Kojení pri ABKM: diagnostika, terapie a výživa dětí s alergií na bílkovinu kravského mléka

Alergie je obecně přecitlivělost organismu spojená s nesprávnou, přehnanou reakcí imunitního systému na alergeny.

Alergie na bílkovinu kravského mléka (ABKM) je celosvětově nejrozšířenější potravinovou alergií.

Kravské mléko obsahuje více jak 40 druhů bílkovin, potenciálních alergenů (kasein, laktoglobuliny a další).

ABKM se stala alergickou epidemií kojenců a batolat v ekonomicky vyspělých zemích.

Proč tomu tak je, není přesně známo.

U plně kojených dětí spouští reakci nepatrné množství bílkoviny kravského mléka (BKM), které je obsaženo v mateřském mléce.

V 1 ml mateřského mléka jsou nanogramy bílkoviny a jejich obsah se mění podle příjmu matky.

Po ukončení kojení a výměně za běžné kojenecké mléko s obsahem BKM se množství konzumované bílkoviny kravského mléka mnohonásobně zvýší.

U části dětí se ABKM může projevit až při zařazování příkrmů, které obsahují pro ně alergenní bílkovinu.

Současná alergie na hovězí maso je velmi vzácná.

Rutinní vyřazení hovězího masa při dg ABKM se nedoporučuje, bez přítomnosti klinických projevů.

Alergické reakce dělíme na dva typy.

Při prvním druhu reakce se začnou tvořit specifické protilátky (IgE) proti bílkovině kravského mléka, mluvíme o IgE-zprostředkované (mediované) reakci.

U druhého typu se tyto protilátky netvoří, alergie se spouští jiným mechanismem, mluvíme o non IgE zprostředkované reakci.

Tyto reakce se mohou vyskytovat samostatně i společně.

Příznaky potravinové alergie jsou pestré, jde především o projevy v oblasti zažívacího ústrojí, kůže a dýchacího ústrojí.

U malých dětí bývá neprospívání, neklid a poruchy spánku, únava či zvýšená nemocnost.

Varovným signálem je zhoršení atopického ekzému, výsev kopřivky nebo zarudnutí a otoky na těle.

Při kojení se dítě krátce přisaje, po několika polknutí nechce pít i přesto, že má hlad, pláče a je neklidné.

U ABKM děti čato ublinkávají nebo zvrací, reflux.

Alergický zánět může postihovat i dolní část zažívacího traktu, kde provokuje koliky, špatné trávení, průjmovité stolice, někdy s příměsí krve a hlenu, nebo zácpu.

U většiny dětí s ABKM dochází časem k vytvoření tolerance na tuto bílkovinu.

Říkáme, že alergie vyhasne, a navození tolerance dochází až v 85% do 3. roku.

V pozdějším věku tato schopnost klesá.

Děti, u kterých došlo k vyhasnutí potravinové alergie, mají větší pravděpodobnost vzniku dalšího alergického onemocnění.

Podle rychlosti vzniku příznaků dělíme reakce na časné a pozdní.

Při časné reakci vzniknou potíže do několika minut až 2 hodin po podráždění alergenem.

Bývají přítomné kožní příznaky a zažívací potíže.

U reakce často pozorujeme otok rtů a jazyka, svědění a pálení sliznic, vodovou rýmu, dechové potíže, kašel nebo dušnost.

Při velmi vážné reakci - tzv. anafylaxi - je postiženo více tělesných systémů, pacient může být ohrožen na životě.

Opožděné reakce se mohou projevit s časovým odstupem až dvou dnů.

Děti bývají neklidné, trpí nechutenstvím, ublinkávají, pobolívá je břicho, mají průjem nebo naopak zácpu.

Pozorujeme zhoršený atopický ekzém.

K diagnóze nám pomohou: pozorování, kožní testy, laboratorní vyšetření, eliminační nebo eliminačně-expoziční testy.

Při podezření na reakci po potravině je nutné sledovat jídelníček, studovat složení potravin.

Kožní testy jsou základní diagnostickou metodou a snáší je i nejmenší děti.

Jde o kožní prick testy, výsledky bývají známy do 15 minut.

Při patch testech se na záda lepí speciální náplast s komůrkami, odečet probíhá po 48 a 72 hodinách.

Jednať týden před kožními testy je nutné vysadit léky potlačující alergickou reakci - antihistaminika a kortikoidy.

