Průběh fyziologického porodu se dělí na tři části - porodní doby. Postupně si představíme jak jednotlivé fáze probíhají a co během nich můžete čekat a na co je dobré se připravit. První době porodní se také říká otevírací. Začíná totiž s pravidelnými kontrakcemi, které otevírají porodní cesty. Kontrakce zřejmě budete vnímat jako pravidelně se stahující dělohu. Děloha je sval, ke své práci potřebuje klid, kyslík a energii. Právě proto je vhodné, budete-li během kontrakce dýchat tzv. břišním dechem, který miminku zabezpečí dostatek okysličené krve.
Při kontrakci je také nutné se co nejvíc uvolnit. Bolest a její vnímání můžeme ovlivnit různými metodami. Nejprve zkoušíme ty nefarmakologické - pohyb, polohování nebo tzv. porodní tanec. Časté střídání poloh může zkrátit délku porodu. Bolestivé stahy se dají zmírnit také teplou sprchou či pobytem ve vaně. Bolesti zad během porodu se dají utlumit masáží nebo aroma masáží, akupresurou, bolestivá místa můžeme také nahřívat pomocí polštářků. Vjem bolesti zmírní také zvukové projevy, včetně tzv. Stejně jako se liší rodičky, liší se i průběh porodu. Bude tedy na vás, abyste si našla nejvhodnější způsob zvládání bolesti podle vlastních potřeb. My vám rádi poradíme nejrůznější možnosti. Stejně tak budeme v průběhu první doby průběžně a pečlivě sledovat jak Váš stav a stav Vašeho miminka v děloze, a také vyhodnocovat, jak se porod vyvíjí a postupuje.

Druhá doba porodní a její dynamika
Druhá doba porodní začíná v okamžiku, kdy se porodní cesty plně otevřou a končí vlastním porodem miminka. Na přelomu první a druhé doby porodní může nastat přechodný útlum kontrakcí, což je častější u prvorodiček. U maminek, které už někdy rodily, kontrakce naopak mohou být intenzivnější, často s nutkavým pocitem tlačit. Tento tlak způsobuje hlava miminka, která postupně sestupuje porodní cestou dolů. Žena si polohu obvykle volí opět intuitivně. Někdy je ovšem nutné se řídit nejenom jejím přáním, ale brát také v úvahu stav dítěte a celkový postup porodu.
Přestože v tuto chvíli jsou porodní cesty už plně otevřené, nemusí to vždycky znamenat, že je nutné začít hned s aktivním tlačením. Někdy je naopak vhodné vyčkat, až hlavička dítěte samovolně sestoupí porodní cestou dostatečně hluboko, abyste se předčasným tlačením nevyčerpala. Naše porodní asistentka vám vždycky ráda poradí, jestli je právě vhodné tlačit nebo naopak odpočívat. Během tlačení Vám doporučíme, abyste zavřela oči - předejde se tak popraskání žilek v očích, a také abyste pro tlačení využila dobu děložní kontrakce. Při porodu hlavičky porodní asistentka aktivně chrání hráz, aby se předešlo porodnímu poranění.
Pokud plodová voda neodteče samovolně v průběhu první doby porodní, navrhneme vám na počátku druhé doby tzv. dirupci vaku blan, tj. umělé mechanické protržení vaku blan. Třetí doba porodní obvykle vedeme tzv. aktivně. To znamená, že když se miminko narodí, necháme dotepat pupečník a mamince žilně podáváme Oxytocin/Methylergometrin, který napomáhá k odlučování placenty a působí preventivně i proti poporodnímu krvácení. Třetí doba porodní se totiž pojí právě s porodem porodního lůžka čili placenty. Při jejím odlučování možná ucítíte slabé kontrakce. Následně placentu včetně plodových blan za mírného tlačení porodíte. Porod placenta by neměl trvat déle než 60 minut. Pokud se ji nedaří porodit přirozeně, je nutné ji vybavit manuálně. Miminko bude celou dobu na Vašem těle, bude probíhat bonding, pokud si to sama nebudete přát jinak.

