Rozhodli jste se, že nastal ten správný pro početí miminka? Gratulujeme! Čeká vás napínavé období, které váš život převrátí vzhůru nohama. Jen těžko hledat maminku, která by o kyselině listové (či tzv. folátu) neslyšela.
Co je kyselina listová (folát) a kde ji najdete?
Kyselina listová neboli acidum folicum patří mezi vitamíny skupiny B. Lidově se jí říká „listovka“ a také ji poznáte pod označením B9. Odborně se kyselině listové říká folát. Název pro kyselinu listovou - folát - je odvozený z latinského slova „folium“ (list). Kyselina listová byla totiž poprvé získána z listů špenátu.
Přírodní forma, tzv. folát, se vyskytuje v listové zelenině, chřestu, luštěninách, květáku, banánech, avokádu, řepě či brokolici. Nejvíce tohoto vitamínu obsahuje tmavě zelená zelenina. Mezi ty na B9 nejbohatší potraviny patří špenát, kapusta nebo brokolice. Vysoké koncentrace obsahují také chřest, citrusy, jako například pomeranče a grapefruity nebo avokádo. Zapomenout byste neměla také na obecně velmi prospěšné luštěniny, jako je čočka nebo fazole, ořechy a semínka. Ideální volbou jsou také celozrnné potraviny. Kromě zeleniny, mezi další jídla co obsahují kyselinu listovou patří vejce, játra, ořechy, celozrnné a mléčné výrobky. Jednou z variant příjmu je pouze samotná kyselina listová bez dalších vitamínů či minerálů, která zároveň slouží i jako kyselina listová pro muže.

Jak funguje kyselina listová v těle?
Kyselina listová se v trávicím traktu štěpí, tedy metabolicky mění na foláty. Teprve tato forma - tedy naštěpená kyselina listová - má pro organismus prospěšné účinky. Štěpená kyselina listová (aktivní folát) je v těle naprosto nezbytná. Podporuje správný růst buněk i jejich dělení a podílí se na krvetvorbě. Je klíčová pro růst a vývoj vašeho nenarozeného miminka. Kyselina listová se v trávicím traktu v několika krocích metabolicky mění na aktivní štěpenou kyselinu listovou (aktivní/bioaktivní foláty). Až tato forma je pro organismus využitelná a prospěšná: podílí se na replikaci DNA při dělení buněk a tvorbě červených krvinek.
Proč je důležitá před otěhotněním a v raném těhotenství?
Těhotenství není jen o jednom rozhodnutí - je to proces, který začíná dávno před samotným početím. Nejlepší čas začít s užíváním kyseliny listové je 3 měsíce před otěhotněním. Díky tomu se totiž zajistí, že vaše tělo má kyseliny listové dostatek. Ideální je, pokud kyselinu listovou začnete užívat ještě před samotným otěhotněním, v době, kdy miminko teprve plánujete. V případě, že jste otěhotněla neplánovaně, začněte s navýšením kyseliny listové ihned, jak zjistíte, že jste v jiném stavu.
Příjem kyseliny listové před otěhotněním a na počátku těhotenství působí jako účinná prevence defektů neurální trubice u dítěte (jedná se především o spina bifida a anencefalii). Pravidelné užívání doporučených dávek kyseliny listové snižuje riziko těchto vrozených vad o 50 až 70 %. Úkolem kyseliny listové je napomáhat dělení buněk, čímž podporuje růst plodu a tvorbu červených krvinek. Je nezbytná pro syntézu nukleových kyselin, jež tvoří základ pro DNA a RNA.
Kyselina listová a otěhotnění (včetně IVF)
Kyselina listová otěhotnění přímo nepodpoří, ale zato po početí je nezbytná. Kyselina listová na otěhotnění, tedy na početí jako takové nemá významný vliv. Přesto jedná z prvních studií, prováděná na lékařské fakultě Harvardovy univerzity, upozornila na souvislost mezi vyššími hladinami folátu a úspěšným porodem, a to konkrétně u žen podstupujících IVF léčbu. Pro ženy, které se snaží o miminko s využitím asistované reprodukce, je kyselina listová rovněž velmi důležitá. Její optimální hladina zvyšuje šanci na úspěšné uchycení embrya a snižuje riziko komplikací během těhotenství. Každá fáze IVF léčby je nesmírně důležitá a citlivá na jakékoliv podněty.