Laborkové vyšetření se provádí ze žilní krve a pomůže určité IgE-zprostředkované alergii; non IgE reakce vyžaduje jiné vyšetření.

Vyšetření IgG protilátek na potraviny se nedoporučuje a není spolehlivou diagnostikou alergie.

Eliminačně-expoziční test je zásadní pro ABKM: na 4 týdny se vyřadí BKM a poté se postupně znovu podává.

U kojených dětí matka dodržuje bezmléčnou dietu; u dětí s umělou výživou se používají vysoce štěpené mléčné bílkoviny nebo aminokyselinové formule.

Při zařazení jídel do jídelníčku je třeba být trpělivý a někdy i používat dílčí kroky jako ředění mléka.

Správné a bezpečné zařazení BKM do stravy vyžaduje opatrný timing a dohled lékaře, v některých případech hospitalizaci.

Často probíhá expozice prostřednictvím mateřského mléka a pečené mléko může být tolerováno lépe.

Recept na muffin: 150 g mouky, 180 ml mléka, 100 g cukru, 1 vejce, 100 ml rostlinného oleje; pečeme na 180 stupňů 30 minut.

Pro akutní reakce se podávají antihistaminika a léky první pomoci dle potřeby.

Bezmléčná dieta vyřazuje mléko a většinu mléčných výrobků a vyžaduje suplementaci vápníkem.

U kojených dětí není třeba přerušovat kojení; u nekojených dětí se používají mléčné náhražky bez alergenů.

U dětí s ABKM se nedoporučují sójová mléka jako náhražka kvůli možné zkřížené reaktivitě.

V potravinách je důležité hlídat skryté zdroje mléčné bílkoviny a číst etikety; bezpečné označení bez mléka je “MILK FREE”.

Rostlinné nápoje nejsou náhradou mléka u ABKM a jejich používání vyžaduje opatrnost.

Pokud máte podezření na ABKM, poraďte se s odborníky - nepouštějte se do boje samy.

Kojení je nejlepší způsob výživy kojence a mnoho studií ukazuje jeho výhody i při ABKM.

Pokud dítě prospívá dobře, není často důvod k přerušení kojení kvůli ABKM.

Dietní opatření u kojících matek je považováno za sporné, ale může být zváženo podle individuálního stavu.

Hydrolyzované formule (eHF) a aminokyselinové formule (AAF) jsou klíčové při výživě dětí s ABKM.

Po šesti měsících života se obvykle začíná s příkrmy a kojení zůstává hlavním zdrojem výživy.

Alergie na mléčné bílkoviny se mohou objevit v raném věku a bývá spojena s dalšími potravinovými alergiemi.

Je důležité mít správnou diagnózu a dodržovat algoritmy pro kojené a umělé kojence.

Mateřské mléko obsahuje všechny živiny a poskytuje ochranu před infekcemi, což bývá rozhodující pro první měsíce života.

Diagnostika ABKM je složitá a často vyžaduje eliminační a reexpoziční testy pod dohledem specialisty.

Je důležité, aby matky pokračovaly v kojení, pokud je to možné, a konzultovaly výživu s odborníky.

Náhrada za máslo, smetanu a další mléčné výrobky zahrnuje rostlinné alternativy, rýžové a kokosové mléko a podobně.

V některých případech lze ABKM zvládnout i příkrmy s hypoalergenními potravinami a postupnou expozicí.

ABKM má dobré prognózy - mnoho dětí toleruje KM do věku 2 let u přibližně poloviny pacientů.

Rozvoj dalších alergických projevů je častější u dětí s ABKM než v obecné populaci.

  • Tabulka ukazuje hlavní typy diagnostiky ABKM a jejich použití.
  • Eliminačně-expoziční test: perioda 2-4 týdny bez BKM a následná expozice.
Obr: princip diagnostiky ABKM a výživových strategií

Molékové schéma kojení a dietních postupů pro ABKM zahrnuje kojení s bezmléčnou dietou matky, eHF nebo AAF pro kojence na UM, a postupné zavádění příkrmů v čase.

ABKM je definována jako imunologicky podmíněná reakce na proteiny kravského mléka a vyžaduje individuální přístup k diagnostice a léčbě.

V neposlední řadě je důležité připomenout, že mateřské mléko zůstává nejlepším zdrojem výživy a imunologické ochrany pro dítě do 6 měsíců.

tags: #kojeni #pri #abkm