Co znamenají kontrakce a jak je zvládat
Kontrakce jsou běžným jevem, často spojeným s těhotenstvím, ale mohou se objevit i v jiných situacích, jako je fyzická námaha nebo stres. Tyto nedobrovolné svalové zpevnění jsou obvykle krátká, ale mohou být intenzivní a nepříjemná. Pochopení příčin, příznaků a možností léčby kontrakcí může jednotlivcům pomoci efektivně zvládnout tento příznak. Kontrakce jsou výsledkem rytmického stahování a uvolňování svalů v těle. V těhotenství tyto kontrakce pomáhají připravit tělo na porod, ale mohou se objevit i za jiných okolností.
1. Braxton Hicksovy kontrakce: Tyto jsou známé jako "cvičné kontrakce" a objevují se, když se děloha přerušovaně stahuje, aby se připravila na porod. 2. 3. 4. Předčasný porod: Kontrakce před 37. týdnem. Zatímco kontrakce mohou být normální součástí těhotenství nebo fyzické aktivity, existují situace, kdy je lékařská péče nezbytná. Zažíváte kontrakce před 37. týdnem. Léčba kontrakcí se bude lišit v závislosti na příčině. Skutečnost: Ne všechny kontrakce jsou známkou porodu.
1. Skutečné porodní kontrakce se obvykle vyskytují v pravidelných intervalech, postupem času se stávají silnějšími a častějšími a způsobují dilataci děložního čípku. 2. Ano, dehydratace může vést ke svalovým kontrakcím, včetně těch v děloze. 3. Ve většině případů jsou kontrakce během těhotenství (jako Braxton Hicks) neškodné. 4. Jemná cvičení, hydratace a relaxační techniky, jako je hluboké dýchání nebo teplé koupele, mohou pomoci zmírnit mírné kontrakce. 5. Kontaktujte svého lékaře, pokud se kontrakce stanou pravidelnými a bolestivými nebo pokud zaznamenáte jiné příznaky, jako je vaginální krvácení, bolest zad nebo neobvyklý výtok, zejména před 37. týdnem.
Kontrakce jsou běžným příznakem, který se může objevit z různých důvodů, včetně těhotenství, fyzické aktivity nebo zdravotních stavů. Pochopení základní příčiny a hledání vhodné léčby může pomoci zmírnit nepohodlí a účinně zvládat příznaky.
Svalová kontrakce je základní fyziologický proces: svalová vlákna vyvíjejí napětí a mohou se zkracovat, čímž umožňují pohyb a další funkce těla. Na molekulární úrovni probíhá kontrakce interakcí aktinových a myosinových vláken uvnitř svalových buněk (myofibril). Tento proces je poháněn energií z ATP a je řízen nervovými impulsy. Příklady: Držení těžkého předmětu v ruce, tlačení na zeď. Koncentrická kontrakce: Sval se zkracuje. Excentrická kontrakce: Sval se prodlužuje pod zátěží. Jedná se o kombinaci izometrické a izotonické kontrakce, kdy se mění jak délka svalu, tak i napětí v něm. Svalová kontrakce je komplexní proces, který umožňuje pohyb, stabilizaci a další životně důležité funkce těla.
Kontrakce srdečního svalu vytváří sílu potřebnou k udržení průtoku krve tkáními. Základní mechanismy kontrakce srdečního a kosterního svalu jsou založené na stejném principu. Základní stavební jednotkou příčně pruhované svalové tkáně srdeční je kardiomyocyt. Mechanismus spřažení excitace s kontrakcí zabezpečuje spojení elektrické a mechanické činnosti srdce. Synchronizovaná činnost kardiomyocytů je zajišťována interkalárními disky. Depolarizační vlna se šíří po sarkolemě a do vnitřku buňky, Ca2+ kanály se otevírají a Ca2+ proudí do cytoplazmy, čímž spouští kontrakci. Tento biochemický proces je rychlý a koordinovaný.

EMS a léčení svalových kontraktur
Kontrakce mohou být způsobeny špatným držením těla, nadměrnou fyzickou námahou nebo základními potížemi; EMS (elektrická stimulace svalů) se stala účinným řešením pro snížení svalového napětí, zmírnění bolesti a rychlejší zotavení. EMS používá elektrické impulsy ke stimulaci cílových svalových skupin, které napodobují přirozené kontrakce. Zapojením hlubokých i povrchových svalových vláken EMS účinně ulevuje od bolesti, zlepšuje krevní oběh a urychluje proces hojení. Pochopení fungování EMS a jejích výhod může poskytnout cenné poznatky těm, kteří se snaží překonat svalové kontraktury.