Kyselina listová a mužský faktor
Teď se na chvíli přenesme k mužskému faktoru a zeptejme se, zda tento zázrak nemůže pozitivně ovlivnit i zdraví muže. Odpověď zní: Ano, může a ne málo. Studie publikovaná v magazínu Human Reproduction bylo zjištěno, že muži, kteří konzumují velké dávky kyseliny listové prostřednictvím stravy (přes 700 mcg/den), snížili riziko tzv. aneuploidie spermií až o 30 procent.
Doporučené dávky a praktické pokyny
Denně byste měla také užívat kyselinu listovou ve formě doplňku, který vám může předepsat váš lékař. Denní doporučená dávka kyseliny listové pro dospělého je 200 mikrogramů, v době plánování těhotenství a v těhotenství váš lékař doporučí příjem zvýšit na 400 mikrogramů. Ženám se obecně doporučuje 400 mikrogramů denně, což jsou dávky, které najdete v běžně dostupných a volně prodejných doplňcích. Až 400 mikrogramů je ideální přijímat jako doplněk stravy. Pro vaši jistotu si můžete vybrat přípravky s kyselinou listovou v naštěpené formě.
Obvykle se zvýšená suplementace (800 mikrogramů) kyseliny listové doporučuje tři měsíce před otěhotněním a následně v prvním trimestru těhotenství, klasické dávky (400 mikrogramů) pak po celou dobu těhotenství. Neměla byste užívat více než 1 000 mikrogramů kyseliny listové denně. Pokud pro jednou zapomenete tabletku spolknout, nic se nestane. Dávku není ani potřeba další den zvyšovat.
Formy kyseliny listové a vstřebatelnost
Většina doplňků stravy obsahuje kyselinu listovou v syntetické neaktivní formě, kterou musí organismus vstřebat a složitě přeměnit na aktivní - naštěpenou kyselinu listovou. Štěpená kyselina listová (aktivní/bioaktivní folát) je v těle naprosto nezbytná. Pokud není příjem kyseliny listové ve vašem jídelníčku dostačující, doplňte si „listovku“ pomocí kvalitních přípravků (ideálně s obsahem již aktivní naštěpené kyseliny listové, najdete ji např. pod názvem methylfolát). Pro jistotu si vyberte přípravky s naštěpenou kyselinou listovou, methylfolát nebo quatrefolic.
U produktů s kyselinou listovou se můžete setkat nejčastěji se dvěmi formami - folátem či metylfolátem. Zatímco folát je neaktivní forma, která musí být naším tělem přeměněna na aktivní formu, metylfolát je již formou aktivní. Tu v těle není potřeba složitě přeměňovat - je tedy ihned využitelná a účinná, prospěšný účinek poskytuje každému.
Nedostatek a rizikové skupiny
Nedostatek vs. Lékaři upozorňují, že nedostatkem „listovky“ jsou ohroženy zejména kuřačky a že příznaky jejího deficitu jsou velmi pestré: od chudokrevnosti přes obrovskou únavu a celkovou slabost až po poruchy nálady, problémy s pamětí či kožní komplikace. Tyto příznaky nejsou jednoznačnou známkou nedostatku kyseliny listové, příčinou mohou být i jiná onemocnění. V případě podezření na nedostatek kyseliny listové je prvním krokem provedení krevního testu. Krevním testem se stanoví, zda se skutečně jedná o nedostatek kyseliny listové. Pokud test nedostatek vitamínu B9 potvrdí, váš doktor vám předepíše doplňky s kyselinou listovou.
Odhaduje se, že až polovina žen evropské populace nemá enzymatické vybavení na to, aby se přeměňovalo dostatečné množství kyseliny listové na folát a tudíž ho má nedostatek. Někteří lidé (odhaduje se, že až polovina žen) však nemají enzymatické vybavení na to, aby se přeměňovalo dostatečné množství kyseliny listové na aktivní štěpenou kyselinu listovou. A tudíž mají kyseliny listové nedostatek, přestože doplňky stravy poctivě užívají. Plošné testování se u lékaře neprovádí a proto lékaři volí doplňování kyseliny listové formou přípravků z lékárny.
