Jak se postavit k umělému a obilnému mléku, když vlastní mateřské mléko není

Jak se postavit k umělému a obilnému mléku, když vlastní mateřské mléko není, se nás ptá mnoho maminek, proto zveřejňujeme jeden z posledních dotazů a naši odpověď i pro vás ostatní. Bohužel jsem musela přestat kojit (na začátku 4 měsíce) ze zdravotních důvodů a když už se to zlepšilo, tak se syn odmítl již přisát. Krmila jsem ho umělým mlékem a od 5-tého měsíce jsem si našla vaše obilné mléčko. Je to fakt super a frčíme na něm, ale chtěla jsem se zeptat. Aby měl syn i nějaké živočišné bílkoviny (na to mě upozorňuje stále pediatrička, já se přiznám, že jich moc nejím), tak vlastně nevím, jak to správně optimalizovat. Synovi teď bylo 6 měsíců, po vašem mlíčku má pevnou stolici a vypadá fakt spokojeně. Mohu dávat jenom toto mléko? Co ještě mohu začít synovi dávat?

Obilné mléko jako výživa novorozence a kojence

V první řadě je skvělé, že jste tři měsíce kojila! Určitě to není bezvýznamné. Z vlastní zkušenosti můžeme čerpat jen tolik, že naše děti si bez živočišné bílkoviny v miminkovském i batolecím věku velmi dobře vystačily, ale byly pravda kojeny, takže živočišné měly mateřské mléko. Obilné mléko jsme používaly u druhých dětí jako prima svačinu. Musíme se tedy odkazovat na praxi zkušenějších, kteří svoje děti místo kojení krmili obilným mlékem. Na našem webu najdete víc příkladů, ale velmi podrobně nám skladbu a vývoj obilného mléka pro své dítě popsala maminka, která od samého počátku kojit nemohla kojit. Sledovala zdravotní stav, spánek a další ukazatele svého miminka a podle toho skladbu mléka upravovala. Ptaly jsme se mnoha lektorů a všichni nás ujišťovaly, že děti odrostlé na obilném mléku prospívají zcela normálně jako děti kojené.

Hlavně se ale nenechte se moc vystresovat, to je pro miminko velmi důležité a ovlivňuje ho to minimálně stejně jako složení stravy. Zkuste najít ve svém okolí maminku, která už tímto procesem prošla. Do roka bych střídala bych různé bezlepkové obilí, časem bych přidala oves, ale základ by byla vždy rýže (kulatozrná, dlouhozrná, bílá). Přidávala bych různé luštěniny, kde nejčastější by byla adzuki, cizrna a čočka, když není kojený. Do každého mléka bych dala mořské řasy a rozdrcená semínka nebo mandle, nejčastěji sezam. Pokud by byla v okolí kojící maminka, vzala bych si mléko od ní. Umělému bych se osobně vyhnula, ale chápu, že někdy ho někdo pro klid duše dává. Pokud dítě bude zajímat vaše jídlo, můžete už pomaloučku přecházet na první příkrmy ve smyslu pasírovaná zelenina, pasírované obilí a luštěnina.

Co dělat v ranném věku dítěte bez mateřského mléka

U nekojených dětí se dříve zařazuje kvalitní rostlinný olej a bílá miso pasta (bez cukru a bez brambor!). Každé dítě má svůj individuální cyklus spaní a stravování. Zejména novorozeňata nemají po dobu prvních několika týdnů vůbec žádný pojem o dni nebo noci. Miminko jednoduše není zvyklé nedostat stravu po delší časové období. Buďte proto v prvních několika týdnech připravena na mnohá „povolání do služby“ i v noci. Pokud své miminko krmíte počáteční kojeneckou výživou, můžete se v krmení střídat se svým partnerem. Ve věku tří měsíců zvládne již Vaše miminko mezi jídly delší časová období, a bude tedy spát v noci déle místo spánku ve dne. Mléčná kaše jako poslední jídlo před spaním bude miminku udržovat pocit sytosti déle než mateřské mléko nebo mléčná výživa. Mléčné kaše HiPP se dodávají jako instantní výrobky. Vše, co potřebujete, je smíchat je s vodou. Můžete také používat naše hotové pokrmy ve skleničkách Mléčné kaše, kaše na dobrou noc HiPP. Touto stravou můžete nejprve krmit z lahve a poté z šálku. Pro pocit sytosti v noci je důležité nejenom vydatné večerní jídlo, ale i celkový dostatek jídla během dne. Pokud chcete, aby Vaše miminko spalo po celou noc, je důležité uspokojit jeho nutriční požadavky i během dne. Snažte se přenést energetický obsah nočního jídla do denní doby. K obědu nabízejte pokrm, který obsahuje zeleninu a maso. Jednoduché nahrazení mléčného jídla skleničkou zeleniny nebude stačit. V období, kdy miminko odstavujete, a kdy ještě nemůže sníst celou porci jídla, můžete pořád ještě dokrmovat mlékem, dokud není děťátko úplně syté. Noční jídla se mohou proměnit v pouhý zvyk, kterého se vaše dítě není ochotné vzdát. Pokud se vaše miminko stále v noci budí, doporučujeme vyzkoušet čaj bez cukru nebo převařenou vodu - ale nenabízejte žádnou stravu. Noční jídla brání celonočnímu spánku a mohou také poškodit miminku první zoubky, protože není pravděpodobné, že si je potom vyčistí.

