Konenec nechce prikrmy: jak postupovat při odmítání příkrmů a nových potravin

Odmítání příkrmů i nových potravin je velmi rozšířeným problémem, kterým si prochází valná většina rodičů.

Je důležité zmínit, že odmítání jídla a příkrmů nemusí nutně znamenat zdravotní či psychické problémy, někdy se jedná pouze o vývojovou fázi, jež časem sama pomine.

Každé dítě se vyvíjí vlastním tempem a vy jako rodiče můžete zkusit mnohé, aby tato fáze proběhla snáze.

Kdy a proč děti odmítají příkrmy a nové potraviny?

Děti se rodí s přirozenou preferencí sladkých a jemných chutí - mateřské mléko, které je jejich první potravou, je sladké a chutné.

Zaváděním příkrmů dítě vstupuje do zcela nového světa chutí, vůní a konzistencí, což může vyvolávat strach a odmítání.

Tomuto se říká potravinová neofobie a jedná se o přirozenou ochranu před požitím něčeho potenciálně nebezpečného.

Fyziologické důvody odmítání příkrmu mohou zahrnovat růst zubů doprovázený bolestivými dásněmi, únavu, reflux či nevolnost.

Některé děti mohou být citlivější a reagovat odmítáním na nové konzistence či intenzivní chutě.

V každém případě se poraďte s pediatrem, zda za odmítáním potravy nestojí vážnější zdravotní potíže.

K psychologickým aspektům patří zejména potřeba autonomie dítěte.

Dítě v období 1-3 let zažívá zvýšenou potřebu kontroly nad svým světem, odmítnutím jídla demonstruje svoji vůli a autonomii.

Dále hraje roli síla zvyku.

Dítě často odmítá novinky, protože se cítí bezpečněji v důvěrně známém prostředí.

Nejčastější chyby rodičů při zavádění příkrmů

Jednou z nejběžnějších chyb je příliš rychlé tempo zavádění nových potravin.

Dítě potřebuje čas, aby se nový druh potraviny naučilo konzumovat.

Mnohdy 10-15 opakovaných podání, než si dítě zvykne.

Mnozí rodiče také kladou důraz na množství snědeného jídla, čímž ve výsledku vyvolávají stres jak u dítěte, tak u sebe.

Další chybou je vytváření nešťastných podmínek, jako je sledování televize při krmení, aby dítě „lépe jedlo“.

Tato strategie sice krátkodobě může přinést úlevu, ale dlouhodobě tím vybudujete nezdravé návyky i závislost na rozptýlení.

Velkým problémem je přílišné soustředění na to, co dítě jí.

Dítě je citlivé na rodičovské emoce a čím více je situace emočně vyhrocená, tím více dítě jídlo odmítá.

Jak postupovat správně

Standardně se doporučuje zahájit zavádění příkrmů zhruba od 6. měsíce věku dítěte, postupně a pozvolna.

Začněte jednodruhovou zeleninou a teprve postupně přecházejte k dalším surovinám.

Podle obecného doporučení by měly být příkrmy připravovány bez přidaného cukru a soli a ideálně vařené na páře, aby si zachovaly důležité vitamíny a minerály.

Snažte se vyvarovat nucení k jídlu, raději zkoušejte potravinu opakovaně.

Klíčem k úspěchu je trpělivost a opakované nabízení dané potraviny.

Držte se pravidelných časových úseků, kdy jídlo dítěti nabízíte.

První lžička příkrmu - velká událost.

Honzíčka jídlo zajímalo, rád ho ochutnával a my měli radost, že pěkně papá.

Ale to netrvalo dlouho. Scény a hysterie.

Co nám nakonec pomohlo a jak jsme vyzráli na příkrmy?

Zvědavost miminka nezná meze, dalo by se říct.

Ale jak se jedná o příkrmy, nemusí to být tak úplně pravda.

Zpočátku Honzíka příkrmy bavily, jídlo ho bavilo a zvládel ho sníst k obědu čím dál více.

A když dvakrát po sobě spapal plnou misku červené řepy, že nebylo potřeba ho dokrmovat mlékem, měla jsem z toho obrovskou radost.

Nadšení ale pomalu opadalo.

Asi po 3 týdnech si Honzík začal cpát bryndák do pusy, škrábal se na kolínkách a propadal v hysterické scény.

Možná to způsobilo to, že mu víc zachutnalo ovoce, které jsme postupně zařadili.

Toho se totiž moc nezdráhal.

A co ho taky bavilo, bylo žužlání okurky, mrkve a později i křupky bez příměsi dalších ingrediencí.

Podávání oběda byl většinou krizový okamžik dne.

