Chůvička japonská, známá také jako chůvka (Lonchura striata f. domestica), je domestikovaný zpěvný pták z čeledi astrildovitých. Na rozdíl od zebřičky pestré, která pochází z Austrálie (Taeniopygia guttata), se chůvičky v přírodě nevyskytují a byly vyšlechtěny v 17.-18. století v Japonsku a Číně z několika volně žijících druhů amadin.
Taxonomie a původ
Vědecká klasifikace zahrnuje říši živočichové, kmen strunatci, třídu ptáci, podtřídu Neognathae, řád pěvci a infrařád Passerida. Nadčeleď Passeroidea a čeleď Estrildidae zahrnují chůvičky mezi astrildovitými ptáky. Výchozím druhem byla panenka bronzová a další druhy Lonchura, z nichž vznikla domestikovaná forma chůvičky.
Vzhled a variace
Chůvička je drobný pták menší než vrabec, s nápadně silným zobákem. Měří 10-12 cm, délka křídla kolem 5 cm. Zbarvení je značně rozmanité díky šlechtění - hnědé, rezavé a bílé varianty, s dalšími odstíny a strakatým zbarvením. Zobáky jsou světlé a výrazně silné. Pohlaví lze poznat podle hlasu: sameček se ozývá tichým, bublavým zpěvem a často i podle postoje na bidélku, samička bývá méně nápadná.
Chov a potřeby
Chůvičky se v přírodě nevyskytují; chovají se jako domácí mazlíčci. Jsou jedny z nejméně náročných zpěvných ptáků k chovu, spolu s zebřičkou a kanárem. Pro chov postačí klec se dvěma bidélky, miskami na vodu, krmením a budkou; nejlépe v páru. Chůvky se krmí hlavně drobnými semeny, zvláště prosem a lesknicí, zeleným krmením (např. salát, ptačinec žabinec) a občas ovocem.
Hnízdění je možné s budkou o rozměrech cca 10 × 15 × 10 cm a vletovým otvorem 4-5 cm. Chůvičky jsou výborné rodiče i při odchovu cizích mláďat; často působí jako chůvy pro vzácnější astrildy. Důležité je poskytovat dostatek místa a vhodné podmínky, aby nebyly ohroženy vejce či mláďata.
Chovatelské doporučení
- Nechovat chůvičky s jinými ptáky, jejich mírnost může vyvolat konflikty o krmení.
- Optimální je chov v páru; více párů by mělo být odděleno, aby se nevytvořila „hnízdní houpačka“ v jedné budce.
- Pro chov je vhodná domácí klidná zpráva, péče a pravidelné venčení ve voliéře.
Životospráva a strava
Chůvičky patří k zrnožravcům a vyžadují pestrou stravu: kvalitní směs pro drobné exoty, doplněnou zeleným krmením a minerály. V období hnízdění častěji podáváme semena a svěží zelené krmivo; kakaové a jiné tučné pamlsky omezujeme. Neustále musí mít k dispozici čerstvou vodu a vhodné bidélkové uspořádání pro létání.
Chůvička a její výstavní krása
Chůvičky existují ve třech základních barvách - hnědé, rezavé a bílé, s mnoha mutacemi včetně strakatého zbarvení a albínů. Albíni mají červené oči a mohou být s nádechem jiné barvy. Výstavní ptáci bývají dražší než obyčejní kvůli kvalitě kresby a postav.
Krmení a výbava pro chov
Krmení zahrnuje směs proosa, lesknice a v chladnějších dnech Nigeru. Pamlsek tvoří klasy senegalského prosa. Do klece doplňujeme přírodní bidla různých průměrů a vhodných materiálů pro šplhání. Kromě zrnin je důležité mít neustále k dispozici zelené krmivo, vaječnou směs a minerály.

Ochrana před stresem a bydlení
Nedoporučuje se chov chůviček v malých, přeplněných voliérách. Ideální je větší venkovní voliéra s chráněným uzavřením, avšak lze chovat i v menších klecích s ohledem na prostor pro létání. Důležité je pravidelné čištění a dostatek čerstvého vzduchu.
Detaily výšivek a péče o mláďata
Hnízdění probíhá s aktivní účastí obou rodičů; mláďata se líhnou po 12-14 dnech a opouštějí hnízdo kolem 3.-4. týdne. Po osamostatnění by mláďata měla být od rodičů odchycena, aby se vyhnula konfliktům s dalšími hnízdícími páry. Chůvičky bývají náchylné k dorozumívání a toleranci, ale odchov vzácných astrildů často vyžaduje jejich využití jako chovných matek.
Society Finch singing big time! ~ Part 1
Často kladené otázky
- Je chůvička vhodná pro úplné začátečníky? Ano, patří mezi nejvhodnější druhy pro začínající chovatele.
- Kolik žije chůvička a jak velká musí být klec? Běžně 5-8 let; pro pár minimální rozměry klece 50 × 40 × 40 cm, pro více párů se doporučuje větší prostor.
- Jaké jsou základní mutace a jejich ceny? Mutace jednobarevné, strakaté a albina; cena se liší podle barev a kvality, obyčejná zebřička může být levnější, speciální mutace dražší.
Krátká poznámka o evoluci a chovu ve společnosti
Tento ptačí druh vznikl křížením amadin v Japonsku a Číně; chůvičky dnes bývají chovány nejen jako domácí mazlíčci, ale i jako chůvy pro odchov mláďat vzácnějších astrildovitých druhů. Přesto zůstává nejlepší volbou pro zkušené i začínající chovatele poslušný a nenáročný společník s bohatým zpěvem.