produktům a technikám zpracování.
- Zvažte udržitelná řešení založená na odpadu a recyklaci, například Fruitleather a Bonded leather, a jejich praktickou realizovatelnost v praxi.

tags: #kuze #z #nenarozenych #jehnat