Výživa kojících žen a vliv potravy na dítě

V mateřském mléce dítě od maminky dostává všechno, co potřebuje. Tuhle větu dobře známe, přesto málokdo dokážeme opravdu do hloubky prohlédnou komplexnost tohoto děje. Složení a množství mateřského mléka se přizpůsobuje aktuálním potřebám miminka. Pro miminko představuje kojení mimo jiné i první krok jeho psychomotorického vývoje. Významně ale ovlivňuje i jeho život za mnoho let. Kojení se totiž spojuje se statisticky nižšími riziky rozvoje onemocnění jako alergie, cukrovka, obezita a Crohnova choroba. Ženy při kojení musí někdy řešit mnohé potíže s bolavými bradavkami, ragádami nebo i zánětem prsní žlázy (mastitidou).

Jídelníček maminky bude po dobu výlučného kojení představovat zdroj výživy pro ni i pro její dítko. Hlavní zásadou pro výběr potravin při kojení by měla být pestrost. Různorodá strava přirozeně obsahuje široké spektrum živin, vitamínů i minerálů. U mnoha potravin je velmi individuální, zda je miminko bude dobře snášet. Kojící žena by se proto určitým typům potravin neměla vyhýbat čistě jen z preventivních důvodů. Co jíst při kojení? Ovoce a zelenina a to hlavně čerstvé, v jídelníčku představují přirozený zdroj vitamínů, stopových prvků a taky často opomínané vlákniny. Maso do jídelníčku by si maminka měla vybírat libové. Vhodné maso drůbeží, králík nebo i hovězí. Občas může do jídelníčku zařadit i libovější vepřové. Zato vnitřnosti, paštiky nebo trvanlivé salámy se za vhodné považovat nedají. Samozřejmě je důležitý i druh přípravy masa. Ryby tvoří u kojící maminek natolik důležitou položku jídelníčku, že si jistě zaslouží vlastní odrážku. Ryba má totiž v jídelníčku jedinečné postavení jako zdroj omega 3 nenasycených mastných kyselin s dlouhým řetězcem, které jsou pro miminko a jeho vývoj velmi důležité.

Infografika o struktuře mateřského mléka a významu živin

Mléčné výrobky jsou dalším důležitým zdrojem bílkovin a hlavně velmi dobrým zdrojem vápníku. Čekáte přírůstek a už se těšíte, až si do porodnice pojedete pro maminku a pro malé? Ale co pro ně připravit k obědu? Určitě by neměla chybět polévka, která je pro kojící ženu skvělým doplněním pitného režimu. Výbornou volbou bude zeleninová polévka nebo i masový vývar. Jako hlavní jídlo můžete připravit pečeného lososa. Ryby jsou pro kojící ženy důležitým zdrojem omega 3 a měla by je zařazovat do jídelníčku 2x do týdne. Zvolit ale klidně můžete třeba i pečené či dušené kuřecí nebo krůtí maso. Z příloh vyberte klidně brambory, rýži nebo těstoviny, ne příliš vhodné jsou snad jen kynuté knedlíky.

Jak zhubnout při kojení? Po porodu se ženy obvykle chtějí vrátit ke své původní váze a zbavit se kil nabraných v průběhu těhotenství. Pokud ale maminka kojí, vydává ze sebe spoustu energie kvůli tvorbě mateřského mléka. Samozřejmě ale opačný extrém, že by při kojení měla maminka „jíst za dva“ není na místě. Kojící žena by oproti svému normálu měla navýšit příjem asi o 500 kcal, což přibližně odpovídá jednomu lehčímu obědu. Důležité je ale i složení jídelníčku, protože by měla přijímat přibližně o 15 g bílkovin za den navíc. Nevyvážený jídelníček s nedostatkem bílkovin, nevyspalost a únava. Toto všechno mohou být spouštěče chutí na sladké.

