Komplikace vícečetných těhotenství: Haslík přehled příčiny rizika diagnostika léčba

AbstractTato bakalářská práce se zabývá problematikou komplikací u vícečetného těhotenství a v průběhu porodu. Práce je zaměřena na osobní zkušenosti participantek s péčí a informovaností při komplikacích vícečetné gravidity. Teoretická část obsahuje obecné dělení vícerčat, management péče, konkrétní popis nejčastějších komplikací u matky i plodů, dále je zde kapitola o možnostech vaginálního porodu, popis operativních porodů a v poslední kapitole se věnuji psychice žen. Praktická část se zabývá kvalitativním výzkumem, konkrétně se jedná o hloubkovou analýzu dvou rozhovorů s ženami, které si prošly komplikacemi u vícečetné gravidity a v průběhu porodu.

Při vícečetném těhotenství narůstá i riziko vzniku komplikací. Vícečetné těhotenství je takové, během kterého se v děloze vyvíjí více než jeden plod. Přestože je v živočišné říši tento model reprodukce přirozený, u člověka se stále považuje za poměrně výjimečný. Víceplodové těhotenství se označuje za rizikové, protože je zde vyšší riziko komplikací než u těhotenství s jedním plodem, a to jak na straně nastávající maminky, tak i vyvíjejících se miminek. Hrozba komplikací se přitom úměrně zvyšuje s počtem plodů v děloze a také zde podstatnou roli hraje i fakt, o jaký typ víceplodového těhotenství jde.

Klasifikace víceplodového těhotenství

Pro lepší srozumitelnost textu zmičujeme v textu vždy jen dvojčata. Uvedené informace však platí i při vícerčatech, tedy trojčatech atd.

Podle počtu oplodněných vajíček
Jednovaječná dvojčata - monozygotní dvojčata - jedno vajíčko je oplodněno jednou spermií. Dvojčata vypadají úplně stejně, jsou stejného pohlaví, jejich genetická výbava je shodná. Tvoří přibližně 30 % dvojčat a podle stádia, kdy došlo k rozdělení jednoho oplodněného vajíčka na dvě embrya, mohou mít jednu společnou nebo dvě samostatné placenty, stejně tak jeden nebo dva oddělené plodové vaky.

Dvojvaječná dvojčata - dizygotní dvojčata - z vaječníku se do širší části vejcovodu během ovulace uvolní dvě vajíčka, která jsou oplodněna dvěma spermiemi. Dvojčata jsou rozdílná, mohou být odlišného pohlaví a co se týče jejich genetické výbavy, jsou jako běžní sourozenci s menším či větším věkovým odstupem. Častěji se rodí starším rodičkám. Dizygotná dvojčata mají vždy samostatnou placentu i plodové vaky. Jen výjimečně se stává, že pokud se jejich placenty nacházejí blízko vedle sebe, mohou během těhotenství srůstat.

Podle počtu placent
Dvojvaječná dvojčata mají vždy každou vlastní placentu a vlastní plodový vak. Monochoriální dvojčata - vyvine se pouze jedna placenta, která během těhotenství zásobuje oba plody. S tím je spojeno vyšší riziko komplikací, například jedno dvojče může v růstu zaostávat, případně se může vyskytnout tzv. transfúzní syndrom dvojčat. Bichoriální dvojčata - každé z jednovaječných dvojčat je zásobováno vlastní placentou. Díky tomu se snižuje riziko placentárních komplikací.

Podle počtu plodových vaků
Monoamniální dvojčata - dvojčata se nacházejí v jednom plodovém vaku a jsou vyživována jednou placentou.Takové těhotenství se vyskytuje jen u 1-2 % všech dvojčat, přičemž je nesmírně rizikové, přičemž hrozí nejen placentární, ale i pupečníkové komplikace. Biamniální dvojčata - dvojčata jsou „oddělená“ v samostatných plodových vacích, přičemž se mohou, ale i nemusí dělit o jednu placentu.

Genetika a predispozice

Existuje genetická predispozice ke vzniku dvojčat? Ano - familiární výskyt vícečetného těhotenství je 4 až 10násobně vyšší ve srovnání s rodinami, ve kterých se dvojčata nevyskytla. Nejčastěji se dvojčata rodí dcerám matek, které jsou z dvojčat, vícerodičkám a starším ženám - některé zdroje uvádějí, že hranicí bývá 37 let. Umělé oplodnění zvyšuje šance na vícerčata. Dvojčata se častěji rodí, když jeden z rodičů pochází z dvojčat, nebo jsou dvojčata ve rodině.

Rasová a etnická složka hraje roli; některé populace vykazují vyšší výskyt vícečetného těhotenství. Původně se uvádí, že nejvíce gemini monochoriati biamniati vznikají v některých skupinách, zatímco jiné populace vykazují menší počet.

Rizika vícečetného těhotenství

Obecně se rizika vícečetného těhotenství zahrnují:

  • Spontánní potrat - riziko je vyšší u dvojčat s jednou placentou (o 10 %) oproti dvojčatům se samostatnými placentami (o 2 %).
  • Odumření jednoho z plodů - syndrom mizejícího dvojčete nebo syndrom mrtvého plodu. Až 20 % těhotenství, které začalo jako vícečetné, končí porodem jen jednoho dítěte.
  • Předčasný porod - riziko nedonošených novorozenců a souvisejících komplikací.
  • Nízká porodní hmotnost - často spojena s předčasným porodem a nedostatečnou plně vyvinutou plícemi.
  • Nedostatečná výživa jednoho či více plodů v děloze - transfúzní syndrom dvojčat jako jeden z příkladů.
  • Vyšší riziko vrozených vývojových vad.
  • Preeklampsie - vysoký krevní tlak a zvýšená proteinurie mohou ohrozit matku i plody.
  • Hospitalizace rodičky během těhotenství a nutnost speciální péče.