Honzík jen viděl misku a lžičku, už pomalu začínal poplakávat.

Někdy si trochu dal, ale povětšinou se odehrával dramatický scénář.

Měl hlad - chtěl jíst, ale nechtěl příkrm, chtěl mléko od maminky.

Takže co dělat? Nechat ho v hysterii plakat třeba hodinu, než si to rozmyslí?

Koukat na jeho uplakané oči, které smutně prosí: Maminko, já mám hrozný hlad!

A teď dilema - nakojit nebo ho nutit do příkrmu?

Od bryndáku jsme upustili, protože ho zbytečně navíc rozptyloval.

I když byl občas Honzík otřesně zapatlaný, nevadilo mi to, hlavně, když se aspoň trochu najedl!

Jednou jsme takhle o víkendu seděli společně u oběda i s Honzou.

Viděl konečně na vlastní oči, jak probíhají naše obědy.

Tak mu zkus dát tu křupku, ať si dá aspoň něco, navrhl Honza.

Křupky se Honzík chopil hned. Cpal si ji spokojeně do pusinky.

Namoč mu jí do toho schválně, pokračuje Honza v experimentu.

Ten syčák si ji stačil otočit, než ji začal žužlat.

Napadlo mě udělat s křupkou výměnný obchod - dám ti křupku, když sníš lžičku… dvě… tři příkrmu.

Den poté jsem tedy zkusila dát na lžičku ovocné pyré.

To si Honzík mlaskal.

A teď zelenino-masové pyré…

První lžička dobrá, druhá horší.

A co když kápnu to ovocné pyré na zelenino-masový příkrm?

Tyjo! Dětské chutě jsou fakt nevyzpytatelné.

A ve většině případů to pochopitelné.

Stačilo přidat kapku ovocného pyré z kapsičky a v tu ránu si Honzík pochutnával na obědě, jako by se nechumelilo.

Podáváme u nás tak běžně kuře-těstoviny-brokolici-mrkev-meruňky-jablka, hovězí-hrášek-cuketu-bramboru-maliny…

Ale pozor, opovážila jsem se ty mixy ochutnat a nakonec to není zas taková tragérie.

Hlavně, že Honzíkovi to tak chutná a sní oběd.

Co se týče svačinek a obilných kaší, ty miluje a není vůbec potřeba mu je jakkoliv nutit nebo šidit.

Poměr ovocného pyré jsme při obědě snížovali.

Obvykle ochutnal několik lžiček zelenino-masového příkrmu a ve chvíli, kdy se začal ošklíbat, povzbudila jsem mu chuť ovocným pyré.

Sem tam kapka pyré na lžičku k příkrmu a v pohodě tak snědl krásně pěknou porcičku.

Nejsem pediatr, nejsem odborník a nevím, jestli je tohle správně.

Jsem jenom máma dítěte, které se snaží den co den lépe orientovat v tomhle světě a začíná si více uvědomovat svoje potřeby.

Jsem máma, která experimuje, abychom našli kompromis mezi ideální představou a poněkud drsnější realitou.

Bylo by lepší, kdyby nejedl, než mu dávat porci ovoce navíc a riskovat, že si zvykne na sladké?

Anebo je lepší mu to jídlo vylepšit ovocem a užít si ten pocit, kdy mimi spokojeně papá?

Člověk nemůže chtít po miminku všechno hned, tak jak by se “to mělo”.

Když jsem zpozorovala pozvolné zlepšení, říkám si, že ty instinkty k něčemu jsou.

A že v péči o miminko neexistují ve všech ohledech jasné regule a neplatí doporučení, která platí pro jiné mimi.

Jasné je jen to, že rodiče musí zkoušet vyjít dítěti vstříc všemi možnými směry, aby našli tu správnou cestu.

Co Honzíkovi ještě více pomáhalo

Co Honzíkovi ještě více podporovalo k jídlu, byla barevná mistička s obrázkem na dně.

Občas jsem zahrabala lžičkou do jídla tak, aby viděl, že je pod jídlem obrázek a lákala ho na další lžičku.

Té radosti, když jsme ho odškrábali celý!

Možná to vypadá, že se snažím do Honzíka nacpat jídla, co se dá.

Ne, to ne, Tak to nechodí.

Beztak ví, kdy má dost a víc, než chce on, bych do něj nenacpala.

Když je napapaný, už mi zkrátka nevěnuje pozornost a pusinku neotevírá.

A tak ho dál nenutím.

Praktické tipy a zkušenosti z rozhovorů rodičů

Další věc, která mu v jídle pomáhá, je říkanka a dobrá nálada.