EMS pomáhá s relaxací svalů, zlepšuje krevní oběh a snižuje bolest. Programy EMS se zaměřují na hluboké i povrchové svaly a podporují uvolnění a lepší průtok krve. EMS také uvolňuje endorfiny, čímž vytváří uklidňující pocit a snižuje vnímané napětí. Pro osoby se chronickým napětím nabízí EMS neinvazivní metodu obnovení pohyblivosti a zlepšení pohodlí. Zařízení EMS mohou být určena pro domácí použití, např. bezdrátový kompaktní systém pro stimulaci hlubokých svalových vrstev.
Odbornost EMS spočívá v tom, že zlepšuje krevní oběh, zvyšuje průtok kyslíku a podporuje regeneraci svalů. To vede k redukci otoků a zlepšení flexibility. EMS může být součástí komplexního léčebného plánu spolu s protahovacími cviky, fyzikální terapií a korekcí držení těla. Při konzultaci s lékařem nebo fyzioterapeutem lze vytvořit individuální plán využití EMS pro specifické potřeby.
Bezpečné postupy během porodního procesu
Pro urychlení otevírání jsou nejvhodnější polohy, ve kterých lze využít zemské gravitace. Hlavička dítěte postupně sestupuje do pánve a branka se rozšiřuje. Aby mohla žena začít bezpečně tlačit, musí být hlavička a branka zcela rozvinuté. Při vaginálním vyšetření by již neměly být hmatány okraje branky. Plodová voda odtéká postupně během celého porodu; částečné vyprázdnění dělohy a odtok vody mohou podpořit kontrakce. Odtéká čirá nebo lehce zkalená voda, někdy s vločkami. Dirupce vaku blan může být provedena na počátku druhé doby, pokud plodová voda neodtéká samovolně.
Každý zásah do porodu má svá rizika a vyžaduje pečlivé zvážení. Mechanické poškození hlavičky dítěte je možné riziko při různých intervencích. Obecně platí, že každý další porod bývá rychlejší a pro ženu lehčí. Bonding dítěte s matkou pokračuje po celou dobu pobytu na těle rodičky, pokud si to sama nepřejete jinak.

Harmonogram a vybrané postupy při porodu
Při hlubokém břišním dýchání dochází k maximálnímu prokrvení břicha, pánve a dělohy a porod se stává efektivnějším, protože miminko dostává potřebné množství kyslíku. Při břišním dýchání je možné lépe se soustředit, uvolnit a uklidnit. Dbejte na uvolnění čelisti, obličeje a ramen. Nádech nosem, výdech ústy; nádech by měl být kratší než výdech. Druhá technika, podklíčkové dýchání, je krátká, povrchová a rychlá, známá jako “psí dýchání”. Je vhodná zejména ve SECOND DOBĚ DOBOY PORODNÍ, kdy cítíte tlak na konečník. Tímto dýcháním se snižuje tlak na dělohu, avšak může být náročné a vyčerpávající. Správná kombinace poloh a dýchání pomáhá zvládat bolesti zad a usnadňuje otevírání.
Mezi úlevové polohy patří poloha na všech čtyřech s oporou, pohupování na velkém míči a polohy ve stoje, které využívají gravitační sílu. Ležení na zádech se nedoporučuje, neboť prodlužuje porod a může narušit krevní oběh. Před samotným tlačením je důležité mít branku plně rozevřenou a hlavičku v optimálním postavení. V případě nutnosti může být podávána anestézie, která znecitliví určité oblasti a umožní bezpečnější průběh delšího porodu.
Dirupce vaku blan a jednotlivé intervence vždy nesou rizika a vyžadují zvážení. Odtok plodové vody postupně pokračuje i během porodu; zadní voda může odtéct až při samotném porodu. Sledování stavu matky a dítěte zůstává prioritou, aby byl porod bezpečný a efektivní.