Podle typu a počtu plodů se potřeba monitorování a péče liší. Do 14. týdne je potřeba určit chorionicitu a amnionicitu. V I. trimestru je dostupný kombinovaný screening na chromozomální vady. U monochoriálních těhotenství bývá ultrazvuková kontrola častější (obvykle každé dva týdny), a prepartální kardiotokografické monitorování je zavedeno od 36. týdne. Specializovaná perinatální centra poskytují intermediální a intenzivní péči. Na standardních porodních sálech probíhají porody jen donošených dvojčat bichoriálních, biamniálních (37. týdne).

Porod a vedení porodu

Spontánním vaginálním porodem se mohou narodit dvojčata bi-bi (při poloze hlavičkami dolů) a mono-bi, avšak v jiných konfiguracích se vždy zvažuje císařský řez. V roce 2011 se v České republice narodilo více než 70% novorozenců z vícečetných gravidit. Pokud se setkáme s kolizním postavením obou plodů (např. jeden ve fuzované poloze a druhý v jiné poloze), bývá preferován císařský řez. Monitorace průběhu porodu zahrnuje kontinuální kardiotokografickou sedimentaci obou plodů. Po porodu prvního dvojčete je nutné ihned zhodnotit stav a polohu druhého, a časový interval mezi porody by neměl přesáhnout 60 minut. V některých případech lze použít oxytociny a protrhnout vaku blan, aby druhý plod nebyl ohrožen hypoxií.

Syndrom mizejícího dvojčete a další novinky

Syndrom mizejícího dvojčete označuje ztrátu jednoho dvojčete v prvních týdnech těhotenství, často v raném trimestru, a může mít významné emocionální i fyzické dopady. Diagnóza obvykle vyžaduje podrobné klinické vyšetření a ambulantní péči. Pro živé dvojčata však prognóza bývá pozitivní, zvláště pokud přeživší plod dává naději na normální vývoj. Výskyt tohoto syndromu je různý a postupně se zkoumá vliv infekčních, genetických a environmentálních faktorů. Zprávy uvádějí, že některé situace vyžadují zvláštní péči a emotivní podporu rodičům.

Další významnou komplikací je twin-to-twin transfusion syndrome (TTTS), kdy sdílené krevní oběhy mezi plody vedou k hypervolémii jednoho a hypovolemii druhého. Léčba u TTTS zahrnuje laserovou koagulaci spojek v placentě a někdy odsátí části plodové vody. U dvouvaječných dvojčat bývá TTTS méně častý než u monoamniálních případů. Pravidelné ultrazvukové kontroly a hodnocení placenty jsou klíčové pro včasnou detekci těchto stavů.

Růstová nerovnoměrnost a omezení intrauterinního růstu jsou dalším důležitým tématem. U některých jednovaječných dvojčat sdílejících placentu může dojít k tzv. transfuznímu syndromu a k nerovnoměrnému růstu plodů, což vyžaduje pečlivé sledování ultrazvukem a kardio‑tejokoografy.

Možnost porodu a jeho výhody a rizika

Jsou případy, kdy lze rodit přirozeně. Plody mohou být uložené různými polohami a rozhodnutí o vedení porodu závisí na délce těhotenství, uloženích plodů a zkušenostech porodníka. Při některých variantách je vhodné ukončit těhotenství císařským řezem. Při přirozeném porodu mohou být oba plody menší, avšak nadměrné roztažení dělohy může vést k oslabení její funkce a k poporodnímu krvácení. V některých případech je nutné posílit stahy dělohy a řídit průběh porodu pečlivou intervencí.

Infografika: Typy vícečetného těhotenství a jejich rizika
Schéma trojčat a jejich umístění v děloze
Mapa rizikových center perinatální péče v Evropě

V některých případech může vzniknout kolize dvojčat, kdy první dvojče je v poloze koncem pánevním a druhé hlavičkou, což vyžaduje vždy císařský řez. Po porodu prvního dvojčete se sleduje stav a poloha druhého a může se zavést krátký časový interval mezi porody, aby se riziko hypoxie snížilo.

V souvislosti s vícečetným těhotenstvím roste nutnost kontinuálního poradenství a péče, včetně výživy, hydratace a odpočinku. Optimální příjem kalorií pro těhotné s vícečetnými graviditami je diskutován; doporučuje se zvýšený příjem energie, aby bylo zajištěno adekvátní výživy pro všechna miminka i matku. Klinici a perinatální centra nabízejí specializovanou péči, která zahrnuje pravidelné kontroly, ultrazvuky a kardiotokografické monitorování.

Otcovský a mateřský faktor hrají roli v různých aspektech těhotenství. Výskyt poruch jako cukrovka těhotných a hypertenze se zvyšuje se součtem plodů. Porodový zákrok se často provádí císařským řezem pro větší bezpečnost plodů i matky. Po porodu je důležitá poporodní péče a monitorování, aby se předešlo komplikacím.

Vztah mezi vícečetným těhotenstvím a psychickou pohodou rodičů je nezanedbatelný. Dlouhodobé výzkumy ukazují zvýšené riziko poporodní deprese u matek s vícečetnými těhotenstvími a potřebu podpory rodiny po narození dětí.

Je možné rodit přirozeně u vícečetného těhotenství? Ano, ale rozhodnutí závisí na konkrétní situaci, poloze plodů a délce gestace. Kolizní postavení vyžaduje často císařský řez. S ohledem na rizika a složitost těhotenství je důležité, aby porod vedl zkušený perinatolog.

tags: #komplikace #vicecetnych #tehotenstvi #haslik