Skutečně kuriózně mohou dnes působit příběhy kojení z dávné i nedávné minulosti. Zatímco v době tvrdého socialismu se kojilo pouze po nezbytně nutnou dobu tří až šesti měsíců, dnes odborníci doporučují kojit dítě až do dvou let. Mnohé současné ženy se ale nebrání tomu kojit i déle, třeba až do předškolního věku. Co za tím je? Ať už jsou důvody jakékoli, proti kojení nelze nic namítat, je to to nejlepší, co může matka svému dítěti dát. Vždyť přírodní národy a Eskymáci, tedy přesněji Eskymačky kojily své děti mnohdy až do puberty. To by v dnešní společnosti mohlo být považováno za extrém, ale kdoví, co nás v budoucnu ještě čeká.
Naše maminky a babičky to neměly jednoduché. Žádný rooming in ani kontaktní rodičovství, dítě po porodu pěkně zůstávalo ve vyhrazené místnosti společně s ostatními miminky až do doby, než si je novopečení rodiče odvezli domů. S naprostou pravidelností co tři nebo ještě lépe čtyři hodiny nosily sestry na pokoj všem ženám současně miminka na kojení. Jak by k tomu všichni přišli, kdyby se vyhovovalo každému přání dítěte pít mimo stanovenou dobu!
Nejen panovnice a vysoce postavené ženy, ale i mnohé ženy o pár desítek let zpátky své děti kojit nemohly, nechtěly nebo je kojily pouze po nezbytně nutnou dobu - zpravidla tři až šest měsíců v tom maximálním případě. U přírodních národů a na venkově v chudých rodinách bylo mateřské mléko jedinou možností, jak nakrmit dítě a zajistit mu přežití. Zvířecí mléka naředěná vodou se používala také, ale pro většinu dětí byla špatně stravitelná. Proto bylo zcela běžné, že dítě, které přišlo o matku, nakojila jiná žena.
Od roku 1987 je u nás zakázáno kojit cizí děti kvůli riziku přenosu viru HIV. Kojení dětem svědčí. V kojeneckém i pozdějším věku jsou zdravější, duševně zdatnější a lépe jim pracuje imunitní systém. Jakým biologickým procesům za to děti vděčí, není úplně jasné. Epigenetické změny ovlivňují aktivitu genů a tím i procesy v lidském těle. Čím více metylových skupin se na daný úsek DNA naváže, tím nižší je aktivita genů a naopak odstranění metylových skupin činnost genů posílí.

Caramaschiová a její spolupracovníci získali informace o kojení dětí od jejich matek. Metylaci DNA hodnotili u buněk krve odebrané dětem ve věku pěti a 12 let. Celkem tak získali data bezmála od tří a půl tisíce dětí. Zjistili, že kojení mění aktivitu genů, jež se podílejí na širokém spektru biologických procesů. Patří k nim například regulace množení buněk, jež souvisí s náchylností k nádorovým onemocněním, nebo funkce C-reaktivního proteinu, který se podílí na regulaci zánětlivých reakcí v organismu.
Mateřské mléko je to nejlepší, co může maminka svému dítěti v prvních měsících po porodu poskytnout. Kojení prospívá nejen dítěti, ale i kojící matce, posiluje jejich vzájemný vztah, rodině i společnosti šetří peníze a je ekologické. Jeho přínos je okamžitý, ale projevuje se i po skončení kojení. Mateřské mléko je v plné šíři nenahraditelné. Je to strava vždy dostupná v té nejlepší kvalitě, správně teplotě a složením odpovídající věku dítěte.
Odborníci ze Světové zdravotnické organizace, dalších mezinárodních institucí i z Ministerstva zdravotnictví České republiky doporučují kojit prospívající dítě 6 měsíců takzvaně výlučně, pak zároveň s postupným zaváděním vhodných příkrmů pokračovat v kojení podle potřeb dítěte, do 2 let i déle. Za výlučné kojení je považováno, pokud dítě nedostává kromě mateřského mléka jiné tekutiny nebo potraviny, pouze předepsané vitamíny a minerály. Prospívání dítěte sleduje pediatr na pravidelných preventivních prohlídkách. Po 6 měsících výlučného kojení doporučuje Ministerstvo zdravotnictví ČR ve shodě se SZO a dalšími odbornými institucemi postupné zavádění tzv. příkrmů.
Pojmem příkrm se označuje nemléčná strava podávaná k mateřskému mléku při pokračujícím kojení (nebo k umělému mléku u nekojených dětí) tj. např. zelenina, maso, kaše. Zavedení příkrmů by nemělo vést k přílišnému omezení nebo dokonce k ukončení kojení, měl by o něm rozhodnout lékař dítěte a dítě by na něj mělo být připravené. Příkrm je třeba začít zavádět po ukončeném 6. měsíci věku dítěte, rozhodně ne před ukončeným 4. měsícem věku. Pokud matka z nějakého důvodu kojit nemůže, pomůže praktický lékař pro děti a dorost matce se správným výběrem náhradní kojenecké mléčné výživy.

Průřez veřejného dění a kampaně: Světový týden kojení, UNICEF a WHO upozorňují na význam kojení pro zdraví dětí i matek. Upozorňují také na rizika nevhodného marketingu náhražek a zdůrazňují potřebu podpory pracovního prostředí a laktační péče. V České republice se 69 nemocnic pyšní označením baby-friendly; z porodnic odchází domů až 90 % plně kojených dětí, na konci šestinedělí však kojí už jen méně než čtvrtina maminek. Ze zemí s vyšší mírou kojení jsou to Uruguay, Švédsko, Omán, Singapur, Chile, Norsko; v rozvojových zemích pak Bhútán, Nepál, Madagaskar, Niger. Podpořit programy osvěty lze prostřednictvím kampaně UNICEF na dobrystartdozivota.cz.
Největší studie o benefitech kojení pro matky ukazuje, že dojmy z kojení nejsou jen o dítěti, ale i o matce. Meta-analýzy ukazují, že matky, které kojí, mají nižší riziko kardiovaskulárních onemocnění, ischemické choroby srdeční, cévní mozkové příhody a úmrtí na srdeční onemocnění. Hormony prolaktin a oxytocin mohou snižovat krevní tlak a zánětlivost, podporovat vazodilataci a antidiabetické účinky. Další vlivy zahrnují redukci tělesné hmotnosti a zlepšení metabolického zdraví po porodu.

V závěru lze konstatovat, že kojení je zdravé nejen pro dítě, ale i pro matku. Podpora a vzdělávání matek o správném kojení a jeho benefitech by měly být prioritou. Nicméně je důležité uznat, že ne vždy je kojení možné či doporučované a existují bezpečné alternativy výživy pro dítě i v případech zdravotních komplikací.
- Podpora kojení na úrovni státu a zdravotnických zařízení.
- Podrobné informace pro rodiče a laktační konzultace co nejdříve po porodu.
- Respekt k individuálním potřebám rodičů a dětí a etické zajištění rovnosti v přístupu k informacím a péči.