Bezpečnost a nežádoucí účinky
Zajímá vás také, jestli vyšší množství kyseliny listové v těhotenství než je doporučené může miminku nějak uškodit? Obecně se mohou vyskytnout některé mírné vedlejší účinky. Mezi ty může patřit: nervozita, gastrointestinální problémy, nevolnost. Nadměrný příjem kyseliny listové je rizikové pro osoby s rakovinou. Neměla byste užívat více než 1 000 mikrogramů kyseliny listové denně.
Jak doplnit kyselinu listovou prakticky
Hlavním zdrojem kyseliny listové je zdravé jídlo. Proto prvním krokem k doplnění hladiny je úprava jídelníčku a zařazení zdravých, mnohdy i nových potravin. Abyste předešla nedostatku kyseliny listové, měla byste během těhotenství konzumovat stravu bohatou na tento vitamín. Výše uvedené potraviny tento požadavek splňují. Množství kyseliny listové, které vaše tělo během gravidity potřebuje, obvykle nepokryje ani ten nejvzorovější jídelníček. Navíc vitamín B9 je velmi citlivý na světlo, tepelnou úpravu nebo kyselé prostředí. Proto lékaři doporučují příjem doplňků stravy s kyselinou listovou.
Běžně ze stravy dokážeme přijmout jen okolo 250 mcg. 150 mikrogramů je pak ideální získat ze stravy. Pro výpočet vašeho denního příjmu kyseliny listové platí, že 0,5 mikrogramů kyseliny listové v doplňku stravy odpovídá 1 mikrogramu obsaženému v potravinách (přepočítávací faktor tzv. ekvivalent folátu).
Pokud chcete jít cestou bez doplňků stravy, přizvěte do svého každodenního jídelníčku zelenou listovou zeleninu. Přidejte čerstvou zeleninu ke každému jídlu, často zařazujte čerstvé lisované šťávy (skvělá kombinace je červená řepa, špenát, jablko, pomeranč). Tablety, kapsle či kapky - jakou zvolit variantu výživového doplňku? To, zda sáhnete po tabletě, kapslích či kapkách záleží spíše na tom, co vám vyhovuje.
Může nám kyselina listová uškodit?
Doplňkové živiny a celkový přístup
Kromě kyseliny listové je při snahách o miminko a následné těhotenství důležité zejména železo. Vyvíjející se plod ho spotřebuje opravdu hodně, pokud jste těhotná, měla byste příjem železa zvýšit. Důležité jsou ale také vitamín D, který podporuje imunitní systém a zdraví kostí. Vitamín E pak funguje jako antioxidant a podporuje zdraví reprodukčních orgánů. Omega-3 mastné kyseliny mají zase pozitivní vliv na hormonální rovnováhu a vývoj mozku plodu. K optimální funkci imunitního systému přispívá zinek, který také podporuje plodnost.
Mnoho lékařů doporučuje užívat kyselinu listovou i v době kojení. Mateřské mléko obsahuje kromě jiných živin i kyselinu listovou, převládající zastoupení má právě štěpená kyselina listová (odborně methyltetrahydrofolát). To znamená, že kojením poskytujete svému miminku aktivní naštěpenou kyselinu listovou. Vaše miminko tak nemusí kyselinu listovou metabolicky měnit, štěpená kyselina listová (aktivní/bioaktivní folát) má v mateřském mléku prospěšný účinek ihned, využije ji každé miminko.
Tabulka: Doporučené dávky kyseliny listové
| Situace | Doporučená dávka |
|---|---|
| Obecně pro dospělého | 200 μg/den |
| Plánování těhotenství / Těhotenství | 400 μg/den (často 3 měsíce před + 1. trimestr 800 μg dle indikace) |
| Těhotenství (ekvivalent folátu) | 550 μg ekvivalentu folátu/den (včetně stravy) |
| Maximální bezpečná hranice | Ne více než 1 000 μg/den |
Poraďte se se svým ošetřujícím lékařem, který na základě vašich specifických potřeb, znalosti zdravotního stavu a po provedení důkladného vyšetření zváží, zda je nutné užívat doplňky stravy a případně jaké. Pokud si nejste jistá, poraďte se s lékařem rovnou o vhodném kvalitním přípravku s kyselinou listovou v již naštěpené formě.
tags: #vliv #kyselina #listova #na #otehotneni