Když jsem připravovala tento článek, byli jsme ve fázi, kdy Honzík k tomu, aby snědl oběd, potřeboval i trochu ovoce.

Aktuálně se už několik dní po sobě těšíme z toho, že Honzík sní nesladký oběd bez podpůrných prostředků.

Sice u něj obilné kaše z pohanky, ovsa i pšeničné krupice vyhrávají a zvládne jí sníst asi dvojnásobně víc, než oběda, ale i tak poobědvá v klidu svoje jídlo, které mu k obědu přichystám.

To je prostě super!

K odvykání na sladké ovoce při obědě nám pomohlo zařadit sladší druhy zeleniny a obilovin v kombinaci s tím méně sladkým.

Přejí všem, co s příkrmy také zápasí, hodně trpělivosti.

Na radu Dr. začínáme jen zeleninou, ovoce až přiští měsíc.

Věřím, že to časem přijde a Honzík bude jíst i zbytek oběda.

Rady pro rodiče a samotný proces zavádění příkrmů

Zavádění příkrmů je velký milník - pro miminko i pro maminku.

Dítě se poprvé setkává s úplně jinou chutí, strukturou i způsobem krmení, než na jaký bylo dosud zvyklé.

Dobrá zpráva je, že odmítání jídla v začátcích je zcela běžné a ve většině případů se jedná o přechodnou fázi.

Prvním signálem, že je dítě připravené na příkrmy, bývá stabilní hlavička, schopnost sedět s oporou a zřejmý zájem o jídlo.

Není vhodné příkrmy doslazovat cukrem.

Je důležité nechat dítě samo rozhodnout, co, kdy a kolik sní.

Úkolem rodiče je nabídnout kvalitní jídlo a vytvořit příjemnou atmosféru.

Nevhodné je běhat se lžičkou za dítětem, krmit ho u televize nebo pomocí hraček rozptylovat.

Odmítání lžičky může znamenat, že dítě potřebuje větší samostatnost.

Zkuste nabídnout lžičku tak, aby dítě mohlo spolupracovat.

Každé dítě potřebuje jiné množství jídla, neexistuje univerzální pravidlo o velikosti porce.

Snažte se dítěti vytvořit co nejpestřejší jídelníček a experimentujte s hustotou a strukturou příkrmů.

Některé děti dlouho vyžadují rozmixovaný příkrm, jiné mají od začátku raději kousky.

Pokud dítě nechce jíst, zůstaňte v klidu.

Nedávejte najevo své rozladění.

Pokud dítě vytrvale odmítá nějaký příkrm, vyřaďte jej na čas z jídelníčku a zkuste jej opět podat za pár dnů či týdnů.

Méně oblíbenou potravinu můžete také podávat jako součást oblíbeného příkrmu.

Pokud má např. dítě zácpu, použijte švestkovou šťávu Hipp; pediatrická rada byla také nechat u oběda mléko, aby dítě mělo větší hlad pro příkrm.

Nejčastější otázky a situace bývají řešeny opakováním nabídky, změnou prostředí a volbou vhodných pomůcek jako židliček a hrníčků.

Je vhodné vyzkoušet i metody BLW, tedy baby‑led weaning, kde se dítě krmí samo měkkými kousky a reguluje tempo a množství.

Ale i při BLW je nutné znát zásady první pomoci při dušení a nezasouvat nic do dýchacích cest.

Praktické poznámky k návykům a doplňkům

Nepřehánějte to s množstvím různých potravin najednou, začínejte postupně.

Sunarko zeleninová kaše a rýžovo‑kukuřičná Sunarka, Hello přesnídávky a další intervence pomohly některým rodičům.

Nezahazujte skleničkové příkrmy, jsou vhodné na cesty a při nedostatku času, ale dbejte na složení.

Lepek lze zavést kdykoliv během zavádění příkrmů a neexistuje důkaz, že by načasování zabránilo celiakii.

Je však důležité nenutit dítě k jídlu a nabídnout mu kvalitní a pestrý jídelníček.

Pokud má dítě problém, poraďte se s pediatrem a sledujte signály, že je třeba změnit postup.

Obrázek znázorňující postupné zavádění příkrmů

Nejčastější chyby při blikání. Určitě je děláte taky!

Závěrečné shrnutí a motivace pro rodiče

Teď je důležité být trpělivý a vytrvalý. Odmítání jídla je často normální součástí učení, která časem pomine.

Raďte se s pediatrem a snažte se udržet klidnou atmosféru během jídla, aby se dítě cítilo bezpečně.

Nechte dítě samo rozhodnout, co, kdy a kolik sní, a nabízejte mu kvalitní a pestré potraviny v souladu s vývojem.

tags: #konenec #nechce #prikrmy