Graf: doporučené denní množství živin během kojení

Kojící maminka, která ve dne v noci pečuje o miminko a sama sebe pak často spíše odbíjí, je jejich snadným terčem. Co sladkého jíst při kojení, když maminku začne honit mlsná? Skvělé je čerstvé i sušené ovoce. Ale ani při přísné dietě nebo pokud nemá žena extrémní podvýživu, zpravidla nedochází k omezení tvorby mateřského mléka. Proč jsou tedy diety při kojení nebezpečné? Důvody jsou dva. Jednak jde o snížení kvality mateřského mléka, ve kterém kvůli omezené stravě matky mohou chybět zásadní nutrienty. Druhým důvodem je vyčerpávání zásob organismu ženy. Typickým příkladem zde může být příjem vápníku. Pokud totiž maminka ve stravě nekonzumuje dostatek vápníku, který je pro tvorbu mateřského mléka extrémně důležitý, začne se u ženy vyplavovat vápník z kostí.

Zdrojem potravin a nápojů by měly být kvalitní a bezpečné potraviny. Edice potravin a nápojů by měla být vybírána s ohledem na kompatibilitu s kojením. Stejně jako v těhotenství je i nadále ženě zapovězen tatarák při kojení, ze stejného důvodu kvůli obsahu syrového rybího masa není vhodné konzumovat ani sushi při kojení. Pozor také na vajíčka při kojení, která musí být vždy důkladně tepelně zpracovaná. Mléčné výrobky z nepasterizovaného mléka a tepelně neošetřené mléko rovněž vždy představuje jisté riziko bakteriální kontaminace. Strašákem jsou v tomto případě především listerie a listerióza a tedy i akutní zažívací potíže, které mohou maminku oslabit.

Dbát na kvalitu potravin je pro kojící maminku velmi důležité. Nevhodně skladované potraviny nebo potraviny s překročenou minimální trvanlivostí mohou být rizikové z hlediska kontaminace plísněmi. Ovoce a zelenina by měla být součástí každého jídla. Konzervanty, barviva, aromata, umělá sladidla. Na všechna aditiva se dá dívat jako na potenciální alergeny. Alergeny z jídelníčku matky se dostávají do mateřského mléka. Tento proces má své opodstatnění v budování imunitních reakcí dítěte, pokud jde například o ořechy při kojení. Avšak vystavování nepřirozeným složkám potravin není žádoucí.

Mapa potravin doporučených při kojení a vyřazených

Potraviny, které přinášejí do jídelníčku „prázdné kalorie“, nepatří do zdravého jídelníčku a stejně tak do jídelníčku kojící ženy. Tyto potraviny často obsahují i nadbytek soli, cukru a výše zmíněných aditiv. Může jít o nejrůznější sladkosti a pochutiny. Na důležitost ryb v jídelníčku kojící maminky narážíme opakovaně. Při výběru ryby by ale měla sáhnout po těch druzích, které neobsahují příliš mnoho methylrtuti. Vhodné jsou například treska, losos, pstruh, krevety nebo sardinky. Prdíky a dětské koliky trápí mnoho malých miminek. Důvodem je to, že zažívací systém kojenců je často ještě nezralý a stejně tak i střevní mikroflóra miminka. Dalším častým důvodem bývá nesprávná technika kojení.

Infografika o kolikáté dny života dítě začíná přijímat tuhou stravu

Které potraviny mohou miminko nadýmat? Odpověď není tak jednoduchá. Mnoho nadýmavých látek se rozloží už v maminčině zažívacím traktu a nemohou tak dítě ovlivňovat. Snášenlivost potravin v jídelníčku maminky může být velmi individuální. Nicméně u některých potravin, na které děti reagují častěji, je doporučená opatrnost a zařazování těchto složek postupně, aby bylo možné případnou reakci na potravinu u dítěte vysledovat. Některá doporučení také uvádějí tyto potraviny jako seznam, co nejíst v šestinedělí, a jejich zařazení doporučují až později. Jak už bylo uvedeno výše, citlivost kojenců na potraviny z hlediska nadýmání je značně individuální. Můžete se proto setkat i s dalšími seznamy potravin, které obsahují například ještě hřiby, kynuté pečivo nebo neoloupaná jablka aj. Pokud ale určitou z těchto potravin vyzkoušíte a miminko na ně nereaguje negativně, není důvod, aby houby při kojení nebo jablka a další potraviny byly v jídelníčku zapovězeny. S nadýmáním miminka může pomáhat podávání probiotik, která upravují dětskou střevní mikroflóru. Ke klidnému bříšku přispívá třeba i výtažek z kmínu, fenykl nebo anýz.

