Přinesli jste si domů ten nejkrásnější uzlíček štěstí, ale místo klidného odpočinku řešíte jen to, proč se miminko pořád budí, nebo proč naopak spí až podezřele tvrdě?
Spánek čerstvě narozených dětí se od spánku starších dětí podstatně liší.
Spánek novorozence silně ovlivňuje potřeba krmení a nezralost nervové soustavy.
Podle doporučení odborných pediatrických společností fyziologický novorozenec prospí v průměru 14-17 hodin denně, přičemž normální rozmezí může být přibližně 11-19 hodin.
Spánek je však rozdělen do krátkých, obvykle 2-4hodinových cyklů, a to ve dne i v noci.
Krátké spánkové cykly souvisejí mimo jiné s potřebou častého krmení.
Zásadní také je, že novorozenec ještě nemá vyvinutý cirkadiánní rytmus (tzv. biologické hodiny).
Schopnost rozlišovat den a noc souvisí s hormonem melatoninem, který se u miminek začíná tvořit až postupně v prvních týdnech života.
Velká variabilita je normální.
Jedním z nejdůležitějších poznatků moderní neonatologie je, že odlišnost v délce spánku je u jednotlivých novorozenců extrémně široká a rozdíly nejsou vždy nutně patologické, protože spánek ovlivňuje řada faktorů, jako gestační stáří, způsob krmení, neurologická zralost, a dokonce i temperament dítěte.
Proto není vhodné ani možné srovnávat své miminko s ostatními.
Novorozenec ještě neumí sám uklidnit se a usnout a v prvních týdnech života je zcela přirozené, že ke spánku potřebuje blízkost rodiče.
Kontakt a blízkost nejsou rozmazlování.
Ve spánku bývá rozmezí 11-12 hodin i u některých dětí méně či více.
WHO doporučuje, že novorozenec by měl být krmen minimálně každé 2-3 hodiny.
Podle WHO je v prvních týdnech krmen minimálně každé 2-3 hodiny.
Pokud se spontánně nebudí, je nutné ho v některých případech zpočátku aktivně probouzet.
Extrémně neklidný spánek může souviset s kolikami, refluxem nebo jiným problémem.
Dobrá zpráva: Spánek miminka se rychle vyvíjí.
Kolem 6.-8. týdne života se začínají objevovat první delší noční úseky spánku a postupně se formuje i rozdíl mezi dnem a nocí.
Bezpečný spánek a prevence rizik je důležité.
Základem je ukládání dítěte ke spánku na záda, bezpečné prostředí bez volných předmětů v postýlce, a přiměřená teplota v místnosti.
Důležitou roli hraje také to, aby dítě spalo na pevné matrací.
Monitory dechu mohou být užitečným doplňkem, nejsou však náhradou za správné spánkové návyky a bezpečné prostředí.
Nemocnice Slaný má monitory dechu standardně k dispozici a rodičům nabízí možnost jejich zapůjčení.
Nepravidelný spánek v prvních měsících života tedy není problém, je to fyziologický standard.
Důležitější než počet hodin je celkový stav dítěte, zda prospívá, reaguje na okolí a dobře se vyvíjí.
Novorozenému dítěti je vhodné zajistit klidné prostředí pro spánek a vyvarovat se rizik, která by mohla ohrozit dýchání.
Spánek je velké a věčné rodičovské téma, a to především pro novopečené rodiče.
A to především pro novopečené rodiče, pro které je bezpečný a kvalitní spánek jejich miminka prioritou číslo jedna.
V novorozeneckém období je období od narození do 28. dne po porodu.
Novorozenecké období je období od narození do ukončeného 28. dne života.
Od narození do 7. dne po narození jde o tzv. je novorozenec narozený mezi 38.-42. po narození.
Velkou roli hrají také dechová frekvence a pravidelnost dechu, které by se měly pohybovat v normu.
Dechová frekvence novorozence by se měla pohybovat v rozmezí 40-60 dechů za minutu.
Tepová frekvence by měla být nejprve 150-180/min, poté 120-140/min.

Dechová frekvence a její variabilita vyžaduje pravidelné sledování při vyšetření.
Periodické dýchání během spánku je normální u novorozenců a může trvat 3-10 sekund.
Apnoe a nepravidelné dýchání mohou být důsledkem poruchy CNS a vyžadují lékařskou pozornost.
Silný pláč svědčí o životaschopnosti novorozence; abnormální hlasový projev může být známkou problému.
Barva kůže a prokrvení je důležitým znakem pro hodnocení stavu dítěte.
Centrální cyanóza bývá vážný znak a je nutné okamžité vyšetření.
Novorozenecká žloutenka je častá a vzniká z fyziologických příčin, zvyšující se bilirubin je monitorován.
Teplota u novorozence se sleduje, pokles pod 35,5 °C je hypothermie a zvýšení nad 37,5 °C je důvod k pozornosti.
V bdělém stavu má novorozenec otevřené oči a je nejčilejší před krmením.
Předčasné stavy a adaptace po porodu zahrnují kardiorespirační změny a uzavírání struktur krevního oběhu.
Po narození dochází k velké hemolýze krvinek, a tím vzniká fyziologická novorozenecká žloutenka.
Mezi klasické reflexy novorozence patří sací reflex, hledací reflex, polykací reflex a úchopový reflex.
Do 3-4 měsíců věku bývá vyvinut sací reflex a úchopový reflex u horních končetin, do 12. měsíce i dolních končetin.

Postupně se vyvíjí termoregulační mechanismy a novorozenec vyžaduje specifické teplotní prostředí.
Ideální teplota prostředí pro zdravý spánek dětí je 16-20 °C, u nejmenších miminek 20-21 °C.
Novorozené děti by měly být ukládány na záda, aby se minimalizovalo riziko SIDS.
Rodiče by měli pravidelně střídat polohu hlavy, aby se předešlo deformacím hlavičky.
Pokud je třeba, rodičům může být doporučen i monitor dechu jako součást bezpečné péče.
Rituály před spaním pomáhají upevnit vazbu mezi rodičem a dítětem a podporují jeho zdravý spánkový režim.
Pravidelný spánkový režim může pomoci udržet biologické hodiny miminka v harmonii a podpořit tak kvalitní spánek.
V případě potřeby kontaktujte pediatra, pokud se objeví výrazně snížená potřeba spánku, nadměrná spavost nebo neschopnost probudit dítě k jídlu.