Jak dlouho trvá, než se jídlo dostane do mléka a v jakém množství, je hodně závisle na vlastnostech konkrétních látek ve zkonzumovaných potravinách. Výběr potravin u maminky má samozřejmě dopad na kvalitu mateřského mléka. Zajímavostí ale může být, že chuťově výrazné nebo aromatické potraviny, které matka zkonzumuje, mění i chuť jejího mateřského mléka. Chuť mléka je pravděpodobně jeden z faktorů, který přispívá k úspěšnému kojení. Alergické reakce u kojenců vyvolávají téměř výhradně potravinové alergeny. Některé potraviny, které u miminek častěji vyvolávají jen mírnou přecitlivělost projevující se třeba kopřivkou. Alergie v kojeneckém věku i přecitlivělost na určitou potravinu bývají u nejmenších zpravidla dočasné. Čokoláda při kojení může být pro miminko alergen. Pro kojící maminku rozhodně nejsou výše uvedené potraviny automaticky zakázané. Doporučení se týkají spíše opatrného zařazení do jídelníčku. Už bylo zmíněno, že alergické reakce u miminek vyvolávají hlavně potravinové alergeny. Alergické projevy jsou v každém případě důvodem k návštěvě pediatra. Je nutné provést alergologické testy, které dají orientační přehled o vyvolávajících alergenech. Pro určení alergenu ale zůstává rozhodující vysledování příznaků tzv. reexpoziční test, jde i o metodu, jak poznat ABKM u kojence. Při tomto testu je třeba nejprve zcela vyřadit alergeny.

Ilustrace ABKM - alergie na kravské mléko

V případě ABKM (alergie na bílkoviny kravského mléka) je potřeba vyřadit mléčné produkty a porozumět alternativám. Bílkoviny v kravském mléce jsou nejčastějším alergenem u malých dětí. Příznaky alergie na bílkovinu kravského mléka podle odhadů trápí až 5 % miminek a může jít o směs výše uvedených potíží. Držet bezmléčnou dietu - protože mléko a mléčné výrobky jsou důležitým zdrojem bílkovin, vápníku a vitamínu D, je vhodné tyto složky v jídelníčku doplňovat. Kravské mléko by neměla nahrazovat jiná živočišná mléka (snad kromě velbloudího mléka, které ale v našich končinách není dostupné), protože například kozí mléko má s kravským 94 % shodných bílkovin. Rostlinné náhražky mléka pak nejsou adekvátní náhradou z hlediska nutričních hodnot. Mák při kojení může přispět k doplnění vápníku, protože ho obsahuje ve velkém množství.

S dostatečným příjmem maminkám mohou pomoci také doplňky stravy pro kojící ženy. Poradit se s lékařem - akutní vyrážky je vhodné zaléčit například pomocí antihistaminik. Alergie na bílkovinu kravského mléka není alergie na laktózu. Pitný režim při kojení hraje samozřejmě velmi důležitou roli. Maminka musí nahradit tekutiny vydané na tvorbu mateřského mléka, proto by měla pít alespoň 2 litry tekutin za den. Kromě čisté vody jsou vhodnými nápoji při kojení ovocné čaje, bylinkové čaje pro kojící maminky a třeba i fenyklový čaj, meduňkový čaj nebo heřmánkový čaj. Vhodné je také mléko ať už čerstvé nebo v nějaké své zakysané podobě (výjimkou jsou jenom ženy s laktózovou intolerancí nebo pokud se u miminka projeví ABKM).

Graf: napříměr rizik spojených s ABKM

Proč nesmí kojící ženy kávu? A vlastně proč by si v malé míře kávu při kojení dát nemohly? Problémem kávy je, že obsahuje kofein a může mírně odvodňovat. Kofein se dostává do mateřského mléka, pokud ale nebude pít žena víc než 1-2 šálky slabší kávy denně, nebude to mít na její dítě žádný vliv. Pozor ale na pravé černé a zelené čaje nebo maté a dokonce čokoládu, které kofein také obsahují. Kolový nápoj při kojení a stejně tak energetické nápoje nejsou pro ženu a její mimicrovně vhodné. Kromě už zmíněného kofeinu ve velké dávce obsahují také mnoho umělých aditiv. Tonic při kojení je zase nevhodný kvůli obsahu chininu. Zázvor při kojení nebo zázvorové čaje jsou často doporučovány s opatrností, že by ale měl nějaký vliv na kojení se ale neprokázalo. Zcela zapovězeným nápojem pro kojící je samozřejmě alkohol.

Ethyl alkohol se dostává do mateřského mléka stejně jako do krve. Ethanol se dostává do mateřského mléka přibližně v koncentraci, jaká je u ženy v krvi. Malé děti ho ale odbourávají až o polovinu pomaleji než dospělí, a proto je pro ně i vzhledem k neurotoxickým a dalším škodlivým účinkům nebezpečný. V případě nealko piva při kojení se při umírněné konzumaci neprokázal negativní efekt na kojené dítě, protože nealkoholické varianty obsahují jen velmi malé zbytkové množství alkoholu.

tags: #cim #se #krmit #novorozenec #kdyz #neni